■   NOVÉ   ■   FIRMY   ■   LIDÉ   ■   VÝROBKY  ■   SLUŽBY   ■   AKCE   ■   MIX  ■          pravidla

   ZÁRUKA KVALITY                                     NOVÉ    ◄                                          osobní doporučení autorů

     

VÝROBKY   25

KNÍŽKA INDIÁNSKÉHO SPISOVATELE  



INFORMUJE:

Pavel Pávek

Pavel Pávek



 

Knihu spisovatele indiánského původu, který dobrovolně zvolil život v rezervaci vydalo nakladatelství Signeta, které se věnuje převážně literatuře národnostních a etnických menšin.
Gordon Johnson se narodil 26. září 1951 v Albuquerque v Novém Mexiku v USA jako nejstarší z osmi dětí. Žije v indiánské rezervaci Pala, odkud pochází jeho matka. Indiánská rezervace Pala leží asi hodinu cesty na sever od San Diega v jižní Kalifornii. Z matčiny strany jsou jeho předky Indiáni kmene Cupeňo, Cahuilla a Luiseňo, ale také irský prapradědeček, který přišel spolu s prvními kalifornskými přistěhovalci. Otcova strana rodiny je z Oregonu a je velšsko-anglicko-irského původu a do Oregonu se dostala po známé Oregonské stezce ve voze krytém plachtou.
V indiánské rezervaci Pala se Gordon Johnson natrvalo usadil v roce 1973. Na otázku, proč se k tomu rozhodl, odpovídá: „Prostě jsem do rezervace zamilovanej. Miluju ten prach, ten otevřenej prostor, ty lidi ... nikdy mě ani nenapadlo, abych žil někde jinde.“
Gordon začínal jako konsultant pro indiánské projekty a později se přes indiánské noviny Nockma (v jazyce Luiseňo Poslouchej) dostal k novinářské práci.  Zabýval se potom jak reportérskou, tak i redaktorskou činností v různých periodikách až do roku 2001, kdy se začal naplno věnovat psaní.
Gordon Johnson má čtyři dospělé děti a čtyři vnoučata. Jeho dlouhodobým cílem je psát detektivní příběhy a, jak sám říká, stát se „indiánským Tonym Hillermanem.“
 
Skousni to, jde vo indiánskej čas
Na rozdíl vod filmovejch stereotypů – němejch Indiánů s kamennou tváří zabalenejch do pokrývek a podpírajících zeď pevnosti – jsou Indiáni ve skutečnosti družný lidi, co milujou smích.
Zajděte si k Indiánům domů na rodinnou sešlost a zjis­títe, že se tam Indiáni smějou, dělaj vtipy a vůbec si ze sebe utahujou. Víte, utahovat si jeden z druhýho, to je skoro takovej indiánskej národní sport.
Indiánskej humor je komplexní kulturní jev. Nechci tu psát sociologickou studii, ale myslel jsem, že by mohlo bejt zábavný se tu s váma podělit o svůj pohled na indiánskej humor.
Například je tu ten koncept indiánskýho času. Indiánskýmu času se ostatní Indiáni smějou vždycky. Funguje to nějak takhle:
Indiáni nahlížej na svět bílejch jako na puntičkářskej. Vidí, jak si muži z majoritní společnosti kupujou drahý hodinky s budíkem, tenký jako voplatka, aby si byli jistý, že nepřijdou pozdě. A ženy z většinový společnosti, v kos­týmkách a na vysokých podpatcích, spěchaj po chodníku s opakovanými pohledy na svý náramkový hodinky, aby nepřišly pozdě.
Avšak Indiáni choděj pozdě ze zvyku. Možná se ta ná­klonnost k opožďování mění, teď, když se Indiáni víc asi­milujou do mocenskejch struktur, ale tradičně bylo pro Indiány těžký, aby chodili včas. Počítám, že se věci moc nezměnily vod tý doby, co jsem před pětadvaceti lety dělal v indiánským byznysu.
Například, řekněme, že máš být ve dvě vodpoledne na indiánský schůzi s nějakejma byrokratama z vodařský společnosti, co nechtěj platit tvýmu kmeni za práva k vyu­žívání vody dole po proudu.
Aby ses dostal na tu schůzi, musíš nejdřív nakopnout starýho válečnýho oře, svýho Buicka Electru z roku 1973 s nálepkou „Indiánský auto“ na nárazníku.
Víš, že auto potřebuje baterii, ale nová stojí šedesát dolarů a ty jsi zrovna utratil svý poslední peníze za to, abys vzal tu krásnou indiánskou holku na koncert skupiny Redbone. Co je důležitější, nová baterie anebo „Pojď a vezmi si svou lásku“, hit Redbone ze sedmdesátejch let? To je jednoduchý. Láska je vždycky lepší než baterie.
Tak vlezeš do auta, podržíš si palce a otočíš klíčkem v zapalování. No jistě, nenaskakuje. Zatraceně. Projdeš se po prašný cestě, abys našel svýho strejdu, co ti pomůže nastartovat auto. Ačkoliv žádnej problém. Soudě podle sklonu slunce, do začátku schůze máš dvě hodiny.
Tvoji tři psi vyrazej za tebou. Kousek dál po cestě na ně skočí čtyři cizí psi a nastane rvačka. Křičíš a snažíš se vytáhnout svý psy z tý mely a přitom tě nějakej pes kousne do ruky. Teď máš prokousnutou ruku mezi palcem a ukazovákem.
Obrátíš se a jdeš domů. Naleješ si na to psí kousnutí alkohol a vono to pálí jako čert. Nemáš žádnou náplast a tak si přes tu krvavou díru přilepíš izolepou toaletní pa­pír. Bude to držet, aspoň než ta krev zaschne. Vyrazíš zpátky ke strejdovi.
Žádnej problém. Pořád spousta času. Najdeš ho, jak pleje zahrádku vzadu za domem a říká, jasně, že ti motor nahodí. Naskočíš do jeho modrýho náklaďáčku Chevy z roku 1956 a jedete. Ve svým autě sáhneš pod přední sedadlo a vytáhneš šroubovák. Plochým koncem otevřeš kufr a vytáhneš startovací kabely.
Dráty jsou místama vodřený, ale zatím vždycky fungovaly. Připojíš je k pozitivnímu a negativnímu konci a mezi­tím tvůj strejda udělá to samý se svou baterií.
Zkusíš votočit klíčkem. Nestartuje. Vomotáš izolačku kolem kabelů. A tentokrát fungujou.
Vodpojíte kabely a tvůj strejda vodjede. Běžíš si domů
pro čistý triko.
Jdeš pozdě, ale soudě podle slunce, zase ne tak pozdě.
Jedeš těch padesát mil do města a čas vod času se zasta­
víš, abys dolil další čtvrtku levnýho voleje do skříně. No a co, že buick spálí trochu voleje. Pořád chodí, ne?
Parkování v garáži stojí sedum dolarů a ty máš jenom čtyry. Tak zaparkuješ vo šest bloků dál a šlapeš to. Jdeš kolem hodin ve výkladní skříni a je na nich dvě třicet. Zatraceně. Schůze začala před půl hodinou. Jdeš kolem další výlohy a na stěně vidíš plakát Redbone. Panejo. A stojí jenom tři dolary. Jdeš dovnitř a koupíš ho.
Je dvě čtyřicet pět, když vcházíš dovnitř s plakátem v podpaží.
„Sorry, myslím, že jdu podle indiánskýho času,“ řekneš.
Všichni Indiáni se smějou. Vědí, co je to indiánskej čas. Taky přišli pozdě.

7.12.
2006

Kontakty:

Pavel Pávek, http://www.rosinanta.estranky.cz/archiv/rok/2006/5   
     

* AKCE   30

Deník Leošky K.  





Blanka
Kubešová


 

V podobě divadelní hry se bestseller Blanky Kubešové, Deník Leošky K., dostává k divákům poprvé.
10letá Leoška, školačka pětapadesátých let a hrdinka biografického vyprávění, se vyrovnává statečně a po svém s následky dětské obrny. Nemocí přišla o kus své dětskosti a stala se vnímavější, postihuje rozdíly, které dětem jejího věku obyčejně unikají. Podobně jako ji trápí její berlička-pajda ne pouze proto, že by se jí zle chodilo, ale že se tím odlišuje od ostatních, právě tak ji trápí její pochyby – to jinak ve škole, jinak doma.
-Pozor na ni, žere to, varuje ostatní matka, ale kořeny leží daleko hlouběji. Přetvářka a lež doby na děti nakládaly obrovskou tíhu, která způsobovala, že se některé raději poslušně podvolily, jiné si psaly deník, aby aspoň v něm mohly sdělovat pravdu. Být samy sebou. Je to právě tahle potřeba pravdy a spravedlnosti, která Leošku žene přijít všemu na kloub, vypátrat to „jediné správné“. Její snahu obyčejně staví na hlavu starší brácha Karel, buřič a rebel, který už podvědomě tuší, na které straně leží pravda. Jeho řešení je vždy svérázné, ještě neví přesně, co se děje, jen podvědomě tuší, že lidé dostávají náhubky. Doba se svými problémy se tak stává živou, občas tragikomickou kulisou dne.  
Nad často úsměvnými výroky obou dětských hrdinů si uvědomujeme, že svět není v pořádku. Do této rádoby volné atmosféry jako by tím prosakovalo napětí ze světa dospělých, dorážela ulice a hesla padesátých let. Vratkou pohodu domova kalí i otec, lékař a intelektuál, strachující se o svou ordinaci: - Zavřou ji. Určitě ji zavřou... Podobně i stranicky upjatá učitelka Kašparová a úmyslně nadsazená, frázovitá výuka téhle zasloužilé pracovnice jen umocňuje realitu doby. Její hrozba se všudypřítomnou tajnou policií neleží ani tak v textu, jako v atmosféře celé hry. Tajní v kožených kabátech příliš nemluví, hrozivá je samotná fyzická převaha, se kterou mohou vniknout kamkoli a kdy se jim zamane, způsob, jakým bez skrupulí naruší soukromí domova a „všechno pročmuchají.“
Školní prázdniny v pohraničí znamenají na jedné straně celkové uvolnění, na druhé právě zde dochází k vystupňování krizového napětí i k určitému poznání a zrání dětských hrdinů. Poprvé vidí z blízka železnou oponu: Vysoké pozorovací věže, vysekanou pláň za lesem, dráty nabité elektřinou... Poprvé se stávají svědky zátahu na kopečkáře. To všechno ztrácí nějakou pomyslnou, imaginární hrozbu a stává se skutečností. Jsou to právě tyhle zážitky, které se zaseknou do dětské duše vzpírající se zubynehty uvěřit zlu a utkví v desetileté Lee na celý život. Kubešová dávkuje politiku v podtextu takříkajíc po kapkách a s obrovskou dávkou humoru.
Říká se, že dětství je nejkrásnější část života. Možná se tak jeví později při pohledu nazpět a ve vzpomínkách stárnoucí Ley, vypravěčky celého příběhu. Biografické vyprávění zastřešené nadhledem let někdejší školačky tak dostává hořký tragikomický podtext.
 
Předlohou hry se stala stejnojmenná novela „Deník Leošky Kutheilové“, která vyšla v polovině 80.let u Škvoreckých v nakladatelství 68Publishers a svou opravdovostí a humorem poměrně snadno a rychle získala srdce jak dospělých, tak i dětských čtenářů. V pořadu Svobodné Evropy, Literatura bez cenzury ji v době hluboké nesvobody načetla Jaroslava Tvrzníková. Tehdy se Deník Leošky K. poprvé dostal i k posluchačům doma a brzy se umístil mezi nejposlouchanějšími pořady roku. Do vysílání v podání Jany Reichové ho z Foto: Blanka Kubešová a houslový virtuos Alexander Shornert v Luxoru při křtu knihy Vltavěnku.ařadil i krajanský rozhlas v Sydney a po sametu vysílal ukázky s ohlasem i pražský rozhlas. Brzy se křehké novely ujala firma AudioStory, desetiletou hrdinku tu na dvojkazetách ztvárnila paní Hana Maciuchová. V Divadle 90 U Valšů tuto hereckou řadu završuje paní Nina Divíšková – dá se říct, že Deník má štěstí na interprety!
Zveme Vás na premiéru 14.12. a na reprízu 20.12. v 19.30!
Foto: Blanka Kubešová a houslový virtuos Alexander Shornert v Luxoru při křtu knihy Vltavěnka.


Srdečně Vás zveme na
 
poetické drama
 Blanky Kubešové
ve čtvrtek 14.prosince v 19.30 hodin
v Divadle 90 U Valšů
Dům Portus, Praha 1
 
DENÍK LEOŠKY K.
v hlavní roli Nina Divíšková
režie Akram Staněk
dramatizace Petra Kohutová

 Pokud nestihnete premiéru, pak máte šanci ještě
v první repríze dne20.12.2006 a ve druhé dne 13.1.2007.

 
Na setkání  se těší
Divadlo 90 U Valšů, Dům Portus, ul.Karoliny Světlé 18, Praha 1

01.11.
2006

Kontakty:

Blanka Kubešová   b.kubesch@bluewin.ch  
     

VÝROBKY   24

Jiří Havel - FOTOGRAFIE  



INFORMUJE:
Jiří Heller



 

Nová obrazová publikace na českém trhu.
Jakým způsobem poděkovat autorovi nádherných fotografií ???
Jak nejlépe oslavit novou obrazovou publikaci ???
KOUPIT JI SOBĚ NEBO PŘÁTELŮM !!!
 
Pokud se vrátíme do dětství pana Jiřího Havla, rodáka z Krkonoš, žádný z jeho předků se významným způsobem nepodílel na českém nebo lokálním fotografickém životě.
A tak mladý Jiří Havel vystudoval technickou vysokou školu, aby se stal na mnoho let zaměstnancem železnice, Českých drah.
Však postupně v něm fotografické sklony, láska k zachycení statického obrazu, zejména přírodních krás a předání radosti prostřednictvím fotografie rostla a rostla. Z klasických rodinných fotografií, mnohdy i ne zcela kvalitních, se autor prokousal k obsahově dokonalým a technicky precizním zvětšeninám. O jeho fotografie nastal zájem na výstavách, umělcovy záběry se staly zdrojem desítek, spíše však stovek pohlednic. A pak přišly na řadu obrazové publikace. První, druhá, ...., dvanáctá...., dvacátá..
Pro mne se stala jakousi učebnicí či fotografickou biblí jedna z jeho prvních velkých knih s názvem Svět hor. Velké černobílé fotografie v knize, skoro před třiceti lety ne zcela dokonale vytištěné, byly střídány barevnými detaily květin z políček svitkového filmu formátu 6 x 9 cm. A ještě otištěné s okraji a čísly ... Miloval jsem v osmdesátých letech tuto knihu. Vlastně i dnes.
 
      

Nyní, v listopadu roku 2006, vychází autorova dvacátá publikace. Dílo, kterému autor ve svých aktivních 75 letech věnoval velké množství energie, stovky hodin pro správný výběr a řazení snímků, kontrolám nátisků a jednání s grafikem... Kvalitní výsledek se dostavil...
Publikace je rozdělena do patnácti kapitol. Autor svým vlídným a nevtíravě poučným slovem provází čtenáře svojí celoživotní fotografickou cestou. Postupně poznává fotografickou techniku i rodné Krkonoše, jako uznávaný autor se následně dostává do hor a přírodních parků celého světa. Jmenujme názvy alespoň některých kapitol, abychom podnítili případné zájemce o vlastnictví této nové autorovy knihy k potřebné aktivitě ...
Krajiny domova
Objevení Krkonoš
Rýchory
Rozkvetlé hory
Prales na Rýchorách
Skály
Krkonoše
Bystřiny, kaskády, vodopády
Hory a velehory
Národní parky USA
Jezera
Himálaj
Patagonské Andy
Austrálie
Podzim v Alpách

 
Neudržel jsem své prsty na klávesnicích a napsal názvy všech kapitol. Natolik jsem knihou okouzlen. A ještě o jeden prvek, který mne kromě vlastních, dobře vytištěných fotografií, zaujal. Některé kapitoly jsou ilustrovány výhradně černobílými fotografiemi, jiné obsahují fotografie barevné. Autor stále používá oba druhy filmů, aby zdůraznil obrazové prvky dle svého vidění a pocitů..
Ano, autor pracuje zaznamenává své fotografie, přírodní obrazy na klasický materiál svitkového formátu.
Vzhledem ke jménu a práci fotografa Jiřího Havla, výborné práci grafika pana Pavla Matušky a péči při tisku v nakladatelství a tiskárně Karmášek vznikla opravdová KNIHA.
Dílo, které si pravděpodobně zakoupí nejenom skoro každý ctitel krajinářské fotografie, ale i milovníci přírody.
Kniha má ambice být nejenom krásným dárkem osobním, ale vzhledem k přiměřené ceně i dárkem firemním.
 
Knihu Vám opravdu doporučuji.
Jako fotograf.
Jako přítel Jiřího Havla.
 
Předmluvu ke knize napsal vynikajícím způsobem prof. Ludvík Baran.
Knihu vydalo Nakladatelství Karmášek z Českých Budějovic.
Publikaci je možno koupit v dobrých knihkupectvích nebo prostřednictvím internetu.
Objednávka knihy k zaslání na dobírku je vystavena na adrese www.heller.cz
Zde je možné si objednat také pár posledních výtisků knihy Josef Koudelka.
A samozřejmě i nyní již bestseller 25 význačných českých fotografů - Naučte se komponovat kreativně..

25.11.
2006

Kontakty:

Jiří Heller, www.heller.cz   jiri@heller.cz   
     

* AKCE   29

Polabské vánoční trhy v Lysé nad Labem  



INFORMUJE:


Jan Řehounek
manažer výstav


 

Již potřinácté se na výstavišti v Lysé nad Labem uskuteční Polabské vánoční trhy.
Již několik let se ukazuje, že lidé vánoční trhy v lysé cíleně vyhledávají a dávají jim přednost před hypermarkety. Není divu, vždyť tady mají možnost pohovořit s prodejcem, který je ve většině případů zároveň výrobcem a tudíž je sám o sobě zárukou kvality a slušné ceny.
Rovněž dopravní spojení je velmi výhodné, vlakem z Prahy – Masarykova nádraží jste v Lysé za půl hodiny, z Kolína či Mělníka za čtyřicet pět minut, a na výstaviště je to tři minuty. V neposlední řadě je velmi pozitivním faktorem to, že není vybíráno vstupné. Lidé se pak mohou vrátit i několikrát.
V letošním roce se Polabské vánoční trhy uskuteční v termínech: Mikulášské od 1. do 3. prosince, Stříbrné od 8. do 10. prosince a Zlaté od 15. do 17. prosince. Otevřeno pro návštěvníky je vždy od 9 do 17 hodin.
Každého z termínů se zúčastní kolem dvou set prodejců, a to v sortimentu od drobných vánočních dárků až po cenově náročnější zboží. Budou to potraviny, lahůdky, cukrovinky, alkohol, kosmetika, drogerie, svíčky, knihy, kalendáře, hračky, bižuterie a šperky, domácí potřeby, keramika, sklo, textil, oděvy, kožené oděvy a kožená galanterie, kožešiny, bytové doplňky, zvukové a obrazové nosiče, či dokonce kamna, železářské zboží, domácí potřeby a další zboží.Václav Větvička, ředitel Botanické zahrady UK
V rámci doprovodného programu se  o Mikulášských trzích uskuteční výstava exotického ptactva Ptačí svět, v sobotu 9. prosince přebor ve veslování na trenažéru,  v neděli 10. prosince již popáté  Mezinárodní mistrovství ve vrtění dřevěných káč.  Dále je pro návštěvníky připravena celá řada dalších kulturních akcí, například beseda s Václavem Větvičkou, ředitelem Botanické zahrady UK, křest nové knihy Jana Řehounka  Šlápněte do pedálů (2. prosince), besedy s cestovatelkou Zuzanou Samkovou, módní přehlídky (17. prosince),  ale také výtvarný salon či trh uměleckých řemesel.
Polabské vánoční trhy vyvrcholí již tradičně velkým ohňostrojem v sobotu 16. prosince v 17.15 hodin na nádvoří výstaviště.
Více informací najdete na www.vll.cz. 

17.11.
2006

Kontakty:

Bližší informace podá Jan Řehounek, tel. 325 552 051 nebo 603 238 523.  
     

* AKCE   28

Literární advent  



INFORMUJE:


Jan Řehounek
manažer výstav


 

Pro Polabské vánoční trhy, které se na výstavišti v Lysé nad Labem uskuteční již potřinácté, a to: Mikulášské 1. – 3. prosince, Stříbrné 8. – 10. prosince a Zlaté 15. – 17. prosince 2006, je připraveno i několik literárních doprovodných akcí.
Pro děti bude Zuzana Samková, cestovatelka, fotografka a nakladatelka, poutavě vyprávět o tygrech v zoologických zahradách i ve volné přírodě a představí krásnou knihu Nely, tygří princezna. Její besedy  se uskuteční o pátcích a sobotách od 10 hodin,  o nedělích ve 13.30 hodin.
V sobotu 2. prosince od 14 hodin se můžete sejít s RNDr. Václavem Větvičkou, ředitelem Botanické zahrady UK v Praze,  průvodcem rozhlasových pořadů Dobré jitro a autorem knih Moje květinová dobrá jitra, Moje vzpomínková dobrá jitra, Něco pro zahřátí duše a novinky Moje růžová dobrá jitra.
Václav Větvička bude kmotrem při následujícím křtu nové knížky Jana Řehounka Šlápněte  do pedálů – na kole do Svatojiřského lesa. V publikaci vybavené velkým množstvím barevných fotografií autor seznamuje čtenáře se zajímavým regionem na rozhraní Mladoboleslavska a Nymburka a zároveň je zve na  pohodové cyklovýlety.
Následovat bude autogramiáda obou autorů.

17.11.
2006

Kontakty:

Bližší informace podá Jan Řehounek, tel. 325 552 051 nebo 603 238 523.  
     

* AKCE   27

Mezinárodní mistrovství republiky ve vrtění dřevěných káč  




INFORMUJE:


Jan Řehounek
manažer výstav

Již popáté: Mezinárodní mistrovství republiky ve vrtění dřevěných káč, Výstaviště Lysá nad Labem, spol. s r. o., 
František Kolínský – výroba dřevěných hraček – Kounice a Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Krahujec Nymburk pořádají v neděli 10. prosince od  9 do 16.30 hodin  čtvrtý ročník unikátní soutěže, a to na republikové úrovni (zúčastnit se mohou i zahraniční účastníci).
Mezinárodního mistrovství republiky ve vrtění dřevěných káč se může zúčastnit každý, kdo dokáže roztočit minimálně jednu dřevěnou káču (s provázkem). Neznáte-li českou dřevěnou káču, najdete ji na www.kolinsky.cz.
Soutěží se ve čtyřech věkových kategoriích, samostatně dívky, ženy, chlapci, muži – do 6 let,  od 6 do 10 let, od 10 do 14 let,  od 15 let výše.
Úkolem soutěžících je postupně roztočit co největší počet káč - nežli první z nich spadne.
V každé kategorii bude vyhlášen Mistr republiky, první tři dostanou diplomy a ceny – nádherné hračky od firmy Kolínský. Účastník, který bez ohledu na věkovou kategorii roztočí největší počet káč, bude vyhlášen Velmistrem dřevěné káči roku 2006. Účastníci si odnesou upomínku.
Pro všechny účastníky, ale i pro další příchozí, je připraven doprovodný program zaměřený na tvořivost, obrazotvornost a dovádění s dřevěnými hračkami.
Vstupné ani zápisné se neplatí.

17.11.
2006

Kontakty:

Bližší informace podá Jan Řehounek, tel. 325 552 051 nebo 603 238 523.  
     

■   NOVÉ   ■   FIRMY   ■   LIDÉ   ■   VÝROBKY  ■   SLUŽBY   ■   AKCE   ■   MIX  ■          pravidla