Miroslav Matucha: Finanční poradce

Rubrika: Publicistika

Pokud si dnešní Čech, a je jedno zda vzdělaný, bohatý, literát, politik nebo cokoli jiného, přečte či uslyší výše uvedený název této profese, v drtivé většině případů zareaguje podvědomě negativně!

„Co to je ? To je něco jako pojišťovák? Zase nám bude něco vnucovat ! My stejně nemáme co investovat ! A všechno je to lumpárna, zase to zkrachuje, jako vždycky!“ 
 
Ano, bohužel, pozice a práce finančního poradce není ve střední a východní Evropě nijak záviděníhodná, i když statistiky obecně říkají, že ve finanční sféře se vydělávají největší peníze. Naproti tomu za našimi západními či jižními hranicemi je to zcela běžná služba, které běžná populace hojně využívá, a to na základě jednoduché úvahy – když mi poradce poradí, jak to dělat lépe, a je-li to v oblasti peněz, měl bych z toho asi mít finanční prospěch. A ukažte mi někde na světě někoho, koho peníze nezajímají.

Český člověk zatím takto pragmaticky neuvažuje. Dílem je to tím, že skutečně neví, jak by mu mohl finanční poradce pomoci, protože o tom nikdy neslyšel (já si přece se svými penězi poradím nejlíp sám), dílem zde působí určité negativní informace z minula, když docházelo k tzv. vytunelování finančních institucí a lidé přišli o peníze. Čili lidé se o své peníze bojí, a to až natolik, že raději budou své peníze vyhazovat z okna (rozuměj: budou s nimi hospodařit nesprávně, se ztrátou), než aby si do bytu pustili „nějakého“ poradce.

Věřte, někdy se cítím jako věrozvěst. 
Ale musím objektivně přiznat, že ne všichni se takto zabedňují proti nezvratnému pokroku, a tím i sami proti sobě. Informace se šíří rychlostí blesku a zájem o naše služby roste. Je pravda, že na poli nabídky ještě zdaleka není vyjasněno, mezi konkurujícími si firmami dochází k boji o pozice na trhu, jednotlivé skupiny se teprve profilují, profese je relativně v začátcích.
Já sám pracuji pro velkou společnost, která působí v celé Evropě již řadu let, a díky jejímu velmi silnému zázemí a neuvěřitelné otevřenosti mám možnost sledovat vývoj jak v naší zemi, tak i porovnávat se situací jinde.
 
Potom je pro mne vždy velká radost, když se mohu sejít s lidmi, kteří si prostě řeknou, že tím nemohou nic zkazit, když si nechají poradit, jak to mají dělat lépe. Vždy přece mají tu možnost říci, že je to hezké, ale že mých služeb nevyužijí. A jaké je jejich překvapení, když společně zjistíme, že ve „svém finančním systému“ měli skryté peníze třeba ve výši několika set tisíc. A že vůbec nevěděli, že se to dá dělat i takhle a takhle. A že si ten baráček budou moci postavit už nyní, přestože jim v bance říkali, že na to zatím nemají.
 
Velmi často se setkávám s neskrývaným úžasem, když svým klientům nastíním jejich konkrétní budoucí situaci, až budou v důchodu. Věřte, poměrně hodně lidí ještě dnes spoléhá na to, že se o ně postará stát. Jejich rozčarování nad tím, že svůj důchodový věk si musí zařídit již teď, a to jediným možným způsobem, totiž odložit si část svých příjmů, jinak že na tom budou nedobře, je až zarážející. Nikdo jim totiž dosud nespočítal, kolik peněz na svůj důchodový věk budou potřebovat. A sami se to také neměli kde naučit – naše školství ještě stále nezařadilo do učebních osnov něco tak „banálního“, jako je „nauka jak hospodařit se svými penězi“.

Myslím, že ten čas již nastal, mj. už proto, že dnes u nás působí několik desítek různých finančních ústavů, jejichž služby každý potřebuje, avšak díky tomu, že tyto instituce chrlí doslova tisíce finančních produktů, nikdo mimo obor se v tom absolutně nevyzná.
Typickým příkladem je 33 pojišťoven – ještě dnes chodí tzv. pojišťovací poradci jako zástupci jedné pojišťovny, a vždy o svých produktech tvrdí, že jsou to ty nejlepší. Příště tedy, až zase u Vás zazvoní některý z nich, oprašte základy matematiky, a spočítejte si procento pravděpodobnosti, že skutečně tento jeden má pravdu (1:33).
 
Potom Vám možná také dojde, že by bylo lepší bavit se se svým finančním poradcem, který má přehled o všech produktech ve své zemi, a dnes již i v Evropě, a vybere pro Vás dle Vaší potřeby to nejlepší, co je k dispozici. Zkuste se vžít do pocitu, že máte nějaký problém s penězi (možná se  to Vás netýká…) a vzpomenete si „k sakru, vždyť mám svého poradce“. Zavoláte mu, on přijede, vysvětlí, zařídí a ještě Vám dá dárek. To přece nemá chybu. Obzvláště, když na základě jeho porady ten problém zmizel, a ještě jste ušetřili.
 
Ne nadarmo naši práci přirovnáváme k práci domácího lékaře. Ano, vím, zatím jich moc není, ale všichni si dovedeme představit, jak to funguje. Něco nás bolí, zavoláme svého lékaře, ten přijde, prohlédne nás a stanoví diagnózu. Potom navrhne nějakou vhodnou terapii, která bude realizována nějakým medikamentem. Na závěr řekne, že se na Vás přijde za týden podívat.
My pracujeme velmi podobně: V první řadě zjistíme stávající stav finančního hospodaření dané domácnosti, poté zpracujeme analýzu a navrhneme změny, které zlepší finanční zdraví. Tyto změny pak zrealizujeme nastavením vhodných produktů a v neposlední řadě se o klienta staráme celý život.
 
Pro dnešek je to vše. Těším se na reakce. I kdyby nebyly, sám přidám další souvislosti. Zdravím všechny pozitivně naladěné a věřím, že peníze mohou pozitivní myšlení podpořit.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 01. 2006.