HLEDÁM NAKLADATELE ... Kelsey Mae Blackmersová: Smrtící polibek

HLEDÁM NAKLADATELE ... titulní strana s prezentací projektu

 Název díla

 Smrtící polibek
 Autor  Kelsey Mae Blackmersová                     

 Žánr  Beletrie - historický román  Formát publikace   x
 Ilustrace    Odhadovaný počet stran  200 stran
 Typ ilustrací  Vlastní  Vaše představa
 nákladu  knihy
 x
 Stav díla  Hotovo k vydání  Vaše představa
 ceny knihy
 200 Kč
 Návrh obálky  v příloze  Stav nabídky K vydání 

 Stručný obsah
Příběh se odehrává na počátku 19. století. Dominic Leilson hrabě Worthenmore je obdařen temnou silou, kterou získal přečtením prastarého pergamenu. Jeho prokletí spočívá v tom že každá žena kterou políbí zemře. Proto má na svém kontě již několik mrtvých žen. Jednoho dne se mu však zjeví žena, která by mohla toto prokletí zlomit, jak to ale Dominic udělá když žena, která mu má pomoci již jednou byla usmrcena jeho neodolatelným polibkem?

 Ukázka textu
Prolog
Anglický venkov 1815

Pro jiné lidi by se to zdálo být bezvýznamnou změnou počasí, pro jednoho z nich to však znamenalo naprosté selhání…
Temný příslib se snášel nad ospalým městečkem a nekonečně dlouhý mlžný opar pokrýval každý domek, či stavbu, která se nacházela v Breaktownu.
Městečko bylo malé a hodně odstrčené od honosných zámků, jenž patřily mocným hrabatům a lordům, milujícím karban a sklenku dobré whisky.
Všichni se zde znali, vzájemně si pomáhali, a každé ráno vycházeli ze svých domů na trh koupit něco k snědku.
Jen jeden člověk byl tím čemu se říká černá ovce.
Zcela narušoval příjemný koloběh zdejšího štěbetání a důmyslně nacvičeného smekání klobouků.
Jeho dům stál opodál celé vesnice, zel na samotě uvadlé louky a sténáním starých kamenů ze kterých byl postaven se dožadoval trochy, alespoň nepatrné pozornosti.
Nebyl to vlastně ani dům, spíše středověký hrad.
Každý věděl že doba takto starých staveb pominula, jenže člověk, který tam bydlel si to zřejmě nemyslel a nikdy nebude…

Dominic Leilson hrabě Worthenmore právě odstupoval od okna, když obloha ztemněla a na parapetu starého gotického trámu se usadil černý havran.
Dominic se ani nemusel otáčet k posteli na níž ležela ta pro jejíž duši si ten pekelný posel přišel.
Její tmavě hnědé kadeře visely z okraje postele a téměř se dotýkaly chladné, kamenné země snad ve snaze zachránit se.
Bylo však pozdě.
Věděl to Dominic, věděl to i havran, který na něj zkoumavě hleděl a v očích měl Dominicův vlastní výraz plný zklamání z dalšího nevydařeného pokusu.
I když se toho chtěl vyvarovat nezbývalo mu nic jiného než se postavit pravdě a pohlédnout na bezvládné tělo ležící v sametově modrých poduškách.
Hlavou mu proběhl její obraz, když se na něj smála.
Její úsměv zářil a oči, ty se podobali záři slunečního svitu a on tak moc doufal, že by to mohla být právě ona, kdo ho zbaví té kletby vyřknuté bez rozmyslu.
Vypadala tak mladě, krásně a živě.
Byla ztělesněním představ každého muže, mohla přinést tolik a místo toho vzala více než měla.
Jakoby se před Dominicovýma očima mihl mlžný kočár jenž opět, tenhle měsíc již popáté odváží další křehké tělo a další kousek už vyplýtvané naděje a víry jenž vkládal do neuváženosti svých činů.
Přesně jak čekal se zanedlouho z nebe začaly spouštět průhledné provazce průzračně čisté vody.
Velké kapky se tříštily o dlážděnou cestičku, která vedla…nikdo ani nevěděl kam, jen Dominic a ten zatracený havran.
Byl jako jeho stín, jakmile Dominic zmarnil další život, byl tu aby mu vyčinil, ne však slovy, ale pohledem a ochraptělým krákáním, které zvěstovalo další konec…
Naposledy vyhlédl vyčítavě z okna, kdyby ho lidé znali, snad by si i mysleli že má duši. Protože se mu v tu chvíli ve tváři srazil smutek s bolestí a oba společně vytvořili, to co by Dominic snad nikdy nedopustil - pláč.
Z tmavě hnědého oka zdobeného temným klenutým obočím, které připomínalo clonu skrývající jeho pocity se za hrozného burácení blesku vydrala jedna, jediná a snad i první slza, kterou uronil.
Něžně a velmi tichounce skápla do havraního peří, kde okamžitě vytvořila stružku na jejímž konci se vpila do podlouhlých chomáčku temně černého hedvábí, havranových zad.
Když si uvědomil co se právě stalo vyvedlo ho to z míry a zmateně se otočil.
Do očí ho opět uhodilo to bělostné tělo nevinné dívky, která za nic nemohla
a přesto to odnesla tím nejhorším možným trestem - smrtí.
Nelenil, věděl přesně co udělat, jakmile si neurvale a vztekle otřel slzu, což pro něj vždy byl náznak slabosti, sklonil se k posteli, vsunul paže pod dívčino teplé tělo, které se ještě před chvílí chvělo očekáváním a schoulil jej k sobě do náruče.
V tu chvíli to vypadalo, jakoby se ji snažil chránit před sebou samým, ale pozdě…


Prezentace autora

                                                  

Jmenuji se Kateřina Herdová, používám ale umělecké jméno, které zní Kelsey Mae Blackmersová. Smrtící polibek je v pořad již můj druhý román a třetí je na cestě. Ráda vkládám do knih jisté tajemno, ale i silný příběh lásky dvou většinou naprosto odlišných lidí.
 Dosud vydané knihy autora
 nakladatelství, rok vydání
Prozření – nakladatelství Tribun, rok vydání 2007
 Kontakty na autora:  e-mail  Aislinn.email@seznam.cz
 Kontakty na autora:  telefony  732 602 727
 Kontakty na autora:  adresa  Mrač 69, Červany 257 22


Pozitivní noviny Vám přejí hodně štěstí.
Hledám nakladatele - ozvučená prezentace

ZPĚT na přehled nabízených knih