POZITIVNÍ NOVINY Jan Drocár, Pavel Loužecký: Nezapomenutelný VLADIMÍR SÍS

   VLADIMÍR SÍS
       filmový a televizní režisér
       7.7.1925 Brno - 7.9.2001 Praha

vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně, do Prahy se přestěhoval v roce 1953
za svůj život natočil celkem 106 krátkých, 20 celovečerních a 8 středometrážních filmů
s manželkou Alenou Sísovou (* 1925) se poznali v Brně, v prvním poválečném divadle SMĚR při představení VOLÁ ZEMĚ
Alena Sísová pracovala jako sekretářka ve sportovní redakci Československé televize, později se věnovala skriptu na Barrandově. Celou dobu se starala o svého manžela a podílela se na většině jeho filmových projektů.
syn Petr Sís (*1949), věhlasný akademický malíř, žije v New Yorku
dcera Hana Sísová (*1950), bývalá střihačka na Barrandově, nyní majitelka Čajovny
U ZELENÉHO ČAJE v Nerudově ulici v Praze 1
syn David Sís (*1962), televizní režisér.
každé z dětí již má dva potomky, takže Alena a Vladimír Sísovi mají celkem šest vnoučat.

► originální zvuková ukázka z rozhovoru s Vladimírem Sísem ◄
formát WMA: 33,6 Kbps nebo 56 Kbps

S režisérem Vladimírem Sísem jsem se seznámil při natáčení dokumentu „Dobrý den pane Ondříčku“. Kameraman Miroslav Ondříček ho pozval jako partnera, aby si před kamerou popovídali o společném filmu, který spolu natočili – Novosvětské. Vladimíra Síse byla hned plná kavárna Slavie. Vzpomínám, že se tenkrát Miroslav Ondříček jen těžko dostával ke slovu, i když film byl o něm. Ale takový už Vladimír Sís byl. Plný vitality, vzpomínek, vizí a nápadů, které někdy možná až neopatrně dával k dobru. Myslím si, že řada z nich běhá realizována po světě. Mám ale dojem, že se ani neuměl zlobit na lidi, kteří najednou zjistili, že měli zcela stejný nápad, a zanedlouho jim došlo, že to vlastně vymysleli sami a směle se pustili do realizace.
Film „Dobrý den pane Ondříčku“ se natáčel ještě před listopadem 1989, tedy v době, kdy si hodně lidí myslelo, že Miroslav Ondříček žije v zahraničí. Ale on žil tady, v zahraničí jen často točil. A právě u Ondříčků doma jsme s manželkou zažili Silvestra, který se nám už nepodaří nikdy absolvovat. Báječný Silvestr plný „veselých historek z natáčení“. Opravdu veselých. Škoda, že se tenkrát nenatáčelo alespoň na magnetofon. Ale, koho by napadlo si točit Silvestra. Vladimír Sís se s Miroslavem Ondříčkem ve vyprávění v tom nejlepším slova smyslu předháněli, a my ostatní jsme se smíchy nemohli ani napít. Řekl bych, že několikahodinovému proudu vyprávění tenkrát více vévodil Miroslav Ondříček. Sám Vladimír potom přiznal, že Mirka nikdy dosud neslyšel mluvit o filmu tak krásně, s humorem a láskou.
Možná, že už tehdy se Vladimír cítil méně ve své kůži, ale vidět na něm nic takového nebylo. Nikdy jsem na něm nepoznal, že by mu nebylo dobře nebo ho něco bolelo. On když už, tak už… Nedlouho po vzpomínaném Silvestru se mu při podepisování vlastní útlé knížečky Počítání nudliček v jarní polévce v knihkupectví obchodního domu Kotva udělalo náhle špatně a musel být odvezen do nemocnice. Byl dlouho v bezvědomí, odoperovali mu velký nádor v hlavě, on to však nevzdal. Netrvalo to ani tak dlouho a už jsme seděli na vínku v jeho oblíbené vinárně na Malé Straně. „To jim přeci neudělám, abych zemřel takhle brzy“. A my jsme pak společně ještě více jak deset let občas putovali noční Prahou.
V posledních letech se každou středu Vladimír Sís scházel se svými přáteli v pražské restauraci U Vladaře. Byla to vždycky radost poslouchat přítomné, nechat se povzbudit, vyslechnout názory. Když už tam člověk měl tu čest zavítat, neviděl od vchodu na místo, kde se sedávalo. Neviděl, ale slyšel. Slyšel vyprávět Vladimíra a hned věděl, že se společnost sešla. .... Už tři roky se vejde, a je ticho.

Povídání s manželkou Alenou Sísovou


Vladimír Sís natočil v roce 1967 krátký film JINÝ MALÝ PRINC o současném kambodžském králi. Norodom Sihamoni, syn krále Norodoma Sihanuka a královny Monineath, nastoupil na kambodžský královský trůn 14.října 2004. Česky mluví jako rodilý mluvčí, a Prahu a českou kulturu si oblíbil, když zde v letech 1962-1975 studoval. Jako malému se mu zalíbil balet a v Praze studoval tanec i na konzervatoři a Akademii múzických umění (AMU). Už v jedenácti letech poprvé vystoupil v Čapkovského Louskáčkovi v Národním divadle.
Vladimír Sís sice film natočil, ale po jeho zapůjčení jednomu barrandovskému produkčnímu se ztratil… A tak zbylo jen několik fotografií..
Maminka kambodžského krále Norodoma Sihanuka poznala Vladimíra Síse, když v Kambodži natáčel v roce 1967 film PIKNIK s režisérem Smočkem o pěti amerických vojácích, bojujících v džungli. Nějak si padli do oka, takže ho královna například pozvala na závody dračích lodí, které se pořádaly v jejich zámku. Jednou si také všimla, že Vladimírovi strašně otekla noha a zajistila mu vyšetření v kambodžské nemocnici. Tam zjistili, že je noha v takovém stavu, že mu už francouzský chirurg dělal čárku, kde mu jí uříznou, protože chytil nějakou tropickou infekci. Vladimír, když to slyšel, začal česky nadávat tak hlasitě, až se otevřely dveře a vešla vrchní sestra paní Mirková z Kladna, která česky povídá: „Kdo to tady tak řve?“. Tak se spolu s Vladimírem seznámili, a když jí vysvětlil, že mu právě sdělili, že má jít na amputaci nohy, tak řekla „Nic, sbalíme vás a okamžitě musíte pryč!“, což také udělali a Vladimír pak odjel do Mnichova kde mu nohu zachránili.

Zajímavým filmem byly DÝMKY – příběh o dýmce, která byla vytvořena v koncentračním táboře, postupně jí získávalo pět lidí různých národností od Francouze, přes Itala, až nakonec skončila v Čechách.

Film SESKOK ZE STRATOSFÉRY byl ve své době světovým unikátem, neboť byl natočen několik tisíc metrů nad zemí, kdy parašutisté skočili z letadla s kamerami připevněnými na helmách. To však bylo tehdy protizákonné, a navíc to byli vojenští parašutisté, takže když seskočili na zem, tak odložili kamery a hned se šli hlásit velitelům, zatímco štáb si šel sesbírat kamery s natočeným materiálem do polí. Tento film natáčel tehdejší Armádní film a zřejmě zůstal v jejich archívu.

Ve filmu MODRÝ DEN se poprvé objevil jako asistent režiséra František Vláčil, film pojednával o malém klukovi, který touží stát se letcem, a dostal dokonce nějakou významnou mezinárodní cenu.

Prvním celovečerním filmem Vladimíra Síse byl v roce 1959 snímek ŽIVOT PRO JANA KAŠPARA.

V Armádním filmu byl také natočen film CESTA VEDE DO TIBETU. Tehdy byli naši filmaři v čele s Vladimírem a kameramanem Josefem Vanišem prvními Evropany, kteří nafilmovali Jeho Svátost dalajlámu. Vladimír tehdy strávil v Tibetu dva roky, a při tom se skamarádil s dalajlámou, kterému tehdy bylo 18 let. Pak se potkali až v roce 1990 při návštěvě dalajlámy v Praze.

V Americe, kam ho poslala tehdejší Československá televize v roce 1967, Vladimír natočil celkem 12 krátkých filmů, ale všechny je pak museli po roce 1968 zničit na příkaz ředitele Pelikána. Vysílal se tehdy jediný film, a to film s Jiřím Voskovcem, který Vladimír natočil v New Yorku, protože ho dala televize jako dárek k Werichovým narozeninám, neboť o něm Voskovec ve filmu hovořil.

Film RAPSODY IN BLUE (brněnský balet s Pavlem Šmokem) je zajímavý tím, že byl natáčen na širokoúhlý materiál a poté promítán na úzký formát.

Vladimír Sís rád natáčel hudební filmy, například v Německu jich natočil deset. Z jeho nejslavnějších hudebních dokumentů to byl často promítaný film o koncertu Louise Armstronga v Lucerně nebo koncert Elly Fitzeraldové.
Při návštěvě Louise Armstronga v Praze se s ním Vladimír Sís spřátelil a Louis si ho natolik oblíbil, že se spolu procházeli po Praze. Praha Louise Armstronga nesmírně okouzlila. Vladimír často vzpomínal, jak Louise při jedné procházce zabalil v Chrámu svatého Víta na Hradčanech do své šály, aby se nenachladil a mohl zpívat. Armstrong byl vůbec svérázná osobnost. Po koncertě třeba prohlásil, že už půjde do hotelu, ale nakonec se sbalil a šel do Semaforu, kde do čtyř do rána se souborem jamovali.

Film JEN ROZDĚLAT OHEŇ podle Jacka Londona s Waldemarem Matuškou byl zajímavý tím, že při natáčení tam byl vlčák, který měl být podle scénáře zlý, ale Matuška ho svou péčí a láskou „zkazil“ tak, že se z něho nakonec stal hodný pes.

Ve filmu MUŽ, KTERÝ ROZDÁVAL SMÍCH o režisérovi Martinu (Macu) Fričovi vystupoval i Jan Werich. Když však Vladimír získal svou kopii filmu, byl už z ní Werich vystřižen.
Bylo by skvělé, kdyby se podařilo uspořádat k nedožitým osmdesátým narozeninám Vladimíra Síse (7.7.2005) festival jeho filmů za účasti jeho přátel, známých, kamarádů, spolupracovníků a obdivovatelů.

Film ZLATÁ RUČKA s Bolkem Polívkou a Jiřím Stivínem je příběhem z doby Karla IV., kdy se v čase jeho nemoci o krále starali pouze dva šašci (Polívka, Stivín). Vladimír Sís tehdy někde objevil skutečné informace, že Karel IV. udělil jednomu z komediantů cenu Zlaté ručky na takové hůlčičce za to, že se o něho starali, na jejichž základě tento film vlastně vznikl. Z historie totiž víme, že Karel IV. upadl zřejmě při nějakém rytířském turnaji (což byla jeho skrývaná záliba), přičemž si poškodil krční páteř a od té doby špatně chodil.

Film SEN NOCI byl originální tím, že v něm byl poprvé použit digitální zvuk, takže se tehdy nemohl vysílat jinde než v Laterně Magice.

Diskuzní klub u Sísů v Nerudově ulici: scházeli se tam francouzský mim a přítel Marcel Marceau, Václav Trojan, nerozlučná trojice Miloš Forman, Miroslav Ondříček a Jaroslav Papoušek, Miroslav Donutil, František Vláčil, Jan Kubala, Josef Kemr a s nimi celá řada režisérů, kameramanů, spolupracovníků a přátel od filmu.

Specialitou Josefa Kemra bylo, že Sísovým s oblibou nosil jako dar sochy.

V Čajovně U ZELENÉHO ČAJE (v přízemí domu Sísových) se natáčela scéna kupování divadelních masek ve filmu Miloše Formana AMADEUS.

KOMPLETNÍ FILMOGRAFIE VLADIMÍRA SÍSE
KF=krátký film, SM=středometrážní, CV=celovečerní // ČB=černobílý, B=barevný, ŠÚ=širokoúhlý, STŘ=střihový

č.filmu	rok výr.	Název filmu (popis)			místo natáčení
1	1947	Lidé pod sněhem	KF	ČB	Brno
2	1948	Dary jižní Moravy	KF	B	Brno
3	1948	Jak roste chléb	KF	ČB	Brno
4	1948	Družstevnictví	KF	ČB	Brno
5	1949	Město mezi lesy	KF	ČB	Brno
6	1949	Dýmka míru	SM	ČB	Brno
7	1949	Po stopách starých Slovanů	KF	ČB	Brno
8	1949	Nepřítel v týlu	KF	ČB	Brno
9	1949	Stvořeno z hlíny	KF	B	Brno
10	1949	Formování a lití	KF	B	Brno
11	1949	Bumerang	SM	ČB	Brno
12	1949	Raději dříve	KF	ČB	Brno
13	1949	Lék X.Y.	KF	ČB	Brno
14	1950	Pevný břeh	KF	ČB	Praha – Armádní film
15	1950	Vítr	KF	ČB	Praha – Armádní film
16	1950	Bílé cesty	KF	ČB	Praha – Armádní film
17	1950	Ze soboty na neděli	KF	ČB	Praha – Armádní film
18	1950	Seskok ze stratosféry	KF	ČB	Praha – Armádní film
19	1952	Modrý den	SM	B	Praha
20	1952	Minuty v Paříži	KF	ČB	Francie
21	1952	Staré zbraně	KF	ČB	Francie
22	1953	Malá pouť Řeckem	KF	B	Řecko
23	1953	Jak dělat podobiznu ptáka	KF	B	Řecko
24	1955-6	Cesta vede do Tibetu	CV	B	Čína-Tibet
25	1957	Varšavská preludia	KF	ČB	Polsko
26	1958	Strahov 9.května	KF	ČB	Praha
27	1958	Sebeobrana	KF	ČB	Praha
28	1959	Život pro Jana Kašpara	CV	ČB	Praha, kamera. J.Vaniš
29	1959	U nás v Mechově	CV	B	Praha
30	1960	Ledoví muži (J.Štuchal, M.Kladrubská)	CV	ČB	Praha,
31	1961-2	Akce Kalimantan	CV	B, ŠÚ	Indonésie, kamera: Vaniš, Milota
32	1962	12 minut pod rovníkem	KF	B, ŠÚ	Indonésie, kamera: Vaniš, Milota
33	1962	Tropický koktejl	KF	B	Indonésie, kamera: Vaniš, Milota
34	1962	Město na vodě	KF	B	Indonésie, kamera: Vaniš, Milota
35	1963	Král komiků	CV	ČB, STŘ	Praha
36	1963	Festival pantomimy (soubor Ladislava Fialky)	KF	ČB	Praha
37	1963	Etudy (soubor Ladislava Fialky)	KF	ČB	Praha
38	1963	Studie I. (soubor Ladislava Fialky)	KF	ČB	Praha
39	1963	Studie II. (soubor Ladislava Fialky)	KF	ČB	Praha
40	1963	90 minut překvapení	CV	ČB, STŘ	Praha
41	1963	Návštěva (H.Haas v Praze)	KF	ČB	Praha
42	1964	Muzeum zázraků (L.Fialka)	CV	ČB	Praha
43	1965	Gorkého ulice	KF	ČB	SSSR
44	1965	Londýnský autobus	KF	ČB	Anglie
45	1965	Neklidná neděle (J.Baez, Bob Dylan)	KF	ČB	Anglie
46	1965	J.Gréco	KF	ČB	Praha
47-58	1966	12 krátkých filmů natočených v USA pro Čs.televizi, vysílán byl pouze film o J.Voskovcovi (všechny filmy byly zničeny na pokyn ředitele ČST Pelikána)	KF	ČB	USA
59	1966-7	Judita a čas (J.Čeřovská)	KF	ČB	Německo
60	1966-7	Vánoční melodie	KF	ČB	Německo
61	1966-7	Cikánské melodie	KF	ČB	Německo
62	1966	Rosy singers	KF	ČB	Německo
63	1967	Piknik	CV	ČB	Kambodža
64	1967	Jiný malý princ	KF	ČB+B	Kambodža
65	1967	Magic castle (A.Bilk)	SM	ČB	Praha
66	1967	Duett (I.Karch a M.Theodote)	KF	ČB	Německo
67	1967	Hana Hegerová	KF	ČB	Praha
68	1967	Tulpen in Amsterdam (M.Telkamp, H.Emink, A.Groenloh)	KF	B	Holandsko
69	1967	Bobbejaanland	KF	B	Belgie
70	1968	Hitparade (Manuela)	KF	ČB	Monako
71	1968	Monako Formule 1	KF	ČB	Monako
72	1968	Romantische Strasse	KF	B	Německo
73	1968	Rhapsody in blue (brněnský balet)	KF	B+ČB	Brno
74	1969	Skandinavische Reise	KF	B	Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko
75	1969	Baltrevue	KF	B	Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko
76	1969	Pohřeb Jana Palacha	KF	ČB	Praha
77	1969	Andělé pro Lady F. (E.Fitzgerald)	KF	ČB	Praha
78	1969	Vzpomínka (L.Armstrong)	KF	ČB	Praha
79	1969	Verliebt in Prag (J.Frantová, R.Cortéz)	KF	ČB	Praha
80	1970	Stará auta	KF	B	Sicílie
81	1970	Veteran revue	KF	B	Morava
82	1970	Jen rozdělat oheň (W.Matuška)	SM	ČB	Praha
83	1970	Muž, který rozdával smích (M.Frič)	CV	ČB,STŘ.	Praha
84	1970	Rio (E.Pilarová, E.Popielarczik)	KF	ČB	Brazílie
85	1970	Černá Venuše (J.Baker)	KF	ČB	Praha, Bulharsko
86	1970	Randezvous	KF	ČB	Bulharsko
87	1970	Vévoda (Duke Ellington v Praze)	KF	ČB	Praha
88	1970	Poutník (Aubrey Pankey)	KF	ČB	Praha
89	1971	Sólo pro Jaroslava Marvana	CV	ČB, STŘ.	Praha
90	1971	Nedošel (Ludvík Podéšť)	KF	ČB	Morava
91	1971	Byl čas babího léta (Bruno O´Ya)	KF	B	Praha
92	1971	Sny nad bramborovou natí (Skaldowie)	KF	B	Praha
93	1972	Zpívající film (H.Vondráčková, W.Matuška)	CV	ČB	Karlovy Vary
94	1972	Katja Ebstein	KF	B	Německo
95	1972	Odkud přicházím (G.Bécaud)	KF	ČB	Praha
96	1972	Námořník z Václaváku (W.Matuška)	KF	ČB	Německo, Praha
97	1972	Atsuko Azuma	KF	B	Praha
98	1973-4	Hudební archiv představuje: J.Ježek	KF	B	Praha
99	1973-4	Hudební archiv představuje: E.Destinová	KF	B	Praha
100	1973-4	Hudební archiv představuje: Citoliby	KF	B	Praha
101	1973-4	Hudební archiv představuje: J.Mysliveček	KF	B	Praha
102	1973-4	Hudební archiv představuje: E.Nápravník	KF	B	Praha
103	1973-4	Hudební archiv představuje: O.Valoušková- Borová	KF	B	Praha
104	1973-4	Hudební archiv představuje: F.Vach a jeho sbory	KF	B	Praha
105	1973-4	Hudební archiv představuje: F.Kmoch	KF	B	Praha
106	1975	Hudební archiv představuje: V.Talich	KF	B	Praha
107	1974	Hudba kolonád	CV	ČB, STŘ.	Karlovy Vary
108	1977	Novosvětská	SM	B	Čechy
109	1978	Zlatá ručka	KF	B	hrad Kost
110	1979	Balada pro banditu	CV	B	Andělská Hora
111	1980	Blues pro E.F.Buriana	CV	B	Praha
112	1981	Otvírání studánek	SM	B	Praha
113	1982	Poslední leč (B.Polívka, J.Pecha)	CV	B+ČB	Praha
114	1984	Barrandovské nokturno (50 let studia)	CV	B, STŘ.	Praha
115	1985	Jonáš na výstavu půjčený (Molavcová, Suchý)	KF	B	Praha
116	1985	Jonáš a Melicharová (Molavcová, Suchý)	CV	B	Praha
117	1985	Sen noci ... (balet, hudba V.Trojan)	CV	B	Praha
118	1986	Zrání (symfonická báseň J.Suka)	SM	B	Praha
119	1986	Krásný sen (sourozenci Ulrychovy)	KF	B	Praha
120	1986	Modrá tráva	KF	B	nedokončeno
121	1987	Šapitošou (Precedens, Laura a její tygři)	KF	B	Praha
122	1987	Prodaná nevěsta (Divadlo Drak)	KF	B	Praha
123	1987	Nosy (Divadlo Na provázku)	KF	ČB	Brno
124	1987	Dopisy A.Dvořáka (ze Spillvilu)	KF	B	USA
125	1988	Jonáš II. - Jak je důležité míti Melicharovou	CV	B	Praha
126	1988	Zpívaný portrét (L.Hermannová)	KF	ČB	Praha
127	1989	Předčasný portrét (F.Filipovský)	KF	ČB	Praha
128	1989	Údolí neklidu (poezie E.A.Poe)	KF	ČB	Praha
129	1990	Z veršů (básně K.Wojtyly, papeže Jana Pavla II.)	KF	ČB	Praha
130	1990	A na ochozech smrt jsi viděl (R.M.Rilke)	KF	ČB	Praha
131	1990	Klobouk ve křoví (poezie J.Voskovce)	KF	ČB	Praha
132	1991	Třesk (Horáček, Klepáč)	KF	ČB	Praha
133	1991	Tehdy a teď (verše Jana Nerudy)	KF	ČB	Praha
134	1991	Vzpomínání (vnučka A.Dvořáka vzpomíná)	KF	B	Vysoké

► FOTOGRAFIE Z ARCHÍVU VLADIMÍRA SÍSE ◄

DOPORUČUJEME: další články z rubriky ROZHOVORY