Josef Krám: Jeptiška jako panenka na hraní

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

V Rychnově nad Kněžnou zahájilo 15. dubna 2008 Muzeum hraček (vzniklo 5. května 2005) čtvrtou sezónu. Ročně ho navštíví přes pět tisíc lidí, letos je obohaceno o typicky český fenomén – domácí loutková divadla, zde jsou vystavena čtyři i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky.
V nich bývalo až 130 loutek, třeba i vlk v babiččině čepci. Z nových přírůstků zaujme i dávno zapomenutá hra Slavní mužové čeští.
Expozice je podstatně rozšířená, mj. tu návštěvníci najdou habešánka (jeho prodejem ve 30. letech 20. století podporovali naši lidé Habešany proti italským fašistům) i panenky v podobě Shirley Templové, dětské hvězdy amerického filmu, ale i panenka v podobě jeptišky.

Toto muzeum najdeme ve třech místnostech prvního poschodí historické radnice na Starém náměstí z roku 1804, v níž Magdalena Dobromila Rettigová dopsala v roce 1825 Domácí kuchařku.
Expozice hraček zahrnuje období od roku 1880 do 60. let 20. století. K vidění jsou hračky převážně německé - výrobci panenek s porcelánovou hlavičkou byli totiž hlavně v Německu kolem Sonnenbergu u Waldhausu - a tradici tam nepřerval totalitní systém jako u nás.
Ze vzácných exponátů zde jsou i panenky české (v okolí Karlových Var bylo 80 porcelánek, které se zabývaly výrobou porcelánových panenek).
Další zemí, kde se panenky vyráběly, byla Francie, u nás to byli menšinoví výrobci panenek při porcelánkách, i když jejich těla s kloubovýma rukama a nohama vyráběli domáčtí dělníci. Bohužel takových panenek se zachovalo málo.
V tomto muzeu hraček najdeme stovku panenek s porcelánovou hlavou, z jiných materiálů pak dalších sto, k tomu kočárky, pokojíčky, dobové fotografie atd. Příchozího nejspíš překvapí, že byly i panenky charakterové, vyrobené podle skutečného dítěte, či textilní panenky budoárové; tyto "panenky na pohovku", které nebyly určeny ke hraní, byly vždy elegantně, módně oblečené do interiéru 20. a 30. let 20. století. Vyráběly se z látky a jejich oblečení bylo kvalitní a nákladné.

 

K vidění tu je mj. z přelomu 19. a 20. století nádherná 120 cm vysoká panna s porcelánovou hlavou v dobovém oblečení a další budoárové panenky. Ty byly určeny jen jako dekorace do bohatých domácností a tomu taky odpovídala i výbava panenek, jako bylo převlečení no noc a na vycházky.
V druhé místnosti najdeme exponáty do 30. let 20. století - zaujme dobový pokojíček z roku 1930 s funkčním osvětlením a původním nábytkem. To byla doba, kdy byly běžné celuloidové panenky - ty se sice vyráběly vedle porcelánových už od přelomu 19. a 20. století, kolem roku 1900 byl celuloid daleko dražší než porcelán.
Používaly se i tzv. papírmaše (papierpmache), forma se používala stejná jako u porcelánových, ale plnila se právě touto papírovou masou. Tyto panenky, určené spíš pro chudé děti, byla ale stejně krásné, stejně sdělné jako ty porcelánové, a často měly i mrkací oči. Rozdíl? Tyhle panenky jsou ohrané, s porcelánovými si kolikrát děti ani nesměly hrát. Čeští výrobci úzce spolupracovali s Francií, a tak naše panenky ze 30. let jsou hodně podobné panenkám francouzským.

 

Ve třetí místnosti jsou k vidění kočárky ze 40., 50. i počátku 60. let, jeden z nich - z 20. let - patřil rodině továrníka z Třebechovic pod Orebem. Dál tu najdeme knihy z 30. let, jako byli Marbulínci, Hráčci, a nechybí Ferda mravenec.
Kuchyňská linečka naprosto stejná jako v té velké kuchyni, co měla maminka, v kuchyňce uhláček, v pokojíčcích kamínka a dokonce tenkostěnný porcelánový servisek.
Expozice je doplněná dobovými fotografiemi, dvěma funkčními parními strojky, ten jeden tu předvádí (je na elektriku, získali ho v hodně zbídačelém stavu), ten druhý není v provozu - z bezpečnostních důvodů nelze tu zapalovat pevný líh.
Zaujme originální stavebnice Märklin i s původními přebaly, vláček z 50. let, kompletní české Štorchovo loutkové divadlo z doby kolem roku 1930 včetně bedny se zasunutými kulisami.
Výčet by byl dlouhý - obchod z roku 1930, který se vyráběl v Ústí nad Orlicí, k tomu pohádkové knížečky reklamy, co se dávaly ke každému zboží (z jedné strany byla reklama, z druhé pohádka), formičky na cukroví, divadélko s plochými loutkami, dřevěné kostky v původní krabici, maňásci, precizně vyrobená panenkovská houpačka z přelomu 19. a 20. století.

"Naše muzeum se věnuje hlavně českým hračkám, které obklopovaly české děti do roku 1965. Je tu tak i miniaturní dětská televizka s kompletními pohádkami, které se posunovaly na kotoučcích a kde na obrazovce běžel jakoby příběh. Holčičky zaujme původní fungující panenkovský fén na ploché baterie," dodala průvodkyně paní Pecháčková, která začala sbírat panenky kolem roku 1990.

www.rychnovskypruvodce.info

Foto © autor

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 03. 05. 2008.