Antonín Suk: Pernatí od Kamýka

Pernatce malé i větší, pestré i obyčejné, jsem měl rád od mládí. Zasloužil se o to kamýcký děda. Ten dokonce jejich švitoření a křik překládal do naší řeči. U Kamýka nad Vltavou byly běžně ke spatření žluvy. Žily v korunách vysokých topolů na břehu mlýnské strouhy Borečky a děda si notečku těchto žlutavých parádníků překládal jako –„Chytila’s Pepíku?“ Ale mně se zdálo, že ti červenozobí pokřikovali – „Ahój Toníku!“

Galerie IN

zobrazit další básně »

Výběr a grafické zpracování básní Jitka Stošická a Míša Stošická

Milan Turek: V Jizerkách magistrálou na běžkách

Nabídka lyžařského portfolia v Jizerských horách nemá obdoby v celé republice. Řada zimních sportů je provozována za úplatu a tak mohou být technická zázemí vybavena nejmodernější technikou i službami. Běžecké lyžování amatérů i závodních sportovců podobné zázemí nemá, proto také vznikla v Beřichově za podpory široké veřejnosti, firem i státu společnost, která půl miliónu lyžařům ročně umožňuje aktivní sportovní vyžití.

Vlastimil Marek: Malé české

Proč není běžně ke koupi klasická česká literatura? Jak do vztahu nakladatelů, kritiky a čtenářů zasahují mezilidské vztahy? I o tom se píše v současném vydání kulturního týdeníku A2 (číslo 6/07). Na titulu je anotace – Malý český nakladatel, a začátek velmi poučeného rozhovoru Daniely Iwashity s Janem Šulcem, známým editorem a redaktorem několika nakladatelství.

Zdeněk Wachfaitl: Procházka přes Staré zámecké schody

Vypravil jsem na Staré zámecké schody, v posledních letech jsem některá místa v Praze opomíjel ani ne tak z časových důvodů, ale možná proto, že mi přišlo vše dávno známé, dávno přečtené a prošlé. Přesto jsem si v posledních mrazivých dnech uvědomil, že některá místa stojí za to projít zase a opět po letech v klidu se pokochat pohledem na Prahu, podívat na vše, co procházka starou Prahou může přinést. Lákala mne i zvědavost, jak se s takovým dnem i zážitkem vypořádám.

Alec Forss: Sámská kultura a sobi na nejstudenějším trhu světa

Sámové obývali během dlouhé doby severní části Skandinávie a poloostrova Kola. Často bývá kladena otázka: Odkud Sámové přišli? Odpověď, kterou dnes můžeme dát, je, že prapředci Sámů se nachází mezi lidmi, kteří žili a lovili v předhistorické době na Nordkalotten. Počet Sámů je odhadován na 50–75 000, z toho žije 15-20 000 ve Švédsku, 30-50 000 v Norsku, 4-5 000 ve Finsku a cca 2000 v Rusku.

Milan Dubský: Malá otázka nad malým zamyšlením

Chci se dostat z bodu A do bodu B. Nejde jen o pohyb, o přesunutí se odněkud někam. Může a také to bývá o jiné činnosti. O myšlení, uvažování, úmyslech, záměrech a chování. Ale dosud nevím, jaký je bod B a kde je. Rozhoduji se tedy, co chci dělat, kdy a kde. Určuji tedy, že si sednu k počítači, napojím se na internet a vyhledám nějaký server.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak to bylo s Rudolfem II. a s jeho sbírkami

Není žádným tajemstvím, že památky svého druhu lákaly fanatické sběratele odjakživa. Antika, zejména císařský Řím byl doslova pokladnicí světové kultury, a od té doby vlastně každé dílo, které se stalo předmětem aukcí nebo krádeží, putovalo z ruky do ruky. I když tvůrci dnešních pokladů žili za časté v nuzných podmínkách.

Jitka Dolejšová: Pohádka o milosti aneb Poučení o učení

Honza byl chudý. Tak chudý, že i kostelní myš byla ve srovnání s ním bohatá.Honza byl mladý, ale nebylo mu to nic platné, protože mu nikdo nechtěl dát práci. Tedy ona by se práce našla, ale zadarmo. Jenže ani kuře zadarmo nehrabe a Honza potřeboval peníze. Honza byl hladový.Tak hladový, že už hlady šilhal.

Emília Molčániová: Báječná dovolenka | Automechanik | Nový šéf

Nevedeli sme sa dočkať. Už len dva týždne, už len týždeň, počítali sme. Konečne nastal deň nástupu na dovolenku. Deti, nakoniec aj my, rodičia, sme sa na to naše veľké dobrodružstvo tešili ako blázni. Na druhej pologuli Zeme sme ešte neboli, a to sme už pochodili kadečo. Batožiny sme mali ako výskumníci idúci na severný pól prinajmenšom na tri mesiace. Zatiaľ sme mali namierené do civilizovaného sveta, do vychýrenej destinácie Thajska.

Ivan Kolařík: Australské peklo - Očité svěděctví našeho krajana

Většina požárů buše končí lidmi vyhranou bitvou nad neúprosným živlem. Zůstane ohořelý buš, pole a louky. Málokdy dojde ke ztrátě obydlí nebo dokonce ke ztrátě na životech. Vyčerpaní požárníci se šťastně usmívají a komunita je jim, zrovna tak jako ostatním složkám podílejícím se na boji s požárem, neskonale vděčná.

Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (3)

Tak dnes jsme si vyzkoušeli pravé cestování s kufrem. Vstávali jsme v 4:30. Chtěli po nás, abychom v 5:00 byli na letišti, protože v 6:30 mělo odlétat letadlo do Pakse. My jsme tam byli včas, ale oni ne. Sešli se v 6:00, otevřeli místnost k rentgenu a rozsvítili. Dovnitř vešla dívka v uniformě, rozhazovala rukama a něco jim říkala.

Jiří Vlastník: Když Elvis byl náš bůh aneb Šest strun zvrhlého elektroinženýra

Mám takovou vizi. Nad Prahou, místo zbourané sochy velikého Pepíka, stojí obří, v žule vyvedený, magnetofon Sonet-duo. Každým rokem sem putuje lampionový průvod nás, mladíků před penzí, abychom zde položili kytku na hrob neznámého starce na chmelu. Domnívám se, že by v zástupu nechyběl Zdeněk Sarka Dvořák.

Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Nad osudem a tvorbou básníka Josefa Abrahama

Pro básníky Podčeskolesí, byť tím není popřen jejich vliv na průnik nových myšlenkových směrů na západ Čech, je charakteristické, že při směřování na český parnas zůstali v polovině cesty. Snad tomu tak nemuselo být v případě osvračínského rodáka Josefa Abrahama (19. února 1890 – 21. července 1933), kdyby jeho umělecký růst a vyzrávání nezastavila předčasná smrt. Uzavřenou dráhou kantora pro těžkou srdeční chorobu (1927) naopak začíná urputné úsilí básníka dobrat se jádra života, vyrovnat se s údělem paralelním s osudem Rudolfa Mayera, pochovaného nedaleko Osvračína, v chodské Loučimi.

Zdeněk Wachfaitl: Cestovní kaleidoskop – pomník a pomníčky

Dlouhá osmdesátá léta jsem jezdil touto dobou po kutnohorské silnici k příbuzným. Vozil jsem v autě větvě tújí, stříbrných smrků i jedlí. U mě na zahradě jsem tohoto chvojí měl po zastřižení živých plotů dostatek a příbuzní velice umně z tohoto chvojí dokázali vytvořit dušičkovou podzimní vazbu, která byla lepší než kupovaná.

strana 1 / 419

Další strana »