POZITIVNÍ NOVINY

Autoři | Prezentace Pozitivních novin |

STOLNÍ KABARET (1) s Dášou Cortésovou a Václavem Rezkem

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (25)

Fousek Josef | 08. 09. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Co se vlastně změnilo od doby, kdy tudy projížděli v kočárech a na koních čeští šlechtici? Místo koní – auta, místo starých luceren – reklamy, místo ponocného – opilec, místo kožených kamaší – Pumy. Pivo se rovná kvasu, povětrné ženy nerozeznáš od přítelkyň a v lesích stále voní tajemné stopy honů a štvanic. Lesní rohy zkameněly u cedulí – ZÁKAZ VJEZDU – SOUKROMÝ MAJETEK! Měsíc neprozradí, co spatřil před několika staletími.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (24)

Fousek Josef | 25. 08. 2010 | rubrika: Fouskův svět

S profesorem Stanislavem Reinischem jsem se poprvé setkal v Kanadě. Při besedě s exulanty v ST. JACOBS v roce 1994. Káťa Kuběnková, majitelka restaurantu – kde lišky dávají dobrou noc – a duše kulturních podniků, mi nalila velkou sklenici kanadské whisky. Samozřejmě, že v okamžiku, kdy jsem ji ochutnával, objevila se za mnou Jarmila. Neřekla nic, jen lehce zakývala hlavou.

Josef Fousek: Noční flamendři | Pískací klíče | Červíček

Fousek Josef | 18. 08. 2010 | rubrika: Fouskův svět

NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)
Nočním městem projížděla Veřejná bezpečnost. Z auta značky Volha sledovala klid v městě Kladně. VB, tak zněla zkratka ochránců zákona, která se skvěla na dveřích a na střeše slavných sovětských automobilů. Tajně se říkalo, že ta zkratka znamená „Pátá B“. Neboli třída, která byla posledním stupněm vzdělání policajtů. Ticho ve městě oceli bylo jen zdánlivé.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (23)

Fousek Josef | 10. 08. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Slunce v ten den 9. září 2001, neskrblilo. Myslel jsem na vnuka Pepíčka, měl dnes narozeniny. Čtrnáct let. Tam někde tisíce kilometrů od řeky Delaware, do které se vpíjelo slunce, v Rozdělově, seděli asi u dortu, pili kokakolu a možná, že si vzpomněli na dědečka s toulavými botami. Mlčeli jsme s tichou nostalgií na hřbitůvku u pomníčku Zane Greye. Hltal jsem v mládí jeho dobrodružné romány, v době, kdy na našich hranicích vybavených ostnatým drátem bděla bdělá pohraniční stráž.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (22)

Fousek Josef | 27. 07. 2010 | rubrika: Fouskův svět

TAKE IT EASY! Teď neukazuji, že umím anglicky. Znám několik desítek slov a několik frází. Můj mozek se již více nenaučí. Zaměstnávám jej přes limit. ČAS! Ten věčně omílaný neřád. Dítě se naučí mnohému, ale dědek má už tolik starostí a hlavu přeplněnou vzpomínkami, že je do ní marné investovat. Přiznám se, že mne příliš nedojímá, když slyším, že devadesátiletý Gruzínec dostal vysokoškolský diplom za dálkové studium elektrotechniky.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (21)

Fousek Josef | 13. 07. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Dnes nevím kolikátého je. Venku prší, je noc a čtu si noviny: …chleba, brambůrky a další škodí zdraví a přispívají rakovině… Házím zmuchlané noviny do koše. Strefil jsem se. Můj pokojík je malý. Začínám opět psát tuto knihu, podobnou vzpomínkovému záznamu. Ruka mne bolí, svěšuji ji z postele. Strčil jsem ji do sklenice s pivem. Je dávno bez pěny.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (20)

Fousek Josef | 29. 06. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Od pubertálních let mne částečně ovlivňovaly trampské písně. Byly jako sny o něčem, co je vzdálené a nedosažitelné. Jistý čas mne a mou generaci objaly písně Kučerovců, které aspoň v duchu zanášely naše myšlenky do ráje havajských krásek, palem a šumotu oceánu. Na schodišti pocitů jsem potkal písničky Voskovce a Wericha, Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra ze Semaforu.

Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (20)

Fousek Josef | 22. 06. 2010 | rubrika: Fouskův svět

♦ Hodný člověk je v situaci Ježíše Krista. Když jede na bicyklu, musí dávat pozor na hřebíky. ♦ Nepoznal jsem nudu! Umím pracovat, i když nečinně ležím. ♦ Na ulici upadl malý asi devítiletý chlapec. Zvedl jsem jej. „Pane,“ nastavil ruku, „dostanu dvacet korun!“ „Za co?“ ptal jsem se udiveně. „Za to, že jsem vám dal příležitost udělat dobrý skutek.“ ♦ Nejlepší budoucnost má duše z kola. Ta má v nebi příbuzné.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (19)

Fousek Josef | 15. 06. 2010 | rubrika: Fouskův svět

V MALENOVICÍCH, v malém bistru, mne vzpomínky na rok 1987 neodbytně a téměř vlezle, znovu navštívily. Zavřel jsem oči a začalo to stokráte opakované kino. Byl to pro mne první životní dotek s paní, která nás navštíví a řekne: „Už jsi dohrál, kamaráde!“ „Ty myslíš na svůj infarkt, že?“ přikývl jsem a Jarmila mávla rukou. „Máš pravdu,“ pochopil jsem, „jsem tady a jsou horší věci.

Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (19)

Fousek Josef | 08. 06. 2010 | rubrika: Fouskův svět

♦ Politické strany se nemohou zrušit, neboť by stoupl počet nezaměstnaných. Rekvalifikace u politiků je neuskutečnitelná. ♦ Nespílej žádné škole, i kdyby byla nespravedlivá. Odnášíš si z ní poučení, abys nevěřil každému, kdo o spravedlnosti mluví. ♦ Zůstat uprostřed této společnosti nad věcí, je jednoduchá věc. Buď musíš být mrtvý, nebo v bezvědomí.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (18)

Fousek Josef | 02. 06. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Co je to tréma? Nedostatek sebedůvěry? Zodpovědnost k divákům? Nemoc? Vědomí, že neumíme? Před každým veřejným vystoupením se trochu ponořím do sebe a nemohu ten den vykonávat jinou činnost. Žaludek je jaksi na vodě a nutí mne i usednout na porcelánovou mísu, ačkoli nepřijde výsledek. S prvním lepším ohlasem mezi diváky ze mne tíseň spadává. Nastává hezký zápas o přízeň diváků.

Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (18)

Fousek Josef | 25. 05. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Kdybych byl králem, měl bych raději dvořany než přátele. Přátelé nejen neslouží, ale hlavně podvádějí, protože se domnívají, že jim bude s ohledem na staré přátelství odpuštěno. ♦ Pivo je lepidlo společenských vztahů. Hlavy otupí a zapomene se na nadávky v době střízlivosti. ♦ Markety jsou kouzelné zámky, kde se chudák stává na chvíli boháčem. Může si vybrat, co chce, i když si to v kočáře k pokladně nepřiveze.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (17)

Fousek Josef | 18. 05. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Do jídelny jsme museli chodit v bílých košilích s pionýrskými rudými šátky kolem krku. Jedna naše vedoucí ve svazácké košili se mne ptala, proč nepoužívám příbor. Nazvala mne primitivem a negramotem. Jiný svazák to napsal mému tátovi a ten chtěl přijet do Tater a rozbít té svazačce hubu. Ona si na mne zasedla, ačkoli nás, kteří jsme jedli lžící, bylo víc.

Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (17)

Fousek Josef | 11. 05. 2010 | rubrika: Fouskův svět

♦ Hýříte-li vitalitou, nápady a originálními myšlenkami, stáváte se pohonnou hmotou do motorů těch, kteří by bez vás ani nenastartovali. ♦ Patolízalové a vlezdoprdelkové by měli povinně nosit na hlavách kondomy, aby si nesetřeli z tváří líčidla. ♦ Podlézavý žák je ošklivý čípek. Mnohem ošklivější je však majitel otvoru, který čípku dovoluje bádání. ♦ Známé ksichty se musí scházet ve společnosti, aby se ujistily, že zasluhují povšimnutí.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (16)

Fousek Josef | 04. 05. 2010 | rubrika: Fouskův svět

Toho pána, který neustále psal do černého notýsku, jsem se zeptal až po několika letech, jestli je literát. Pousmál se, objednal si fernet, který nazýval „smuteční vodou“, upil a nadšeně se mi svěřoval. Naslouchal jsem a zapomněl, že mám být na kontrole u kardiologa v nemocnici. Ten člověk byl hodně podobný herci Bořivoji Navrátilovi, kterého mám rád.

Strana | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |

POZITIVNÍ NOVINY fungují jako neziskové internetové médium. Všichni autoři a dopisovatelé do nich přispívají bezplatně,
ze své vlastní svobodné vůle. Nejdůležitějším způsobem šíření těchto novin je OSOBNÍ DOPORUČENÍ spokojených čtenářů.
Prosíme Vás proto o jejich podporu tím, že o nich budete mluvit se svými kamarády a známými. Pokud budete někomu zasílat
OSOBNÍ e-mail, vždy se podepište vlastním jménem, aby nevzniklo podezření na nevyžádaný e-mail (spam).

Tyto stránky byly vytvořeny prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.