Publicistika – Zajímavosti

Slavomír Pejčoch-Ravik: Nejstarší náměstí

Vůbec nejstarší náměstí Říma nalezneme přirozeně mezi bělavou „remingtonkou“ a mezi Koloseem. Vydáte-li se od psacího stroje ke Koloseu, objevíte vlevo fóra císařské, určené spíše pro reprezentaci, jakési „pěší zóny“ antického Říma. Zato vpravo je fórum římské, Forum Romanum, kde kypěl život snad od nepaměti.

Vladimír Kulíček: Na výletech s Tokem po českých tocích

Na sklonku čtyřicátých let měl Tělovýchovný otužilecký klub (TOK) sedm členů, a to včetně vedoucího Oldřicha Lišky. Ten vykonával funkci mistra všeobecné údržby v nedávno znárodněném podniku TOS Hostivař. V rámci své funkce pochodoval po celém podniku a samozřejmě při té příležitosti prováděl nábor do klubu. Tak jsem se do TOK dostal i já a také ostatní členové byli zaměstnanci téhož podniku.

Ivana Zapletalová: Setkání s legendou české jógy

Když před někým z Hodslavic vzpomenete jméno Milady Bartoňové, tak jen souhlasně přikyvuje, že ji zná. Je pro zdejší vesnici pojmem. Troufám si říct, že skoro stejně tak velkým jakým je zdejší slavný rodák František Palacký. Proto jsem velice šťastná, že jsem ji mohla dvakrát osobně u ní doma navštívit. V době mého týdenního pobytu v Hodslavicích byla vážně nemocná, a tak se nemohla cvičení jógy účastnit, i když před rokem tomu tak ještě bylo.

Karla Klusoňová – Jitka Dolejšová: Krajkové dostaveníčko s paní Karlou a jejím přítelem B.

Já jsem tady u paničky na webce. Mám ji moc rád, ale někdy mě štve. Sedává u takového stojánku a má na něm nějaké ostré barevné jehličky, ty mě píchly. Ale v ruce drží nějaká dřívka, hezky to klape. Někdy jí to dřívko upadne, a protože má plné ruce těch dalších, tak to hned nezvedne.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Andělská pevnost / Římská náměstí / O svaté Anežce

Tady, před Andělským hradem dal do rukou desíti andělů symboly tragického Ježíšova ukřižování. Jeden z nich drží v rukou kříž, jiný hřeby, další palici, jeden ukazuje roušku sv. Veroniky, do níž Ježíš otíral a otiskl svou tvář. Neschází tu ani kopí, jímž probodli mrtvé tělo, ani tyč s houbou, kterou, namočenou octem, přiložili k Ježíšovým rtům.

Josef Krám: Ztracený svět komunismu

Televizní štáb BBC hledal a nacházel v postkomunistických zemích zajímavé osobnosti, které autentickým a originálním způsobem nastavovaly zrcadlo tehdejší společnosti. V naší republice na doporučení Národního filmového archivu pak natáčel 22. května minulého roku s proslulým a neustále aktivním tvůrcem amatérského filmu Jaroslavem Dolečkem u něj doma v Dlouhé Vsi nejen kvůli němu, ale především pro jeho neopakovatelný záznam komunistické každodennosti s typickou dolečkovskou nadsázkou a humorem.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (12)

Ale nejen přeponami a příponami živ je náš rodný jazyk. Čeština se velmi často vyřádí i na vlastním základu některých slov. A tak se často mění kmenové samohlásky nebo se měkčí kmenové souhlásky a v některých případech se dočkáme obou změn najednou, zejména při tvoření zdrobnělin. My Češi to samozřejmě opět vůbec nevnímáme, ale co chudáci cizinci, kteří se to mají učit.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (11)

A nyní obraťme svou pozornost do říše živočišné. I zde lze češtině vytýkat kde co. Zejména opět zaráží nedůslednost při pojmenovávání partnerů a partnerek jednotlivých tvorů. Tak máme sice lva i lvici, tygra i tygřici, ale partnerkou psa není psice, i když ji počítač uznal, ale fena nebo fenka, která by přece měla patřit k fenkovi.

Stanislav Motl: Zapomenuté město

Do Malúly jsem přicestoval v čase ramadánu. V době, kdy jsou muslimům zapovězeny – od časného rána až do soumraku – všechny pozemské slasti. Cesta kamenitou polopouští se zdála nekonečná. Všude kolem se tyčily pusté hory Antilibanonu. Slunce pálilo. Teplota vystoupila skoro na čtyřicet stupňů Celsia.

Koukej, abys viděl

Pálení, slzení, únava a trvalý pocit podráždění očí, snížená zraková ostrost, dvojité/rozmazané vidění, bolest hlavy, ztráta koncentrace - to jsou velmi časté projevy, které může způsobit počítač. Nadšenci surfující celé hodiny po internetu i ti, pro které je počítač pracovním nástrojem, patří do kategorie ohrožených. Američtí lékaři mluví dokonce o syndromu CVS - Computer Visition Syndrom.

Helena Rösslerová: Psohlavci mezi námi

"Lomikare, Lomikare, do roka a do dne...!" kdo by neznal nejslavnější Kozinovu větu? Asi by se v Čechách nenašel člověk, který nikdy neslyšel o privilegovaných strážcích našich hranic s Bavorskem, o Psohlavcích. Patří do naší historie tak, jako mnoho jiných historických příběhů, které se tu tradují a které často považujeme za uzavřenou minulost.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Od italských médií k sv. Petru

Sotva jsem rozbalil v Římě svá zavazadla, roztřídil své písemnosti, rozvěsil oděvy, opláchl pod sprchou ztahanou tělesnou schránku, usedl jsem k televizoru. Záhy jsem si ověřil, že mi tu běží šestnáct programů - a jejich sledování bylo přece součástí mého studia a nezbytnou přípravou pro první setkání, která mě čekala ve vládních budovách.

Jana Reichová: Setkání

Když se lidé mají setkávat musí být nejdříve narozeni, musí žít na tomto světě. Tak i já začnu tehdy, kdy mne moji milující rodiče z lásky na tento svět přivedli. Měli skupinu přátel podobného věku a stejných zájmů, s kterými se pravidelně vídali. Byla jsem první dítě v „partě“, a tak automaticky všechny přítelkyně byly tety a jejich mužští partneři strejdové, přesto, že pokrevních tet a strýců jsem měla i tak dosti.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (8)

Nyní se ale domluvíme, že v následujícím textu budou problematická slova podtržená, tak jak to označuje při našem psaní většina počítačů. Víme, že odvozená česká slova se tvoří zejména pomocí přípon a předpon, ale podle našeho mínění je ta tvorba velmi, ale opravdu velmi chaotická. Tak od slovesa říkat máme sice odvozené říkadlo, ale prý už ne říkátko, od slovesa mluvit pak naopak máme mluvítko a nikoliv „mluvidlo, neboť mluvidla jsou pouze pomnožná!

strana 1 / 29

Další strana »