Vlastimil Marek: Každá maminka je Mozart

Postřehy Publicistika

 

Přesněji napsáno, co se týče blahodárnosti vlivu hudby na „adaptační změny po porodu“ je zpívající maminka dokonce daleko lepší než nahrávky Mozarta, pouštěné novorozencům sluchátky do oušek. Soukromá nemocnice v Košicích se sice „nebojí zavádět finančně nenáročné progresivní léčebné metody“, viz články, ale především fotografie, které se v okurkové sezóně koncem července vyrojily i v našem tisku...

Galerie IN

zobrazit další básně »

Výběr a grafické zpracování básní Jitka Stošická a Míša Stošická

Danuše Markovová: Autobusová sourozenecká soudržnost

Fejetony Literatura

Časy, kdy jsem s dětmi každé ráno chodívala, respektive běhávala na autobus do školy, jsounenávratně pryč. Stále se mi vybavují ony autobusově ukvapené chvíle rodinné pospolitosti. Zato oběma dětem dodnes autobus asociuje TRAPASY, jež prý kvůli mně byly nuceny v dorůstajícím věku zažívat. Myslím si, že právě díky tomuto věku měly sklon k značnému přehánění a zbytečnému dramatizování.

Derek Colloredo-Mansfeld - Jitka Vykopalová: Schůzka v uměleckém duchu

Co je psáno... Publicistika

Již dlouho jsem chtěla seznámit Derka Colloredo-Mansfelda s jedněmi z mých nejoblíbenějších přátel, manžely Františkem a Jiřinou Makešovými. A to nejen z důvodu jejich společných zájmů - umění a restaurátorství umění. Zprostředkovala jsem toto milé setkání, které se uskutečnilo při obědě v jedné restauraci ve Stockholmu.

Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (21)

Fouskův svět Publicistika

Za brigádu jsme nedostali nic. Horáček nezaplatil nikomu. Zmizel a s ním vypůjčený miliony. Prý potřeboval peníze na nějakej tunel. V životě jsme neslyšeli, že by se zajímal o vlaky. Ten mlejn, kde měla bejt fabrika na košťata si koupil konkurzní správce referent Krtička, jeho kamarád. Za měsíc přišel pohled do hospody. Z Havaje. „Mně je tady teplo. Jak je vám? Pozdravuje Horáček!“

Dr. Volker Dudeck - Milan Turek: Poklad nejen německý

Rozhovory Publicistika

Nemálo památek v Lužici má své původce z dob českého království. Nemálo vesnic zde založili Čechové. Nejsou významné jenom pro naše německé sousedy, ale patří i do našich českých dějin. Znaky českého království nese i v poslední době objevená, nově restaurovaná a veřejnosti zpřístupněná památka světového významu velké žitavské postní plátno – velum quadragesimale z roku 1472. Byla instalována v nádherném prostředí barokního hřbitova a gotického kostela sv. Kříže v centru Žitavy. Se zatajeným dechem, v chrámovém prostoru ticha a vznešené velebnosti, prožije návštěvník zážitek zcela nevšední a hluboce duchovní, vnoří se do dějin lidstva, když naslouchá vyprávění ředitele Muzea Kostela svatého Kříže Dr. Volkera Dudecka.

Vladimír Kulíček: Mrak vemenovitý viděti

Postřehy Publicistika

Jsou lidé zcela nevšímaví, kráčejí městem zahleděni sami do sebe a ani by nezaregistrovali, kdyby kolem nich prošel slon indický. Potká-li je známý, musí je minimálně praštit do zad, aby se ze své letargie probudili. Neuvažují o souvislosti věcí, které vlastně okolo sebe nevidí a těžko chápou, že se ochuzují o pestrost dějů života včetně často užitečných poznatků.

Iva a Jiří Mojžíškovi - Jitka Dolejšová: Buďte vítáni a vstupte...

Rozhovory Publicistika

Je čtvrtek 28. února 2008, pozdní odpoledne. Jaro předvádí svou několikadenní demoverzi – obloha se vybarvila do modra a slunce nastavilo svůj termostat zase o pár stupínků výše. Na stanici I. P. Pavlova chci nastoupit do tramvaje. Jen ještě dávám přednost dvěma lidem s bílými hůlkami. Mají batohy a tramvaj je dost nacpaná. Ale přece jen se tam všichni vejdeme.

Pavel Pávek: Je křen jako pivo?

Postřehy Publicistika

To pivo je dneska jako křen, slýchával dříve kuchtík po hospodách a marně přemýšlel, proč by mělo být. Pálivě štiplavý nápoj, po kterém z očí tryskají slzy jako z hasičské proudnice při středně velkém požáru, není na chuť ani žízeň to pravé. Z opačného pohledu se mu jako zajímavá nezdá ani tekutá kořenová zelenina, ještě ke všemu hořká a s bílou pěnou.

Vladimír Vondráček: Bajka o jednom venkovském dvorku a výjimečném kuřeti

Fejetony Literatura

Byl jednou jeden venkovský dvorek a na něm se to hemžilo domácími zvířátky i drůbeží, tak jak to na správném venkovském dvorečku má být. Dvě velké kravky se zde samozřejmě hemžily jen velmi sporadicky, pouze v případě, že byly vyháněny na pastvu, takže o nějakém hemžení vlastně hanba mluvit. Také dva čuníci využívali čerstvého vzduchu na dvorku jen občas, většinou jen ve chvílích, kdy se jim kydal jejich chlívek. Černý chundelatý psík-hlídač před svou boudou nakonec také spíše hlídal vleže a dvě domácí kočky měly na starosti jinačí věci, než se jen tak mírnix-dýrnix bezcílně hemžit.

Ivo Fencl: Fantomasův otec 40 let mrtev

Co je psáno... Publicistika

Marcel Allain zemřel 27. 8. 1969 ve věku 84 let. Právě on vytvořil s Pierrem Souvestrem (1874-1914) Fantomase. Ale jiného než v komediích! „Stačilo sledovat obratnost jeho pohybů, štíhlou postavu, anonymní tvář. Uhádli jste, že máte před sebou krále zločinu, neuchopitelného Fantomase,“ čtu ve sto let starém románu Ruka bez těla, jednom z třiceti dvou. „Ano, byl to on. Bezhlese šla stíny legendární bytost, ženám před ní v těle stydla krev, muži vydávající se na cestu osamělou krajinou bledli hrůzou jen při pomyšlení na setkání.“

Ivan Rössler: Pil jsem koňak s Janem Werichem

Co je psáno... Publicistika

Našel jsem v té době pár kreseb Jana Wericha, které byly publikovány na obálce notových záznamy písniček V + W. Tak jsem o svém úmyslu Janu Werichovi napsal a kupodivu za krátký čas mi přišel korespondenční lístek, kde bylo napsáno: Až budete v Praze, ozvěte se. Byl jsem v té době totiž na vojně mimo Prahu. Vojenský pánbu byl milosrden, dostal jsem opušťák a v sobotu po ránu žhavím telefon. Na druhém konci nevrlý hlas. Zkouším co nejrychleji vysvětlit, oč jde. "Dobrá," zní odpověď, "tak přijeďte, ale rychle. Nemám náladu a jedu na Šumavu na ryby."

Eva Jiřičková: Je-li oko oknem do duše...

Zajímavosti Publicistika

Tak procházím mezi obrazy a bavím se! Vůbec se nenudím, ani nekritizuju, jen vstřebávám podivnou změť figurálních a figurativních motivů, zvykám si na zkratkovitost figur a dokonce mi nevadí zmenšené hlavičky na předimenzovných tělech. Bavím se metamorfózami lidí, zvířat i mimozemšťanů.

Mirka Beňovská: Sýrie na vlastní kůži

Letem-světem Publicistika

Do Damašku přijíždíme z Libanonu. Od hranic je to jen kousek a už vystupujeme u jednoho z autobusových nádraží. Nestačíme se ani nadechnout a místní taxikáři nás již zahrnují nabídkami na odvoz do Palmyry, středu města nebo kamkoliv jinam. Jiní muži nás zas chtějí dovést k pokladně, kde si lze koupit lístek na autobus do turistických lokalit. Vzhledem k neschopnosti turistů, přečíst si cokoliv na nádraží a možnosti koupit lístek do stejné lokality u různých společností, živí se skupina naháněčů patrně celkem dobře.

Miroslav Sígl: Čínský básník k nám promlouvá česky

Doporučení Publicistika

Ještě se dočkala před měsícem vydání své poslední sbírky – čínského básníka Li Po z 8. století, ještě se potěšila se svými přáteli z květnových počátků Mladé fronty 1945, než 22. května 2008 odešla navždy. PhDr. Zdenka Bergrová se narodila 10. 3. 1923 v Praze, po studiích na Filozofické fakultě UK mj. u profesora Bohumila Mathesia, který u ní objevil básnické a překladatelské nadání, stala se nakladatelskou redaktorkou.

Jiří Suchý: Podívejte se na internet

J+O Suchý Publicistika

Rozdíl mezi starší a mladší generací je evidentní. Tak například já - nemusím snad zdůrazňovat, že nepatřím k těm nejmladším, a tak jsem dlouhý čas neměl potřebu zaobírat se úvahami o tom, co znamená www. Pak mi to bylo vysvětleno, aniž bych to pochopil. Ne, úplně blbý nejsem, vytušil jsem oč tu asi jde, ale nedotčen praktickým využitím onoho www, žádnou konkrétní představu jsem si o tom nevytvořil.

Stanislav Motl: Zapomenuté město

Zajímavosti Publicistika

Do Malúly jsem přicestoval v čase ramadánu. V době, kdy jsou muslimům zapovězeny – od časného rána až do soumraku – všechny pozemské slasti. Cesta kamenitou polopouští se zdála nekonečná. Všude kolem se tyčily pusté hory Antilibanonu. Slunce pálilo. Teplota vystoupila skoro na čtyřicet stupňů Celsia.

Tomáš Zářecký: Žádnej soused, dobrej soused

Fejetony Literatura

Není nadto, když vás o víkendu vzbudí hádka od sousedů a hlasité práskání dveřmi. Můžete je proklínat sebevíc, ale nic nezměníte na tom, že bydlet v paneláku, kde vás jen tenká stěna dělí od spousty dalších lidí, je občas sázkou do loterie. Někdy to je křik, jindy vrtačka a ve chvíli, kdy toužíte po klidu nejvíce, přijde na řadu capart bez hudebního sluchu trénující na housle či klavír.
 

Ondřej Suchý: Muž, který mě popostrčil – Vlastislav Toman

J+O Suchý Publicistika

Dovolte mi trochu si zavzpomínat… Přibližně od svých dvanácti let jsem se vnucoval do různých novin a časopisů coby „začínající novinář“. Nemohl jsem jinak: Sourozenec Jiří psal první texty a bratranec Ivan Soeldner, tehdy student FAMU, ale též začínající filmový novinář a budoucí dramaturg, bydlel v dobách studií jeden čas přímo u nás doma, a tak jsem především právě u něj měl možnost pozorovat, jak se píše „do novin“. Když jsem naťukal jeden z příspěvků pro tehdejší Pionýrské noviny, přišla mi odpověď, která mě tenkrát spíš rozlítostnila, než potěšila.

Jan Řehounek: Padre di Boemo

Publicistika

Prvního července uplynulo 270 let od úmrtí vynikajícího barokního hudebního skladatele Bohuslava Matěje Černohorského. Bohuslav Matěj Černohorský (únor 1684 – 1. července 1742) se narodil v Nymburce, v Tyršově ulici, v domě, který stával v místech dnešního nároží domu Eliška (je tam umístěna jeho pamětní deska). Pokřtěn byl 16. února 1684 (toto datum bylo chybně uváděno jako datum narození). V dětství získal od svého otce – varhaníka základní hudební vzdělání. Jako patnáctiletý odchází na studia do Prahy. Absolvoval bakalářské studium na filosofické fakultě Univerzity Karlo – Ferdinandovy.

Josef Krám: Václav Hanka objevně

Víte, že... ? Publicistika

Teze o Václavu Hankovi jako tvůrci Rukopisu královédvorského je velmi nepravděpodobná, nadále neudržitelná, a po skutečném autorovi RK bude tedy třeba i nadále pátrat. To jsou poslední slova rozsáhlé studie Lubomíra Sršně „Příspěvky k poznání osobnosti Václava Hanky“, která vyšla letos ve Sborníku Národního muzea v Praze, řada A – Historie v číslech 1 až 4.

Celkem se zde nachází 5962 článků

Další strana »