Pavel Loužecký: Názvy ulic - nové pomníky známých i neznámých osobností?

Rubrika: Exkluzivně – Projekty

Ne každý má tu možnost bydlet v ulicích, pojmenovaných po známých osobnostech, jako jsou například Jan Werich nebo Jiří Voskovec. Milióny lidí mají ve svých adresách ulice, které se jmenují třeba Poupětova, Žoluděvova, Vardasova, Dr.Šimka, Bartůňkova a podobně, aniž tuší, kdo to vlastně ten jejich Poupě, Žoluděv, Vardas, Dr.Šimek nebo Bartůněk, po němž je jejich ulice pojmenována, byl. Možná jim to nikdy nikdo neřekl, nebo se o něm neučili ve škole ...., a třeba je to ale ani trochu nezajímá.
Přesto si myslím, že spousta ulic v naší republice je pojmenována po významných osobnostech našich i zahraničních dějin, umění, politiky, průmyslu, obchodu, vědy či techniky, které by si nesporně zasloužily, aby je lidé znali alespoň podle tváře, neřku-li aby měli možnost se  o tom svém "známém-neznámém" někde dozvědět více informací.

Proto navrhuji příslušným komisím, obecním úřadům, architektům, stavitelům a dalším hlavám mazaným, aby pro začátek jen cvičně zkusili na pár domů ve vybraném sídlišti umístit velký malovaný portrét osobnosti, po níž je ulice pojmenována, a to s plným jménem, názvem ulice a odkazem na webovské stránky (např. www.nazvyulic.cz, které bohužel dosud neexistují), kde by se mohli zájemci o této osobnosti dozvědět více informací.

                                                    
                                  příklad nového označení Werichovy a Voskovcovy ulice na skutečných domech sídliště Barrandov v Praze 5

Zcela jistě by tyto portréty oživily beztak nudné a nevyužité fasády domů, lidé by si ulice lépe pamatovali a každá osobnost by tak dostala originální, nepřehlédnutelný pomník s odkazem do virtuálního světa internetu.
A pokud by se tento pilotní projekt setkal s kladnou odezvou veřejnosti a médií, pak by jeho celostátnímu rozšíření už nic nebránilo (?). Věřím, že webové stránky s touto tématikou by byly dostatečně atraktivní a natolik hojně navštěvované, aby si takový projekt ráda vzala pod svá křídla nějaká schopná počítačová firma a dokázala z něho finančně profitovat. Stejně tak by se určitě našla řada výtvarníků, kteří by portréty významných osobností zvěčnili na fasády domů natolik vkusně a kvalitně, aby předešli kverulantským připomínkám zakuklených estétů, kterým se to stejně určitě líbit nebude.
Otázkou zůstává, kdo by to zaplatil? Možná, že by mohl zafungovat reklamní trh, sponzoři, dobročinné spolky, nadace ...., zkrátka všichni ti, kterým stojí za to pro "svého velikána" něco dělat, propagovat ho, dělat sbírky, psát o něm knihy, články a brožury.
A tohle je šance, která by za to určitě stála. Co vy na to, dámy a pánové?

                                                                    foto © Pavel Loužecký

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 30. 08. 2004.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.