Jan Jurek: Zajímavý rozhovor

Seděl na betonové zídce rozpálené od poledního slunce a v náručí dřímal černého kocoura. Tomu klukovi hádal osm nejvýš devět let. Mimoděk odtušil, že by k němu přece jen mohl jít a prohodit s ním pár slov. S dětmi si měl vždycky co říct. (Kéž by totéž mohl říci o dospělých). Mimo to se všechno zdálo lepší než nečinně čekat na svého otce, který právě debatoval s dědou kluka, kterého nikdy předtím neviděl.

Casting / Klinec

Aladár ostal najprv prekvapený, akože, čo im urobil, no keď sa mu ušlo zopár kopancov a boxerských úderov, spamätal sa a uplatnil svoje bojové umenie. Jednému natrhol ucho, druhému vybil zub, iný mal zlomené zápästie, ďalší ležal v bezvedomí. Nato sa otvorili dvere a objavil sa v nich policajt. „Čo sa to tu robí?“ spýtal sa a vytiahol pelendrek.„Máme medzi sebou jedného protivného provokatéra,“ ponáhľal sa vysvetliť nosatý sused.

Permakultura

Možno by si na vašich stránkach našla miesto i informácia o nami pripravovanom kurze permakultúry v apríli 2005. Na ozrejmenie - Permakultúra je systém pre navrhovanie trvalo udržateľných, prírode priateľských ľudských sídel.

Luděk Ťopka: Piniperdus piniperda

Sehnu se k tlumoku pro termosku se studeným čajem, když tu vidím, jak kolem něho pospíchá malý, strakatý a čiperný příslušník toho bezbřehého hmyzího moře. Pohybuje se trhavě, uhání tryskem, zastaví se zahýbe anténkami, zase se rozběhne na kmitajících nožkách, prozkoumá kousek trouchnivějící kůry a opět vyrazí, aby nakonec zajel pod ležící kládu.

Zdeněk Pošíval: Vůně čerstvých pilin, chleba a medu (12)

Jednoho dne na konci května 1945 se v Radňově konečně objevil tatínek. Jeho příjezd jako hrdiny z pražských barikád vzbudil na pile i ve vile velké nadšení, nastalo opět mohutné pusinkování, nejvíc asi s maminkou a taky trochu se mnou, byť mi bývalo veškeré líbání protivné. Tatínek se hned se sebral, ani kravatu nesundal, a aby se přivítal se vším příbuzenstvem a všemi blízkými lidmi, utíkal na pole za ostatními, kteří zrovna sekali krmení a nakládali na fůru.

Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (8)

Vprostřed ruštiny vpajdala do třídy bez zaklepání zástupkyně. "Promiňte, soudružko kolegyně, ale musíme přijmout organizační opatření k zajištění prvomájových oslav," pravila a zahleděla se do lavic. "Vstaňte!" začala ukazovat prstem. Vybrala si mě, Peťana, Pepka Králíka, Vencu Šaška, Jardu a Bogana.

Josef Blažek: Existuje ostrov (2)

…je vlastně jen krátkou vzpomínkou na setkání s námořníkem, které se odehrálo dříve a vypravěč dává bezděky opět nahlédnout do svého nitra Slíbil mi, ať se stavím na jaře, že mě vezme na testování nově postavené jachty. Na přehradě. Ta jachta pak poputuje na sever a bude brázdit vlny Baltu. Ale ještě dlouho předtím, než bylo vysloveno toto pozvání, ukázal jsem na krásný mosazný přístroj v zasklené vitríně obchodu a poprvé ho oslovil. Jediného prodavače.

Sport a já

Sport posiluje tělo i ducha, já vím. A také se podle toho řídím. Ovšem ne vždy s úspěchem. Začalo to už v první třídě, při nástupu v tělocvičně, jako nejmenší - poslední v řadě, to mi tedy ducha nepozvedlo. Během školní docházky se to bohužel jen jeden rok změnilo – a potom se ta prťavá holka zase odstěhovala, což bylo k zlosti. Ale do cvičení jsem se pustila s vervou a velkou chutí. Kdo by neměl tělocvik rád? Ale už při pochodu to nějak skřípalo, – levá, pravá, levá, pravá.

Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (3)

Než jsem usnul, vzpomněl jsem si, nevím proč, na úplně jinou plavbu, z období ryze letního. Na Slovensku na Dunaji se v červenci roku 1950 konala zajímavá dálková plavba. Bylo to v době, kdy se začaly objevovat rekordy na prudce tekoucích řekách. Iniciátorem téhle plavby byl Čech, Karel Vobr, povoláním číšník. Inspirací mu byly už o rok dřív konané dálkové plavby na Volze.

Eva Vlachová: Je čas na změnu?

Na podzim roku 2006 proběhla tiskem šokující zpráva. V indickém státě Čchattisgarh se narodilo děvčátko se srdcem na dlani. Dva dny poté, přes snahu lékařů, zemřelo. Možná, že by se ho podařilo zachránit, ale na transplantaci neměli rodiče dítěte peníze a infekce na výsledek případné sbírky nečekala…Tolik krátký příběh, plný bolesti pro rodiče a nás ostatní vyzývající k zamyšlení.

Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (7)

Jednou přišel do hodiny výtvarky pan učitel Maděra a z kabinetu přitáhl velikou krabici. "Našel jsem na půdě maňásky. Co byste řekli tomu, žUčitel Ježek patří mezi naše úhlavní nepřátele. Je to mohutný chlap s jízlivýma očima a ještě jízlivějšími poznámkami na adresu bezbranného žactva.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (38)

Proti své vůli jsem se najednou ocitla na palubě potápějící se lodi, jejíž první kapitán padl a druhý zradil. Společně s doktorem Podolanovičem a dalšími obětavci jsme se pokoušeli firmu zachránit před úplným krachem. Předtím jsem si musela ve velice krátké době ujasnit některé důležité věci. Především jsem nevěřila, že Viktor do konce svého života zůstane kdesi ve Střední Americe.

Jitka Dolejšová: Pozitivní bakaláři (1)

Také v době „totality“ bylo zvykem, že kvůli dobré péči nebo za kvalitně odvedenou práci dostávali lékaři všimné formou obálky či jiného prezentu. Nakonec, proč neodměnit lékaře za to, že se pacientovi věnoval a přivedl jej zpět mezi živé a zdravé. Člověk rád zaplatil. Lékaře bylo třeba si předcházet.

Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (2)

Příští den cestou do Varšavy seděla ve vlaku i moje žena Ela. Při jeho průjezdu nad Vislou jsem jí ukázal místo plánovaného startu a cíl. Pohled z mostu na zkalenou a širokou Vislu nebyl příjemný ani pro mne. Voda se bláznivě drala korytem a na mnoha místech byly vidět mohutné víry. A tady za pár dní poplavu. To jsem si vymyslel věc...Co se dá dělat, couvnout už nemohu.

strana 1 / 137

Další strana »