|
|
|
 |
 |
|
|
|
|
|
VÝROBKY
► 25
◄ |
KNÍŽKA INDIÁNSKÉHO SPISOVATELE |
|
|
INFORMUJE:

Pavel Pávek
|
Knihu spisovatele indiánského původu, který dobrovolně
zvolil život v rezervaci vydalo nakladatelství Signeta,
které se věnuje převážně literatuře národnostních a
etnických menšin.
Gordon Johnson se narodil 26. září 1951 v Albuquerque
v Novém Mexiku v USA jako nejstarší z osmi dětí. Žije
v indiánské rezervaci Pala, odkud pochází jeho matka.
Indiánská rezervace Pala leží asi hodinu cesty na sever od
San Diega v jižní Kalifornii. Z matčiny strany j sou
jeho předky Indiáni kmene Cupeňo, Cahuilla a Luiseňo, ale
také irský prapradědeček, který přišel spolu s prvními
kalifornskými přistěhovalci. Otcova strana rodiny je z Oregonu
a je velšsko-anglicko-irského původu a do Oregonu se dostala
po známé Oregonské stezce ve voze krytém plachtou.
V indiánské rezervaci Pala se Gordon Johnson natrvalo usadil
v roce 1973. Na otázku, proč se k tomu rozhodl, odpovídá:
„Prostě jsem do rezervace zamilovanej. Miluju ten prach, ten
otevřenej prostor, ty lidi ... nikdy mě ani nenapadlo, abych
žil někde jinde.“
Gordon začínal jako konsultant pro indiánské projekty a
později se přes indiánské noviny Nockma (v jazyce Luiseňo
Poslouchej) dostal k novinářské práci. Zabýval se potom jak
reportérskou, tak i redaktorskou činností v různých
periodikách až do roku 2001, kdy se začal naplno věnovat
psaní.
Gordon Johnson má čtyři dospělé děti a čtyři vnoučata. Jeho
dlouhodobým cílem je psát detektivní příběhy a, jak sám
říká, stát se „indiánským Tonym Hillermanem.“
Skousni to, jde vo indiánskej čas
Na rozdíl vod filmovejch stereotypů – němejch Indiánů s
kamennou tváří zabalenejch do pokrývek a podpírajících zeď
pevnosti – jsou Indiáni ve skutečnosti družný lidi, co
milujou smích.
Zajděte si k Indiánům domů na rodinnou sešlost a zjistíte,
že se tam Indiáni smějou, dělaj vtipy a vůbec si ze sebe
utahujou. Víte, utahovat si jeden z druhýho, to je skoro
takovej indiánskej národní sport.
Indiánskej humor je komplexní kulturní jev. Nechci tu psát
sociologickou studii, ale myslel jsem, že by mohlo bejt
zábavný se tu s váma podělit o svůj pohled na indiánskej
humor.
Například je tu ten koncept indiánskýho času. Indiánskýmu
času se ostatní Indiáni smějou vždycky. Funguje to nějak
takhle:
Indiáni nahlížej na svět bílejch jako na puntičkářskej.
Vidí, jak si muži z majoritní společnosti kupujou drahý
hodinky s budíkem, tenký jako voplatka, aby si byli jistý,
že nepřijdou pozdě. A ženy z většinový společnosti, v
kostýmkách a na vysokých podpatcích, spěchaj po chodníku s
opakovanými pohledy na svý náramkový hodinky, aby nepřišly
pozdě.
Avšak Indiáni choděj pozdě ze zvyku. Možná se ta náklonnost
k opožďování mění, teď, když se Indiáni víc asimilujou do
mocenskejch struktur, ale tradičně bylo pro Indiány těžký,
aby chodili včas. Počítám, že se věci moc nezměnily vod tý
doby, co jsem před pětadvaceti lety dělal v indiánským
byznysu.
Například, řekněme, že máš být ve dvě vodpoledne na
indiánský schůzi s nějakejma byrokratama z vodařský
společnosti, co nechtěj platit tvýmu kmeni za práva k
využívání vody dole po proudu.
Aby ses dostal na tu schůzi, musíš nejdřív nakopnout starýho
válečnýho oře, svýho Buicka Electru z roku 1973 s nálepkou
„Indiánský auto“ na nárazníku.
Víš, že auto potřebuje baterii, ale nová stojí šedesát
dolarů a ty jsi zrovna utratil svý poslední peníze za to,
abys vzal tu krásnou indiánskou holku na koncert skupiny
Redbone. Co je důležitější, nová baterie anebo „Pojď a vezmi
si svou lásku“, hit Redbone ze sedmdesátejch let? To je
jednoduchý. Láska je vždycky lepší než baterie.
Tak vlezeš do auta, podržíš si palce a otočíš klíčkem v
zapalování. No jistě, nenaskakuje. Zatraceně. Projdeš se po
prašný cestě, abys našel svýho strejdu, co ti pomůže
nastartovat auto. Ačkoliv žádnej problém. Soudě podle sklonu
slunce, do začátku schůze máš dvě hodiny.
Tvoji tři psi vyrazej za tebou. Kousek dál po cestě na ně
skočí čtyři cizí psi a nastane rvačka. Křičíš a snažíš se
vytáhnout svý psy z tý mely a přitom tě nějakej pes kousne
do ruky. Teď máš prokousnutou ruku mezi palcem a ukazovákem.
Obrátíš se a jdeš domů. Naleješ si na to psí kousnutí
alkohol a vono to pálí jako čert. Nemáš žádnou náplast a tak
si přes tu krvavou díru přilepíš izolepou toaletní papír.
Bude to držet, aspoň než ta krev zaschne. Vyrazíš zpátky ke
strejdovi.
Žádnej problém. Pořád spousta času. Najdeš ho, jak pleje
zahrádku vzadu za domem a říká, jasně, že ti motor nahodí.
Naskočíš do jeho modrýho náklaďáčku Chevy z roku 1956 a
jedete. Ve svým autě sáhneš pod přední sedadlo a vytáhneš
šroubovák. Plochým koncem otevřeš kufr a vytáhneš startovací
kabely.
Dráty jsou místama vodřený, ale zatím vždycky fungovaly.
Připojíš je k pozitivnímu a negativnímu konci a mezitím
tvůj strejda udělá to samý se svou baterií.
Zkusíš votočit klíčkem. Nestartuje. Vomotáš izolačku kolem
kabelů. A tentokrát fungujou.
Vodpojíte kabely a tvůj strejda vodjede. Běžíš si domů
pro čistý triko.
Jdeš pozdě, ale soudě podle slunce, zase ne tak pozdě.
Jedeš těch padesát mil do města a čas vod času se zasta
víš, abys dolil další čtvrtku levnýho voleje do skříně. No a
co, že buick spálí trochu voleje. Pořád chodí, ne?
Parkování v garáži stojí sedum dolarů a ty máš jenom čtyry.
Tak zaparkuješ vo šest bloků dál a šlapeš to. Jdeš kolem
hodin ve výkladní skříni a je na nich dvě třicet. Zatraceně.
Schůze začala před půl hodinou. Jdeš kolem další výlohy a na
stěně vidíš plakát Redbone. Panejo. A stojí jenom tři
dolary. Jdeš dovnitř a koupíš ho.
Je dvě čtyřicet pět, když vcházíš dovnitř s plakátem v
podpaží.
„Sorry, myslím, že jdu podle indiánskýho času,“ řekneš.
Všichni Indiáni se smějou. Vědí, co je to indiánskej čas.
Taky přišli pozdě.
|
7.12.
2006 |
|
Kontakty: |
Pavel Pávek,
http://www.rosinanta.estranky.cz/archiv/rok/2006/5
|
|
|
|
|
|
|
*
AKCE
►30
◄ |
Deník Leošky K. |
|
|

Blanka
Kubešová
|
-
V podobě divadelní hry se
bestseller Blanky Kubešové, Deník Leošky K., dostává
k divákům poprvé.
-
10letá Leoška, školačka
pětapadesátých let a hrdinka biografického vyprávění, se
vyrovnává statečně a po svém s následky dětské obrny.
Nemocí přišla o kus své dětskosti a stala se vnímavější,
postihuje rozdíly, které dětem jejího věku obyčejně
unikají. Podobně jako ji trápí její berlička-pajda ne
pouze proto, že by se jí zle chodilo, ale že se tím
odlišuje od ostatních, právě tak ji trápí její pochyby –
to jinak ve škole, jinak doma.
-
-Pozor na ni, žere to, varuje
ostatní matka, ale kořeny leží daleko hlouběji. Přetvářka
a lež doby na děti nakládaly obrovskou tíhu, která
způsobovala, že se některé raději poslušně podvolily, jiné
si psaly deník, aby aspoň v něm mohly sdělovat pravdu. Být
samy sebou. Je to právě tahle potřeba pravdy a
spravedlnosti, která Leošku žene přijít všemu na kloub,
vypátrat to „jediné správné“. Její snahu obyčejně staví na
hlavu starší brácha Karel, buřič a rebel, který už
podvědomě tuší, na které straně leží pravda. Jeho řešení
je vždy svérázné, ještě neví přesně, co se děje, jen
podvědomě tuší, že lidé dostávají náhubky. Doba se svými
problémy se tak stává živou, občas tragikomickou kulisou
dne.

-
Nad často úsměvnými výroky
obou dětských hrdinů si uvědomujeme, že svět není v
pořádku. Do této rádoby volné atmosféry jako by tím
prosakovalo napětí ze světa dospělých, dorážela ulice a
hesla padesátých let. Vratkou pohodu domova kalí i otec,
lékař a intelektuál, strachující se o svou ordinaci: -
Zavřou ji. Určitě ji zavřou... Podobně i stranicky upjatá
učitelka Kašparová a úmyslně nadsazená, frázovitá výuka
téhle zasloužilé pracovnice jen umocňuje realitu doby.
Její hrozba se všudypřítomnou tajnou policií neleží ani
tak v textu, jako v atmosféře celé hry. Tajní v kožených
kabátech příliš nemluví, hrozivá je samotná fyzická
převaha, se kterou mohou vniknout kamkoli a kdy se jim
zamane, způsob, jakým bez skrupulí naruší soukromí domova
a „všechno pročmuchají.“
-
Školní prázdniny v pohraničí
znamenají na jedné straně celkové uvolnění, na druhé právě
zde dochází k vystupňování krizového napětí i k určitému
poznání a zrání dětských hrdinů. Poprvé vidí z blízka
železnou oponu: Vysoké pozorovací věže, vysekanou pláň za
lesem, dráty nabité elektřinou... Poprvé se stávají svědky
zátahu na kopečkáře. To všechno ztrácí nějakou pomyslnou,
imaginární hrozbu a stává se skutečností. Jsou to právě
tyhle zážitky, které se zaseknou do dětské duše vzpírající
se zubynehty uvěřit zlu a utkví v desetileté Lee na celý
život. Kubešová dávkuje politiku v podtextu takříkajíc po
kapkách a s obrovskou dávkou humoru.
-
Říká se, že dětství je
nejkrásnější část života. Možná se tak jeví později při
pohledu nazpět a ve vzpomínkách stárnoucí Ley, vypravěčky
celého příběhu. Biografické vyprávění zastřešené nadhledem
let někdejší školačky tak dostává hořký tragikomický
podtext.
-
-
Předlohou hry se stala
stejnojmenná novela „Deník Leošky Kutheilové“, která vyšla
v polovině 80.let u Škvoreckých v nakladatelství
68Publishers a svou opravdovostí a humorem poměrně snadno
a rychle získala srdce jak dospělých, tak i dětských
čtenářů. V pořadu Svobodné Evropy, Literatura bez cenzury
ji v době hluboké nesvobody načetla Jaroslava Tvrzníková.
Tehdy se Deník Leošky K. poprvé dostal i k posluchačům
doma a brzy se umístil mezi nejposlouchanějšími pořady
roku. Do vysílání v podání Jany Reichové ho z
ařadil i
krajanský rozhlas v Sydney a po sametu vysílal ukázky s
ohlasem i pražský rozhlas. Brzy se křehké novely ujala
firma AudioStory, desetiletou hrdinku tu na dvojkazetách
ztvárnila paní Hana Maciuchová. V Divadle 90 U Valšů tuto
hereckou řadu završuje paní Nina Divíšková – dá se říct,
že Deník má štěstí na interprety!
-
Zveme Vás na premiéru 14.12. a
na reprízu 20.12. v 19.30!
-
Foto: Blanka Kubešová a
houslový virtuos Alexander Shornert v Luxoru při křtu
knihy Vltavěnka.

Srdečně Vás zveme na
-
-
poetické drama
- Blanky
Kubešové
- ve čtvrtek
14.prosince v 19.30 hodin
- v Divadle 90 U
Valšů
- Dům Portus, Praha
1
-
-
DENÍK
LEOŠKY K.
- v hlavní roli Nina
Divíšková
- režie Akram Staněk
- dramatizace Petra
Kohutová
Pokud
nestihnete premiéru, pak máte šanci ještě
v první repríze dne20.12.2006 a ve druhé dne
13.1.2007.
- Na setkání se
těší
- Divadlo 90 U
Valšů, Dům Portus, ul.Karoliny Světlé 18, Praha 1
|
|
01.11.
2006 |
|
Kontakty: |
Blanka Kubešová
b.kubesch@bluewin.ch |
|
|
|
|
|
|
VÝROBKY
► 24
◄ |
Jiří Havel - FOTOGRAFIE |
|
|
INFORMUJE:
Jiří Heller

|
-
Nová obrazová publikace na
českém trhu.
-
Jakým způsobem poděkovat
autorovi nádherných fotografií ???
-
Jak nejlépe oslavit novou
obrazovou publikaci ???
-
KOUPIT JI SOBĚ NEBO PŘÁTELŮM
!!!
-
-
Pokud se vrátíme do dětství
pana Jiřího Havla, rodáka z Krkonoš, žádný z jeho předků
se významným způsobem nepodílel na českém nebo lokálním
fotografickém životě.
-
A tak mladý Jiří Havel
vystudoval technickou vysokou školu, aby se stal na mnoho
let zaměstnancem železnice, Českých drah.
-
Však postupně v něm
fotografické sklony, láska k zachycení statického obrazu,
zejména přírodních krás a předání radosti prostřednictvím
fotografie rostla a rostla. Z klasických rodinných
fotografií, mnohdy i ne zcela kvalitních, se autor
prokousal k obsahově dokonalým a technicky precizním
zvětšeninám. O jeho fotografie nastal zájem na výstavách,
umělcovy záběry se staly zdrojem desítek, spíše však
stovek pohlednic. A pak přišly na řadu obrazové publikace.
První, druhá, ...., dvanáctá...., dvacátá..
-
Pro mne se stala jakousi
učebnicí či fotografickou biblí jedna z jeho prvních
velkých knih s názvem Svět hor. Velké černobílé fotografie
v knize, skoro před třiceti lety ne zcela dokonale
vytištěné, byly střídány barevnými detaily květin z
políček svitkového filmu formátu 6 x 9 cm. A ještě
otištěné s okraji a čísly ... Miloval jsem v osmdesátých
letech tuto knihu. Vlastně i dnes.
-

-
Nyní, v listopadu roku 2006, vychází autorova dvacátá
publikace. Dílo, kterému autor ve svých aktivních 75
letech věnoval velké množství energie, stovky hodin pro
správný výběr a řazení snímků, kontrolám nátisků a jednání
s grafikem... Kvalitní výsledek se dostavil...
-
Publikace je rozdělena do
patnácti kapitol. Autor svým vlídným a nevtíravě poučným
slovem provází čtenáře svojí celoživotní fotografickou
cestou. Postupně poznává fotografickou techniku i rodné
Krkonoše, jako uznávaný autor se následně dostává do hor a
přírodních parků celého světa. Jmenujme názvy alespoň
některých kapitol, abychom podnítili případné zájemce o
vlastnictví této nové autorovy knihy k potřebné aktivitě
...
-
Krajiny domova
-
Objevení Krkonoš
-
Rýchory
-
Rozkvetlé hory
-
Prales na Rýchorách
-
Skály
-
Krkonoše
-
Bystřiny, kaskády, vodopády
-
Hory a velehory
-
Národní parky USA
-
Jezera
-
Himálaj
-
Patagonské Andy
-
Austrálie
-
Podzim v Alpách

-
Neudržel jsem své prsty na
klávesnicích a napsal názvy všech kapitol. Natolik jsem
knihou okouzlen. A ještě o jeden prvek, který mne kromě
vlastních, dobře vytištěných fotografií, zaujal. Některé
kapitoly jsou ilustrovány výhradně černobílými
fotografiemi, jiné obsahují fotografie barevné. Autor
stále používá oba druhy filmů, aby zdůraznil obrazové
prvky dle svého vidění a pocitů..
-
Ano, autor pracuje zaznamenává
své fotografie, přírodní obrazy na klasický materiál
svitkového formátu.
-
Vzhledem ke jménu a práci
fotografa Jiřího Havla, výborné práci grafika pana Pavla
Matušky a péči při tisku v nakladatelství a tiskárně
Karmášek vznikla opravdová KNIHA.
-
Dílo, které si pravděpodobně
zakoup
í
nejenom skoro každý ctitel krajinářské fotografie, ale i
milovníci přírody.
-
Kniha má ambice být nejenom
krásným dárkem osobním, ale vzhledem k přiměřené ceně i
dárkem firemním.
-
-
Knihu Vám opravdu doporučuji.
-
Jako fotograf.
-
Jako přítel Jiřího Havla.
-
-
Předmluvu ke knize napsal
vynikajícím způsobem prof. Ludvík Baran.
-
Knihu vydalo Nakladatelství
Karmášek z Českých Budějovic.
-
Publikaci je možno koupit v
dobrých knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu.
-
Objednávka knihy k zaslání na
dobírku je vystavena na adrese www.heller.cz
-
Zde je možné si objednat také
pár posledních výtisků knihy Josef Koudelka.
-
A samozřejmě i nyní již
bestseller 25 význačných českých fotografů - Naučte se
komponovat kreativně..
|
25.11.
2006 |
|
Kontakty: |
Jiří Heller,
www.heller.cz
jiri@heller.cz
|
|
|
|
|
|
|
*
AKCE
►29
◄ |
Polabské vánoční trhy v Lysé nad Labem |
|
|
INFORMUJE:

Jan Řehounek
manažer výstav
|
-
Již potřinácté se na
výstavišti v Lysé nad Labem uskuteční Polabské vánoční
trhy.
-
Již několik let se ukazuje, že
lidé vánoční trhy v lysé cíleně vyhledávají a dávají jim
přednost před hypermarkety. Není divu, vždyť tady mají
možnost pohovořit s prodejcem, který je ve většině případů
zároveň výrobcem a tudíž je sám o sobě zárukou kvality a
slušné ceny.
-
Rovněž dopravní spojení je
velmi výhodné, vlakem z Prahy – Masarykova nádraží jste
v Lysé za půl hodiny, z Kolína či Mělníka za čtyřicet pět
minut, a na výstaviště je to tři minuty. V neposlední řadě
je velmi pozitivním faktorem to, že není vybíráno vstupné.
Lidé se pak mohou vrátit i několikrát.
-
V letošním roce se Polabské
vánoční trhy uskuteční v termínech: Mikulášské od 1. do 3.
prosince, Stříbrné od 8. do 10. prosince a Zlaté od 15. do
17. prosince. Otevřeno pro návštěvníky je vždy od 9 do 17
hodin.
-
Každého z termínů se zúčastní
kolem dvou set prodejců, a to v sortimentu od drobných
vánočních dárků až po cenově náročnější zboží. Budou to
potraviny, lahůdky, cukrovinky, alkohol, kosmetika,
drogerie, svíčky, knihy, kalendáře, hračky, bižuterie a
šperky, domácí potřeby, keramika, sklo, textil, oděvy,
kožené oděvy a kožená galanterie, kožešiny, bytové
doplňky, zvukové a obrazové nosiče, či dokonce kamna,
železářské zboží, domácí potřeby a další zboží.

-
V rámci doprovodného programu
se o Mikulášských trzích uskuteční výstava exotického
ptactva Ptačí svět, v sobotu 9. prosince přebor ve
veslování na trenažéru, v neděli 10. prosince již popáté
Mezinárodní mistrovství ve vrtění dřevěných káč. Dále je
pro návštěvníky připravena celá řada dalších kulturních
akcí, například beseda s Václavem Větvičkou, ředitelem
Botanické zahrady UK, křest nové knihy Jana Řehounka
Šlápněte do pedálů (2. prosince), besedy s cestovatelkou
Zuzanou Samkovou, módní přehlídky (17. prosince), ale
také výtvarný salon či trh uměleckých řemesel.
-
Polabské vánoční trhy
vyvrcholí již tradičně velkým ohňostrojem v sobotu 16.
prosince v 17.15 hodin na nádvoří výstaviště.
-
Více informací najdete na
www.vll.cz.
|
17.11.
2006 |
|
Kontakty: |
Bližší informace podá Jan Řehounek,
tel. 325 552 051 nebo 603 238 523. |
|
|
|
|
|
|
*
AKCE
►28
◄ |
Literární advent |
|
|
INFORMUJE:

Jan Řehounek
manažer výstav
|
-
Pro Polabské vánoční trhy,
které se na výstavišti v Lysé nad Labem uskuteční již
potřinácté, a to: Mikulášské 1. – 3. prosince, Stříbrné
8. – 10. prosince a Zlaté 15. – 17. prosince 2006, je
připraveno i několik literárních doprovodných akcí.
-
Pro děti bude Zuzana Samková,
cestovatelka, fotografka a nakladatelka, poutavě vyprávět
o tygrech v zoologických zahradách i ve volné přírodě a
představí krásnou knihu Nely, tygří princezna. Její
besedy se uskuteční o pátcích a sobotách od 10 hodin, o
nedělích ve 13.30 hodin.
-
V sobotu 2. prosince od 14
hodin se můžete sejít s RNDr. Václavem Větvičkou,
ředitelem Botanické zahrady UK v Praze, průvodcem
rozhlasových pořadů Dobré jitro a autorem knih Moje
květinová dobrá jitra, Moje vzpomínková dobrá jitra, Něco
pro zahřátí duše a novinky Moje růžová dobrá jitra.
-
Václav Větvička bude kmotrem
při následujícím křtu nové knížky Jana Řehounka Šlápněte
do pedálů – na kole do Svatojiřského lesa. V publikaci
vybavené velkým množstvím barevných fotografií autor
seznamuje čtenáře se zajímavým regionem na rozhraní
Mladoboleslavska a Nymburka a zároveň je zve na pohodové
cyklovýlety.
-
Následovat bude autogramiáda
obou autorů.
|
17.11.
2006 |
|
Kontakty: |
Bližší informace podá Jan Řehounek,
tel. 325 552 051 nebo 603 238 523. |
|
|
|
|
|
|
*
AKCE
►27
◄ |
Mezinárodní mistrovství republiky ve vrtění
dřevěných káč |
|
|
INFORMUJE:

Jan Řehounek
manažer výstav |
-
Již popáté: Mezinárodní
mistrovství republiky ve vrtění dřevěných káč, Výstaviště
Lysá nad Labem, spol. s r. o.,
František Kolínský – výroba dřevěných hraček – Kounice a
Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Krahujec
Nymburk pořádají v neděli 10. prosince od 9 do 16.30
hodin čtvrtý ročník unikátní soutěže, a to na republikové
úrovni (zúčastnit se mohou i zahraniční účastníci).
-
Mezinárodního mistrovství
republiky ve vrtění dřevěných káč se může zúčastnit každý,
kdo dokáže roztočit minimálně jednu dřevěnou káču (s
provázkem). Neznáte-li českou dřevěnou káču, najdete ji na
www.kolinsky.cz.
-
Soutěží se ve čtyřech věkových
kategoriích, samostatně dívky, ženy, chlapci, muži – do 6
let, od 6 do 10 let, od 10 do 14 let, od 15 let výše.
-
Úkolem soutěžících je postupně
roztočit co největší počet káč - nežli první z nich
spadne.
-
V každé kategorii bude
vyhlášen Mistr republiky, první tři dostanou diplomy a
ceny – nádherné hračky od firmy Kolínský. Účastník, který
bez ohledu na věkovou kategorii roztočí největší počet káč,
bude vyhlášen Velmistrem dřevěné káči roku 2006. Účastníci
si odnesou upomínku.
-
Pro všechny účastníky, ale i
pro další příchozí, je připraven doprovodný program
zaměřený na tvořivost, obrazotvornost a dovádění
s dřevěnými hračkami.
-
Vstupné ani zápisné se
neplatí.
|
17.11.
2006 |
|
Kontakty: |
Bližší informace podá Jan Řehounek,
tel. 325 552 051 nebo 603 238 523. |
|
|
|
|
|
|
■ NOVÉ
■
FIRMY
■ LIDÉ
■ VÝROBKY ■
SLUŽBY
■ AKCE
■ MIX
■
pravidla |
|
|
|
|