Ondřej Suchý: A večer bude biograf (14)

J+O Suchý Publicistika

Patří dodnes k jednomu z nejoblíbenějších žánrů hraného filmu. Náměty čerpá z Divokého západu, z období kolonizace nebo z obrany již civilizovaných území, a nalezneme jej už v samotné kolébce americké kinematografie. Klasický western je pro Američany historickým filmem, protože vyvěrá z ryze americké skutečnosti, i když často velmi pozměňované.

Galerie IN

zobrazit další básně »

Výběr a grafické zpracování básní Jitka Stošická a Míša Stošická

Jan Baum: Trojí překvapení na téma II. Česká mše půlnoční Jakuba Jana Ryby

Zajímavosti Publicistika

Třetím překvapením pro mne bylo, když jsem si v plzeňské Sedmičce přečetl, že v anketě o Nejlepší kulturní počin roku 2009 bylo v nominaci zařazeno uvedení skladby Missa pastoralis dle nově nalezené partitury Jakuba Jana Ryby. Tuto nominaci, podle mě naprosto oprávněnou pro přínosný a objevný počin, jsem s povděkem přivítal.

Josef Fousek: Doba kultů / Setkání s kacířem

Fouskův svět Publicistika

Nedávám vinu kultům a jejich zbožňování. Lidé odjakživa uctívají živé „bohy“, klaní se jim, nožkou šoupou, aby alespoň střípek pochvaly a úsměvu zachytili. Kult člověka, to je moc, která opíjí ctitele, pochlebníky, horlivce i fanatiky. Přivádí je do stavu rozzářených očí, – frenetických potlesků, jásotu a stavů okamžitého štěstí.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (40)

Zbývá dodat... Publicistika

Když se vrátil z Afriky, přinesl nám na prognózu kromě velké láhve bezvadného koňaku i různé africké suvenýry, mezi nimi i malý tam-tam. Pak odešel na audienci k našemu nejvyššímu vedoucímu, kde bohužel, tedy pro něj, setrval v delším, jistě srdečném rozhovoru. My se ho ale nemohli dočkat, jeho lahvinku jsme nejen načali, ale i dokončili! Nebylo to od nás moc pěkné, ale on se nezlobil a poslal pro další, což asi neměl dělat.

Blanka Kubešová: Novinářská a vydavatelská činnost Mirko Janečka v Kanadě končí...

Co je psáno... Publicistika

Česko-anglické Kanadské Listy začaly vycházet v 66. roce zprvu cyklostylovaně pod názvem Hlas nových a o pár let později už v podobě, jak je známe dnes. Od počátku archivovaly a mapovaly činy a osudy hrdinů protinacistického odboje a veteránů 2. světové války. Informovaly pravidelně jak o životě vojáků, letců a parašutistů, tak i o krajanech, kteří svou prací a úspěchy dosáhli uznání za hranicemi vlasti.

Jan Hora: Sběratel dobrodružství (13) Strážce pokladu

Na pokračování Literatura

Zundoj byl malý mongolský chlapec, který žil v šedesátých letech 20. století na okraji pouště Gobi. Bydlel v jurtě se svou rodinou, která se živila jako ostatní kolem pastevectvím. Měli stádo malých černých koz, dvouhrbé velbloudy a samozřejmě koně. Zundoj si nemohl vzpomenout, zda se naučil dřív chodit nebo jezdit na koni, ale v tom se nijak nelišil od jiných mongolských chlapců. Měl velmi rád své rodiče, ale nejvíc času trávil se svým dědou Tuduvem. Jezdili spolu rádi na vyjížďky do pouště, občas se škádlili, jindy zas sedávali stranou a tiše si šeptali o věcech, které nesměl nikdo slyšet.

Balada o servírce Hance (1/5)

Zamyšlení Literatura

„Počkejte, slečno Rynešová! Hanko. Posvítím vám!“ řek Raška. Zved mý kolo a roztočil pedály. Žárovka vyplivla trošíček světla na výčepní pult, takže jsem konečně nahmatala číšnický nůž a otevřela starýmu Raškovi poslední pivo; čtvrtý.

Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (2)

J+O Suchý Publicistika

Teď by se nejspíš slušelo, abych se zmínil i o tom, co se dělo kolem Semaforu mimo scénu. Je už to víc než pětatřicet let a znáte to, některé, mnohdy nedůležité detaily si pamatujete naprosto přesně a při tom dokážete zapomenout na to, že jste vyhořeli. My jsme nevyhořeli, ale zato byl u nás při návalu sražen jedním divákem ze zdi hasicí přístroj a znehodnotil oděvy dalším deseti. To si pamatuju.

Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (6)

Historie Publicistika

Bylo to přesně 30. května 1953, kdy došlo k měnové reformě. Ale za jakých okolností: den před jejím vyhlášením prezident republiky Antonín Zápotocký lhal národu, že nic takového nehrozí, Přesto se měna konala. Na jednu stranu to vlastně tak moc velké překvapení nebylo. Tenhle komunistický funkcionář uměl totiž „slibovat“.

Antonín Siuda: Byla jednou jedna kaňka...

Fejetony Literatura

Ještě počátkem sedmdesátých let se nesmělo ve školách psát plnícími pery (prý se kazí rukopis), přestože proslulá firma Pelikán, ale i naše provinční firmy, přivedly na trh slušná, ne-li dokonalá – krásná i funkční plnicí péra. Maně si vzpomínám na slovutný „Centropen“. Později došlo k ústupku. Pokrok se zastavit nedá.

Kamila Urbanová: Nápadník pro kozu

Povídky Literatura

Pak se kozel otočil směrem k nám, ještě si poskočil na zadních nohách a pak už jen letěl jak neřízená střela tryskem přímo k nám. Nikdy bych do sebe neřekla, že dovedu tak rychle vyšplhat na strom. I tatínkův skok na plot byl úctyhodný.

Dáša Cortésová: Jaká byla (a je) skupina Czerwone Gitary (15)

Co je psáno... Publicistika

Každý, kdo navštívil tuto zemi, měl v podvědomí, že je pod stálou kontrolou, sledován nebo odposloucháván. Jednoho večera po úspěšném koncertu se skupina sešla v kapelníkově apartmá, aby to společně oslavili. Při tomto posezení došlo i na debatu okolo odposlechů. Slovo dalo slovo a všichni začali pokoj prohledávat, ale nikde nic.

Ivan Kolařík: O pivě, ženách, dopravě a jiných věcech jak v Česku, tak v Austrálii

Publicistika

Nedávná návštěva Prahy mě nadchla z několika důvodů. Samozřejmě, že ve mně zanechala nezpomenutelný dojem Praha, kterou někdo trefně a s notnou dávkou pýchy nazval „jednou velkou pivnicí,“ Ano, tento pivu holdující občan měl pravdu. Přívětivých hospod, náleven, taveren, výčepů a restaurací je v samotné Praze tolik, že strčí celou Austrálii do kapsy. V Melbourne člověk jen ztěží najde útulnou pivnici, kam by mohl jen tak zaskočit a u půllitru zrekapitulovat život nebo si s kamarády jen tak pokecat. Většinou se jeden musí smířit s trpkou skutečností, že skončí v jednom z velkých hotelů nebo klubů, které postrádají tu pravou hospodskou atmosféru, kterou piják najde pouze v Česku.

Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Milý Kominíče, milá komičko

Zbývá dodat... Literatura

Milý Kominíče, milá komičko, já jen abyste viděli, že ten češtin neovládám už nejlíp a ženský tvar od kominíka mi dělá značné potíže. Čímž netvrdím, že ten mužský tvar je správně. Přesto mi ženské tvary dávají více zabrat, což je asi přirozením, pardon, přirozené! Při rození dopisů to máme těžké všichni, neb nikdo dopisy nepíše rád, rádi je jenom všichni čteme.

Václav R. Židek: Žabky na vodě

Doporučení Literatura

Dovolujeme si Vás upozornit na vynikající knihu Blanky Kubešové - Žabky na vodě, které zvláštní shodou okolností prošla málo povšimnutá českým literárním světem. Možná taky proto, že autorka je Češka a žije ve Švýcarsku.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (19)

Na pokračování Literatura

A hotovo! V sobotu, brzy ráno, jsme odjeli ve škodovce na hrad. Než přijel první zájezd, měli jsme ve stánku všechno připravené. Voda v hrnci vřela, jehla ohřívače byla nažhavená, v dřevěné krabici na peníze leželo, možná pro štěstí, pár drobných mincí. Za půl hodiny už vycházeli z brány naši potenciální zákazníci, nabaženi sice historie a kultury, leč hladoví.

S jezevčíkem pod vulkánem

Letem-světem Publicistika

Vešla jsem do obchůdku, kde mimo triček byly různé umělecké i neumělecké předměty – suvenýry z tmavého vulkanického kamene. Na křesle pokrytém červeným koberečkem se rozvaloval jezevčík a s láskou pozoroval svoji majitelku. Byla skutečně krásná, štíhlá, příjemná a mladá. Poprosila jsem ji, zda bych si ji mohla vyfotografovat. Ochotně vzala psíka do náručí a ten jí pohotově dal psí polibek.

Antonín Suk: Sněhový svatý Josef

Povídky Literatura

Bez ohledu na to, že svátek slavil svatý Josef, začali nahoře vymetat. Musela jim tam zbýt velká zásoba, chumelilo jako v lednu! Les se prohýbal pod tou nadílkou, která se sice snášela k zemi jako peříčka z babiččina polštářku. Lehounce, ale stačil je malý závan a už se všechno točilo. Spořádaně, jako při starých vesnických zábavách, pěkně „za sebou“.

Luděk Ťopka: Střelba na Střele

Povídky Literatura

Jednoho hezkého dne jsem se časně ráno vydal asi tři sta metrů proti proudu na lipany. Věděl jsem o místě, kde byli opravdoví krasavci s ploutvemi jako prapory na hřbetě. Došel jsem k onomu jezu, připravil prut a šňůru, a právě když jsem vybíral tu správnou mušku, objevil se na druhém břehu další rybář.

Jaroslav Hrubý - Zdeněk Pošíval: Poněkud skryté zázraky

Rozpravy ZP Publicistika

Přestože dnešního hosta znám teprve od neplánované červnové návštěvy, těším se z tohoto osobního a neobyčejného setkání: výrazně mi připomnělo často opomíjenou pravdu, že kulturní hodnoty nevznikají toliko z usnesení úřadů či politicky motivovaných orgánů, ale hlavně a především z veliké vůle, iniciativy, kromobyčejné snahy a talentu jediného odhodlaného člověka.

Jaroslav Volf: Pocta H. Ch. Andersenovi

Co je psáno... Publicistika

„Roku 1805 - v městě Odense - v ubohém pokojíku žili mladí novomanželé, zamilovaní do sebe až za kraj světa. On byl jen dvaadvacetileté švícko, však povahou vskutku básníkem byl - ona byla jen o málo starší, neznala ani život ani svět a jediným jejím majetkem bylo ryzí srdce. Manžel teprve nedávno stal se z tovaryše mistrem a vlastníma rukama zhotovil si jak vybavení pro dílničku tak i svatební jejich lože.

Celkem se zde nachází 5962 článků

Další strana »