HLEDÁM NAKLADATELE ... Marie Zieglerová: Pohádky pro Vendulku

HLEDÁM NAKLADATELE ... titulní strana s prezentací projektu

 Název díla

 Pohádky pro Vendulku                   
 Autor  Marie Zieglerová

 Žánr  Pohádky pro malé děti  Formát publikace   --
 Ilustrace  Lucie Peukerová  Odhadovaný počet stran  50 stran
 Typ ilustrací  kresba  Vaše představa
 nákladu  knihy
 --
 Stav díla  hotovo k vydání  Vaše představa
 ceny knihy
 --
 Návrh obálky  --  Stav nabídky  03.06.07
 k vydání

 Stručný obsah
Netradiční pohádky pro malé děti čerpají náměty z běžného života, jak se s ním denně setkává malá holčička, která žije obklopena přírodou a svými zvířecími kamarády.

 Ukázka textu

… o chytrém pejskovi Hafáčkovi

Až úplně dole pod strání s keři rozkvetlých šípkových růží a mladých doubků stála malá chaloupka a na jejím dvorku psí bouda. Bydlel v ní chundelatý pes Haf se svým synem Hafáčkem. Bylo jim tam dobře, protože se o ně všichni domácí pečlivě starali a oba pejsci se zase starali o hlídání. To byla jejich práce a oni ji dělali velice dobře. Celou noc byli ve střehu, spali jen tak na půl ucha, obcházeli kolem chaloupky a honili každou myš, která si chtěla jít do spižírny smlsnout.
Každé ráno vyšel z chaloupky dědeček, aby se podíval, jestli sluníčko opravdu vstalo, jestli spadla ta správná rosa a jestli je všechno v pořádku, jak má po ránu být. Haf i Hafáček ho provázeli na ranní procházce....

… o zajíci zahradníkovi

Zajíce Chrupa už nebavilo chodit krást na naši zahradu, protože ho vždycky pořádně prohnali hlídači - psi Cedrik a Lord - a on si pak odřel uši, když musel podlézat plot, aby si zachránil kožíšek. Byl to chytrý a přemýšlivý zajíc a práce se nebál. Poprosil sýkorky, aby mu přinesly pár semínek mrkve a zelí, když létají do zahrady sbírat mšice a housenky. Pak si na malém políčku u lesa na podzim poryl několik záhonků, pěkně je na jaře uhrabal a semínky osázel. Svoje záhonky pečlivě hlídal, aby mu třeba myšky semínka nevyhrabaly, a když uhodila letní vedra, nosil v konvích od potůčku vodu na zalévání.
Ostatní zajíci se mu smáli, že je hloupý, když tak moc pracuje, a bezstarostně se honili po polích i loukách. Chrup na ně nic nedal, raději pečoval o sazeničky, pečlivě je okopával, aby je plevel neudusil a ony pěkně rostly. Při práci si prozpěvoval veselé zaječí písničky a čas mu utíkal jako voda...

… o voňavé jahůdce

Jedné chytré jahůdce bylo moc líto, že se nikdy nedočká svých voňavých plodů, a proto se rozhodla, že se ze stráně přestěhuje dolů do zahrady. Přestala kvést a místo bělostných hlaviček začala natahovat co nejvíc dodaleka svoje výhonky. Byla velice pilná, a tak uprostřed léta dorazila na kraj stráně a zahrada byla vzdálená jen pár kroků.
Konečně! Protáhla se pod plotem a usadila se mezi květinkami na zídce, aby si odpočinula. Však už to potřebovala, byla velice unavená a vyčerpaná. Ještě zapustila kořínky a usnula. Usnula tak silně, že prospala zbytek léta, celý podzim i zimu. Dobře se jí odpočívalo pod silnou sněhovou peřinkou, nic nevěděla o mrazivé fujavici, která tančila se sněhovými vločkami po zahradě a vyhrávala zimní písničku na holé větve stromů a rampouchy na okapech.
Probudilo ji až sluníčko, které ji teplým paprskem zašimralo uprostřed srdíčka. Protáhla se, lístečky narovnala, rozhlédla se kolem sebe, a když uviděla svoje rozkvetlé sousedky modřence a narcisky, řekla si, že už nikam nepůjde, že zůstane mezi nimi. Hned se pustila do práce. Rozkvetla spoustou kvítků a nabídla je včeličkám, které sluníčko vylákalo z úlu. Než se jaro přehouplo do léta, červenalo se to na zídce voňavými jahůdkami, rudými jako korálky. Moc jim to tam slušelo a také všechny okolní květinky si pochvalovaly, jak i jim to mezi jahůdkami sluší...

… o zvědavé hvězdičce

Celou noc jsou hvězdičky na obloze, ale když začíná na východě blednout a ony se vracejí do postýlek, naše hvězdička zůstává, aby se pozdravila s odpočinutým Sluníčkem a viděla, co se v časném jitru děje dole na Zemi. Moc se jí líbí vyšňořený kohoutek, který na plotě vítá ráno veselým kykyrykýýý, někdy zahlédne i myšku, jak se koupá v ranní rose, slyší štěbetání sýkorek a vrabečků i krásné vyzpěvování černého kosa na nejvyšší větvi staré lípy. Ještě chviličku počká, až Sluníčko otevře červánková vrátka a pohladí ji zlatým paprskem, zamává mu a schová se za prvním mráčkem, který ji odnese domů.
Mnoho lidí vstává se Sluníčkem, aby šli za svojí prací, a když zvednou hlavu k obloze, vidí tam i naši opozdilou hvězdičku. A protože je vítá v časném jitru, dali jí jméno Jitřenka.
I ty ji, Vendulko, uvidíš, když budeš brzy vstávat. Možná, že ti z oblohy zamává.


 Prezentace autora                          Středoškolská prof. nyní v důchodu, korektorka a autorka netradičních pohádek pro malé děti a  „minipovídek“, které čerpají náměty z reality běžného života i ze střípků vzpomínek vyvolaných vtipným obrázkem; publikuje na několika literárních serverech.  
 Kontakty na autora: 
e-mail
 mara.zie@seznam.cz

 Kontakty na autora:  telefony

 577 991104,   mobil 604 253 123

 Kontakty na autora:  adresa

 Březnice 521 Zlín 760 01


Pozitivní noviny Vám přejí hodně štěstí.
Hledám nakladatele - ozvučená prezentace

ZPĚT na přehled nabízených knih