Publicistika – Zajímavosti

Miroslav Sígl: Svatojakubská pouť v Kadlíně se vydařila

Po oba uplynulé víkendové dny pobývali v mělnické obci Kadlín nejen místní občané, ale přijelo sem velké množství návštěvníků z obou sousedních okresů Mělník a Mladá Boleslav, ale také z Prahy i dalších míst na tradiční svatojakubskou pouť. Tolik atrakcí, stánků lidových tvůrců a mnoha dalších pouťových zajímavostí už dlouho opět Kadlín nezažil

Martina Pffeffer: Život je jen náhoda aneb Jak se hraje ve Vídni

Před téměř pěti lety se se mnou pan Život přestal mazlit. Bez varování mi vrazil pořádný pohlavek, nebo spíš ránu pěstí: Odvedl mi manžela tam, odkud není návratu a začal mi udělovat přísné lekce. Byla jsem násilím zatažena do ringu ...

Co se děje v Botanické zahradě hl. města Prahy?

Skleník Fata Morgana je stále plný života. Jak by ne, když se v něm vedle „zdomácnělých“ motýlů druhu Caligo memnon z původních kukel líhnou a stále množí i motýlí obři: Attacus atlas (to je ten, o něhož kráčí) je noční motýl, který pochází z jihovýchodní Asie. Tam se vyskytuje zejména v tropických pralesích velké části Indie a Číny, Srí Lanky, Malajsie a Indonésie.

Smírčí kříž na Kaňku je záhadný

Smírčí kříže jsou středověké památky, vytesané obyčejně z velkého kusu žuly. Patrně připomínají místo, kde došlo k hrdelnímu zločinu, místo, které se stalo součástí pokání. Zločinec musel vytesat a postavit kamenný kříž ...

Evropou bez motoru - S Jardou Lhotou Evropou od severu k jihu

Dobrodruh, cestovatel a spolumajitel CK Adventura Jarda Lhota se před časem rozhodl dát si k padesátinám nestandardní dárek – originální cestu přes Evropu. Myšlenka postupně uzrávala a vedla k mimořádnému projektu. Jarda Lhota popisuje základní filosofii své cesty takto: „Plánuji přejet Evropu z Nordkappu na Gibraltar tak, abych při tom propagoval způsoby cestování ohleduplné k životnímu prostředí.“

Pavel Pávek: Město pana Preclíka

Poutník přešel svažité náměstí, minul renesanční radnici a dlouhou rovnou třídou kráčí jakoby východním směrem. Jde jen tak, co noha nohu mine, ve městě kamenné krásy nemá cenu spěchat, poutník ví, že pár ušetřených minut nenahradí pohled na krásu kamene, kterou by jinak mohl minout bez povšimnutí. Nejen kamene.

Alena Šustrová: ARTSYMPOZIUM VŠERADICE 2008

...pro mě začalo vlastně už loni v červenci. Ale od začátku. Kamarád mi přinesl pozvánku na vernisáž jakéhosi Art sympozia, které probíhalo (dokonce už podruhé!) ve Všeradicích... Ve VŠERADICÍCH! Malé vesnici v okrese Beroun s asi 400 obyvateli, kam jsem jako šestnáctiletá chodila na tancovačky do místní zaplivané špeluňky Na Růžku a kde se kvůli mně jednou i kluci málem poprali...

Ivana Šimánková: Náhodné setkání?

A pak začne mluvit. Tichým, klidným hlasem. O tom, co ho baví víc než film. O tom, že už chce hlavně pomáhat, o tom, jak současné výzkumy ukazují, že voda vytváří malilinkaté krystaly, které se liší podle místa jejího nálezu, že dokáže při jejich tvorbě reagovat na slovo, dokonce i jen na myšlenku, nejkrásnější obrazce vytváří při slovech vděčnost a láska a že naše tělo je tvořeno mnoha procenty z vody, která i v nás takto reaguje a že tedy stav organizmu je hodně ovlivněn naším myšlením.

Jiří Vlastník: Jak se fotí synagogy

Uprostřed Prahy, tam kde jsou dnes krásné, široké třídy s vysokými a veselými činžáky, rozkládalo se ještě před nemnoha lety židovské město. Křivý, ponurý kout, z něhož žádný průvan nemohl vystrnadit zápach ztuchliny a vlhkých zdí a kde v létě z otevřených dveří proudil jedovatý vzduch. Špína s bídou zápasily tu o závod a z očí dětí blýskala tupá, hrozná zkaženost.

Barbara Semenov: Křídla koní Ivy Marešové

Půvabnou mladou zpěvačku jsem poznala před pěti lety, když nahradila v pražském divadle TaFantastika nejlepší soudobý popový hlas v Čechách, Lucii Bílou, v hlavní roli muzikálu „Excalibur“. Původní alternaci a posléze náhradu skvělé Bílé lze snadno zdůvodnit srovnatelným pěveckým uměním stále nepříliš mediálně známé Ivy Marešové.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (23)

Zajímavostí, které jistě zcela směle lze považovat za pěkné paradoxy, nám může přinést naše mateřština téměř v každém mluveném či psaném projevu. A tak při našem bezbožném šťourání se v těchto paradoxech musíme se ještě alespoň na chvíli podívat na další slovní kotrmelce, které spojují češtinu s různými světovými jazyky.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (22)

Země zmokla, zahradník Zdeněk zaléval zejména zelí zbytečně. Zelenina zrála. Zatracení zajíci – zaklel zimomřivě zmáčený zahradník Zdeněk. Zajíci zcela zničili zelí, zítra zetlí. Ztráty Zdeňka zdecimovaly. Stěží zaplatí za zavlažování. Znechuceně znovu zaklel. Zlatnice Zora zkoumala zrcadlo. Zpočátku zářila, záhy zaplakala.

Pavel Veselý: Zprávy pro vás

I názvem filmu by se dalo shrnout to, čím se zabývá občanské sdružení Píšťalka. Na rozdíl od filmu, ale každé zapískání na píšťalku, která byla součástí charitativní sbírky, bylo zároveň pomocí dětem a mladým lidem po úrazech.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (19)

Dálnice D – 9, důležitý dubnový den. Dálniční doprava duněla, defilé devastace, dokonalá demonstrace debility! Důvtipná Dana, dcera Davidova, dýchá děsně dálniční dým, dálnici dozoruje dalekohledem. Drahý dalekohled, dar dědy, dělal dojem danajského daru. Deset dědků – dalších diváků – dodává divokému dálničnímu divadlu docela dramatickou dimenzi.

strana 1 / 29

Další strana »