POZITIVNÍ NOVINY KAREL IV. - nejdůležitější životopisná data

PŘEDKOVÉ KARLA IV. A JEHO POTOMCI klikněte na obrázek		Nástupcům svým, kteří seděti budou po mně na dvojím mém trůně, kladu na srdce, aby poznali dvojí život tohoto světa a zvolili si lepší. Karel IV. / Vita Caroli Vlastní životopis Podrobný životopis
VÝBĚR NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH DAT ZE ŽIVOTA ŘÍMSKÉHO CÍSAŘE A ČESKÉHO KRÁLE KARLA IV. LUCEMBURSKÉHO
1316	14.května 30.května	Karel IV. se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Patrně se tak stalo v domě „U Kamenného zvonu“ na Staroměstském náměstí. Na počátku vlády Lucemburků v Českém království tento objekt využíval přímo král Jan Lucemburský, protože byl Pražský hrad po požáru v roce 1303 neobyvatelný. Posléze zde pobývala častěji pouze královna Eliška Přemyslovna. Rovněž Karel IV. využíval krátce pohostinství domu, než došlo po roce 1333 k renovaci Pražského hradu a Královského paláce. křest na jméno Václav
1318	22.listopadu	narození bratra Přemysla Otakara
1319	únor - listopad konec roku	uvězněn na Lokti internován na Křivoklátě
1320	20.dubna	úmrtí bratra Přemysla Otakara
1322	počátek roku 12.února 21.září	narození bratra Mikuláše (z nemanželského lože) narození bratra Jana Jindřicha svatba tety Marie s francouzským králem Karlem IV. Sličným Kapetovcem
1323	27.března 4.dubna 15.května	narození sester-dvojčat Anny a Elišky povolán otcem do Paříže Karlova svatba s Blankou z Valois a biřmování (přijímá jméno Karel) v Paříži
1330	jaro 28.září	povolán otcem do Lucemburska úmrtí matky Elišky Přemyslovny ve Zbraslavském klášteře Klášterní mariánský chrám s kryptou určil Václav II. za královské pohřebiště panující přemyslovské dynastie a sám zde byl jako první v r. 1305 pohřben; po něm pak i dalších 13 členů rodu Přemyslovců a Lucemburků včetně Václava III. a Elišky Přemyslovny, naposledy v r. 1419 tělo Václava IV.
1331	jaro 2.června	povolán otcem do Itálie místodržícím na lucemburských panstvích v Itálii
1333	24.srpna 30.října	odjezd z Itálie příjezd do Prahy Před svým slavným vstupem do Prahy se Karel IV. nejdříve zastavil na Zbraslavi, kde se ve Zbraslavském klášteře poklonil u hrobu své matky.
1334	25.ledna jaro 12.června prosinec	první Karlova listina jako moravského markraběte zahájení obnovy královského paláce na Pražském hradě Po roce 1333, po letech politických zmatků a nezájmu krále Jana Lucemburského o panovnické sídlo, se rozhodl Karel IV. vybudovat si reprezentativní rezidenci. Starý královský palác na Pražském hradě byl ve značně zchátralém stavu právě až do přestavby Karlem IV. Počátky práce na obnově paláce spadají již do ranných 30. let 14.století, ale teprve se začátkem velkolepé přestavby baziliky sv. Víta v arcibiskupskou katedrálu nabyly na dynamice. Karel IV. chtěl z královského paláce, potažmo celého Pražského hradu, udělat reprezentativní rezidenci, v jejíž podobě by se odráželo politické postavení jejího obyvatele, který byl nejen českým králem, ale od roku 1355 rovněž císařem Svaté říše římské. Projekt byl ovšem kvůli uměleckým a finančním požadavkům panovníka velmi náročný a pokračoval v něm tedy i jeho syn, král Václav IV. příjezd Blanky z Valois do Prahy druhý sňatek otce Jana (s Beatrici z Bourbonu v Paříži)
1335	24.května 30.července	narození dcery Markéty návrat krále Jana do Prahy - počátek konfliktů otce a syna
1337	25.února	narození nevlastního bratra Václava (Lucemburského)
1339	8.ledna	Karel IV. založil kolegiátní kapitulu Všech svatých na Pražském hradě
1340	x	Karel IV. založil na Novém Městě pražském Kostel sv. Karla Velikého Dominantní poloha tohoto kostela na kopci zvaném Karlov svědčila o Karlově úctě k tomuto světci. Nelze vyloučit, že panovník chtěl vybudovat Prahu s početnými stavbami i pahorkatým terénem připomínající starověký Řím. Spojená pražská města s oběma hrady, zajímající plochu 650 hektarů, předstihl tehdy jen Řím a Cařihrad.
1341	11.června 11.července	na zemském sněmu v Praze jmenován následníkem trůnu úmrtí sestry Markéty před svatbou s polským králem Kazimírem
1342	srpen	narození dcery Kateřiny v Praze
1343	14.ledna	volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem
1344	30.dubna 21.listopadu	povýšení pražského biskupství na metropolitní arcibiskupství položení základního kamene k Svatovítské katedrále Karel IV., jeho otec český král Jan Lucemburský, Karlův mladší bratr Jan Jindřich a arcibiskup Arnošt z Pardubic položili do předem vykopané jámy základní kámen Katedrály sv.Víta na Pražském hradě. Stalo se tak při slavnosti instalace prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Založit tak monumentálně pojaté dílo umožnil velkolepý dar desátku urbury ze všech stříbrných dolů v Čechách, který poskytl pražské kapitule na stavbu 23.10.1341 český král Jan Lucemburský. Pražský arcibiskup poskytl na stavbu peníze ze svých příjmů i dědictví po otci.
1346	11.července 26.listopadu	volba římským králem v Rhensu korunovace na římského krále v Bonnu
1347	2.září 21.listopadu x	Karlova a Blančina korunovace v Praze K příležitosti korunovace 2. září 1347 na českého krále dal Karel zhotovit svatováclavskou korunu* a posléze se podílel i na formulování korunovačního řádu* Karel IV. založil pro řád slovanských benediktinů klášter Na Slovanech (chrám P.Marie a slovanských patronů). Klášter s chrámem založil v souvislosti s plánovaným zahájením výstavby Nového Města pražského o rok později, ale neméně podstatná příčina spočívala v Karlově snaze o obnovení slovanské církevní vzdělanosti v Čechách, jejíž centrem by se stal právě nový klášter. Ten se také za života císaře těšil jeho mimořádné přízni. Karel IV. založil jako součást karmelitánského kláštera chrám P. Marie Sněžné, který je nejvyšší kostelní stavbou v Praze. Tento akt souvisel se založením a budováním Nového města pražského o rok později.
1348	8.března 7.dubna 10.června 1.srpna x x x x	založení Nového Města pražského vydání základních státoprávních listin a zakládací listiny pražské univerzity s fakultou svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou. Filozofie, které se v rámci tzv. sedmera svobodných umění vyučovalo na artistické fakultě, byla na univerzitě považována za důležitou součást odborné přípravy i lékařů, právníků a teologů. položení základního kamene ke Karlštejna úmrtí manželky Blanky z Valois Karel IV. po založení Nového Města pražského v roce 1348 dal přestavět Vyšehrad, který zahrnul do nového opevnění Prahy a jehož význam až do této doby značně poklesl. Vyrostl nový palác v gotickém slohu a také kapitulní chrám sv. Petra a Pavla byl takto přestavěn. Karel IV. se snažil o pozvednutí královského majestátu, reformoval proto korunovační řád, kterému měli napříště podléhat všichni zvolení panovníci Českého království. Vyšehradu v něm připadlo významné místo, neboť z něho vyjížděl zvolený panovník na korunovaci do chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Karel IV., se rovněž s velkou pečlivostí věnoval přemyslovské tradici povolání knížete Přemysla kněžnou Libuší od pluhu, což měly dokumentovat lýkové střevíce a mošna uchovávané v paláci Vyšehradu. Karel IV. daroval vévodům saským Saský dům, kteří nechali na jeho místě ve 2. polovině 14. století ve slohu vrcholné gotiky vybudovat výstavný palác. Původně se na místě objektu v těsném sousedství Karlova mostu, zvaného rovněž dům „U Šteiniců", nalézal patrně již ve 13. století kupecký dvůr, zvaný Vlašský, jehož majitelem byl panovník. Z iniciativy Karla IV. bylo založeno a vyměřeno jako hlavní veřejné a obchodní prostranství nově zakládaného Nového Města pražského dnešní Karlovo náměstí. Jmenovalo se různě (Tržiště velké, rynk Novoměstský, rynk Hořejší), od poloviny 15. století pak Dobytčí trh a teprve v roce 1848 získalo náměstí svoje současné jméno. Za osobního dohledu Karla IV. bylo vyměřeno dnešní Václavské náměstí v Praze. Protože bylo původně určeno k trhům s koňmi, jmenovalo se Koňský trh. Na návrh Karla Havlíčka Borovského bylo v roce 1848 nazváno Václavským náměstím.
1349	4.března 25.července 7.září 11.září 1.listopadu 26.prosince	sňatek s druhou manželkou Annou Falckou v Bacharachu korunovace Karla a Anny Falcké v Cáchách úmrtí dcery Markéty, manželky Ludvíka I. Uherského úmrtí sestry Jitky-Bonny, manželky francouzského krále Jana II. Dobrého z Valois korunovace Anny Falcké v Praze udělení Moravy jako léna České koruny bratru Janu Jindřichovi a jeho dědicům
1350	17.ledna xxx	narození syna Václava Ve 14. století prodělal vrcholně gotickou přestavbu do podoby trojlodní baziliky s krátkým kněžištěm s lichými cihlovými arkádami a dvěma průčelními věžemi kostel sv.Havla a stal se čtvrtým nejdůležitějším chrámem Prahy. Karel IV. mu daroval jako relikvii hlavu sv. Havla.
1351	28.prosinec x	úmrtí syna Václava Karel IV. založil jako farní chrám horní části Nového Města pražského chrám Svatého Štěpána
1353	2.února duben 27.května 28.července	úmrtí manželky Anny Falcké svatba dcery Kateřiny s Rudolfem IV. Rakouským v Praze svatba Karla s třetí manželkou Annou Svídnickou v Budíně korunovace Anny Svídnické v Praze
1355	6.ledna 5.dubna 28.září 6.října 11.listopadu	korunovace "železnou" lombardskou korunou v Miláně císařská korunovace Karla a Anny Svídnické svatováclavský sněm v Praze odvolání zákoníku Maiestas Carolina první oficiální návštěva Karlštejna
1356	červenec konec roku	básník Francesco Petrarca v Praze vydání Zlaté buly Karla IV. zákoníku, který bude platit ve Svaté říši římské až do roku 1806
1357	27.března 9.července x	zakládací listina kapituly na Karlštejně položení základního kamene Karlova mostu Karel IV. položil základní kámen nového mostu přes Vltavu. Na jeho místě stál původně most románský, zvaný podle manželky českého krále Vladislava I. Juditin. Postaven byl v letech 1158 - 1171, v roce 1272 jej vážně poškodila povodeň a jeho zbytky pak nevydržely 3.února roku 1342 nápor ledu, dřeva a jiného materiálu, přineseného opět povodní. Zničení mostu bylo ve své době považováno za národní pohromu. Po této katastrofě byl dlouhou dobu provizorně užíván pouze most dřevěný. Základní kámen nového mostu (původně se jmenoval Pražský či Kamenný a teprve až od roku 1870 byl nazván Karlův most) Karel IV. položil základní kámen přesně 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut, aby rok, den, měsíc, hodina a minuty tvořily magické číslo, stejné při čtení z obou stran – 135797531. Datum, i s přesným určením času, bylo vybráno s ohledem na konjunkci Slunce se Saturnem, což byl podle astrologů pro takový počin nejvhodnější a nejšťastnější okamžik roku. Současně s budováním Karlova mostu bylo započato i s výstavbou Staroměstská mostecké věže Dokončena byla patrně kolem roku 1380.
1358	19.března	narození dcery Elišky
1360	x x	Karel IV. založil společně s klášterem servitů v údolí potoka Botiče chrám Zvěstování P.Marie Na Slupi (Na Trávníčku). V letech 1360-1362 nechal vybudovat Hladovou zeď, jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malé Strany) a také Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Zeď se táhla od prostoru Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. Dosahovala výšky 4 - 4,5 metru při šířce 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží. Opatřena byla cimbuřím, ochozem a střílnami a jako stavebního materiálu se užilo opuky. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361. Tehdy zde patrně část chudiny získala jistotu výdělku na stavbě opevnění, které ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů.
1361	26.února	narození syna Václava IV. na hradě v Norimberku
1362	11.července x	úmrtí manželky Anny Svídnické Karel IV. založil chrám Svatého Apolináře Na Větrově, když sem přeložil kapitulu ze Sadské
1363	21.května 15.června 18.června	svatba se čtvrtou manželkou Alžbětou z Pomořan-Wolgastu v Krakově korunovace Václava IV. v Praze korunovace Alžběty Pomořanské v Praze
1365	22.května 4.června	přijetí papežem Urbanem V. korunovace v Arles
1366	19.března 11.července	svatba dcery Elišky s Albrechtem III. Rakouským a ovdovělé dcery Kateřiny s Otou Braniborským v Praze narození dcery Anny
1367	30.listopadu	vysvěcení kaple sv.Václava v pražské katedrále
1368	14.února	narození syna Zikmunda v Praze
1370	15.června 29.září x	narození syna Jana (Zhořeleckého) svatba Václava IV. s první manželkou Johanou Bavorskou v Norimberku Karel IV. inicioval přestavbu (novostavbu) Kaple Všech svatých (Starý královský palác na Pražském hradě). Pro stavbu, který se uskutečnila v letech 1370-1387 byla Karlovi IV. vzorem francouzská Sainte Chapelle, shromaždiště nejcennějších křesťanských relikvií celé tehdejší katolické Evropy
1372	13.března	narození syna Karla v Praze
1373	24.července 4.září 29.září 2.října	úmrtí syna Karla úmrtí dcery Elišky, manželky Albrechta III. Rakouského narození dcery Markéty v Praze udělení Branibor Karlovým synům
1375	12.listopadu	úmrtí bratra Jana Jindřicha
1376	30.března 6.července 21.prosince	volba Václava římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem Václavova korunovace v Cáchách ustanovení o následnickém řádu
1377	srpen	narození posledního dítěte, syna Jindřicha, v Tangermünde
1378	29.listopadu 11.-15.prosince	Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večer na Pražském hradě v důsledku zápalu plic ve věku šedesátidvou a půl roku. Je pochován v královské hrobce chrámu sv.Víta* na Pražském hradě.po boku svých manželek* smuteční obřady v pohřební řeči po své smrti je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti.
rodokmen © Jan Drocár, 12.10.2004 grafika rodokmenu a foto © Pavel Loužecký DOPORUČUJEME: další články z rubriky HISTORIE