Hledám nakladatele... Hana Prokopová: Básničky

Prezentace projektu Pozitivních novin – Hledám nakladatele

Název díla Básničky
Autor Hana Prokopová

Žánr poezie Formát publikace A5
Ilustrace Jitka Millerová Odhadovaný počet stran x
Typ ilustrací kresba Představa nákladu x
Stav díla rozpracováno na 80% Představa ceny x
Návrh obálky x Stav nabídky K vydání

Stručný obsah
O přírodě, o nás, o lásce

Ukázka textu

Znaménka

Když znaménka schůzovala,
za břicha se popadala
(tedy jenom otazník
jediný měl slušný břich).

Tečka o slovo se hlásí:
„Já jsem konec věty.
Uzavírám světy.
Tvořím nové začátky.
A s velkými písmeny.
Ukazuji na změny“.

Přidali se uvozovky:
„Uvozujem přímou řeč.
Dvě má motýl křídla.
Bez nás řeč by zřídla“.

Dvojtečka se přidá náhle:
„Ve dvou se to lépe táhne“.

Čárka skrývá dojetí,
„beze mě není souvětí“.
Vykřičník dí:“důležitý jsem!
Každou větu umocňuji důrazem!“

„Pomlčka jsem, kopíruji zem.
Vleže každou myšlenku
doplňuji jen“.

Středník dělá předsedu.
„Všichni jak jsme tady,
posuňme se do středu.
Potřeba jsme všady“.

Cestovatelská

Chtěla bych odjet do Tibetu
a možná že ne, že se pletu.
Možná mi stačí křížem krážem,
projít Čechy nežli Zazen.
Možná mi stačí za bůžkem,
cestovat busem s batůžkem.

Stydlivá

Řekni mi, panenko maková,
proč je tvá sukýnka nachová?
Stydím se milý poutníku,
že není na pár knoflíků.
Že foukne vítr náhle,
budu tu ve spodním prádle.

Podzimní

Na podzim listí už spadlo,
jen jeden lístek, kdoví, co ho tíží
pevně se drží, a snad ho
nesfoukne vítr, co strništěm se blíží.
Pod stromem básník tiše
do notesu své básně píše.
Hej básníku
mám touhu, volá list
napiš tu báseň na mě,
ať ze mě mohou si jí lidé číst.
Počítám, že se dlouho ještě udržím…
A básník zavře notes, mluví k němu.
Proč bojíš se tak přijmout změnu?
Ty sám jsi básní nejhlubší,
Pusť se, ať o tom všichni ví.

Zima

Když na zemi leží bílá peřina.
Příroda si na léto jen vzpomíná.
Když padající vločky šustí do ticha.
Maminka s kočárkem do tepla pospíchá.
Zastav se chvilku a poslouchej tiše,
jak čas si čárky minut do notýsku píše.
A najednou i on zastaví se.
A v bílém voze s hranostajem
Ledová královna přijíždí a hledá Káje.
Ten ale v teple doma s Gerdou kostky hraje.
A střípek ledu zrádný zlý
nenajde oko k bodnutí.
U krbu s jablečným punčem v rukou děda sedí
pohádku dětem dočetl a uložil je spát.
Z okna ven na tu bílou krásu hledí:
„Živote, mám tě tolik rád“.

Divadlo Života

Moře mraků
mraky moří
Veletok soumraků
a řeka hoří
Oceán zázraků
zázraky oceánu
A měsíc stříbrný,
co jde spát pozdě k ránu
Vidím tě soumraku,
vítám tě zázraku
V divadle života,
v divadle bez fraku.

Fotbalová

Když procházíme spolu první půlí,
nechci a neovládám svojí vůli.
Ve druhé, láska rozkvete,
z malého růžového poupěte.
A není třeba prodloužení,
to pohár lásky všechno mění.
Na stupních vítězů pak zeje prázdné místo,
a na poličce pro trofeje zůstane navždy čisto.
Nebude vítěz ani poražený,
zůstane láska muže a ženy.
A po tom slavném utkání,
my spolu oddáme se
přesladkému laskání
třeba na trávě v lese…

Předvánoční rozhovor

„Co dostanu k Ježíšku?
Myšku v šedém kožíšku.
Dotykáč a nebo koně?
Stáj bude mít na balkóně.
A co ty si, mamko přeješ?
Ať se se mnou ráda směješ.
Mami, řekni ňákou věc!
Na zlé sny z papíru klec.
Pro sebe a všechny děti,
pro každého dospěláka,
co rád staví sněhuláka…

Souvětí pro Niky

Je to tak, mezi námi ženami,
že procházíme všechny vlnami,
a někdy jsou to přímo tsunami,
co smetou všechno, co už je za námi,
když procházíme změnami,
a tečkami za větami,
tvoříme nové začátky,
s písmeny velkými.

Abeceda

A je první v abecedě
nechodí spát po obědě
B je blízkost, babička
sen, co padá na víčka
C je cesta, cit a cíl
D dílo, co si dokončil
E je Eva - první žena,
F fantazií zasažena.
G je globus celý svět
čas, co nejde vrátit zpět
H je hvězda, co na vrbě svítí
I indián, co sedí v teepee
J jeskyně hluboká
jáma, jízda divoká
K je míč, co kutálí se z kopce
L lavička na lanovce
M je máma milující
N naděje pro truchlící
O je obdiv člověku
P polévka z česneku
Q kvílení, co Meluzína
pouští v říjnu do komína
R je radost z života
S je prima sobota.
T toulání se jen tak po lese
U ucho, co džbánek unese
V je víra v sebe
W ve dvou spatříš nebe
X zaškrtni si, co bys chtěl
Y kdybys to neviděl
Z je zázrak každodenní
Volná chvilka po školení
Ž je žití, co tě láká
v zimě stavět sněhuláka.

O zvířátkách a lidech

Husy

Povídala husa huse
bolí mě krk v jednom kuse
Každé ráno v autobuse
Je moc dlouhý k jízdě v eM Há Dé
Ohýbání ale nikam nevede
Začnu milá jezdit taxíkem
s hlavou venku střešním okýnkem

Hroch

Říká starý hroch
co já kdysi moh
Ale dneska božínku
válím se jen v bahýnku

Kačenky

Káč káč káč
nač čekáš?
Káč káč káč
na pekáč
Zahoď pláč
směj se, páč
pekáčům už odzvonilo
dělej sobě, co ti milo…

Slepice

Ko ko ko
jen na oko
Ko ko dák
kde máš hák?
Na co hák?
Pověs strach
Ko ko ko ko ko dááááák
a ne jen na oko táááááák…

Prezentace autora V náhlém hnutí, hledám tužku. To, když chci zachytit myšlenku – mušku. Když není po ruce to psací náčiní, děkuju technice. Ťukám do mobilu rýmy i notice.
Kontakty
e-mail: madurida@seznam.cz
web: www.nesuchynky.cz/basnicky
mobil: 734 437 359

Pozitivní noviny Vám přejí hodně štěstí!   |   Zpět na přehled nabízených knih