Emília Molčániová: Neúspešná transakcia / Tajomstvo šéfkuchára / Jasnovidka

Povídky Literatura

„Ďalší, prosím,“ zahlásila pokladníčka pri prepážke v banke a k okienku pristúpil muž v stredných rokoch. „Prajete si?“ spýtala sa a profesionálne sa na klienta usmiala. „Chcem peniaze, všetky!“ „Samozrejme, ako si želáte,“ povedala. „Chcete ich vyplatiť v dolároch, eurách, alebo v našej mene?“ „To je jedno, len nech je to rýchlo,“ povedal a nervózne sa obzeral okolo seba.

Galerie IN

zobrazit další básně »

Výběr a grafické zpracování básní Jitka Stošická a Míša Stošická

Jiří Rückl - Zdeněk Pošíval: Sklář a jeho rod

Rozpravy ZP Publicistika

Narodil jsem se v roce 1940 v Nižboru do rodiny sklářských průmyslníků, pokračovatelů rodu Rücklů, kteří do Čech přišli pravděpodobně ze Švýcarska, nebo severní Italie zhruba před 300 lety. Zde jsem chodil do obecné školy, byl členem později zrušeného Junáka, ale také prožil padesátá léta, která rodinu po znárodnění v roce 1945 těžce postihla.

Egon Wiener: Vlastenectví | Zdeněk Burian | Obdiv k dobré práci… Obří sud

Fejetony Literatura

S paní Bahníkovou došla řeč i na někdejší a současný vztah k jazyku, k národu a to především v dobách ohrožení státu, kdy vlastenectví nebylo prázdnou frází. Jedním ze symbolů vztahu k českému a moravskému národu byl národní kroj. Psal se rok 1935 a paní Bahníková, tehdy mladá slečna, chtěla, jako mnozí ostatní, ukázat se na oslavách v národním kroji. Ale ten nebyl zadarmo. Doma na něj nebylo. V té době psaly noviny, že manželka prezidenta republiky dostala darem dva kroje. Napsala tedy paní Haně Benešové prosbu o jeden z nich. Rozběhlo šetření, dotazování, zakončené darem první dámy republiky.

Egon Wiener: Staré pohlednice | Česky v našem domě

Publicistika

Často se mě ptají, jaké mám zvláštní pohlednice ve své sbírce. A protože žiji v pohraničí naší republiky, odpovídám, že jsou to i pohlednice s bunkry, řopíky z roku 1938. Mezinárodní situace v letech 1936-1938 ovlivnila, a dá se říct, že sjednotila rozhádaný vnitrostranický vývoj u nás doma. Byl vydán zákon na ochranu republiky a o obraně státu. Byla zahájena výstavba pohraničních opevnění podle vzoru nám politicky blízké Francie, její Maginotovy obranné linie.

Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (16)

Na pokračování Literatura

Vytáhli mě jako zmoklou slepici na loď, a přes mé protesty, že se netopím, ale jenom trénuji, mě odvezli na jejich oddělení u propusti na Smíchově. Věděli, kdo jsem a že za pár dnů budu plavat s Venclovským Slapy-Praha, přesto mě vyslýchali skoro dvě hodiny, sepsali protokol o zadržení a napařili mi sto korun pokuty.

Milan Lasica: Myslím, že je to dosť napínavé

Komentáře Publicistika

Blíži sa koniec dekády. Aspoň si to myslím. Ak bol rok 2000 jej začiatkom, tak rok 2009 je koniec. Budúci rok 2010 bude začiatok novej. Pravdaže, je to diskutabilné. Možno rok 2000 bol koniec minulého storočia a začiatok prvej dekády tohto storočia je rok 2001. Lenže, ak sa dobre pamätám, oslavy nového tisícročia boli v januári 2000. Tak zostaňme pri tom, že sa blíži koniec prvej dekády nového tisícročia. A môžeme bilancovať.

Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (9)

Historie Publicistika

Míval jsem ve zvyku si čas od času pročítat svázané časopisy – Mladého hlasatele nebo Vpřed, kde vycházely články Jaroslava Foglara, duchovního otce Rychlých šípů. Slavný spisovatel báječně rozuměl světu klukovských dobrodružství, ale taky přírodě, zemědělství i těžké práci sedláka. Proto mě jeho texty hladily na duši.

Vladimír Vondráček: Životní cesta (3/3)

Letem-světem Publicistika

Volná místa v letadle na cestě zpět nám samozřejmě perfektně ohlídali naši přátelé a odlétali jsme večer, přesně v den sedmasedmdesátých narozenin naší babičky. Tentokrát nám cestou zemská rotace „ukradla“ téměř osm hodin, a tak i když jsme startovali ve 22 hod. tichomořského času, v Londýně jsme přistáli ve 14 hodin greenwichského času.

Nová překvapení od Jana Wericha

Doporučení Publicistika

Mýlil by se ten, kdo by si myslel, že všechno, co kdy Jan Werich načetl a navyprávěl na gramofonové desky, v rozhlase, anebo na magnetofony svých příznivců, už vyšlo během posledních patnácti let na CD. Mýlil by se stejně tak, jako se ještě dnes mýlí sestavovatelé filmografie Jana Wericha, kteří mají vždy po několika letech za to, že už do nich zaznamenali vše, v čem kdy Jan Werich hrál, kde zazněl jeho hlas, anebo na čem se podílel třeba i jinak.

Jan Jurek: Anna

Povídky Literatura

Už dál nemohl. Vzal do ruky tašku, naházel do ní pár svršků rozhodnutý zase vypadnout. Hned ve voze se mu udělalo líp. Cucal větrové bonbóny, pil pramenitou vodu a zpoza svých slunečních brýlí se díval do jarem pučící krajiny. Rozkvetlé stromy, zelená tráva, modrá obloha, slunce… tohle potřeboval. Zase mu bylo trochu dobře, třeba věděl, že to přeletí jako vteřina.

Vladimír Kulíček: "Tak nám zvolili prezidenta, pane Švejku!"

Fejetony Literatura

„A to se divíš, ty vozembouchu? Státem kráčej dějiny a nic! Žádná sláva, žádné hurá, žádné vivat! To já, dyš sem byl mladej a za První republiky se volil prezident, to bylo slávy! Sokolové v krojích, Vltavani v krojích, Baráčníci v krojích, DTJ v úboru, průvody, prapory, trikolory, kapely, hrály se pochody a taky Castaldo, každej se usmíval, tiskli sme si ruce a teď? Nic.

Marta Urbanová: Místo na slunci

Letem-světem Publicistika

Tuším, že se příště narodím v San Franciscu. Pod některým ze čtyřiceti pahorků kolem stejnojmenné zátoky. Že kulisu města bude provždy uzavírat Tichý oceán, modrá plocha přecházející na obzoru v nebeskou báň. A jeho modř bude protínat hnědočervený visutý most. Jeden z nejdelších mostů světa. Jeho kymácející chrastící sloupy s bludičkami pouličních lamp, které mu daly jméno: Nejkrásnější most světa – Golden Gate Bridge.

Zdeněk Wachfaitl: Pražský chodec – Z Malé Strany přes Karlův most

Zajímavosti Publicistika

Ze Sněmovní ulice na Malé Straně, kde sídlí parlament, je i v dnešní moderní době stále patrná starobylost a vznešenost těchto míst. Z této ulice jsem se vydal v jednom jarním odpoledni přes Karlův most do centra města a zachytil cestou několik záběrů z tohoto příjemného a slunného dne. Pohled na chrám svatého Mikuláše ze Sněmovní ulice je poněkud nezvyklý, nikoliv však nezajímavý, stejně tak jako průhled do strmé ulice Thunovské.

Vlastimil Marek: Laskavost se vyplácí

Inspirace Literatura

Pokud pravidelně (např. o úplňku, nebo  o  slunovratu meditujete, zkuste meditovat na vizi „laskavých lidí v laskavém světě“. Co můžeme každý z nás udělat pro lepší svět hned teď a tady? Nemusíme zkoušet přesunout hory, změnit lidi a svět. Stačí, když začneme být laskaví. K sobě, svému tělu a životu, ke svým bližním, ke kolegům, přátelům a hlavně nepřátelům, k přírodě, vesmíru. Není cesta k laskavosti, laskavost je Cesta. Cesta k Lásce.

Ivan Kolařík – Iveta Kollertová: „Ivane, s tebou je sranda jak s gumovým hovnem!“

Rozhovory Publicistika

Čeština je na tyto blbůstky fantastická a dovede rozesmát. Mám rád český a britský humor. Mám rád, když si někdo dovede dělat srandičky ze sebe samého. Angličani jsou na to mistři. Američani se berou moc vážně. Nesnáším humor americký, kde si myslí, že je hrozně směšný, když se navzájem kopou lidi do zadnice.

A klidně si postupně zešediví

Zamyšlení Literatura

Kolem projížděla auta, tramvaje, autobusy a chodili lidé. Ve vzduchu byl cítit mrazivý prosincový den. Rackové prováděli neúnavně své nálety na kousky rohlíků a vánoček, které házely mladé, starší i nejmladší ruce do vzduchu a do vody ... 

Ivo Fencl: Už 85 let se pohřešuje plukovník Fawcett

Víte, že... ? Publicistika

29. května 1925 zmizel v Jižní Americe dobrodruh, voják a geodet Percy Harrison Fawcett (1867-19??) a nadále zůstává pohřešován, i když by mu dnes bylo již 143 let. Ještě asi máte v paměti i dočasné zmizení jeho skorojmenovce Steva Fossetta, nicméně kosti "Lovce větru" (jak se jmenuje jeho vlastní životopis z roku 2006 vydaný česky o dva roky později) se našly (a budiž Fossettovi poušť lehká), zatímco kosti plukovníka Fawcetta nejspíš nemáme.

Josef Čermák: Janáček ušima toronských kritiků

Historie Publicistika

Janáčkovy opery - a to platí především o jeho poslední opeře Z mrtvého domu - na světové hudební fórum pronikaly pomalu. V kanadském Torontu byla tato opera poprvé provedena až letos. S plánováním její inscenace se začalo už před lety. Janáček totiž patřil mezi oblíbence nedávno tragicky zemřelého (vracel se s rodinou z dovolené, po přistání na torontském letišti ho ranila mrtvice a cestou do nemocnice zemřel) šéfa Kanadské opery Richarda Bradshaw.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (15)

Fouskův svět Publicistika

Celou noc pršelo. V mládí jsem se usmíval nad výroky starších lidí: „Bolí mne klouby, změnilo se počasí, píchá mě v kříži!“ – Teď poznávám pravdu. Jizvy, klouby, se připomínají. „Hle, jsme tady, pyšný člověče! Patříme k tobě! Už nejsi mladý! Nás se nezbavíš!“ Usnul jsem uprostřed rozházených papírů. Pracoval jsem na textu pro Camillu Brecka. Její manžel, továrník Jan, mně daroval v Dobříši moravskou slivovici a balík klobás z Moravy.

Derek Colloredo-Mansfeld - Jitka Vykopalová: O důvod víc ...

Co je psáno... Publicistika

Při jedné recepci na České ambasádě ve Stockholmu před třemi lety jsem se setkala s jedním sympatickým mladým mužem a navázali jsme spolu příjemný rozhovor. Přestože neuměl česky, ukázalo se, že má šlechtický původ s kořeny v České republice ...

Celkem se zde nachází 5962 článků

Další strana »