Miloslav Švandrlík: Chalupa po dědečkovi

Zábava Literatura

Dědeček tiše zesnul a já jsem zdědil chalupu. Žádný zázrak. Střecha děravá, nábytek prolezlý červotočem a o podlahách vůbec nemluvím. Jelikož sám bydlím v pěkném rodinném domku opodál, uvítal jsem zájem pana Jupikáčka z Prahy a nevlídnou nemovitost mu prodal za padesát tisíc.Obchod byl uzavřen a já jsem si mnul ruce.

Galerie IN

zobrazit další básně »

Výběr a grafické zpracování básní Jitka Stošická a Míša Stošická

Blanka Kubešová: Kam za divadlem aneb Viděli jsme za vás

Doporučení Publicistika

Začnu ohlédnutím za listopadovými dny Festivalu německého divadla. O jeho popularitě u nás svědčí skutečnost, že se v Praze pořádal letos už po desáté. Dvacet zdařilých představení od klasiků Schillera a Ibsena přes čtení ...

Milan Dubský: Jen tak na okraj - Ošidná referenda

Komentáře Publicistika

Pozitivní noviny jsou jako mnoho jiných internetových serverů veřejným mediem a proto nemohou zůstat lhostejné a nereagovat na důležité problémy a události. Chtějí a budou se vyjadřovat k důležitým výzvám našeho současného života méně či velmi závažných. K těm velmi závažným jistě patří zda má být na našem území umístěna radarová základna USA. O její vybudování požádala naší republiku americká vláda. Tato vyspělá radarová technologie má sloužit k hlídání prostoru, zda se v něm nepohybují rakety, vypálené proti svobodnému světu ze zemí,

Stanislav Moc: Na Marhounka rád vzpomínám

Povídky Literatura

Navíc Marhounek naháněl hrůzu řvaním. Řval tak, že praskalo sklo a třásla se nejen okna, ale především kolena nešťastníků, na které se rozeřval. Jeho řvaní bylo proslulé nejen svou silou, ale i výhružkami, že dotyčného zavře, až zčerná. „Do Sabinova tě pošlu, tam tě naučej makat!“ řval na nešťastné maníky, kteří nedokázali pracovat rychle, čistě a k jeho plné spokojenosti.

Pavel Pávek: Jak hloupý synovec o "tataráka" přišel

Postřehy Publicistika

Procházka ulicí, která od nepaměti vede stejnou a důležitou trasou a často střídá jména, vede okolo tiše zasmušilého hřbitova, založeného za morové epidemie v roce 1680; pro oběti jinde již nebylo místo. Ulice tehdy patrně žádný název neměla, spíše ani nešlo o ulici jako o obyčejnou cestu. Později ale začala jména střídat jako žena mající co koníčka rychlé a pravidelně měnění manželů. Vinohradská, Foschova, Stalinova, opět Vinohradská…

Josef Fousek: Souboj generací / Místo v čítance / Jed v krvi – xenofobie

Fouskův svět Publicistika

Je škoda, že už zřídka slyšíme dechovou kapelu na vesnici i ve městě. Můj kamarád, inženýr, změřil decibelometrem její hlučnost v sále skinové hospody U veřejný žízně a zjistil, že o několik decibelů přetrumfnula metálprodukci diskžokeje Boba Pupíčka. Ten dostával anonymy: „Nehraj Bobe dýzu, pustíme ti mízu!“ Na hlučnost své historické dechovky si stará generace nestěžovala.

Ladislav Gerendáš: O divácích a trémě

Zbývá dodat... Publicistika

Často se nás lidé ptají, zda máme na jevišti trému. Odpověď není jednoduchá... Máme. Intenzita trémy je totiž závislá na velikosti zatížení umělce, na stupni jeho připravenosti k výkonu, na jeho momentálním zdravotním stavu ...

Milan Markovič: Pán hlavný, platím!

Fejetony Literatura

S technickými novinkami sa už dávnejšie vrece roztrhlo a stále ho ešte nikto nezaplátal. Jeden vynález strieda druhý, ľudia obdivujú a kupujú. A akou rýchlosťou sa to na nás valí! Kým sa kedysi čierno-biely televízor zmenil na farebný, prešli roky. Dnes stačí pár týždňov a obrazovku môžete mať nielen plochú, ale čo nevidieť aj plastickú či ohybnú. A keď sa vám nepozdáva veľkoplošná, stačí si nasadiť akési zvláštne okuliare, alebo vytiahnuť telefón.

Ráda zpívala hot

Doporučení Literatura

Pečlivý badatel a pilný spisovatel (a také věrný přispěvatel Pozitivních novin) ONDŘEJ SUCHÝ pokračuje ve vydávání portrétů zajímavých osobností naší kulturní historie, především z oblasti divadla, filmu a hudby ...

Vladimír Vondráček: Naši mazlíčci a ti druzí (3)

Zajímavosti Publicistika

Proti gustu žádný dišputát, ale jako asi většina z vás ani já některé chovatele nechápu. Prostě se divím, že někdo může mít doma v bytě třeba plazy bez nohou, nebo naopak havěť, která jich má šest či dokonce osm! I když dobře vím, že proradnost a slizkost hadího plémě je pouhopouhá pověra pocházející snad už z biblických dob a hadi mají naopak povrch své kůže suchý a hlaďoučký, přesto - zřejmě v rámci předběžné opatrnosti – pro jistotu plazy ani v přírodě nevyhledávám.

Zdeněk Pošíval: Vůně čerstvých pilin, chleba a medu (2)

Na pokračování Literatura

Rádio hlásilo nebezpečí dalšího bombardování zrovna ve chvíli, kdy u našich dveří kdosi zazvonil a doslova vpadl do našeho bytu strýček Pepa ze Smíchova ve své černé uniformě městského strážníka. „Libuško, sbal si rychle věci! Teda sobě a kloučkovi!“ zvolal na mou maminku a byl celý zarudlý v obličeji. „Sehnal jsem člověka s náklaďákem, co odjíždí do Pelhřimova.

Ivan Kraus: Vzpoura

Fejetony Literatura

Bývalý starosta seděl u rybníka. Od chvíle, kdy se vrátil z nemocnice, chodil k vodě často. Když ležel na intenzivní stanici a díval se na světélkující přístroj, který ve dne v noci ukazoval rytmus jeho srdce, sliboval si, že pokud se vrátí, nebude už ryby šidit. Potom, co byl revolučním fórem odsouzen jako reprezentant minulého režimu, přestal chodit do místní hospody a většinu času trávil u vody. Ryby mu byly sympatické už svou mlčenlivostí. Když zaslechl vrzavý zvuk, uviděl mechanika, jak slézá ze svého starého kola.

Ivan Kolařík: Policejní dar (2.)

Zábava Literatura

“Jo, kamaráde, to jsme na ty hajzly estébáky konečně vyzráli. Krátce po revoluci jim všechno vzali a Volhy jsme podědili my, kteří jsme donedávna jezdili ve starých Škodovkách,” vysvětlil ochotně můj nový přítel Franta. Ten mi taky řekl, jak chlapi od kriminálky neměli estébáky rádi, protože jim do řemesla strkali nos a kolikrát jim narušili dlouhodobé vyšetřování.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (14)

Na pokračování Literatura

Mít zdravé dítě je pro každou matku to největší štěstí, které jí může život nabídnout. Nevyrovná se mu bohatství, peníze, společenské styky, krásný dům či obdiv nebo dokonce potlesk obecenstva. Vezli jsme proto z kliniky našeho Patrička jako poklad. Nožičku pak měl ještě asi dva týdny v sádře. Když mu ji ortoped sundal, mohli jsme se sami přesvědčit, že ji má v pořádku.

Jitka Dolejšová: Pro úsměv z Nepálu

Doporučení Publicistika

Namasté je nepálský pozdrav. Namasté Nepál (DCWC-CZ), o.s. je občanské sdružení na pomoc Nepálu, které tvoří skupina dobrovolníků. Jeho náplní je humanitární, sociální, vzdělávací a kulturní činnost v Nepálu a rovněž zveřejňování informací o Nepálu a jeho obyvatelích. Sdružení pořádá přednášky (již tradiční jsou Nepálské večery) a prodejní výstavy.

Ondřej Suchý: Burianův konkurent Ferenc Futurista zemřel příliš brzy

J+O Suchý Publicistika

Mám před sebou víc než pětapadesát let starý zažloutlý výstřižek z časopisu „Náš týden na jevišti i v životě“. Autor podepsaný značkou „vac“ byl pravděpodobně posledním novinářem, kterému poskytl nemocný Ferenc Futurista interview. Článek s titulkem FERENC FUTURISTA STŮNĚ vyšel 16. května 1947. Populární komik Ferenc Futurista, kterého Vlasta Burian považoval za svého největšího konkurenta, zemřel 19. června 1947.

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (12)

Postřehy Publicistika

Snad se mi to jenom zdá; ale mám silně ten dojem, že nastalo jakési ticho. Zdá se, že se před několika léty křepčeji a mohutněji mávalo perem, že bývalo hlásáno víc rozmanitých kulturních programů a duchovních cest a že vůbec bylo víc ochoty stavět se duchovně v čelo lidí a vyvádět je, jak se říká, ze zmatku doby. Kupodivu bylo to v době (jak vidíme) poměrného blahobytu a nemalého životního bezpečí.

Milan Čechura: Zázraky

Fejetony Literatura

Zažili jste někdy, že se vám něco přihodilo a vy jste na to koukali s otevřenými ústy? Mně se to stalo nedávno, takže jsem toho ještě plný a rád bych se o tu historku s vámi podělil. Ať chcete nebo nechcete. To víte, jsem holt spisovatel. Ti bývají prdlí až běda. Na to můžete vzít jed. Dosti však planých úvah. Povím vám, co se mi stalo. Viděl jsem, jak jede trolejbus. No, to je tedy událost, co? Už vidím, jak si ťukáte na čelo a začínáte přemýšlet, co s tímto papírem v nejbližším okamžiku uděláte, a také si nejspíš říkáte, že jsem se pomátl. I já si to v té chvíli myslel, to mi věřte. Než se ale dostanu k meritu věci, dovolte mi začít poněkud zeširoka.

Osud jedné pamětní desky

Zamyšlení Literatura

Šmatlava narukoval asi v roce 1951, v době, kdy vítězná socialistická ideologie byla na vzestupu a slibovala šťastné zítřky, zatímco v kriminálech byla potlačena svoboda národní elity. Pocházel z východního Slovenska, a tehdy bylo obvyklé, že každý voják po narukování byl poslán na opačný konec republiky, než měl stálé bydliště.Pocházel z východního Slovenska, a tehdy bylo obvyklé, že každý voják po narukování byl poslán na opačný konec republiky...

Milan Turek: Rozhovor v moderním paláci skvostů

Rozhovory Publicistika

Vlastivědných muzeí i všelijak lokálně zaměřených sbírek je po celé naší vlasti nesčetně. Bývají cílem návštěvníků lokalit, školních výprav, zájezdů a turistů za poznáním života našich předků i za poznáním současných řemesel, výtvarníků a lidových umělců. Nejsou to jen muzea ve velkých městech, lákavá jsou především malá muzea se specifickými sbírkami, zaujímajícími typickou originalitou.

Helena Dohnalová: Milenka a nebo stará

Fejetony Literatura

Označení milenec (milenka) přesně vystihuje situaci, kdy dochází mezi přáteli i k ležení. Bohužel na tohle označení v našich podmínkách je málokdo hrdý, protože milenec (milenka), bývá často osoba utajovaná. Na rozdíl přítelkyně, se kterou můžete i chodit či sedět, s milenkou či milencem se často jen leží, byť v různých prostředích a polohách. Navíc ležení probíhá konspirativně na utajených místech, aby nebylo v nejméně vhodnou chvíli přerušeno oficiálním partnerem nebo partnerkou.

Celkem se zde nachází 5963 článků

Další strana »