Dobromila Lebrová: Viktorin Kornel ze Všehrd, humanista, právník, spisovatel

Už od doby Karla IV. pronikaly na naše území první ozvěny humanistického učení, které předpokládalo obrození a zdokonalení lidstva za pomocí některých poznatků z antiky. Humanistické hnutí zdůrazňovalo především lidskou důstojnost, úctu a lásku životu. K rozvinutí tohoto nového filozofického směru u nás došlo za vlády Jiřího z Poděbrad a za vlády Jagellonců.

Egon Wiener: Motýlí křídla a paví pera | O jazycích, jen tak lehce

Náhrdelní odznaky řádu Zlatého rouna byly často soukromě přizdobovány brilianty a drahokamy. Tak vznikala nevídaná krása v podobě řádových stuh, řetězů a zdobených klenotů. Neskutečné krásno neživých květů orchidejí a blankytných křídel vážek. To vše našlo místo na ploše řetězu a jeho přízdoby. Celý soubor, sbírka té nevšední krásy je uložena nedaleko nás v Zelené komoře v německých Drážďanech. Celkem deset řádových odznaků se zlatým beránkem Augusta I. Silného. Zlaté drážďanské exempláře jsou až neskutečně krásné – bohatě pokryté brilianty a drahokamy.

Ivo Fencl: Sto let Fantomase

Ctihodná lady Belthamová se s Gurnem (= skutečné Fantomasovo jméno) seznámila za búrské války v Jižní Africe, kde sloužil u dělostřelectva. Na scénu vstupuje Juve a objevuje v kufru Belthamovu mrtvolu napuštěnou síranem zinečnatým. Policista paralelně prošetřuje i další bestiální vraždu, které padla za oběť markýza de Langrune a z níž je podezřelý mladý Charles Rambert (budoucí Fandor!) Ve skutečnosti je tento jemný hoch nevinen a markýzu vlastně také odpravil Gurn. Aby se zmocnil jejích losů.

Petr Majer: Rozhovory na téma Česká republika má vlast – můj domov (1)

„Za největší štěstí považuji to, že jsem přežil válku, že jsem si zachoval svoji čest, a že jsem splnil úkoly, které mi stanovila vojenská přísaha a na níž také spoléhala předválečná armáda Československé republiky. O nezbytnosti výchovy k vlastenectví a hrdosti na svou zemi jsem nepochybně přesvědčen. Vlastenectví je věcí dlouhodobé výchovy."

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch Ravik: O řekách a rybaření

Řeka sice furt eště čaruje, ale čím dál míň. To tenkrát, postavili jsme si na Podkově stan. Vypůjčený stan a veliký - přesto nám na nohy táhlo. A když jsme vlezli do vody, plavali jsme po proudu třeba taky čtyři kilometry a pak pěšky nazpátek. A v noci řeka šuměla a šplouchala a probouzela nás zima a ptactvo, a když náhodou svítilo slunce, dospávali jsme venku a krásně to hřálo.

Filip Sychra - Renata Šindelářová: Člověk by si měl plnit své sny

Že Filip Sychra je mnohostranně nadaný člověk, lehce zjistíme z jeho obsahově naditého životopisu. Dozvíme se, že jako herec působil v divadlech pražských i mimopražských a samozřejmě v televizi. Jako zpěvák účinkoval v hudebních projektech „Šanson, věc veřejná“, muzikálech „Evita“ či „Romeo a Julie“, režíroval též několik vlastních pořadů. Jako tanečník vystupoval např. s taneční skupinou Antares a Prozaickým baletním divadlem.

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (12)

Snad se mi to jenom zdá; ale mám silně ten dojem, že nastalo jakési ticho. Zdá se, že se před několika léty křepčeji a mohutněji mávalo perem, že bývalo hlásáno víc rozmanitých kulturních programů a duchovních cest a že vůbec bylo víc ochoty stavět se duchovně v čelo lidí a vyvádět je, jak se říká, ze zmatku doby. Kupodivu bylo to v době (jak vidíme) poměrného blahobytu a nemalého životního bezpečí.

Jaroslav Hořejší - Renata Šindelářová: Kdo je rád, že může chodit do školy

Před časem přišla do redakce Pozitivních novin velice pozitivní zpráva. Na Vysoké škole báňské v červnu 2006 promoval první těžce zdravotně postižený student Jaroslav Hořejší, který získal na Fakultě elektrotechniky a informatiky titul bakaláře.

Jiří Suchý: Návod k použití Semaforu (3)

Mám v knihovně několik vědeckých studií na téma humor a dlužno říct, neznám nic méně zábavného. Jsou to studie potřebné, třídí a pojmenovávají a vlastně nejsou pro mne o nic nudnější, než je třeba učebnice aritmetiky, která ostatně taky není napsána proto, aby se při ní čtenář válel smíchy.

Miroslav Sígl: O cykloturistice a cykloknihách

Od malička jezdím na kole. Absolvoval jsem tisíce kilometrů za svůj život. Jako kluk jsem sjezdil mnohokrát okolí svého domova, na cestách poznával nejen krásy naší přírody, památky, ale začali mne zajímat víc lidé – stařenky a dědečkové, sedávající před svými domky, na návsích. Co všechno jsem se od nich nedozvěděl!

Ivo Fencl: Boris Jachnin - Zdánlivě píše o filmu každý časopis

Spisovatel a filmový historik Zůstává jak poutavým vypravěčem, tak i citlivým vykladačem nesčetných děl stříbrného plátna. Jistě i proto, že si včas „vybral vizuálno, a vale tak dal literám...“ Jenže i základy vizuálního vnímání světa ...

Jitka Vykopalová: Očití svědkové ve Švédsku vypráví

Vnořil jsem se do vrstev nedávné historie československo-švédských vztahů během studené války. Bylo fascinující mluvit s mnoha „Čechoslováky“, kteří si našli nový domov zde ve Švédsku. Existuje mnoho Švédů s osobní zkušeností z „komunistického“ Československa: diplomaté, kteří pašovali do Československa zakázané dokumenty a kteří pomáhali frustrovaným Čechům a Slovákům utéci z totalitní pasti, žurnalisté a jednotliví lidé, kteří tam i v tuto dobu cestovali, hnáni zvědavostí.

Cestování po Praze (Český svět - 1908)

Když pozoruji cizinecký provoz, hustě obsazený, míjeti Malostranské ulice, vždy myslím na ony Pražany, již zasloužili by si stejně pečlivého výkladu a projížďky rodným městem, o němž tak málo vědí! Ovšem chlubí se mnohý svou znalostí Prahy: Vyzná se ve všech čtvrtích, zná všechny "průchodící domy", ale jak málo z nás všimlo si již všech těch zvláštností starých kvartýrů!

Jiří Vlastník: Nekonvenční virtuos Jiří Hošek

Nevím, zda Jiří pije šampaňské, známe se asi osm let a mlsali jsme nanejvýš trochu červeného vína a vždy spoustu nádherné muziky, ale letos řádný důvod bouchnout láhev kvalitního sektu určitě má. Právě před deseti lety docent Jiří Hošek ...

strana 1 / 264

Další strana »