Publicistika – Zajímavosti

Filmuje... (1)

Vždy ráno sme odnášali vzorky moču a stolice do laboratória. Bolo zložité najmä doniesť v laboratórnych miskách požadované vzorky stolice. Chodili sme na toalety vyzbrojení paličkami do krku a laboratórnymi miskami. Niekedy boli problémy aj s močou. To vtedy, ak jej bolo v špeciálnom močovom pohári veľa, alebo naopak, málo. Trafiť sa do vkusu laboratórnej sestry bolo miestami zložité. Bola to pomenšia osôbka s obrovským množstvom dioptrií na nose.

Ulévat bohům se musí

Já, který mám už z třetí třídy základní školy „U Nádraží“ ve Vršovicích posudek od pí učitelky Zděnkovské /rok na to soudružky Hnězdovské, protože se změnil její status svobodné, jakož, bohužel i režimu/, že jsem rozený rebel a nenapravitelný „ring leader“, jsem to měl s úřady vždy těžké. Především proto, že ten posudek pak každý učitel jen opisoval, takže se to se mnou táhlo, jako kdybych ve třetí třídě zakrněl a vůbec se nevyvíjel.

Prvních šest let Atelieru El-Kordy – pohled zpátky

V Rakousku byly samozřejmě dále realizovány různé skupinové výstavy a projekty, na přiklad velká výstava “Vitr a vlny” v Breitenbrunnu u Neziderskeho jezera v rámci World Sailing Games 2006. Nedávno vystavovali někteří umělci také v Českých Budějovicích (v galerii AVE a na Czech Art Festival). Odtud pochází také kontakt k Jitce a Janě z Pozitivnich novin.

XIV. všesokolský slet a „hanácká hollywoodská hvězda“

Jako holka školou povinná jsem vždy chodila cvičit do Sokola (www.sokol-cos.cz). Nikdy jsem ovšem nepřemýšlela, proč tam chodím. Bavilo mě to tam a basta. Měli jsme výbornou vedoucí – paní Vařekovou - ta nás dokázala vždy nadchnout a povzbudit. Bydlela jsem v Kostelci na Hané, malém městě (spíše větší vesnici) a fyzický pohyb byl pro nás největší zábavou a prioritou ...

Vladimír Vondráček: Ach ty mrazy!

Tento povzdech můžeme nyní na začátku roku 2009 slyšet doslova ze všech stran. Přitom loni i předloni jsme si stěžovali, že není žádná zima. Není se co divit, loňský leden byl totiž v pražském Klementinu o více než 7°C. teplejší, než je dvousetletý teplotní normál. Byl nejteplejší v historii od roku 1771 a také celá zima byla nejteplejší. Člověku se však příroda nezavděčí zřejmě nikdy, ať je teplo nebo zima!

Antonín Bajaja: Kufr plný neviňátek

Na jaře roku 1920 vyplul z newyorského přístavu parník s neodolatelným názvem AQUITANIA . Mezi pasažéry byli i můj děda Knapek s chotí Rozálií a dvěma dcerami – malými děvčátky. Tomu mladšímu, mé mamince, dali jméno Vlasta, protože často se jim v Americe stýskalo po staré vlasti. Nejtěžší lodní kufr, s nímž se vraceli zpátky do Europe, byl plný books and magazines: anglických, německých, českých.

Ivo Antušek: V muzeu čokoládových obrazů

O blahodárných vlastnostech čokolády se toho spoustu napsalo v 17. a 18. století. Poukazovalo se na víru Aztéků v moc čokolády. Její vyznavači i výrobci ji prohlašovali za účinný prostředek proti vyčerpání a slabosti. Vojáci, učenci i duchovní ji používali k podpoře vytrvalosti v dlouhých obdobích fyzické, intelektuální či duševní zátěže.

Jan Řehounek: Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky

Přípravy na Vánoce jsou poznamenány spěchem a spoustou shánění. Často žehráme, že naši předkové trávili svátky v poklidu a míru, což my dnes neumíme. Že to není úplně pravda, se můžeme dočíst v jedné staré koledě: “Před Vánoci tejden, nebyl klid snad jeden den, hrozná spousta shánění a do města běhání.

Jan Řehounek: Slunce Štědrého dne věští dobré žně

Štědrý den byl posledním dnem půstu a příprav. Liturgicky se označuje jako vigilie, tedy předvečer slavnosti. Je provázen řadou rozmanitých pověr a poetických lidových obyčejů, které měly zesvětštit náboženský ráz Vánoc. Ještě před dojením, brzy ráno, podala selka každé krávě trošek kaše a tři ječné klasy, koním, aby byli bujní, zakouřil hospodář chřípí kouřem ze síry a březové kůry.

V.Kulíček / B.Kubešová: Vzpomínka na Vltavanku

Začít můžeme téměř pohádkově: Dávno je tomu, kdy na místě pod dnešní Slapskou přehradou se nacházely Svatojánské proudy. Tehdy ještě čistá, stříbropěnná Vltava zurčila přes nesčetné kameny a balvany dravým proudem v hlubokém a divoce vyhlížejícím kaňonu. Na nádherné prostředí Proudů vzpomínám ještě z doby druhé světové války, kdy jsme zde s Klubem českých turistů stanovali – samozřejmě načerno.

Miroslav Sígl: Z obou stran Šumavy, jihočeských Blat, Rakouska i Francie

Jak je to dávno, když ve školních čítankách bývaly ještě úryvky z románů a povídkových knih Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, Skláři, V srdci šumavských hvozdů nebo Pošumavské rapsodie! Bohaté lidové tradice, svérázné typy pracovitých lidí, drsná příroda a její charakteristické rysy, rozpad selských rodů...

Miroslav Sígl: Vzpomínka na veterána letectví...

Tak zněla pozvánka na “Hovory pod vrtulí“, které pořádá už několik let Klub leteckých novinářů České republiky. Tentokrát proto, abychom si zavzpomínali na svého přítele, který nás letos opustil (viz několik článků z let 2009 – 2010 v PN, jeho Dobrou chuť letos ve 12 pokračováních). Něco z těch úsměvných příběhů ze stránek Pozitivních novin se tam četlo (v restauraci Divadla Radka Brzobohatého).

Neuvěřitelné! Bezplatný lesní bar

Vypadá to opravdu neuvěřitelně, skoro jako sci-fi. Kdo tam nebyl, neuvěří. Asi 1,3 km nad Lipovou-lázně je na kopci v lese tento lesní bar. Je zde vše, na co si vzpomenete: nealko pití, oplatky, kafe s vařičem, klobásky a špekáčky v chladícím boxu, pivo, slivovice, rum, je zde také zapálený krb, ve kterém si můžete špekáčky opéct. Za barem je dřevo, sekera, chrastí, pití je krásně chlazeno protékající vodou a to vše bez jakékoli obsluhy barmana. Prostě tu nikdo není! Platí se do kasičky a je možné si zpětně vrátit mince /rozměnit/. Vše je jen na poctivosti nás návštěvníků!

Jan Řehounek: Na svatou Kateřinu vlezeme pod peřinu

Ať už ale na sv. Kateřinu, tedy 25. listopadu, pršelo, či mrzlo, dodržovali naši předkové v ten den přísný zákaz práce se vším, co mělo kola - mlýny, povozy, kolovraty. Naposledy před vážným obdobím adventu, aby si ještě užili veselí, se lidé sešli na taneční zábavě. Na ní platilo „ženské právo” - ženy si vybíraly své tanečníky, staraly se o občerstvení, platily hudbu.

strana 1 / 29

Další strana »