Publicistika – Zajímavosti

Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (4)

Minule jsme končili v polovině 19. století… Po letech přišla doba neúrody. Ceny ovsa, sena i slámy stoupaly rok od roku, takže se bylo co ohánět. V domnění, že v Uhrách jsou podmínky lepší, vydal se Emanuel Beránek v roce 1853 na cestu po uherské zemi, ale tam to šlo také „od desíti k pěti". Ve Velkém Varaždíně pak přišla katastrofa. Emanuel Beránek se dostal na mizinu.

Antonín Siuda: Chřástal zase chřástá

Srdce mi poskočilo radostí. Po třech létech jsem vprostřed noci opět zaslechl chřástala. Tady v předhůří Jeseníků býval kulisou letních nocí. Nejhlasitěji se ozýval za žhavých červenců v čase cyrilometodějského a Husova volnodenního výročí. Když jsme se vlahou tmou vraceli z pijáckých kratochvíli v jediné dosti vzdálené hospodě, on skryt vprostřed metrových trav vydával dle své přirozenosti typický široširý skřípot.

Milan Turek: Ještědské gigantické sportoviště

Zlepšení doznalo osvětlení sjezdovek a umožnilo spolu s tunelem pod přístupovou cestu k centru skoků bezpečné večerní lyžování. Na okrajích sportovišť vyrostly nové objekty pro Horskou službu, rozhodčí závodů, zázemí pro sportovce, restaurace, velkokapacitní parkoviště a Turistické informační centrum.

Miroslav Sígl: Jaká překvapení vás čekají v Roztokách

Jestliže jste dosud nenavštívili pohledné Roztoky, městečko šest kilometrů od Prahy kde žije 7500 obyvatel, které má bohatou historii s nedalekým přemyslovským Levým Hradcem a Žalovem, a prvním historicky doložitelným křesťanským kostelem nad levým břehem Vltavy, určitě si zařaďte jeho návštěvu mezi ty, které vás nezklamou.

Pavel Veselý: Zprávy pro vás

I názvem filmu by se dalo shrnout to, čím se zabývá občanské sdružení Píšťalka. Na rozdíl od filmu, ale každé zapískání na píšťalku, která byla součástí charitativní sbírky, bylo zároveň pomocí dětem a mladým lidem po úrazech.

Miroslav Sígl: Moje útroby jsou nyčkonc vniveč

Prosím, neberte tu větu v titulku vážně, ta má spíše demonstrovat zapeklité vazby, slova, spojky, podměty a přísudky či příslovce naší češtiny. Nám připadají běžné, ale co má s nimi dělat chudák překladatel, ale nehleďme zas tak vysoko, stačí je použít jen tak mimoděk v rozhovoru s cizincem, naším přítelem ze zahraničí. Zpozorní, napíná sluch a smysly svoje a hledá vhodný ekvivalent do svého rodného jazyka. Ó, jak to mnohdy těžké bývá! My máme v české řeči tolik původních slov, jak málokterý jazyk ve světě.

Hana Langová-Vepřeková - Jitka Stošická: TAPISERIE ART PROTIS

S tapiseriemi Art protis jsem se setkala v roce 1976, kdy jsem začala pracovat v brněnském atelieru, který provozoval závod Vlněna. Vše, s čím jsem se setkávala ve svém „zaměstnání“ mě fascinovalo a naplňovalo touhou být také tak dobrá a stvořit také tak krásné věci, jako byly ty, jež vytvářeli umělci z tuzemska i zahraničí, se kterými jsem se měla možnost denně setkávat a měla tu čest jim pomáhat.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (18)

Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Pánové počnou pokukovat po patnáctkách. Puberťačce postačí pohoštění, případně patřičné poplácání. Políbí-li pak přitažlivá panenka plešatce před přihlížejícími páprdy, polichocený prďola podstrčí poupěti pětistovku pro pořízení parády.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (17)

Protože naše „básnické střevo“ se už trochu zadrhává, od tohoto sedmnáctého dílu ošidíme své čtenáře o závěrečné rýmy a možná se tím dokonce mnohým čtenářům zavděčíme. Zastavme se ale ještě krátce u velmi zajímavých českých fenoménů, jako jsou přechodníky. Přechodník přítomný vyjadřuje děj současný a přechodník minulý děj předčasný a oba tyto slovesné tvary se vždy musí týkat stejného podmětu.

Barbara Semenov: Velikonoční symboly

Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit – dárky a vejci. Jako dárek musí být vajíčko plné a malované.Tradiční a nejkrásnější je barva života - krásná červená. Odtud obecně užívaný název – kraslice. Slovanská tradice zachovala pestrou škálu malování kraslic se vzory často vzájemně souvisejícími a srovnatelnými.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (14)

Další krátký odstavec věnujme některým opozitům, tedy slovům se zcela opačným významem. Tak třeba dvojici den – noc pociťujeme zcela neutrálně, ale jistě kde kdo by si rád založil svůj deník, ale určitě nikdo se nebude chlubit svým nočníkem! Ohromnou nesystematičnost češtiny při tvorbě , nebo lépe řečeno netvorbě opozit nalézáme při dvojici zlo – dobro!

Karla Klusoňová – Jitka Dolejšová: Krajkové dostaveníčko s paní Karlou a jejím přítelem B.

Já jsem tady u paničky na webce. Mám ji moc rád, ale někdy mě štve. Sedává u takového stojánku a má na něm nějaké ostré barevné jehličky, ty mě píchly. Ale v ruce drží nějaká dřívka, hezky to klape. Někdy jí to dřívko upadne, a protože má plné ruce těch dalších, tak to hned nezvedne.

Miroslav Sígl: Záhady našeho mozku a co o něm víme?

Ve všech zemích Evropy, jak by se předpokládalo, se uskutečnil ve dnech 16. – 22. března Evropský týden mozku. U nás se jeho pořádání ujaly Česká společnost pro neurovědy Akademie věd ČR a Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR. V budově prezídia naší slovutné vědecké společnosti byly po celý týden doslova nabity dvě přednáškové místnosti.

Josef Krám: 60letý Hořeňák z Lázní Bělohradu – klobouk dolů

Folklorní soubor Hořeňák z Lázní Bělohradu bezpochyby patří nejen ke stálicím české folklorní scény, ale navíc je specifickou institucí, která po šedesát let zaplňuje kdysi poloprázdné místo ve folklorních tradicích severovýchodních Čech, přesněji Podkrkonoší. Jako etnoložka a folkloristka dobře vím, že právě tato oblast Čech patřila v minulosti k těm, kde již ve druhé polovině 19. století odcházel z přirozeného života tradiční folklor, s ním zvyky, ale i materiální statky ve světě folkloru plně využívané, lidové kroje.

strana 1 / 29

Další strana »