POZITIVNÍ NOVINY

Autoři | Prezentace Pozitivních novin |

STOLNÍ KABARET (1) s Dášou Cortésovou a Václavem Rezkem

Navigace: Hlavní strana / Publicistika / Zbývá dodat

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (33)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 03. 09. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Ihned po tom odsouzení kultu osobnosti to začalo na jaře mezi pražským studentstvem trochu vřít a začal se připravovat majáles. Po té, co jsme v roce 1955 poněkud nesměle bojkotovali spartakiádu, abychom si naklonili vrchnost, šli jsme poprvé v Praze do májového průvodu. Když pak na Václavském náměstí profesionální vyvolavači hesel zdravili Universitu Karlovu, odpovídali jsme připraveným „Dobře, že se nedožil, kdo tu školu založil!“

Miroslav Sígl: Karlínská „akáda“ to je naše mládí…(1)

Sígl Miroslav | 02. 09. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Páni profesoři – jak se dříve říkalo pedagogům na středních školách – se svým vzděláním, erudicí, a neváhám říci i vlasteneckým zanícením, povznesli tuto školu na vysokou úroveň. Vzpomenu některé, kteří učili ještě mne a které jsme měli ve velké oblibě (abecedně). Všichni měli tituly Ing. nebo RNDr. či RCDr (méně obvyklá zkratka titulu rerum commerciae doctor = doktor obchodních věd).

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (32)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 27. 08. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Tak to bylo zhodnocení mého opravdu kvalitního kulturního vyžití počátkem mých studií. V dalších letech, tedy v druhé polovině let padesátých, těch divadelních představení trochu ubylo, ale zato přibylo návštěv kin, tanečních kaváren a jazzových koncertů. Místo slovutných scén přišly na řadu skvělé obnovené hry Voskovce a Wericha v divadle u Nováků, které často měnilo své jméno.

Egon Wiener: Chci znovu začít | Okap | Nejsem tak bohatý

Wiener Egon | 21. 08. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Chtěl bych předpovídat počasí. Být meteorologem, mít dobré spaní, chuť k jídlu a pravidelné vyměšování. Takhle nějak se rozčiluji, když poslouchám předpovědi počasí. Venku je hezky nebo prší. Taky může padat sníh nebo šrapnely. Meteorolog si ví rady. Má drahé, předrahé mašinky a tak je v obraze. Má okna do vesmíru doslova otevřená, ale s jeho předpověďmi nejsem spokojen.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti aneb od embrya po sklerózu (31)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 20. 08. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

A nyní mohu pokračovat v dalších, většinou opravdu příjemných a úsměvných příhodách ze studentského života, který přes velmi nepříjemná padesátá léta pro nás patřil k nejlepším létům našeho života. Tak tomu ale bylo asi vždycky, v každé generaci. Prostě volné studentské mládí, které se tak trochu podobalo Stříbrnému větru Fráni Šrámka.

Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (9)

Sígl Miroslav | 15. 08. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Jestli něco mé vážené kolegyně od našeho společného přítele Karla Helmicha (1926-2010) na výsost milovaly, pak to byly nejen jeho výtvory z listového těsta, ale také jeho recepty. A těch bylo nepočítaně. Karel zkoušel s tím těstem doma všechna možná kouzla, posháněl všude kdekoliv nejrůznější ingredience a teprve potom, když uznal svými chuťovými buňkami, že to bude chutnat, sepsal recept.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti aneb od embrya po sklerózu (30)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 13. 08. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Po další tři roky až do jara 1957 jsem bydlel v koleji Na slupi, která stála naproti koleji Albertov. Zpočátku na “šesteráku“ se třemi dřevěnými palandami, později už „pouze“ ve čtyřech a na kovových pérových postelích. A zde bych klidně mohl odkázat na krásnou píseň Kolej Yesteday v podání Michala Prokopa, který je sice o půl generace mladší než já, ale autor hudby Petr Skoumal i autor textu Pavel Šrut už jsou téměř mými vrstevníky.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti aneb od embrya po sklerózu (29)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 06. 08. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Hned první týden jsme byli rozděleni do tak zvaných studijních kroužků asi po deseti lidech a v tom mém bylo pět studentů, kteří se hlásili na Vojenskou technickou akademii v Brně, kde měla být otevřena specializace meteorologie. Armáda to však nestihla a tak těch pět přešlo na první semestr k nám do Prahy.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (28)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 30. 07. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

O maturitě se tvrdí, že je to zkouška dospělosti, a mohu to s naprosto klidným svědomím dosvědčit. Ta naše přišla – díky ministrovi „Těžkostravitelnému“ - dokonce o rok dříve, než jsme my „pětatřicátníci“ očekávali. Prázdniny v roce 1953 jsme tedy měli vlastně až v září a koncem měsíce jsem jel do Prahy k zápisu na Mat-fyz. fakultu, která tehdy sídlila v ulici Ke Karlovu.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (27)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 23. 07. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Snažím se sice, abych nebyl na těchto stránkách příliš sebestředný, ale zdá se, že se mi to moc nedaří. Přesto se pokusím alespoň o pár ani ne střípků, ale pouze střípečků vzpomínek na rodinu mé první manželky. Narodila se - tedy samozřejmě ne rodina, ale má první žena - za války v Praze a byla o šest let a tři měsíce mladší než já.

Vladimír Vondráček: Prázdniny s vnoučaty

Vondráček Vladimír, RNDr. | 19. 07. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Letos naše tři více než čtyřicetileté děti usoudily, že je na čase, abychom převzali prarodičovskou prázdninovou štafetu a poradovali se alespoň týden společně se všemi pěti vnoučaty najednou. Nakonec naštěstí bylo moudře usouzeno, že nejmladší holčičce, které ještě nejsou ani tři roky, by se stýskalo po mamince a tatínkovi více, než po její desetileté sestřičce. A tak se chrástecká chalupa a její okolí stalo na první prázdninový týden malým dětským táborem.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (26)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 16. 07. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Je docela zajímavé, že ačkoliv sociální prostředí obou mých rodičů bylo velmi různé, kultura na mne útočila už od útlého dětství z obou stran. Samozřejmě více ze strany maminčiny, zejména zásluhou dědy - kantora, který mě vedl i k aktivnímu provozování hudby, ale jak poznáte za chvíli, i na malé vísce se kultuře dařilo, že byste žasli. Takže si nyní dovolím zařadit něco z kulturního soudku.

Milan Turek: Tetičce Růženě je letos devadesát

Turek Milan | 09. 07. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Nepřeberně podob má život v dědině na jižní Moravě, dnes už ne typicky zemědělské, ale zůstaly dny sváteční a všední na rozdíl od jiných míst, kde svátky jsou odlišné jen délkou setrvávání v posteli. Fádnost, stereotyp zde místo nemají ani v době počítačů, a není jediného projevu, aby neměl charakter Moravského Slovácka. Tradice se udržují uměle i spontánně snad nejvíc ze všech dědin Moravského Slovácka v Dolních Bojanovicích.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (25)

Vondráček Vladimír, RNDr. | 09. 07. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Jak už říkal nesmrtelný Švejk, je dobře, když je někdo přímo odněkud! Znát své kořeny nikdy neškodí, i když se někdy hledají složitě. A tak tatínkovu stranu – tedy co se týče jeho předků - nemám vlastně zmapovánu vůbec. Na jeho rodiče si nevzpomínám, zato jeho sourozence, tedy tetičky a strýčky, jsme navštěvovali často.

Milan Turek: Kříže zdobí kraj rodný

Turek Milan | 05. 07. 2010 | rubrika: Zbývá dodat...

Vůkol tu není nikde tajemných míst a krajina poblíž dědiny je průhledná, čistá, a snad není ani v lidské paměti, že by zde kdysi někde vládly nekalých živlů nebo snad nějakých temných sil skutky zlé. Strašidla a postavy čarodějné, osoby v duchy se proměňující či duchové, pronásledující oběti, jakoby se do dějin propadly a zůstaly navěky v minulosti, aby už jen ve známost přicházely skrze vyprávění stařenek.

Strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |

POZITIVNÍ NOVINY fungují jako neziskové internetové médium. Všichni autoři a dopisovatelé do nich přispívají bezplatně,
ze své vlastní svobodné vůle. Nejdůležitějším způsobem šíření těchto novin je OSOBNÍ DOPORUČENÍ spokojených čtenářů.
Prosíme Vás proto o jejich podporu tím, že o nich budete mluvit se svými kamarády a známými. Pokud budete někomu zasílat
OSOBNÍ e-mail, vždy se podepište vlastním jménem, aby nevzniklo podezření na nevyžádaný e-mail (spam).

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.