Průvodní list císaře Fridricha III.

Průvodní list královny Johany

 

Fridrich, z přízně milosti Boží císař římský

, povždy rozmnožitel říše, král uherský, dalmatský, charvátský atd., vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský, hrabě tyrolský atd., společně i jednotlivě všem králům, bratřím našim nejmilejším, pozdrav a nepřetržitý vzrůst lásky bratrské!

Taktéž knížatům církevním i světským, vévodům, markrabím, hrabatům, pánům, šlechticům, panošům a úředníkům jakýmkoli, hejtmanům, purkrabím, generálním vikářům, starostům, správcům, představeným, rychtářům, všem celníkům, výběrčím a cechníkům, strážcům horských přechodů, obcím i radám měst, městeček, vesnic a míst, jakož i ostatním svým milým kterékoli hodnosti, důstojenství, stavu, stupně nebo zaměstnání, ustanoveným jak ve svaté říši, tak kdekoli jinde, kterým se tento list dostane do rukou, milost naši císařskou a všechno dobré!

Nejjasnější, ctihodní, slavní, vznešení, urození, opatrní, věrní naši milí:

Protože pan Lev z Rožmitálu a z Blatné, přítel náš a milovaný věrný svaté říše naší, z touhy po větších zkušenostech, a aby si z mravů jiných království mohl zjednati lepší způsob života a osvědčenější vzor rytířský, zamýšlí se vydati na cestu po rozmanitých místech a královstvích svaté říše, protože pak my tento jeho rytířský záměr úplně schvalujeme a přejeme si, aby svrchu psaný Lev byl po celé své cestě plně bezpečen, upřímně vám ho doporučujeme, vybízejíce vás, našim však a svaté říše římské i zemí našich poddaným přísně přikazujíce, abyste, až by řečený Lev dospěl k vám, do vašich zemí a končin, z úcty k přání našemu měli jej doporučena, vlídně se k němu chovali a stejně ve všem, co se týká bezpečnosti a rychlosti jeho cesty, pomocnou a odměny nežádající vůli abyste ukazovali a projevovali a abyste jemu i družině jeho s koňmi, věcmi všemi a statky jeho všemi horskými přechody, přístavy, mosty, zeměmi, královstvími, panstvími, kraji, městy, městečky, hrady, tvrzemi, vesnicemi a kterýmikoli jinými místy naší i vaší pravomoci, jak po zemi, tak po vodě, a to bez placení všech cel, poplatků převozních, mostních a mýtních i zvykových, jakož i všech jiným dávek, chráníce ho všech překážek a obtíží, procházeti nebo tam zůstávati a bezpečně a svobodně pobývati i vraceti se dovolili a dovolení vymáhali, a to jemu, družině jeho, koním a všem jeho věcem, kdykoli a kdekoli by bylo třeba, a abyste, budete-li o to vyzváni a požádáni, pečovali o jejich bezpečený doprovod k libosti, ke cti a k obzvláštní úctě naší císařské výsosti.

 

Dáno v Novém Městě Vídeňském sedmého dne měsíce září léta Páně tisícího čtyřstého pětašedesátého, vlády naší římské královské roku šestadvacátého, říšské roku čtrnáctého a uherské sedmého.

 

Na rozkaz císaře pána

Oldřich, biskup pasovský, kancléř

 

Johana, z milosti Boží královna česká,

markraběnka moravská, vévodkyně lucemburská a slezská, markraběnka lužická atd., společně i jednotlivě všem nejjasnějším králům, bratřím našim, pozdrav a vzrůst všeho dobra, a nejctihodnějším i ctihodným, jakož i jasným církevním i světským knížatům, vévodům, markrabím, lantkrabím, hrabatům, pánům, šlechticům, rytířům, panošům, hejtmanům, vrchnostem, správcům, představeným, celníkům, výběrčím a rychtářům kteréhokoli stavu, hodnosti nebo postavení, obcím i radám měst, tvrzí, městeček, vesnic a míst, kterým se tento náš list dostane do rukou nebo kteří by sním byli vyhledáni, přátelům nám upřímně milovaným, pozdrav a všechno dobré, poddaným však našim milost královskou a všechno dobré!

Nejjasnější, nejctihodnější, ctihodní, jasní, velmožní, urození, věrní, vážení, horlivý, stateční, opatrní, prozíraví, bratří, přátelé a věrní naši milí!

Protože velmožný a urozený Lev z Rožmitálu a z Blatné, bratr náš co nejupřímněji milovaný, ukazatel tohoto listu, hodlá rozmanité světa končiny, království, knížectví, země, panství, soudní pravomoci a kraje ke svému rytířskému výcviku navštíviti, aby tak, poznaje z mnoha stran lidské obyčeje a mravy, mohl lépe zaříditi svůj život a nabýti osvědčených zkušeností rytířských, ačkoli jsme tento jeho chvályhodný záměr přijali zčásti radostně, protože doufáme, že Všemohoucí, jenž celý svět má v ruce a jehož slovem mocným se vše upevňuje, bez pohromy a ve zdraví ho k nám přivede nazpět a šťastně bude říditi jeho kroky, přece však ze strany druhé neustáváme vzlykavě vzdychati, jako bychom rozhodnutí svého pokrevného bratra litovali. Ale co se dá dělati? Nic jiného, než Bohu poručiti a neustále vzývati šťastný osud, aby tento svůj úmysl, hodný chvály, dobře započal, lépe v něm pokračoval a nejlépe jej skončil. Přejíce si tedy, aby s ním na kterémkoli místě přátelsky a vlídně bylo jednáno jako s nejmilejším bratrem naším, kterého neméně než samy sebe milujeme , aby tak požíval plné bezpečnosti, všem vám ho, jak nejsnažněji můžeme, doporučujeme a tímto listem svým vás u každého z vás prosíme, poddaným však zemí našich vážně přikazujeme: svrchu psaného bratra našeho nejmilejšího. až k vám přijde, laskavě přijměte, vlídně se k němu chovejte a ve věcech, které se týkají rychlosti a bezpečnosti jeho cesty, jemu tak po zemi, tak po vodě pomocnou a odměny nepožadující vůli projevujte!  Jemu pak i družině jeho a služebnictvu, koním se zbraněmi a tlumoky a všem jiným jeho věcem všechny přechody, přístavy, mosty, země, kraje, pravomoci, města, městečka, hrady, vsi a kterákoli jiná místa beze všech dávek, převozného, cel, mostného, mýtného i všech jiných platů a všelijakých překážek dovolte přecházeti, na nich zůstávati a svobodně se vraceti! Jemu také a všem jeho, kdyby toho bylo potřeba, se postarejte o bezpečný doprovod, čímž se nám nejpříjemněji zavděčíte! Každý pak projev pomoci nebo přízně, který jakýmkoli způsobem učiníte tomuto bratrovi našemu, z celého srdce milovanému, považovati budeme, jako by nám samým byl učiněn. Za všechny ty věci také každého z vás toužíme s pomocí Boží co nejlépe a nejvíce odměniti.

 

Dáno v Praze desátého dne měsíce listopadu léta Páně tisícího čtyřstého pětašedesátého, kralování našeho roku pátého.

 

Z osobního příkazu královny