V letech 1966 - 70 se rodí u nás celospolečenský proces, provázený velkými změnami, pohybem, úsilím o nápravu chyb a nezákonností od února 1948, úpornou snahou o svobodu slova, demokracii a suverenitu naší země. Svou neoddělitelnou sílu a význam v tomto období mají tisk, rozhlas a televize – všechna média. Období zlomu, novodobé renesance, obrody naší společnosti, zrušení cenzury v jakékoliv podobě, Pražské jaro 1968, a následná jeho násilná likvidace totalitní komunistickou mocí na dalších dvacet let. Lze tedy říci, že jsou to léta klíčová a na události s nimi spojené nelze zapomínat. Proto jsem přistoupil k sepsání tohoto dokumentačního a informačního přehledu.

Dějiny rozhlasu, televize a mediálního práva v chronologických datech od jejich vzniku (v nichž je datům z let 1966 – 1970 věnována systematická pozornost) zpracoval kolektiv autorů Centra pro mediální studia CEMES (vydalo Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze v roce 2003 na 464 stranách).

Události a vývoj roku 1968 pouze v České televizi zaznamenává v současně době (rok 2008) zpravodaj Synchron v podobném přehledu, který se týká též jeho vydavatele, jímž je FITES (Český filmový a televizní svaz). Jeho autorkou je Jarmila Cysařová.

Přehled o médiích, zejména tisku, jeho novinářích a členské organizaci v uvedených letech nemůže proto chybět. Přitom existuje přece jen již slušný dostatek podkladů, dokumentů a pramenů, z nichž lze podobnou chronologii sestavit. Přiměly mne k tomu připomínky čtenářů Almanachu českých novinářů 1989 – 2008 (vydalo nakladatelství Libri Praha v roce 2008 o rozsahu 360 stran). Jeho pojetí je poněkud jiné a rozdílné vůči předkládanému přehledu či výčtu (chcete-li).

Vzhledem k rozsahu uváděné chronologie, jde vskutku pouze o stručné (a mnohdy ne zcela úplné) informace, nijak komentované. Mohou posloužit nejen pro upřesnění historických vzpomínek či další bádání, mají význam mnohoúčelový, pro pracovníky médií a tisku zvláště.
Nic a nikomu nemůže nikdo bránit, aby podobný přehled a jeho mezery doplnil. Je samozřejmé, že k celkovému obrazu v uvedených letech je nutné přihlédnout k tehdejšímu politickému a společenskému vývoji, o němž především naše média informovala, včetně zahraničních ohlasů.

ROK 1966

V ediční řadě Sešity novináře, které vydával postupně Čs. svaz novinářů, začaly vycházet příručky s jednotným názvem Žurnalistika, doporučované zejména pro studenty žurnalistiky. Celkem vyšly tyto svazky (některé až v roce 1967): 1. Jan Vencovský - Úvod do obecné teorie žurnalistiky, 2. Vladislav Jisl – Novinové druhy a žánry, 3. Jaroslav Kopřiva - Grafická´úprava novin a časopisů, 4. František Váhala – Jazyk a styl, 5. Miroslav Sígl – Organizace a metody redakční práce, 6. Rostislav Běhal – Základy rozhlasové žurnalistiky, 7. Miroslav Hladký – Žurnalistika televizní a filmová.

V Čs. televizi byla vytvořena nová struktura jejího vedení. Ústřední ředitel Jiří Pelikán měl prvního náměstka Zdeňka Noháče (vedl program, televizní filmovou tvorbu a Telexport), dále náměstka Jaroslava Hondlíka pro programovou tvorbu ve zpravodajství a publicistice, přičemž Hlavní redakci Televizních novin řídil Bedřich Rohan, Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky Viktor Růžička, který vystřídal v této funkci Jana Neulse a Hlavní redakci tělovýchovy a brannosti (vedoucí Karel Mikyska). Náměstkem pro umělecký program, literárně dramatické vysílání, zábavné filmové a hudební pořady a Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež (vedoucí Miloš Volf) byl Jiří Plachý. Vzniklo také reklamní oddělení jako součást Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky. Šlo o první rok, kdy se začalo užívat zařízení firmy Ampex pro televizní magnetický záznam což vedlo k tomu, že počet vysílaných pořadů ze záznamu převážil nad počtem pořadů vysílaných přímým přenosem.

19. 1. vláda ČSSR schválila vyhlášku č. 4/1966 Sb. o příspěvcích za užití volných děl literárních, vědeckých a uměleckých a o příspěvcích uživatelů děl (byla zrušena k 23. 12. 1969).

25. 1. ústřední výbor SČSN projednal stanovisko k tezím XIII. sjezdu KSČ a přijal některé úkoly, které vyplývají pro tisk, rozhlas a televizi.

4. 3. předsednictvo ÚV Svazu čs.novinářů schválilo doporučení II. oddělení ÚV KSČ vytvořit komisi pro ekonomku tisku, rozhlasu a televize, složené z novinářů a pracovníků vydavatelstev. Předsedou komise byl jmenován Miroslav Sígl a úkolem komise bylo 1. zkoumat vliv uplatnění ekonomických zásad nové soustavy řízení na úseku tisku, rozhlasu a televizi, 2. navrhnout účinná opatření pro ekonomické řízení v této oblasti, 3. sledovat uplatňování schválených opatření v praxi.

31. 3. Ústřední správa spojů a ministerstvo vnitra vydaly vyhlášku č. 23/1966 Sb. o vymezení pojmu vysílacích rádiových stanic a o jejich přechovávání (byla zrušena až 19. 7. 2000).

V dubnu 1966 vyšlo první číslo novinářského časopisu Reportér, vydávaného tehdejším Novinářským studijním ústavem; jeho prvním šéfredaktorem byl Jiří Kubka, dosavadní šéfredaktor v nakladatelství Naše vojsko a designovaný generální tajemník Mezinárodní organizace novinářů (MON). Redakci zpočátku tvořili Táňa Bretyšová, Stanislav Budín, Oldřich Červinka, Josef Holler, Vladislav Jisl, Jiří Ruml a Milan Weiner.

3. 5. byly na zasedání ÚV SČSN připomínky k zásadám nového tiskového zákona. Bylo vzpomenuto 20. výročí založení MON (Mezinárodní organizace novinářů).

31. 5. – 4. 6. se konal XIII. sjezd KSČ, který přijal dokument „Za další všestranný rozvoj naší socialistické společnosti“. V diskusi se mnoho hovořilo o nových směrech v politice a zejména ekonomice, kdy až po nátlaku delegátů byl zařazen téměř na konec diskuse referát Oty Šika. Podmiňoval úspěch ekonomických změn především změnami politickými, tj. demokratizací ve společnosti. Sjezd jakoby potvrdil určité společenské uvolnění, což se projevilo zejména v kultuře (dramatické a kinematografické tvorbě), v tisku jen nepatrným relativním uvolněním cenzury. Nastartoval či potvrdil již nastartované období společenského hnutí, od roku 1968 známého jako Pražské jaro 1968.

24. 6. se konala ustavující schůze komise ÚV SČSN pro ekonomiku tisku, rozhlasu a televize, kterou řídil jmenovaný předseda M. Sígl. Došlo tak po dlouhé době k řešení základních a společných problémů mezi redakcemi novin a jejich vydavateli, mezi vydavateli a polygrafických průmyslem, jakož i průmyslem papírnickým. Byl posouzen návrh vytvářet samostatné vydavatelsko-nakladatelské a polygrafické kombináty. V televizi a rozhlasu se poprvé začalo uvažovat o možných finančních zdrojích z reklamy a obchodně ekonomických relací.

1. 7. se konalo zasedání ÚV SČSN rozšířené o předsedy krajských organizací, klubů a sekcí, aby projednali úkoly, vyplývající z usnesení XIII. sjezdu KSČ.

15. 8. časopis Plamen uveřejnil úryvek z románu Ladislava Mňačka Jak chutná moc. Antonín Novotný zakázal další uveřejňování výňatku a knižní vydání románu. Tentýž den byl také zatčen novinář a spisovatel Jan Beneš a televizní kameraman Karel Zámečník pro podezření z protistátní činnosti.

30. 8. přijalo předsednictvo ÚV KSČ dokument K aktuálním otázkám stranického vedení tisku a ostatních masových prostředků ideologického působení.

V září na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně byla předvedena barevná televize a uskutečněn přenos barevného signálu z pražského Výzkumného ústavu radiokomunikací.

16. 9. jednal ÚV SČN rozšířený o ústřední ředitele, šéfredaktory a přední publicisty tisku, ČTK, rozhlasu a televize, projednal s nimi úkoly novinářské práce po XIII. sjezdu KSČ, stav příprav V. sjezdu čs. novinářů, změny k návrhu zákona o tisku, nové stanovy a kodex novinářské práce.

20. - 25. 9. na území ČSSR se konalo cvičení armád Varšavské smlouvy s názvem „Šumava 66“.

30. 9. mezinárodní PEN klub na svém zasedání v Holandsku odsoudil zatčení čs. spisovatele Jana Beneše a žádal jeho propuštění.

1. 10. v Čs. televizi byl poprvé uveden měsíčník Věc veřejná (redaktoři Arnošt Frydrych, Jiří Kantůrek a režisér Karel Pech).

17. – 22. 10. v Moskvě se sešli představitelé komunistických stran, předsedové vlád a ministři obrany Bulharska, ČSSR, Kuby, Maďarska, Mongolska, Německé demokratické republiky, Polska, Rumunska a SSSR.

25. 10. Národní shromáždění přijalo zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. Byl zrušen 14. 3. 2000, a to zákonem č. 46/2000 Sb.

3. 12. předsedou redakční rady Literárních novin se stal Jiří Šotola.

8. 12. došlo ke společné schůzi ústředních výborů českého a slovenského Svazu novinářů, na níž bylo dohodnuto zorganizovat rozsáhlou anketu o úrovni kvalifikace, sociálním a zdravotním stavu novinářů.

8. – 10. 12. se konalo v Sofii XX. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci.

19. – 20. 12. na zasedání ÚV KSČ bylo navrženo rozdělit ministerstvo školství a kultury na ministerstvo kultury a informací a samostatné ministerstvo školství. ● Tentýž den byl z vysokoškolského studia na ČVUT vyloučen aktivista Jiří Miller a povolán k nástupu vojenské základní služby.

21. 12. vláda ČSSR schválila nařízení č. 119/1966 Sb., kterým se vydává statut Ústřední publikační správy. Bylo zrušeno k 19. 6. 1968 nařízením č. 69/1968 Sb.

24. 12. vychází v Literárních novinách anketa Věc Mesiáš s mnoha příspěvky autorů, mj. Václav Havel v ní redakci vytýká, že za jejím „apartním socialistickým skepticismem se skrývá „socialistická lenost ducha, lhostejnost a oportunismus“.


ROK 1967

Čs. televize přestala být rozpočtovou organizací a začala působit jako organizace příspěvková, tj. jediný její vztah k státnímu rozpočtu byl příspěvek (eventuálně odvod) z provozní činnosti. Zlepšený hospodářský výsledek mohl být Čs. televizí volně využit.
Od ledna novinářský časopis Reportér řídil Adolf Hradecký, ústřední tajemník SČSN, zatímco Jiří Kubka se stal generálním tajemníkem MON (Mezinárodní organizace novinářů) se sídlem v Praze.

10. 1. předsednictvo ÚV KSČ projednalo informaci „o činnosti nepřátelských osob z řad bývalých pravicových sociálních demokratů“.

12. 1. předsednictvo Národního shromáždění schválilo zákonné opatření č. 1/1967 Sb. o změnách a působnosti některých ústředních orgánů. Nově ustavilo Výbor pro kulturu a informace (předseda ministr kultury a informací, členové ústřední ředitelé rozhlasu, televize, ČTK a filmu).

18. 1. V 1. čísle měsíčníku Svazu čs. novinářů jeho vedoucí redaktor a předseda redakční rady Karel F. Zieris (výkonným redaktorem byl Jan. E. Sedláček) píše o tom, že před 90 lety byla v Čechách založena první novinářská organizace ● Spolek českých žurnalistů. O postavení šéfredaktorů a redaktorů podle nově přijatého zákona píší Luboš Šefčák a Štefan Rais V článku Vlastislava Tomana jsou uvedena čísla o jednorázové výši nákladů časopisů pro děti a mládež: Mateřídouška 325 000, Ohníček 245 000, Pionýr 160 000, ABC mladých techniků 135 000 výtisků.

23. 1. prezident republiky jmenoval Karla Hoffmanna ministrem kultury a informací, jemuž byly podřízeny Čs. rozhlas a Čs. televize.

27. 1. předsednictvo ÚV Svazu čs. novinářů zabývalo přípravou V. sjezdu novinářů. Schválilo statut nového Vydavatelství Čs. novinář jako účelového zařízení Žurfondu (sekce pro novinářství Českého literárního fondu). Schválilo statut již 14. ročníku Novinářské soutěže Julia Fučíka (první byl vyhlášen v roce 1953).

7. 2. byl ústředním ředitelem Čs. rozhlasu jmenován Miloš Marko.

16. 2. v 2. čísle měsíčníku Novinář začala diskuse o návrhu kodexu novinářské etiky, píše se v něm o rozsáhlém průzkumu kvalifikace, sociálního a zdravotního stavu novinářů, a to na základě doporučení kongresu Mezinárodní organizace novinářů v Berlíně.

6. 3. ideologické oddělení ÚV KSČ uspořádalo v Praze seminář pro šéfredaktory a přední publicisty.

23. – 24. 2. na schůzi předsednictva ÚV SČSN v novinářském zámku Roztěž u Kutné Hory se jednalo o obsazování volných novinářských míst konkursním řízením, byl schválen rozpočet pro tisková střediska zahraničních novinářů v Praze a Bratislavě a harmonogram příprav V. sjezdu novinářů.

16. 3. ve 3. čísle Novináře jsou mj. články o etickém kodexu novinářů, na němž se začalo pracovat, o televizní publicistice, odběru tisku V tomtéž čísle je recenze 5. svazku řady Sešity novináře – práce M. Sígla a kolektivu pod názvem Žurnalistika – Organizace a metody redakční práce. Redakční radu těchto sešitů řídil od roku 1966 J. Vencovský, jehož úvodní svazek příručky Žurnalistika vyšel v roce 1967 pod názvem Úvod do obecné teorie žurnalistiky.

22. 3. Antonín Novotný se zúčastnil slavnostního zasedání v Hodoníně u příležitosti 60. výročí vzniku časopisu Slovácko.

13. 4. ve 4. čísle Novináře jsou mj. výsledky nové soutěže o ceny ústředních hospodářských orgánů.

20. – 21. 4. na zasedání ÚV SČN se jednalo o přípravách V. sjezdu, o návrzích sjezdových podkladů, a návrhu nových stanov organizace.

10. 5. předsednictvo ÚV KSČ projednalo zprávu o výsledcích vyšetřování v trestní věci Tigrid a spol.

15. 5. v 5. čísle Novináře vyšla příloha o svolání V. sjezdu SČSN včetně návrhu nových stanov. Dále je zde fejeton Miloslava Hlavatého o loučení s oběma budovami Svazu čs. novinářů na Vinohradské třídě (na bývalé Stalince či Fošovce – dosaď každý podle své generace), které byly určeny k demolici, aby na jejich místě mohl být vybudován rozsáhlý objekt pro Národní shromáždění.

23. 5. jednalo předsednictvo ÚV SČSN o „pomlouvačné kampani“ západoněmeckého týdeníku Quick dále o funkci a postavení odborných klubů, které se staly předmětem všeobecné novinářské diskuse.

17. 6. v 6. čísle Novináře jsou jména novinářů, jimž bylo uděleno státní vyznamenání k 22,. výročí osvobození republiky v květnu 1945.

27. – 29. 6. se konal v Praze IV. sjezd Svazu čs. spisovatelů s ostrou kritikou politických a společenských poměrů v zemi. Tisk o něm referuje velmi opatrně. Veřejné nepublikované sjezdové referáty kolují ve strojopisných opisech.

3. – 15. 7. byli po soudním přelíčení odsouzeni Jan Beneš na 5 let, a Pavel Tigrid (in absentia) na 14 let za trestné činy ve věci velezrady, vyzvědačství a podvratné činnosti proti republice. Šlo zejména o texty „odporující státním zájmům“, které poslal J. Beneš pro Tigridovo „Svědectví“ do Paříže. Kameraman Karel Zámečník byl zproštěn obžaloby.

15. 7. Svaz čs.filmových a televizních umělců (FITES) začal vydávat čtrnáctideník Filmové a televizní noviny.

12. 8. Rudé právo uveřejňuje ostře kritický článek o sjezdu spisovatelů s titulem Váha svobody je váhou jejich plodů, jehož autorem byl Vítězslav Rzounek.

16. 8. ČTK oznámila, že L. Mňačko byl vyloučen z KSČ, zbaven čs. státního občanství, titulu zasloužilý umělec a státních vyznamenání, když předtím emigroval do Izraele.

25. 8. Rudé právo vyvrací obvinění západních listů, že se pohřešovaný místopředseda organizace American Jewish Joint ● Charles Jordan stal při návštěvě v Praze obětí politického zločinu, údajně unesen a zavražděn palestinským komandem za pasivní rezistence Státní bezpečnosti.

25. 8. ve dvojčísle 7-8 Novináře jsou články Jiřího Kánského o novinářské etice, Miroslava Jelínka o práci novináře na světové výstavě Expo 67, Bedřicha Rohana Potřebujeme vůbec novináře na volné noze?, Miroslava Sígla Jak uspokojit hlad po informacích?, Jiřího Pondělíčka o popularizaci vědeckých poznatků.

5. 9. německý spisovatel Günter Gass v reakci na tzv. Manifest čs. spisovatelů posílá otevřený dopis (otištěný v týdeníku Die Zeit) Antonínu Novotnému, v němž ho vyzývá, aby umožnil v Československu svobodu myšlení a odvolal cenzuru.

8. 9. otiskly Literární noviny text prohlášení, že „Manifest čs. spisovatelů k veřejnosti světa“, uveřejněný v londýnském Sunday Times nevydal Svaz čs. spisovatelů, ani jeho volené orgány.

14. 9. v 9. čísle Novináře píše Jaroslav Diblík o profesionálních zájmech novinářů, Karel F. Zieris v článku o členské základně SČSN uvádí počet 4539 redaktorů novin, časopisů, ČTK, rozhlasu a televize, Jiří Lederer se ptá svým článkem Není nás vlastně moc? Také v tomto čísle pokračují konzultativní články Štefana Raise a Luboše Šefčáka k pracovně právním otázkám žurnalistiky, článek Jindřich Liona Tiskové paragrafy a první žaloba,

19. 9. přijalo předsednictvo ÚV KSČ usnesení o převodu Literárních novin do působnosti ministerstva kultury a informací. Zabývalo se též disciplinárním řízením s Pavlem Kohoutem, A.J. Liehmem, I. Klímou a L. Vaculíkem.

26. – 27. 9. na zasedání ÚV KSČ měl hlavní referát J. Hendrych „Některé ideologické otázky a závěry ke IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů“. Z KSČ byli vyloučeni I. Klíma, A. J. Liehm a L. Vaculík. J. Procházka byl uvolněn z funkce kandidáta ÚV KSČ, P. Kohoutovi udělena důtka s výstrahou a s M. Kunderou zavedeno disciplinární řízení.

29. 9. dává Antonín Novotný pokyn šéfredaktorovi Rudého práva, aby redakce rozpracovala jeho projev k vojákům z 1. 9. a kritizuje list, že věnoval jeho projevu minimální pozornost.

2. 10. Hlavní politická správa čs. armády dostává z 8. oddělení ÚV KSČ příkaz uvolnit několik redaktorů a posílit jimi redakci Literárních novin, kam nejprve nastoupil jako zástupce šéfredaktora Vladimír Diviš, dosavadní šéfredaktor armádního časopisu A-revue.

6. 10. vychází první číslo „ministerských“, Literárních novin, jejichž šéfredaktorem je Jan Zelenka. Začalo se jim říkat „erární noviny“a zájem veřejnosti o ně rychle klesal.

16. 10. v 10. čísle Novináře je zpráva o tom, že prezident republiky Antonín Novotný vyznamenal čs. novinářskou cenou Miroslava Jelínka, šéfredaktora Mladé fronty a Miloše Marko, ředitele Čs. rozhlasu. V tomtéž čísle jsou jména novinářů, oceněných „Zlatým perem“ namísto původního „Odznaku za zásluhy o tisk“ a také výsledky XIV. ročníku novinářské soutěže Julia Fučíka a Ceně Karla Poláčka, kterou získal Jan Skácel, šéfredaktor brněnského Hosta do domu.

19. – 20. 10. konal se v Praze V. sjezd Svazu čs. novinářů. V referátech byly kritizovány zejména týdeníky Literární noviny a slovenský Kultúrny život. Sjezd mj. schválil rezoluce o dalším rozvoji ideové činnosti SČSN, o společenském poslání kritiky a kritické publicistiky, o materiálních a sociálních podmínkách novinářské práce a o mezinárodně politických otázkách. ● Své zprávy předložily: přijímací komise, školská a studijní komise, komise pro styk se zahraničím, hospodářská komise, koordinační a platová komise, komise pro věci tisku a novinářů, rekreační komise, komise pro místní tisk, komise pro ekonomiku a systém tisku jakož i klubová komise. Dále své zprávy předložily Klub ekonomických redaktorů (180 členů), klub redaktorů vědy a techniky (210 členů), klub zahraničně politických redaktorů, Klub FIJET (40 členů – novinářů píšících o cestovním ruchu ), klub zemědělských redaktorů (81 členů), Klub parlamentní novinářů (74 členů), klub pražských zpravodajů (34 členů), klub výtvarných redaktorů (81 členů), klub fotoreportérů (95 členů), klub filmových novinářů (109 členů), klub novinářů – důchodců (114 členů). Kromě toho působily ještě sekce: kulturní (150 novinářů),vnitropolitická (200 členů), vojenských redaktorů (74 členů), školství a výchovu mládeže (74 členů), sekce pro masově politickou práci (55 členů), motoristická sekce (86 členů), sekce redaktorů závodních novin (57 členů), filatelistických novinářů (19 členů), sekce zahraniční propagandy (bez uvedení počtu členů) a sekce sportovních a tělovýchovných novinářů (134 členů). ● Nově zvolený ústřední výbor zvolil předsednictvo – ústředním tajemníkem byl znovu potvrzen Adolf Hradecký.

30. – 31. 10. na zasedání ÚV KSČ se jednalo o „postavení a úloze strany v současné etapě vývoje naší socialistické společnosti“. Úvodní projev měl. Hendrych. Zasedání se stalo dějištěm polemiky mezi A. Dubčekem a A. Novotným, který obvinil Dubčeka z nacionalismu a úchylkářství. Ten se ve svém vystoupení opíral o výsledky ankety, které dokládaly rostoucí nedůvěru občanů v KSČ, zklamaných politikou uhýbání před problémy. Slovenska část členů ÚV KSČ se semkla kolem A. Dubčeka; Novotný byl známý svým antislovakismem, projeveným při jeho návštěvě Slovenska ve dnech 25. - 27. srpna u příležitosti výročí Slovenského národního povstání. Zde odmítl přijmout delegaci Matice slovenské, vrátil její dar, jímž byly reprezentační dokumenty slovenské národní kultury, vynechal kladení věnců na hřbitově slovenských buditelů, nezastavil se v rodišti Jána Kollára, kde ho čekaly davy lidí, uvěřil fámě o atentátu, takže nocoval na jiném místě, než které mu připravili slovenští hostitelé. ● Napjatou atmosféru v plénu ovlivnily také demonstrace vysokoškolských studentů v Praze na Strahově, k nimž došlo 31. 10., ale kriticky byli naladěni již od roku 1966, kdy uspořádali tradiční oslavy Majáles, které jim nebyly na jaře 1967 povoleny. Pro další stupňující se napětí mělo toto zasedání ÚV KSČ svůj velký význam.

1. 11. ministerstvo kultury a informací vydalo vyhlášku č. 105/1967 Sb. o inzerci v ústředním, krajském a okresním tisku. Byla zrušena až k 15. 4. 1992, a to zákonem č. 165/1992 Sb.

8. 11. z funkce šéfredaktora Televizních novin byl uvolněn Bedřich Rohan (nastoupil místo zahraničního zpravodaje v Paříži pro země západní Evropy), na jeho místo nastoupil Kamil Winter.

10. 11. oznamuje Rudé právo, že byl zatčen Ivan Pfaff, autor tzv. Manifestu čs. spisovatelů.

14. 11. do nově zřízené funkce tiskového tajemníka vlády republiky byl jmenován František Kouřil, dosavadní redaktor Rudého práva. ● Tentýž den deník Mladá fronta píše o studentské demonstraci (došlo k ní už 31. 10.) na Strahově a poukazuje na „nepřiměřenost některých zásahů Veřejné bezpečnosti“.

15. 11. časopis Student otiskuje stanovisko rektora ČVUT ke strahovským událostem a odsuzuje formu protestu, jakou zvolili vysokoškolští studenti k prosazení svých požadavků.

22. 11. obsah celého 11. čísla Novináře je věnován výsledkům V. sjezdu Svazu čs. novinářů, který přijal několik rezolucí: o rozvoji ideové činnosti, o společenském poslání kritiky a kritické publicistiky, o materiálních a sociálních podmínkách novinářské práce, a o mezinárodně politických otázkách. Ústředním tajemníkem SČSN na období příštích čtyř let byl zvolen Adolf Hradecký, dále pět tajemníků (František Kaucký, Valentin Podpera, Karel Douděra, Miroslav Jelínek a Ludovít Jacz). Předsedou ústřední revizní komise byl zvolen Miroslav Drozd. Karel F. Zieris byl uvolněn z funkce organizačního tajemníka a byl pověřen vedením tiskového a informačního střediska pro zahraniční novináře.

27. 11. bylo v Praze ustavující zasedání Výboru pro kulturu a informace, jeho předsedou se stal ministr kultury a informací Karel Hoffmann.

5. 12. předsednictvo ÚV SČSN rozhodlo o zřízení několika komisí, přeměnilo dosavadní ideově výchovné oddělení na organizační a výchovné oddělení. Nově bylo zřízeno oddělení provozu a výstavby. ● Mladá fronta uveřejňuje rozhovor s rektorem ČVUT o strahovských událostech. Rudé právo přináší článek s názvem Účinněji čelit negativním jevům.

7. 12. týdeník Kulturní tvorba přináší právní rozbor tiskového zákona, který dokazuje, že jeho praktické provádění tomu neodpovídá.

13. 12. časopis Univerzita Karlova uveřejňuje článek Logika nepravdy, kritizující hodnocení strahovských událostí F. J. Kolára v Rudém právu, především jeho tvrzení, že studenti byli ovlivněni západní propagandou a čtením Literárních novin.

15. 12. se dozvídají odběratelé monitoru, který vydává ČTK, že deník Le Monde přináší první zprávy o příznacích politické krize v ČSSR – článek má název Novotný naráží na opozici v KSČ.

19. - 21. 12. zasedání ÚV KSČ projednávalo otázky dalšího ekonomického rozvoje a vývoje životní úrovně. V diskusi byla ostrá kritika Antonína Novotného a vysloveny požadavky na jeho odstoupení, případně rozdělení funkce prezidenta republiky a prvního tajemníka ÚV SČ. Ten okamžitě osnoval představu policejně vojenského puče se zatýkáním svých největších odpůrců.

19. 12. z Československa bylo vyhoštěno pět západních novinářů, mj. dopisovatel listu L´Unitá a Frankfurter Allgemeine Zeitung.

22. 12. ve 12. čísle Novináře jsou diskusní příspěvky z V. sjezdu SČSN, dále Vladislav Jisl uvádí výsledky platové a koordinační komise SČSN, která po platové úpravě zjistila věkové složení novinářů (do 25 let – 4,7 %, 26-35 let - 28,8 %, 36-45 let - 45,4 %, 46-50 let - 10,4 %, 51-55 let – 6,3 %, 56-60 let – 3,4 % novinářů a nad 60 let 1 % novinářů.

23. 12. francouzský Le Monde otiskuje článek o zasedání ÚV KSČ (konalo se 19. – 21. 12.) pod názvem Ústřední výbor KSČ nevyřešil krizi ve vedení strany. Zejména vedení KSČ se rozdělilo v otázkách rozdělení funkcí prezidenta republiky a prvního tajemníka ÚV KSČ.

ROK 1968

Zemi očekávaly významné událostí, spjaté s historií: 20. výročí únorových událostí v roce 1948, 25. výročí podpisu smlouvy mezi čs. vládou v Londýně a Sovětským svazem v roce 1943, 30. výročí mnichovského diktátu v září 1938 a 50. výročí vzniku Československé republiky 28. října 1918.

L e d e n

Novinářský časopis Reportér se stal týdeníkem, redakci postupně rozšířili Jiří Hanák, Stanislav Haštaba (grafik), Jiří Hochman, Jiří Lederer, Vladimír Nepraš, Irena Petřinová, Jiří Seydler a Anna Tučková. Koncem března byl zvolen šéfredaktorem Stanislav Budín. Popularita rychle stoupala až k počtu 100 000 exemplářů, přičemž nedostatek papíru a omezené možnosti tiskárny znemožňovaly jeho další růst.

3. – 5. 1. pokračovalo se v jednání ÚV KSČ, které téměř jednomyslně rozhodlo o rozdělení funkcí: prezidentem zůstal Antonín Novotný a prvním tajemníkem ÚV byl zvolen Alexander Dubček. Předsednictvo bylo doplněno o Jana Pillera, Josefa Špačka, Emila Rigo a Josefa Borůvku.

6. 1. moskevská Pravda a další světový tisk přinášejí zprávu o odstoupení A. Novotného a blahopřejí A. Dubčekovi.

10. 1. Jan Fojtík v Rudém právu píše o závěrech lednového pléna ÚV KSČ. Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung píše o důsledcích současného vývoje v ČSSR na celý aparát Státní bezpečnosti v zemi. A. Dubček by měl ve vlastním zájmu rychle přebudovat její aparát. ● Svaz čs. spisovatelů se písemně obrací na ÚV KSČ s požadavkem navrácení Literárních novin a jejich redakčních místností. Žádá o souhlas navrhnout do funkce předsedy SČSS Jana Procházku.

14. 1. v pařížském Le Monde jsou popsány „okolnosti kolem pádu Antonína Novotného“ a jeho pokusy použít čs. armádu, policie a Lidové milice pro řešení vnitropolitické krize.

16. 1. v zámku na Roztěži zasedalo plénum ÚV SČSN, které usneslo vypracovat dlouhodobý akční plán, schválilo postup v záležitosti protestu spisovatelů proti komentáři Františka J. Kolára v Kulturní tvorbě (týkal se jeho výpadů proti studentům v souvislosti se strahovskou demonstrací v říjnu 1967 a proti sjezdu spisovatelů), usneslo uveřejnit společně s dopisem spisovatelů též vyjádření F. J. Kolára a stanovisko ústředního výboru SČSN. ● Náčelník Hlavní politické správy MNO generál Václav Prchlík napsal pro Rudé právo článek k výsledkům lednového pléna ÚV KSČ.

18. 1. na konzultativní schůzce představitelů KSČ a Svazu čs. spisovatelů odmítá Jiří Hendrych vrátit Literární noviny a navrhuje vydávat týdeník pod jiným názvem (vydavatelem Čs. ústředí knižní kultury). Odmítnuta též kandidatura Jana Procházky na předsedu SČSS.

21, 1. Josef Smrkovský otiskuje v deníku Práce článek „Oč dnes jde“, jehož myšlenky se rychle šíří po celé zemi.

24. 1. na zasedání ÚV SČSS byl zvolen novým předsedou Eduard Goldstücker a rozhodnuto vydávat týdeník Literární listy s jejich šéfredaktorem Dušanem Hamšíkem. Hned druhý den E. Goldstücker poskytuje rozhovor Čs. rozhlasu, žádá přehodnotit vyloučení tří spisovatelů z KSČ (po sjezdu spisovatelů v červnu 1967 – P. Kohout, A. J. Liehm a I. Klíma) ) a mj. říká, že „poprvé v této zemi a snad i v mezinárodním měřítku se otvírá cesta k vybudování socialismu vpravdě osvíceného...“ ● Podobný rozhovor má 4. 2. v Čs. televizi, kde navíc žádá o uvolnění návratu Ladislava Mňačka z exilu a kritizuje vedení KSČ za jeho postoje ke spisovatelům a k inteligenci vůbec.

26. 1. byl zatčen pro podezření s machinacemi jetelotravními semeny pplk. J. Moravec, pracovník stranického aparátu na MNO, přítel gen. Jana Šejny.

27. 1. vyšlo poslední číslo ministerských Literárních novin, časopis bude nadále vycházet pod názvem Kulturní noviny.

29. 1. deník Práce má článek Milana Hübla, který píše o společenství Čechů a Slováků a vyzývá k oživení „Ducha Košického vládního programu“ z května 1945.

30. 1. Václav Slavík píše v Rudém právu o závěrech lednového pléna ÚV KSČ.

31. 1. číslo 5 časopisu Student uveřejňuje stanovisko k aktuálním problémům mezi pražskými vysokoškoláky. ● Švýcarská Gazette de Lausanne přináší rozhovor s A.J.Liehmem, který označil leden 1968 za nejvýznamnější datum v dějinách země od února 1948. Je nutné se pokusit o důkaz, že existuje jiná cesta než stalinská, cesta demokratického socialismu.

Ú n o r

1. 2. Ústřední publikační správa (ÚPS) vydala nový služební a organizační řád, ale již 15. 3. byl zrušen, protože „nebylo dbáno politické situace a právního stavu“. Přesto ÚPS existovala až do začátku června 1968. ● Publicista Jiří Hájek byl odvolán z funkce šéfredaktora časopisu Plamen, novým šéfredaktorem se stal Karel Kostroun, předsedou redakční rady Josef Škvorecký.

2. 2. v Čs. rozhlase Josef Smrkovský kritizuje zasahování stranických orgánů do činnosti uměleckých svazů a Národního shromáždění. ● V Brně začal pochod vysokoškoláků pod heslem „Válka je vůl“ (šlo především o protest proti válce USA ve Vietnamu), do Prahy jich došlo 35.

3. 2. Martin Vaculík v Čs. rozhlase hovoří o nutnosti zveřejňovat informace o jednání předsednictva ÚV KSČ a o personifikaci politiky.

7. 2. brněnský autor Jaroslav Šabata hovoří v Čs. rozhlasu o vedoucí úloze strany a demokracii. V neděli poté v komentáři Tváří v tvář v Čs. televizi odsuzuje rozdělování občanů na straníky a bezpartijní.

8. 2. v Rudém právu je článek Josefa Smrkovského „Jak dál?“, kde kritizuje špatnou informovanost o lednovém plénu ÚV KSČ.

9. 2. ideologická komise ÚV KSČ odmítá požadavky revize rezoluce XIII. sjezdu KSČ o rozvoji socialistické kultury.

12. 2. Vyšší vojenský prokurátor v Příbrami žádá Hlavní vojenskou prokuraturu v Praze o vydání souhlasu k trestnímu stíhání generála Jana Šejny za machinace s jetelotravními semeny. ● V Rudém právu je článek Zdeňka Mlynáře „Naše politická soustava a dělba moci“.

14. 2. v hotelu Praha, který spravuje sekretariát ÚV KSČ, informují Vasiĺa Bilaka Karel Hoffmann a Bohuslav Chňoupek, jak se aktivizují J. Smrkovský, V. Slavík, F. Kriegel, O. Šik a další, na což A. Dubček vůbec nereaguje. ● Ústřední výbor SČSS požaduje dopisem na ÚV KSČ a ministerstvo kultury a informací o vydávání Literárních listů a vrácení redakčních místností bývalých Literárních novin. ● Jiří Lederer se zabývá v časopisu Student o neslučitelnosti demokracie a systému jedné strany.

19. 2. předsednictvo ÚV KSČ jednalo o nástinu akčního programu, dále vytklo Svazu čs. spisovatelů, že uskutečnil některé kádrové změny (Literárních listů a Plamene) bez předchozího schválení sekretariátem ÚV KSČ. ● Časopis Novinář v 2. čísle uvádí statistiku o vzdělání novinářů (35,8 % vysokoškolské, nedokončené vysokoškolské 16,6 %, vysokou školu studuje 8,7 %, ostatní základní a středoškolské vzdělání). Vladislav Jisl přináší další údaje v článku Kvalifikace ve světle ankety. Dále je v měsíčníku pod titulkem Odpovědnost novinářského slova otištěno stanovisko předsednictva Svazu čs. spisovatelů k článku F. J. Kolára (Kulturní tvorba č. 46, kde je „hrubě zkreslen význam sjezdu spisovatelů“ a výpad proti studentům), rovněž stanovisko předsednictva Svazu čs. novinářů a odpověď F. J. Kolára. Polemika dvou největších tvůrčích svazů vyvolala velké napětí a ovlivnila atmosféru ve velké části studentské a ostatní veřejnosti.

20. 2. na pozvání ministra národní obrany gen. Bohumír Lomský pobývala v Praze delegace sovětské armády. ● Hlavní vojenská prokuratura vydává souhlas k trestnímu stíhání gen. Jana Šejny a předává jej kanceláři Národního shromáždění.

21. 2. do Prahy přicestovaly stranické delegace Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, SSSR a Jugoslávie. ● V týdeníku Reportér píše J. Smrkovský o nerovnoprávném postavení Národního shromáždění. ● V Praze se koná tisková konference s předsedou SČSS E. Goldstückerem. ● Vedení Ústřední rady odborů se poprvé deklarativně přihlásilo k polednovému vývoji v zemi. ● V moskevské Pravdě je otištěn článek A. Dubčeka k 20. výročí únorových událostí v ČSSR. ● Tentýž den večer volá L. Brežněv A. Dubčeka, že má výhrady k formulacím a stanoviskům obsaženým v textu slavnostního projevu k 20. výročí únorových událostí.

22. 2. vyšlo reklamní (nulté) číslo Literárních listů. ● Na večeři po slavnostním zasedání na Pražském hradě představitel NDR Walter Ulbricht kritizuje Šikovu teorii hospodářské reformy, která „bude návratem ke kapitalismu“ a čs. avantgardu označuje jako buržoazní.

23. 2. pražští novináři žádají svolání aktivu, který posoudí výsledky V. sjezdu SČSN a zejména rezoluci, která se kriticky vyjadřuje ke sjezdu spisovatelů.

25. 2. gen. Jan Šejna v doprovodu syna a milenky opouští na diplomatický pas ČSSR a v USA žádá o politický azyl.

26. 2. v Praze se konal aktiv asi 2000 novinářů, k nimž promluvil O. Šik, účastníci přijali dopis A. Dubčekovi, žádali nové posouzení závěrů V. sjezdu novinářů, které nejsou v souladu se stanoviskem většiny novinářů k demokratickému vývoji v zemi.

26. – 27. 2. v Berlíně se koná porada náměstků ministrů zahraničních věcí členských zemí Varšavské smlouvy. ● V Budapešti jedná konzultativní schůzka 64 komunistických stran, která doporučuje svolat mezinárodní poradu komunistických stran. Tuto schůzku předčasně opustila delegace Rumunské komunistické strany pro nesouhlas se zněním dohody o nešíření jaderných zbraní a pro kritiku Číny v její nepřítomnosti.

27. 2. sekretariát ÚV KSČ projednal uspořádání semináře umělců a kulturních pracovníků. – Skupina předválečných členů KSČ, vedená Josefem Jodasem, rozeslala do celé republiky dopis odsuzující lednové plénum ÚV KSČ jako „puč měšťáckých a neoburžoazních živlů ve straně“.

27. – 28. 2 plenární schůze Národního shromáždění mj. zbavilo poslanecké imunity poslance gen. J. Šejnu, který byl obviněn z mnoha podvodů. ● V Moskvě zasedal výkonný výbor zemí RVHP.

28. 2. přiletěl do Prahy velitel spojeneckých sil zemí Varšavské smlouvy maršál I. I. Jakubovskij. ● Předsednictvo Socialistické akademie rozhodlo obnovit redakci časopisu Dějiny a současnost ve složení před administrativ ním zákrokem v roce 1965.

29. 2. předsednictvo ÚV Svazu čs. novinářů jednalo o problémech činnosti novinářů v podmínkách demokratizačního procesu a uložilo právní komisi urychlit přípravu novely tiskového zákona. ● Představitel Rumunska N. Ceasescu informoval velvyslance socialistických zemí o tom, že porada komunistických stran v Budapešti není vedena v duchu demokratické a svobodné výměny názorů. ● V Praze se koná porada vojenských delegací členských zemí Varšavské smlouvy o upevnění jejích orgánů. ● Čs. televize začala opět po několika měsících vysílat pozastavený měsíčník Věc veřejná.

B ř e z e n

1. 3. Svaz čs. spisovatelů uveřejnil prohlášení, v němž zdůvodňuje odmítnutí návrhu Svazu čs. novinářů na společnou schůzku. Argumentuje, že ústřední tajemník ÚV SČSN A. Hradecký dosud neodvolal své výroky, které se dotýkaly cti čs. spisovatelů. – Vyšlo 1. číslo Literárních listů, týdeníku Svazu čs. spisovatelů.

2. 3. Rudé právo přináší úvodník „O čistý stůl v kultuře“.

4. 3. předsednictvo ÚV KSČ zrušilo své usnesení ze srpna 1966 o úloze Ústřední publikační správy jako pomocníka při ideovém řízení tisku, neboť odporuje duchu tiskového zákona. Vyzvalo ministerstvo kultury a informací, aby připravilo návrh nového tiskového zákona. ● Josef Špaček byl pověřen odpovědností za ideologickou práci.

5. 3. předseda Ústřední publikační správy zaslal vedoucím poboček sdělení s citací chystaného akčního programu KSČ, v němž je předběžná cenzura odmítnuta. ● V deníku Práce je úvaha O. Šika „O pravdě v ekonomice i politice a skutečných zájmech pracujících“.

6. 3. deník Práce přináší článek Jana Šterna „Dogmatici včera a dnes“, který mj. vyslovuje názor, že A. Novotný by měl rezignovat i na funkci prezidenta republiky. ● Čs. rozhlas připomíná výročí narození prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. ● Čs. televize přináší pořad o brutálním zákroku policie proti účastníkům studentské demonstrace v Praze na Strahově 31. 10. 1967.

6. – 7. 3. politický poradní výbor členských států Varšavské smlouvy přijal komuniké a deklaraci o ohrožení míru v důsledku americké agrese ve Vietnamu a prohlášení k otázce nešíření jaderných zbraní. V čele čs. delegace byl A. Dubček.

7. 3. v Rudém právu je článek o útěku gen. J. Šejny a článek Pavla Machonina „Nová jednota společnosti“.

8. 3. deník Práce navrhuje A. Novotnému demisi v souvislosti s aférou gen. J. Šejny. ● Čs. televize komentuje některá „nešťastná a netaktní“ vystoupení A. Novotného vůči Slovákům, konkrétně proti Matici slovenské při jeho návštěvě v srpnu 1967.

9. 3. prezident A. Novotný zbavil gen. J. Šejnu hodnosti a odňal mu veškerá vyznamenání. ● Deník Práce článkem „Umění odejít“ vyzývá všechny představitele režimu, zda nejsou na překážku současnému vývoji. ● Milan Weiner v Čs. rozhlasu vyzývá občany, aby v květnových volbách (později odložených) svobodně vybírali a volili své zástupce do státních orgánů, aby volby přestaly být lží vynucenou režimem, jak tomu bývalo v minulých letech.

10. 3. čs. tisk, rozhlas a televize věnují značnou pozornost vzpomínkám na Jana Masaryka, ministra zahraničních věcí, od jehož tragické smrti uplynulo 20 let. ● V časopisu Student vyzývá Ivan Sviták generálního prokurátora k novému přešetření nejasností kolem této smrti.

12. 3. publikuje Rudé právo vyjádření ministerstva vnitra ke strahovským událostem 31. 10. 1967. – List NDR Neues Deutschland píše o situaci v ČSSR a gen. J. Šejnu označuje jako špiona, kterého se snaží v zahraničí využít k nové orientaci čs. zahraniční politiky a ke sblížení s Německou spolkovou republikou.

13. 3. v Praze se koná shromáždění mládeže, na jejíž dotazy odpovídali mj. J. Smrkovský, J. Procházka, F. Vodsloň, Z. Hejzlar, P.Kohout, M. Majerová, R. Selucký a další. Ze shromáždění vysílal přímý přenos Čs. rozhlas. ● Radio Praha v anglickém pořadu vysílá komentář Luboše Dobrovského, podle něhož „sovětští občané nevědí nic o změnách probíhajících v naší zemi. Sovětský tisk o totiž nich mlčí...“

14. 3. předsednictvo ÚV KSČ přijalo opatření k urychlené rehabilitaci občanů, kteří byli nezákonně postiženi v minulých letech. Odpovědností za řízení úseku školství, vědy a kultury na ÚV KSČ pověřen Čestmír Císař. ● Náměstek ministra národní obrany gen. Vladimír Janko spáchal sebevraždu. ● Alexander Kliment v článku Aktivita nejmenovaných (3. číslo Literárních listů) vyzývá nestraníky („nepojmenované“, „bezpartijní“), aby se aktivně zapojili do národního a politického obrození a usilovali vyvářet vlastní politickou základnu opozičních sil. ● Moskevská Pravda přetiskuje některé články z Rudého práva, které jsou však věnovány jen práci nižších organizací KSČ.

14. 3. New York Times přinesl zprávu, že polské úřady vyhostily ze země zpravodaje čs. deníků Mladá Fronta a Práce. Reuter naopak sděluje, že čs. zpravodajové dobrovolně opustili Polsko, „protože nemohli získat dostatek oficiálních informací o demonstracích polských studentů a o jejich důsledcích“.

15. 3. v ústředním, krajském i okresním tisku jsou průběžně uveřejňovány informace o odvolávání funkcionářů, případně o jejich demisích. ● Redaktoři deníku Lidová demokracie vyhlásili své požadavky vůči Čs. straně lidové. ● Americký list Evening Star napsal, že gen. J. Šejna je pro USA nejcennějším uprchlíkem za posledních dvacet let. Ochotně poskytuje informace o Varšavské smlouvě, o důvěrných záležitostech KSČ.

16. 3. Ústřední pionýrská rada vyzvala činovníky Junáka ke spolupráci. Ti trvají na zřízení autonomní samostatné organizace.

16. – 17. 3. z jednání okresních konferencí KSČ, o nichž informují všechny sdělovací prostředky, vzešel požadavek demise A. Novotného, zdůrazňuje se nutnost federativního uspořádání ČSSR.

18. 3. pronesl předseda vlády Jozef Lenárt v Čs. televizi projev, v němž se vyslovil k polednovému vývoji v zemi. ● Předsednictvo ÚV Čs. svazu mládeže vydává prohlášení, že se hnutí mládeže dostalo do vážné krize, zdiskreditovaní funkcionáři by měli uvolnit místo pro činovníky s novými myšlenkami. ● Novinářům v NDR je vydán zákaz novinářům navštěvovat čs. velvyslanectví, Čs. dům kultury - a nadále není dovoleno zveřejňovat informace o Československu bez příslušných souhlasů. ● Skupině novinářů NDR, která byla odvolána z ČSSR, zabavily pohraniční orgány veškeré tiskoviny. ● Dva východoněmečtí žurnalisté byli zbaveni svých funkcí, protože chtěli během Lipského veletrhu uveřejnit články o čs. ekonomice.

19. 3. Generální prokuratura vypracovala stanovisko k rehabilitacím tzv. politických procesů z let 1949 – 1954. ● Komunisté redakce Rudého práva odmítli kritiku některých okresních konferencí KSČ. Vzali na vědomí rezignaci zástupců hlavního redaktora O. Švestky, kterému však vyslovili ještě důvěru. ● Šéfredaktor Jihočeské pravdy Josef Hadrávek rezignoval na funkci. ● Do nově zřízené funkce tiskového tajemníka ministerstva národní obrany byl jmenován pplk. František Kudrna, tiskovým tajemníkem Hlavní politické správy čs. armády pplk. Václav Hůrka.

19. – 20. 3. v Brně se konalo společné zasedání ústředních výborů českého a slovenského Svazu novinářů. Rozhodlo svolat mimořádný sjezd ČSN, tajným hlasováním bylo zvoleno 17členné předsednictvo včetně A. Hradeckého, který se však vzdal funkce ústředního tajemníka a vedoucího postavení v časopisu Reportér. Místo něho bude řídit časopis Stanislav Budín. Čtyři členové předsednictva odstoupili (Karel Douděra, Miroslav Jelínek, Jiří Kubka a Miloslav Sulek) a místo nich byli zvoleni noví členové, z nichž byl Bohumil Marčák z deníku Rovnost Brno pověřen řízením práce předsednictva, za tajemníky byli zvoleni Valentin Podpera, Ludovít Jacz a František Kaucký. V dopise zaslaném ze zasedání ÚV KSČ se požaduje revize stanoviska k Literárním novinám ze září 1967.

20. 3. komunisté – pracovníci Nejvyššího soudu v otevřeném dopisu ministru spravedlnosti Aloisi Neumanovi se distancují od těch soudců, kteří připustili při svém rozhodování vnější zásahy neslučitelné s principem soudcovské nezávislosti. ● Západočeští prokurátoři požadují ukončení anonymity a zveřejnění osob, které se podílely na nezákonných procesech v 50.letech. ● Pedagogický sbor Vysoké školy politické žádá rezignaci rektora Viléma Nového, abdikaci A. Novotného ze všech funkcí, a odchod šéfredaktora týdeníku Kulturní tvorba F. J. Kolára z redakce. ● V Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze je další shromáždění mládeže za účasti 20 000 lidí. Pořad vysílá Čs. rozhlas přímým přenosem a Čs. televize dlouho do noc vysílá obšírné zpravodajství o této mimořádné události. ● Časopis Student začal uveřejňovat seriál rozhovorů s vdovami po popravených v procesu s Rudolfem Slánským z roku 1952. První rozhovor poskytla Heda Kovályová – Margoliusová, vdova po Rudolfu Margoliovi (1913-52), náměstku ministra zahraničního obchodu, který byl přiřazen jako člen „protistranického spikleneckého centra“ v procesu s R. Slánským a po rozsudku trestu smrti popraven spolu s dalšími deseti ze čtrnácti tehdy obžalovaných.

21. 3. A. Novotný uděluje milost Janu Benešovi, odsouzenému v červenci 1967 na pět let „za podvratnou činnost a pokus o podvod“. ● Předsednictvo ÚV KSČ vyslovilo souhlas se žádostí A. Novotného o uvolnění z funkce prezidenta republiky. Jan Piller byl jmenován vedoucím komise pro rehabilitace. ● Předseda ÚV ČSM Miroslav Zavadil a jeho tajemníci rezignovali na své funkce. ● Vydavatelství a nakladatelství Mladá fronta, deník Mladá fronta a časopisy Mladý svět, Student, My 68 se veřejně distancovaly od dřívějšího prohlášení předsednictva ÚV ČSM. ● Byl ustaven Klub nezávislých novinářů při SČSN s programem hájit zájmy těch, kterým byla až dosud znemožňována nebo ztěžována publikační činnost. ● Šéfredaktor týdeníku Kulturní tvorba F. J. Kolár rezignoval na svou funkci, vedením redakce byl pověřen Jan Hajný. ● Pražský arcibiskup František Tomášek odevzdal A. Dubčekovi dokument, podepsaný více než 22 300 biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, kteří zaujímají stanovisko ke vztahům mezi státem a katolickou církví. ● Literární listy otiskují otevřený dopis 83 katolíků, kteří byli v 50. letech odsouzeni za svou náboženskou činnost. Dále otiskují článek Františka Tomáška Náboženství a socialismus, v němž je mj. požadavek návratu čs. kardinála Josefa Berana z exilu do funkce pražského arcibiskupa. Ten se druhý den vyslovuje, že se hodlá vrátit, bude-li dosavadní proces liberalizace pokračovat.

22. 3. rezignuje A. Novotný na úřad prezidenta republiky, tisk, rozhlas a televize informují o dalších rezignacích. ● Na doporučení A. Dubčeka dochází k prvním setkání šéfredaktorů ČTK, tisku, rozhlasu a televize s novým tajemníkem sekretariátu ÚV KSČ Čestmírem Císařem. Požádal je o zpřísnění profesionálnosti v novinářské práci, ale setkal se naopak s požadavky větší liberálnosti a kritikou dogmaticko – sektářských postojů, škodlivé sovětizace, odtajnění informací z dob starého systému s cenzurními praktikami atd. Jeho reakce nebyla adekvátní, takže časopis Reportér přinesl obálku ironizující fotomontáže s textem „Císař – ská vysoká škola ovládání uzdy...“ ● Šéfredaktor deníku Večerní Praha byl odvolán z funkce, vedením byl pověřen Jiří Křičenský. ● Svaz protifašistických bojovníků navrhuje jako kandidáta na funkci prezidenta gen. Ludvíka Svobodu. ● Na ministerstvu kultury a informací vyslovují nedůvěru ministru Karlu Hoffmannovi. ● Deník Práce přináší rozhovor s Gustávem Husákem pod názvem „Federace posílí republiku“. ● Odboráři protestují proti volbě Karla Poláčka předsedou Ústřední rady odborů (její plénum jednalo 21. – 23.3.). ● Objevují se první informace o obnovení činnosti sociálně demokratické strany. ● Bylo vyhlášeno ustavení Aeroklubu ČSSR jako vrcholného orgánu pro řízení leteckého sportu v republice. Nespokojenost s řízením v rámci Svazarmu vyslovili také čs. automobilisté a rozhodli vytvořit samostatný Autoklub ČSSR. ● Rádio Moskva vysílá celý text abdikačního dopisu A. Novotného, který poslal Národnímu shromáždění.

23. 3. v Drážďanech se koná schůzka vedoucích představitelů komunistických stran a vlád za přítomnosti většího počtu vysokých sovětských důstojníků. Rumunsko nebylo na schůzku pozváno. Byla posuzována politická situace v ČSSR a s ostrou kritikou vystoupili zejména W. Gomulka (Polsko) a W. Ulbricht (NDR). Tato schůzka se stala klíčovou v dalším vývoji situace nejen u nás, ale v celém tzv. „socialistickém táboře“ a komunistickém hnutí ve světě.

24. 3. britský list Sunday Express o drážďanské schůzce soudí, že nelze vyloučit nebezpečí sovětské vojenské intervence v Československu.

25. 3. schůze předsednictva ÚV KSČ projednala návrh zákona o rehabilitacích, zrušila usnesení o převodu Literárních novin do působnosti ministerstva kultury a informací, rozhodla o revokaci hodnocení IV. sjezdu čs. spisovatelů, anulovat vyloučení ze strany I. Klímy, A. J. Liehma a L. Vaculíka, zrušit důtku s výstrahou P. Kohoutovi a upustit od disciplinárního řízení s M. Kunderou. ● Vilém Nový rezignoval na funkci rektora Vysoké školy politické. ● Karel Hrůza byl na vlastní žádost odvolán z funkce ředitele sekretariátu pro věci církevní a místo něho byla pověřena Erika Kadlecová.

26. 3. poskytl ČTK rozhovor A. Dubček o výsledcích schůzky v Drážďanech a řekl pouze, že se projevily „určité starosti o vývoj u nás“ a že byly vysloveny obavy, aby „probíhající demokratizační proces nebyl zneužit antisocialistickými živly“. ● Kolegium ministerstva vnitra rozhodlo dosud jednotný Sbor národní bezpečnosti (SNB) rozdělit na dvě navzájem nezávislé složky: Veřejnou bezpečnost (VB) a Státní bezpečnosti (StB). ● Velký ohlas vzbudilo vystoupení stranického tajemníka NDR Kurta Hagera, který prohlásil, že západní Německo využívá situaci v ČSSR k oslabení socialistických zemí, k izolaci vůči sobě navzájem a vyslovil obavy, že ČSSR „bude vtaženo do víru evoluce podle představ Springerova tisku“.

25. – 27. 3. novým předsedou ÚV SČM byl zvolen Zbyněk Vokrouhlický. Kandidátem mládeže na úřad prezidenta republiky byl navržen Čestmír Císař.

27. 3. bylo tlumočeno velvyslanci NDR v ČSSR odmítavé čs. stanovisko k výrokům tajemníka ÚV SED (Socialistische Einheitspartei Deuschlands) Kurta Hagera, které pronesl na Filozofickém kongresu v Berlíně. ● Prezidium Čs. akademie věd uvolnilo Vladimíra Rumla z funkce ředitele Filozofického ústavu a prozatímním vedením pověřilo Radovana Richtu. ● Byl ustaven přípravný výbor K 231 jako prozatímní představitel čs. občanů postižených zneužitím právního řádu. ● Časopis Reportér uveřejnil rozhovor s Josefem Urválkem, hlavním prokurátorem v procesu s Rudolfem Slánským. ● Rudé právo otisklo článek Aloise Indry „Nutnost demokracie a iniciativy“. ● State Department USA hodnotí výsledek schůzky v Drážďanech jako potvrzení předpokladu, že prostor pro samostatnou zahraniční politiku ČSSR je omezen. USA uznávají zájmy SSSR ve východní Evropě.

28. 3. na první části zasedání ÚV KSČ byla přijata rezignace A. Novotného na funkci prezidenta republiky, Ludvík Svoboda zvolen kandidátem na tuto funkci. Členem předsednictva ÚV byl zvolen J. Smrkovský a členem sekretariátu Č. Císař. Miloš Jakeš byl zvolenou předsedou Ústřední a revizní komise. Rozhodnuto pokračovat v zasedání ve dnech 1. – 5. 4. ● Rudé právo otiskuje rozhovor Miloše Vacíka s Č. Císařem. ● V Brezové pod Bradlem se konala konference o vzniku Československa a úloze M. R. Štefanika. ● V Bulharsku zastavily ústřední orgány soukromé výjezdu občanů do ČSSR.

29. 3. v Kulturních novinách je rozhovor s O. Šikem „Jak zrálo střetnutí“ o vývoji situace v KSČ od XII.sjezdu do lednového zasedání ÚV KSČ. ● V NDR dochází k neoficiálnímu omezování cest občanů do ČSSR.

30. 3. Ludvík Svoboda byl zvolen Národním shromážděním prezidentem republiky. – Italský list L´Unitá přinesl rozhovor s A. Dubčekem. ● Novým rektorem Vysoké školy politické se stal Milan Hübl. – Aktiv asi 1000 činovníků organizace Junák rozhodl o dosavadním vedení v čele s Rudolfem Plajnerem.

31. 3. v Praze se konalo ustavující shromáždění celostátní nepolitické organizace K 231, sdružující občany odsouzené po únoru 1948 podle zákona č. 231/1948 Sb. Předsedou ústředí se stal Karel Nygrin, ústředním tajemníkem Josef Brodský.

D u b e n

1. 4. na aktivu asi 870 novinářů byla ustavena samostatná městská organizace Svazu českých novinářů. Předsedou byl zvolen Jiří Ruml, který aktiv řídil. Spolu s ním odevzdali na Pražském hradě dopis pro ÚV KSČ, který zde zasedal, Milan Weiner a Jiří Lederer. Přijal je Č. Císař a zdůraznil, že ÚV KSČ nehodlá žádnou formou obnovovat direktivní řízení sdělovacích prostředků. ● Ladislav Velenský byl jmenován novým šéfredaktorem deníku Práce, zatímco jeho předchůdce Antonín Zázvorka byl jmenován tiskovým mluvčím ÚRO. ● Byl zrušen rozsudek bývalého krajského soudu v Liberci a Nejvyššího soudu v Praze, jímž byla jedenáctičlenná skupina bývalých sociálních demokratů odsouzena za tzv. protistátní činnost k trestům vězení od osmi do 24 let.

2. 4. Večerní Praha uveřejňuje zprávu o sebevraždě oběšením Josefa Břešťanského, zástupce Nejvyššího soudu, včetně jeho fotografie z lesa u Babic blízko Prahy. ● Polský velvyslanec v ČSSR tlumočí na ministerstvu zahraničních věcí protest polské strany proti psaní čs. tisku o posledních událostech v Polsku, jmenovitě deníků Práce, Mladá fronta, týdeníků Reportér a Literární listy. Článkem Radovana Seluckého v Reportéru byla prý dotčena dobrá pověst prvního tajemníka polské komunistické strany W. Gomulky.

3. 4. ministr národní obrany Bohumír Lomský požádal o zproštění funkce. – Bylo zahájeno nové vyšetřování okolností tragického úmrtí Jana Masaryka, které vede Jiří Kotlář, vedoucí vyšetřovacího oddělení Generální prokuratury.

4. 4. aktiv vedoucích pracovníků nakladatelství českých zemí požádal, aby cenzura v jakékoliv podobě byla zrušena a bylo to co nejdříve zakotveno legislativně. ● V Rudém právu požaduje členka ÚV KSČ L. Hrdinová urychlené svolání sjezdu strany. ● Literární listy vyzývají k návštěvě polské filozofy, kteří jsou doma pronásledováni, aby přednášeli na Univerzitě Karlově v Praze. Dále publikují článek Václava Havla „Na téma opozice“, který odmítá tvrzení, že zárukou demokracie ve společnosti může být jen vnitřní demokratizace KSČ bez existence opoziční strany.

5. 4. skončilo zasedání ÚV KSČ (jeho druhá část od 1. dubna) a schválilo rezoluci k současné politické situaci, Z funkce členů předsednictva byli na vlastní žádost uvolněni O. Šimůnek, J. Dolanský, J. Hendrych a B. Laštovička. V tajném hlasování zvoleno předsednictvo ÚV (abecedně): F. Barbírek, V. Biĺak, O. Černík, A. Dubček, F. Kriegel, J. Piller, E. Rigo, J. Smrkovský, J. Špaček a O. Švestka. Kandidáty předsednictva ÚV byli zvoleni A. Kapek, J. Lenárt a M. Vaculík. Členy sekretariátu ÚV: Č. Císař, A. Dubček, A. Indra, D. Kolder, J. Lenárt, Z. Mlynář, Š. Sádovský, V. Slavík, O. Voleník. Novými tajermníky ÚV A. Indra a J. Lenárt a dalšími tajemníky kromě prvního tajemníka A. Dubčeka Č. Císař, D. Kolder a Š. Sádovský. ● Na veřejném shromáždění v Praze byla přijata výzva k založení Klubu angažovaných nestraníků (KAN). ● Na stranickém aktivu v Bulharsku člen politbyra ÚV bulharské komunistické strany Stanko Todorov upozornil na nebezpečí růstu vlivu reakce v ČSSR a řekl, že „KSČ pustila situaci z ruky a vývoj je ovládána maloburžoazní živelností“. ● Francouzský Le Monde píše, že vojáci čs. pohraniční stráže odstranily na čs. – západoněmecké hranici tři řady zátarasů a elektrifikovaného ostnatého drátu.

6. 4. čs. vláda podala demisi, sestavením nové byl pověřen O. Černík. ● Ústřední výbor Čs. strany lidové se vyslovil proti účasti Josefa Plojhara v nové vládě. ● Ústřední výbor Čs. strany socialistické zvolil novým předsedou Bohumila Kučeru. ● Byl ustaven přípravný výbor s cílem obnovit Čs. obec sokolskou. ● Rudé právo přináší prohlášení ministerstva spravedlnosti, které popírá, že by někteří pracovníci justice ničili archivy. ● Diplomaté socialistických zemí v Maďarsku se shodují v názoru, že socialistické země nebudou váhat použít ozbrojeného násilí v případě náznaků k odtržení ČSSR ze svazku socialistických zemí.

7. 4. Rudé právo otiskuje rozhovor s Františkem Krieglem o aktuálních otázkách Národní fronty. ● V Seči u Chrudimi bylo rozhodnuto na zasedání ústřední rady Pionýrské organizace ČSM o změně názvu Čs. pionýr a osamostatnění organizace vůči ČSM. Bylo uvedeno, že do Pionýra, Junáka a tělovýchovných jednot je dosud zapojeno jen 20 % dětí. Předsedou rady pro české země byl zvolen redaktor Oldřich Kryštofek.

8. 4. byla jmenována nová čs. vláda v čele s předsedou O. Černíkem a místopředsedy se stali P. Colotka, F. Hamouz, G. Husák, O. Šik a L. Štrougal. Mj. ministry se stali: M. Dzúr (národní obrana) M. Galuška (kultura a informace), J. Hájek (zahraniční věci), J. Pavel (vnitro), B. Kučera (spravedlnost), V. Kadlec (školství), V. Valeš (zahraniční obchod) a F. Vlasák (národohospodářské plánování). ● Předsedou ÚV Národní fronty byl zvolen F. Kriegel. ● Z funkce ředitele Ústavu pro českou literaturu byl odvolán Ladislav Štoll a z funkce ředitele Ústavu dějin evropských socialistických zemí Václav Král. ● Vysoká škola politická ÚV KSČ byla změněna na Vysokou školu politickou a sociální. ● Rudé právo otiskuje dopis Z. Hejzlara, S. Kratochvíla, K. Lánského, L. Lise, K. Lukeše, E. Nováka. J. Opata a V. Opatové, kteří byli v roce 1961 odsouzeni jako „protistranická, revizionistická a projugoslávská skupina“, zároveň nejsou spokojeni reakcí ÚV KSČ na vystoupení A. Novotného, že za jeho vlády nedošlo k žádným nezákonnostem a k pronásledování.

9. 4. předsednictvo Svazu českých novinářů projednalo přípravu mimořádného sjezdu (měl se konat nejpozději do konce června 1968), přijalo blahopřání nové vládě, vedené O. Černíkem, zabývalo se výsledky revize ve Vydavatelství Čs. novinář; rozhodlo přikročit k okamžité nápravě a k rehabilitaci na základě prvních 120 žádostí novinářů, kterým bylo „v minulosti ukřivděno“; šlo zejména o novináře postižené v období tzv. kultu osobnosti. Na jejich podporu uvolnila Mezinárodní organizace novinářů (MON) a Žurfond celkem 300 000 Kčs. Vzalo na vědomí ustavení samostatné pražské organizace Českého svazu novinářů. Informuje o tom též 4. číslo měsíčníku Novinář. ● Generálním prokurátorem ČSSR byl jmenován Miloš Čeřovský.

10. 4. je uveřejněn v plném znění Akční program KSČ ve své době unikátní v celé socialistické soustavě. V diskusi k němu byly vysloveny některé jeho nedostatky: nehlásil se k myšlenkám T. G. Masaryka, dostatečně nezdůraznil podporu soukromého podnikání jako žádoucího konkurenčního prvku v tržních vztazích, opomíjel ožehavé otázky rodiny, žen a mládeže, Čs. strana lidová postrádala vyjádření ke křesťanským myšlenkám. ● V Mladé frontě je otevřený dopis Z. Vokrouhlického, předsedy ÚV ČSM o nejpalčivějších problémech mládeže. ● Časopis Student otiskuje plné znění tzv. Manifestu čs. spisovatelů, dále první část studie Ivana Svitáka „Hlavou proti zdi“ a text dopisu, který zaslal Günter Grass A. Novotnému již 5. 9. 1967 a týkal se jeho vztahu k čs. spisovatelům. ● Film Jiřího Menzla „Ostře sledované vlaky“ získal Oscara – cenu Americké filmové akademie. ● Rakouská televize vysílá program o Československu.

11. 4. Předsednictvo Národního shromáždění rozhodlo odložit volby do národních výborů na pozdější dobu. ● Rudé právo uveřejňuje rozhovor s A. Dubčekem o akčním programu. Rovněž francouzská L´Humanité má s ním rozhovor. ● Kruh nezávislých spisovatelů zvolil na své první schůzi výbor v tomto složení: Václav Havel, Petr Kopta, Alexandr Kliment, Jan Vladislav, Hana Bělohradská, Bedřich Fučík a Josef Hiršal. ● Literární listy uveřejňují studii Karla Kosíka „Naše nynější krize“. ● Deník Práce otiskuje článek R. Seluckého „Program demokratické obnovy socialistického Československa“.

12. 4. rozhodnutím vlády byla zřízena Hospodářská rada s předsedou L. Štrougalem a generálním sekretářem Valtrem Komárkem. ● V Rudém právu je rozhovor o případu bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka.

13. 4. kritické stanovisko historiků - členů komise pro dějiny ČSSR po roce 1945 k vystoupení A. Novotného na dubnovém zasedání ÚV KSČ. ● Francouzská tisková agentura AFP (Agence France Presse) přináší rozhovor ministra Jiřího Hájka o čs. zahraniční politice.

14. 4. sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko předal A. Dubčekovi dopis L. Brežněva, vyjadřující znepokojení nad vývojem v ČSSR. Navrhuje také společné rozhovory obou stran. – Ve Svobodném slově je otištěn „Nástin ideových zásad Čs. strany socialistické“. ● Rudé právo přináší prohlášení Josefa Urválka, bývalého hlavního žalobce v procesu s R. Slánským, v němž uvádí, že si nebyl a není vědom nezákonnosti politických procesů. ● Francouzský Le Monde uvádí článek o Československu citací Ivana Svitáka „Chceme demokracii, ne demokratizaci!“

16. 4. předsednictvo ÚV KSČ projednalo urychlené přípravy sjezdu strany a stanovilo odpovědnost za jednotlivé úseky práce strany. Vedoucím sekretariátu prvního tajemníka A. Dubčeka se stal Zbyněk Soják. ● Profesor Václav Černý hovoří na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy o příčinách a okolnostech svého nuceného odchodu z této fakulty v roce 1950.

16. – 17. 4. ÚV socialistické akademie zvolilo do funkce vedoucího tajemníka Roberta Horáka, předsedou byl opět zvolen akademik Ivan Málek.

17. 4. Plenární zasedání ÚV Svazu čs. novinářů řídil Bohumil Marčák. Hlavním bodem byla příprava mimořádného sjezdu SČSN. Delegáti se volí podle klíče 1:10 na krajských konferencích, v klubech a sekcích nebo také v redakcích na základě tajného hlasování. Bylo přijetí stanovisko čs. novinářů k současné situaci ve státě. ● Dále vzalo na vědomí rezignaci na novinářské funkce Jana Zelenky, bývalého šéfredaktora “ministerských“ Lidových novin, a Vladimíra Diviše, jeho zástupce. Jan Zelenka si popudil již dříve své redakční kolegy – kvalitní publicisty ve Večerní Praze a týdeníku Květy. ● Předsednictvo ÚV SČSN bylo doplněno Ivanem Klimešem, Jiřím Hásem, Antonem Kormanem, Oldřichem Vondrákem a Zdeňkem Fořtem. ● Člen Čs. akademie věd Ota Šik byl zvolen akademikem. ● Na ministerstvu školství zahájila činnost rehabilitační komise, podle její zprávy bylo po únoru 1948 poškozeno ve školství téměř 8000 pedagogických pracovníků. ● Rudé právo uveřejňuje článek Z. Mlynáře „Urválek a ti druzí“, který kriticky reaguje na vysvětlování politických procesů v padesátých letech. ● Jiří Pelikán poskytl rozhovor tiskové agentuře UPI (United Press International), kde se zmínil o ochotě Československa navázat diplomatické styky se Spolkovou republikou Německa. ● W. Gomulka v Polsku hodnotil situaci v ČSSR a podle něj již zde „začal proces zvratu v buržoazní republiku... V polských novinách a časopisech se objevilo několik statí škodlivého ražení. My ale nedopustíme to, co bylo akceptováno v Československu, kde tisk, rozhlas televize a rovněž někteří členové ÚV začínají vykládat politiku strany každý po svém...“ ● V Praze byla založena Ekumenická rada církví.

18. 4. Bohuslav Laštovička byl odvolán z funkce předsedy Národního shromáždění, novým předsedou zvolen na 22. schůzi Národního shromáždění Josef Smrkovský. ● Rozhodnutím tajemníka sekretariátu ÚV KSČ bylo umožněno Ústavu dějin KSČ navazovat styk z ústavy, institucemi a výzkumnými pracovníky v kapitalistických státech. ● Jan Pilař podal demisi na funkci ředitele nakladatelství Čs. spisovatel.

19. 4. náčelníkem generálního štábu Čs. lidové armády byl jmenován gen. Karel Rusov. ● ÚV Svazu spisovatelů rozhodlo vydávat Lidové noviny od podzimu jako deník, dále obnovit vydávání časopisu Tvář a požádat o navrácení státního občanství L. Mňačkovi. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek přijal skupinu amerických dopisovatelů, kteří byli na návštěvě v Praze, mj. UPI, AP, Newsweek, Time a New York Times. ● Rudé právo otiskuje článek Laco Novomeského „Význam federace“.

20. 4. v tisku vyšlo prohlášení přípravného výboru pro založení Společnosti pro lidská práva, které podepsalo několik desítek významných českých osobností, tajemníkem této občanské organizace byl Emil Ludvík. ● Ústav státu a práva vydal prohlášení k vysvětlování bývalého hlavního žalobce politických procesů v 50. letech Josefa Urválka a vyslovil vážné výhrady k jeho postoji.

21. – 22. 4. hlavní velitel spojeneckých armád Varšavské smlouvy I. I. Jakubovskij postupně navštívil členské země a jednal zde s vojenskými a vládními představiteli. ● Vláda zrušila své usnesení z roku 1962 o přijímání uchazečů ke studiu a zrušila zejména zásady tzv. třídního hlediska, podle něhož měli být uchazeči na střední a vysoké školy přijímáni.

23. 4. do ČSSR přijela stranická a vládní delegace Bulharska v čele s Todorem Živkovem, během návštěvy do 26. 4. byla podepsána nová smlouva o přátelství a vzájemné pomoci. - Na zasedání ÚV Rumunské komunistické strany přijali rezoluci žádající vysvětlení, proč Rumunsko nebylo pozváno na schůzku do Drážďan, a zpochybnili význam Varšavské smlouvy. ● V Praze byla založena Společnost T. G. Masaryka s cílem popularizovat jeho odkaz. Vyzvala veřejnost k finanční sbírce na postavení jeho pomníku v Praze. ● V trestnici Minkovice vypukla vzpoura vězňů, která byla potlačena až večer.

24. 4. I. I. Jakubovskij je na dvoudenní návštěvě v ČSSR, setkal se s L. Svobodou, A. Dubčekem a O. Černíkem. Požádal, aby se vojenské cvičení spojeneckých armád opět pod názvem „Šumava“ konalo ve dnech 20. – 30. 6. a nikoliv září, jak bylo původně plánováno. ● V časopisu Reportér je zamyšlení nad smyslem existence Lidových milic a navrhuje se uvažovat o jejich zrušení.

25. 4. konají se krajské konference KSČ. ● Přestaly vycházet Kulturní noviny. ● Literární listy začaly uveřejňovat na pokračování „Zprávu o mém muži“ od Josefy Slánské, vdovy po Rudolfovi Slánském, odsouzeném po politickém monstrprocesu v listopadu 1952 k trestu smrti a vzápětí popraveném. Spolu s ním byli odsouzeni Vlado Clementis, Josef Frank, Ludvík Frejka, Bedřich Geminder, Rudolf Margolius, Bedřich Reicin, André Simon, Ota Šling – rovněž k trestu smrti popravením. Dále Evžen Löbl, Arthur London a Vavro Hajdů byli odsouzení k doživotnímu žaláři. ● Josefu Slánskou se synem internoval i mimo Prahu do neutěšených podmínek na Jesenicku. Bratr Richard Slánský byl uvězněn. Právně a občansky byl Rudolf Slánský rehabilitován v roce 1963 a v roce 1968 také stranicky.

26. 4. Ministr vnitra Josef Pavel vydal rozkaz o vytvoření komise pro zjišťování a posuzování nezákonných postupů příslušníků SNB (Sboru národní bezpečnosti) a SNV (Sboru nápravné výchovy). Zároveň zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra, kterým bylo v srpnu 1967 odňato čs. státní občanství L. Mňačkovi. ● V Moravských chemických závodech Ostrava byl ustaven první Dělnický výbor na ochranu svobody tisku. Po nich následovaly četné další. ● Ministerstvo zahraničních věcí oznamuje, že ČSSR přestala dodávat do Nigérie vojenský materiál. Předtím se uskutečnily demonstrace pražských studentů proti čs. podpoře federální vlády Nigerie v jejím konfliktu s Biafrou.

27. 4. Generální tajemník OSN U Thant přijal stálého delegáta ČSSR Milana Klusáka, který ho informoval o situaci v Československu. ● V Praze se konal celostátní aktiv bývalých partyzánů a účastníků protifašistického odboje. K tisíci účastníkům promluvil Josef Smrkovský. V přijaté rezoluci byl požadavek úplné ideové a mravní rehabilitace celého odboje. ● Bývalý vězeňský lékař v Praze – Ruzyni (jméno nebylo uváděno) spáchal sebevraždu, k témuž činu se odhodlal náčelník odboru vyšetřování městské správy Veřejné bezpečnosti Jiří Počepický.

28. 4. bratislavský deník Smena přináší rozhovor s Karolom Bacílkem o politických procesech v 50. letech, kdy byl ministrem státní bezpečnosti. Odmítl osobní odpovědnost, ale přiznal, že především poslouchal sovětské poradce a vinu svaluje přímo na Josefa Stalina. ● Rudé právo otiskuje prohlášení vlády o možnosti zahraniční půjčky. ● V tomtéž vydání je komentář k sebevraždě Josefa Holuba, podnikového ředitele Kdyňských strojíren. Ten již v dobách začátku diskuse o ekonomické reformě kritizoval v Hospodářských novinách administrativně direktivní a centrální způsob řízení jednotlivých podniků a dožadoval se změn. ● Deník Lidová demokracie otiskuje rozhovor s bývalým arcibiskupem pražským a kardinálem Josefem Beranem (1888 - 1969), vězněným po únoru 1948. Po amnestii v roce 1963 strávil zbytek života v Římě a Vatikánu.

29. 4. Vlado Clementisovi a Josefu Frankovi byl udělen in memoriam titul Hrdina ČSSR, ostatní vysoce postavení státní a straničtí funkcionáři odsouzení v politických procesech 50. let byli vyznamenáni (mnozí in memoriam) Řádem Klementa Gottwalda, Řádem republiky nebo Řádem práce. ● Bylo uveřejněno prohlášení vlády ke mzdové politice.

30. 4. Ministr národní obrany rozhodl o ustavení rehabilitační komise čs. armády. ● Ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rehabilitační zákon bude předložen ke schválení do konce června 1968. ● Vznikl Svaz letců ČSSR, sdružující letce současné i bývalé vojenské a civilní, jakož i příslušníky leteckých jednotek z první i druhé světové války. ● Byla obnovena činnost Unie čs. hudebních umělců, zlikvidovaná v období 50 let. ● Sovětský deník Pravda přináší svůj první vlastní komentář k situaci v Československu. ● Bělehradský týdeník Svet otiskuje rozhovor s prezidentem ČSSR L. Svobodou. ● Předmájové 17. číslo satirického týdeníku Dikobraz otiskuje kresby a karikatury Vladimíra Renčína a dalších – ilustrují májový průvod, v němž kráčejí tzv. „bývalí“ vysocí funkcionáři strany a vlády: A. Novotný nese foto A. Dubčeka, J. Hendrych třímá portrét Č. Císaře, B. Lomský vztyčuje obraz O. Šika, atd.

K v ě t e n

1. 5. prezident republiky L. Svoboda vyznamenal Řádem republiky Miroslava Galušku, ministra kultury a informací, Řádem práce redakce Lidové demokracie a Svobodného slova, dále Jiřího Pelikána, ústředního ředitele Čs. televize a Ladislava Zajace, šéfredaktora deníku Práca Bratislava. ● Václav Koucký byl jmenován čs. velvyslancem v SSSR. ● Deníky Práce a Rudé právo přinášejí rozhovor s ministrem vnitra J. Pavlem. ● Čs. rozhlas a Čs. televize přinášejí nadšené reportáže z pražského průvodu na 1. máje.

2. 5. ve všech novinách jsou reportáže o pětihodinovém průvodu manifestantů, kteří zdravili nejvíce L. Svobodu, A. Dubčeka, F. Kriegla, O. Šika a E. Zátopka, píší o tom, že tento První máj zahájil novou éru prvomájových průvodů občanské angažovanosti v naší zemi. ● Na sekretariátu ÚV KSČ se koná porada komunistů – pracovníků tisku, rozhlasu a televize. – Pod vedením náčelníka generálního štábu čs. armády se začal připravovat akční program čs. armády. ● Pražský biskup František Tomášek byl přijat v Římě papežem Pavlem VI. ● Deník Lidová demokracie otiskuje programové prohlášení mladých členů Čs. strany lidové, kteří požadují revizi ústavy ČSSR, nezávislost politických stran, nový zákon o tisku a jeho svobodě, o zavedení výuky náboženství na školách, nezávislost umělecké a vědecké tvorby na státu, odbornost jako hlavní kritérium pro obsazování vedoucích míst, umožnit osobní živnostenské podnikání, jakož i samostatné hospodaření rolníků, nezávislou zahraniční politiku Československa. ● Literární listy otiskují výzvu Národnímu shromáždění ke zrušení Lidových milic. Dále přinášejí článek Přemysla Janýra o obnově Čs. strany sociálně demokratické. ● Nový dětský týdeník Sedmička nahradil dosavadní Pionýrské noviny.

3. 5. ministr národní obrany M. Dzúr potvrdil, že při návštěvě sovětského maršála I.I. Jakubovského se jednalo o společném cvičení armád Varšavské smlouvy na území naší republiky, jehož rozsah má být ještě upřesněn. ● Bylo vydáno prohlášení čs. kontrarozvědky k používání technických prostředků a metod v její činnosti. Jsou určeny proti nepřátelským špionážním službám, musí být utajovány, což není v rozporu s ústavou. ● Manifestační volná tribuna na Staroměstském náměstí v Praze za účasti 4000 občanů vyslovila požadavek vzniku opoziční strany a vyjádřila podporu studentům, kteří demonstrují v Polsku. ● Podle průzkumu veřejného mínění pokládaly dvě třetiny dotázaných občanů současný obrodný proces za trvalou změnu, 75 % očekává, že současné dění přispěje k posílení socialismu a 88 % věří v posílení demokracie. ● Čs. rozhlas oznámil, že východoněmecké orgány začaly rušit jeho vysílání v německém jazyce. ● Na jednání mezi Maďarskem a Jugoslávií v Budapešti se uvažovalo o možnosti užší spolupráce těchto dvou zemí a Československa. ● Na brífinku amerických novinářů požádal State Department, aby byla snížena publicita o Československu v americkém tisku. Odůvodnil to údajným zájmem USA vyhnout se obvinění z ovlivňování vývoje v Československu a nezhoršovat své vlastní vztahy se SSSR.

4. 5. Deník Práce otiskuje prohlášení spisovatelů P. Kohouta, A. Lustiga a J. Procházky k situaci v Polsku. V polských listech (Zycie Warsawy, Sztandar mlodych a Žolnierz Wolnosci) otiskují článek o „antisocialistických, neutralistických a antisovětských tendencích“ v Československu. ● L. Mňačko se odmítá vrátit do vlasti, dokud nebudou obnoveny diplomatické styky s Izraelem.

4. – 5. 5. v Moskvě na jednání nejvyšších stranických a vládních představitelů ČSSR a SSSR byli čs. představitelé upozorněni, že „v případě dalšího zhoršování situace za určitých podmínek nezůstane SSSR lhostejný a v zájmu zachování socialismu je připraven učinit i ty nejdalekosáhlejší kroky“.

5. 5. sekretariát ÚRO požádal vládu o navrácení tiskárenských závodů, aby mohly být zabezpečeny tiskové a vydavatelské potřeby odborového hnutí. ● V Praze jednali bývalí funkcionáři Sokola o obnově své organizace. – Brněnský časopis Host do domu přináší diskusi o roce 1945 – (osvobození, odsun Němců, vize budoucnosti). ● Deník Práce uveřejňuje článek filozofa Lubomíra Sochora „Marx a současnost“. ● Rudé právo přineslo tři diskusní příspěvky na téma „Marx a komunistická strana“.

6. 5. konaly se tiskové konference: po celostátním aktivu pracovníků ministerstva vnitra informoval novináře ministr vnitra J. Pavel o nové koncepci bezpečnostního aparátu, ministr V. Valeš o nové koncepci čs. zahraničního obchodu , jednal sjezd čs. sociologů, byl ustaven Koordinační výbor tvůrčích svazů. Na dalším diskusním večeru Tribuny aktualit v Praze přední historikové odpovídali na dotazy o smyslu čs. odboje, úloze legií, významu 28. října, roli T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefanika, též o úloze Kominterny. Významnou událostí byl veřejný večer k 150. výročí narození Karla Marxe, kde měl hlavní referát Č. Císař. Vyvolal mimořádný ohlas a také negativní reakci v SSSR (v deníku Pravda a v teoretické revui Kommunist). ● Francouzský list Le Monde komentuje postoje sovětského vedení k vývoji v Československu, kdy L. Brežněv pokládá A. Dubčeka za „vězně reakčních a antikomunistických sil“ a generál Jepišov údajně prohlašuje, „že se nedá vyloučit žádost věrných komunistů o pomoc, s níž se obrátí na Sovětský svaz a v tom případě by sovětská armáda byla připravena splnit svůj úkol...“ ● Polský velvyslanec v ČCSR předal v Praze oficiální protest ÚV Polské sjednocené dělnické strany a polské vlády proti „antipolské kampani v části čs. tisku, v některých pořadech čs. rozhlasu a televize“. ● Představitelé tvůrčích svazů spojili své síly do Koordinačního výboru tvůrčích svazů pro obranu reformního procesu; předseda Ladislav Helge, režisér a tajemník Ludvík Pacovský.

7. 5. první tajemník Italské komunistické strany Luigi Longo ukončil návštěvu Československa a na tiskové konferenci vyjádřil podporu italských komunistů současnému politickému boji KSČ. – Čs. ministr zahraničí J. Hájek jednal v Moskvě s A. Gromykem. ● V Čs. rozhlasu hovoří Jiří Hochman o potlačování informací o chystaném mimořádném sjezdu strany, pro který se vyslovil již dostatečný počet členů KSČ. ● Ministr kultury a informací M. Galuška předložil vládě zprávu o problematice činnosti tisku, ČTK, Čs. rozhlasu a Čs. televize. ● Rudé právo přináší rozhovor s A. Dubčekem o jednáních v Moskvě. ● Ministr vnitra J. Pavel oznámil v Čs. rozhlase, že bylo zastaveno rušení západních rozhlasových stanic. ● Rozhlas zároveň informuje o letácích, které se objevily v Praze a v nich jsou označováni za nepřátele socialismu E. Goldstücker, O. Šik, F. Kriegel a Č. Císař. ● Časopis Student přináší záznam telefonického rozhovoru s kardinálem J. Beranem v e Vatikánu pod názvem „Patnáct let v kleci“. ● Sovětská agentura TASS dementovala zprávy tisku na západě a u nás, že smrt Jana Masaryka v březnu 1948 „měla souvislost s jednáním „sovětských poradců bezpečnosti“ a označila je za lživé a provokativní. ● Čs. svaz žen s novým vedením navrhl obnovit tradici Svátku matek na druhou květnovou neděli každého roku.

7. – 8. 5. již 70. zasedání předsednictva ÚV KSČ spolu se sekretariátem schválilo mj. ustavit oddělení společenských organizací a vytvořit útvar svodných informací s vedoucím Janem Kašparem. Do funkce nově ustaveného oddělení kultury byl schválen Karel Kostroun.

8. 5. V Moskvě došlo k setkání vedoucích a státních představitelů Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR – bez účasti ČSSR a Rumunska. L.Brežněv a W. Ulbricht kriticky hodnotili vývoj situace ČSSR a jednali o nové taktice vůči vedení A. Dubčeka. Shodli se na tom, že „mezi vedoucími, kteří jsou u moci, je třeba vyhledat takové síly, které jsou schopny bojovat proti kontrarevoluci. Jestliže se mezi nimi nevyskytují, pak musíme vyhledat ty, kteří jsou toho schopni...“ ● V Praze se konala schůzka přípravného výboru pro obnovu sociálně demokratické strany, předložila výsledky jednání svých porad 3. a 4. května (založit ihned Masarykovo sdružení demokratického socialismu s pětičlenným výborem, než bude povolena obnova činnosti strany (Zdeněk Bechyně, Karel Hrubý, Jaroslav Kohout, Karel Krejčí a Zdeněk Peška). ● Skupina vedoucích pracovníků bývalé Čs. strany sociálně demokratické (mj. Julius Dolanský, Evžen Erban, Zdeněk Fierlinger a Ludmila Jankovcová) vydala prohlášení proti obnově této strany. - Ministr vnitra J. Pavel zakázal svým rozkazem používat operativní techniku vůči čs. občanům. ● Rada židovských náboženských obcí požádala vládu, aby odsoudila projevy antisemitismu a uskutečnila rehabilitaci do všech důsledků. ● Svobodné slovo otisklo článek R. Vahaly „Co s naší emigrací“, požadující rehabilitaci poúnorových emigrantů. ● Sovětská Literaturnaja Gazeta obviňuje čs. spisovatele J. Procházku z antisovětismu a revizionismu. Článek přetiskuje list NDR Neues Deutschland.

9. 5. čs. velvyslanec v Jugoslávii informuje o jednání J.B. Tita s L. Brežněvem, který byl znepokojen čs. vývojem a znepokojen reálným nebezpečím restaurace buržoazního státu v ČSSR. - Na výstavišti V Praze se koná manifestace čs.-sovětského přátelství s projevy L. Svobody a maršála SSSR I. S. Koněva. ● Polská Trybuna ludu píše o „centrech imperialistické subverze, která se spojila s revizionisty v ČSSR a podkopávají společně vedoucí úlohu strany.

9. – 10. 5. koná se porada reformních komunistů na ÚV KSČ o situaci po návratu čs. delegace z Moskvy V přijatém dokumentu „nutnost nové iniciativy“ odmítli hodnocení situace vedením strany, hlavním nebezpečím jsou konzervativní komunisté nejen v ústředním výboru, ale i v nižších orgánech a státním aparátu. Proto je nutné co nejdříve svolat 14. sjezd.

10. 5. na legendárním Řípu se konala velká národní manifestace k 100. výročí prvního tábora lidu na této české hoře. ● ČTK dementuje zprávy o přítomnosti americké jednotky v Praze. Jde o natáčení filmu Most u Remagenu na vltavském mostu u Davle, pro který byli použiti přestrojení čs. vojáci a přemalované čs. tanky. Jedinými Američany bylo 15 herců. – Naopak některé západní listy přinášejí zprávy o pohybech sovětských a polských tankových vojsk v blízkosti čs. hranic. ● Generální tajemník NATO na zasedání ministrů obrany v Bruselu prohlásil, že NATO nepovažuje přímou intervenci sovětské armády do Československa za pravděpodobnou. ● Velvyslanec NDR v ČSSR předal ministru zahraničí protestní nótu proti článku v Rudém právu o zneužívání přístupových cest do západního Berlína neonacisty a revanšisty.

11. 5. v polské televizi hovoří zástupce šéfredaktora Trybuny Ludu tzv. požadavcích na vytvoření opoziční strany „buržoazního typu“ v ČSSR. ● Sovětský list Pravda píše o moskevské schůze pěti představitelů – chyběli zástupci ČSSR a Rumunska.

12. 5. Na celostátní poradě vedoucích tajemníků stranických orgánů má hlavní projev A. Dubček. ● Připravuje se založení samostatné odborové organizace pracovníků tisku a vydavatelství. ● List Neues Deutschland kriticky hodnotí činnost čs. spisovatelů a redakci Literárních listů. ● Do Prahy přijela na pozvání Národního shromáždění delegace finského parlamentu.

13. 5. rozvoj obrodného procesu projednával na poradě novinářů Č. Císař, tajemník sekretariátu ÚV KSČ. Odsoudil zejména dogmaticko–sektářská rezidua, kabinetní politiku a staré přežívající metody v práci strany a státních orgánů. Hlavním tématem diskuse se staly mezinárodní události (zejména stranická a státní jednání se SSSR, NDR a dalšími zeměmi), o jejichž reálném stavu nejsou poskytovány podrobnější informace, novináři i veřejnost se tak nacházejí ve víru dohadů a fám. ● KAN vydal programové prohlášení, v němž zdůrazňuje význam diskusních setkání s význačnými osobami veřejného života, plně se staví za Deklaraci lidských práv OSN a vyzývá k aktivnímu zapojení do nadcházejících voleb. ● Státní tajemník zahraničních věcí Jugoslávie při své návštěvě v Praze tlumočí podporu své země čs. obrodnému procesu a naději na vzestup vzájemných styků. ● Rudé právo přináší článek šéfredaktora O. Švestky o politické situaci v redakci, když byla předtím projednána předsednictvem ÚV KSČ, které se nepostavilo za požadavek části redaktorů ( mj. Z. Šulce, E. Šípa, J. Hochmana, M. Vacíka, M. Fialy a J. Opavského), aby byl odvolán. Naopak podpořilo ty, kteří stáli na Švestkově straně (mj. F. Ryba, K. Vaněk, S. Oborský, J. Stano a K. Douděra).

14. 5. na tiskové konferenci hovoří O. Černík, G. Husák a O. Šik. ● Skončila činnost dosavadního Mírového hnutí katolického duchovenstva a ustavena organizace s názvem Dílo koncilové obnovy. ● Časopis Sovětskaja Rossija uveřejňuje článek o „protisovětské činnosti T. G. Masaryka“, na který reaguje druhý den deník Práce.

15. 5. A. Dubček žádá písemně sovětského velvyslance v ČSSR, aby tlumočil L. Brežněvovi negativní ohlas na neúčast čs. představitelů v Moskvě 8. 5. ● Vláda se rozhodla zřídit 75členný výbor pro přípravu nového státoprávního uspořádání republiky. ● Předsednictvo ÚV KSČ ukládá šéfredaktoru Rudého práva, aby předložil návrhy, jak ústřední stranický tisk zabezpečí pohotovější reakci na denní události v zemi. ● Se souhlasem sekretariátu ÚV KSČ bylo uzavřeno Muzeum Klementa Gottwalda. ● Koordinační výbor tvůrčích svazů se v dopisu A. Dubčekovi ohrazuje proti jednostranné kritice v zahraničních médiích. Dále se zasazuje o postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze. ● V Praze se ustavila Čs. – francouzská společnost s předsedou Adolfem Hoffmeistrem.

16. 5. na slavnostním shromáždění k 100. výročí položení základního kamene Národního divadla promluvil A. Dubček. ● Zahraniční výbor parlamentu jednal o přístupu ČCSR k Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a k Paktu o občanských a politických právech. ● Přípravný ústřední výbor Čs. sociální demokracie předal ÚV Národní fronty memorandum, v němž uvádí, že sloučení ČSSD a KSČ v roce 1948 vyřadilo značnou část socialistů a důsledných demokratů z účasti na dalším politickém životě, a že hodlá obnovit činnost ČSSD a navázat tak na její 90letou tradici. ● Čs. rozhlas informuje o výskytu letáků, štvoucích proti demokratizačnímu procesu v zemi. ● Literární listy otiskují „Protestní rozklad Čs. Akademie věd“. ● Generál Karel Kutlvašr (zemřel v roce 1961) a někteří jeho spolubojovníci (odsouzeni v roce 1949) byli rehabilitováni. ● V rozhovoru s pracovníky čs. velvyslanectví v Moskvě bylo vysloveno znepokojení nad ochotou navázat diplomatické styky s NSR (uvedl to J. Pelikán v rozhovoru pro americkou agenturu UPI), nad obnovou Junáka a Sokola, nad aktivizací katolického duchovenstva v ČSSR.

17. 5. Z funkce vedoucího Ústřední správy spojů byl odvolán M. Laipert a jmenován novým vedoucím K. Hoffmann. ● Státní statistická rada uvádí, že demokratizační proces není možné bez otevřené informovanosti veřejnosti, novináři musí mít přístup k daleko rozsáhlejšímu množství statistických informací. ● V resortu ministerstva národní obrany požádalo o rehabilitace 2500 důstojníků čs. armády. ● Ze země byl vyhoštěn korespondent listu New York Times, který hrubě zkreslil informace poskytnuté Z. Mlynářem. ● Byla ustavena Společnost pro lidská práva, jejímž předsedou se stal Milan Machovec a generálním tajemníkem Emil Ludvík. ● Italský týdeník Rinascita otiskuje článek předsedy Italské komunistické strany L. Longa s pozitivním hodnocením vývoje v ČSSR. – Na tzv. „krátkodobém léčení“ v Karlových Varech byl předseda Rady ministrů SSSR A. N. Kosygin a měl více rozhovorů se stranickými a státními představiteli ČSSR. Čs. televize v Televizních novinách vysílala s ním rozhovor (Duňa Havlíčková), který převzaly četné zahraniční televize.

18. 5. celostátního shromáždění Klubu angažovaných nestraníků (KAN) se zúčastnilo více než 3000 občanů. - Přípravný výbor Čs. sociální demokracie (Zdeněk Bechyně, František Čoupek, Přemysl Janýr, Josef Munzar a Josef Veverka) předal parlamentu prohlášení o obnově této strany. Stanovisko J. Smrkovského však bylo negativní. ● L. Mňačko se vrátil do své vlasti.

19. 5. vývoj v Československu napadá ostře list Pravda. ● Deník Práce má článek I. Svitáka „Smysl obrody“. ● ČTK dementuje tvrzení sovětského generála Jepišova v deníku Le Monde 6. 5.

20. 5. velvyslanec NDR P. Florin tlumočil J. Lenártovi stanovisko k rozhovoru s Č. Císařem v západoněmecké televizi 15. 5. a charakterizuje uvedené názory za „útok na zásady marx-leninismu“. ● V berlínském tisku se konaly celoredakční aktivy o situaci v ČSSR, kde je „kontrarevoluce na postupu, kdy vývoj už není jen vnitřní záležitostí země, ale vyžaduje nutné kolektivní opatření: vojenskou intervenci armád Varšavské smlouvy“. ● Rudé právo přináší rozhovor s J. Smrkovským o účelu návštěvy A. N. Kosygina a čs. – sovětských vztazích. ● Čs. ekonomická společnost jednala o problémech dělnických samospráv – hlavní referát měl O. Šik.

21. 5. ministr zahraničí J. Hájek hovořil v televizi BBC o zahraničně politické orientaci ČSSR a týž den poskytl rozhovor záhřebskému deníku Vjesnik. ● Velvyslanec SSSR v Polsku A. B. Aristov ve svém expozé pro Moskvu uvádí kritické a neověřené informace (například o tom, že na 200 komunistů v ČSSR již spáchalo sebevraždu), upozorňuje však zejména po své návštěvě v Maďarsku na odlišné postoje J. Kádára, který je přesvědčen, že neexistuje v ČSSR nebezpečí kontrarevolučního zvratu, a A. Dubčeka považuje za politicky nadějného vůdce. ● Rudé právo otiskuje stanovisko právníků Čs. akademie věd k federalizaci republiky a zároveň požadující ústavní konstituci české národní politické reprezentace.

22. 5. jednala čs. vláda nejen o návrhu zákona o soudní rehabilitaci, ale také o provozních podmínkách ČTK, Čs. rozhlasu a Čs. televize. ● Čs. společnost pro politické vědy zve do svých řad všechny, kteří se chtějí podílet na obrodném procesu v oblasti čs. politologie. - Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy zve k přednáškám v Praze ty vysokoškolské pedagogy, jimž vznikají v Polsku potíže v souvislosti s událostmi posledních dnů. ● Šéfredaktorem deníku Lidové noviny, které zamýšlí od října vydávat Svaz. Čs. spisovatelů, byl jmenován A. J. Liehm, ředitelem Ludvík Veselý a předsedou redakční rady Karel Kosík. ● Čs. televize vysílala dvouhodinovou polemiku o společenské funkci médií „Kam spějeme?“ Zaznělo v ní, že svoboda tvorby není jen výsadou novinářů, ale nezadatelným právem každého občana. Na programu byly též problémy novinářské etiky. ● Časopis Student přinesl rozhovor s někdejšími funkcionáři sociálně demokratické strany pod názvem Postavili nás čelem ke zdi. Odpověď rovněž bývalého funkcionáře ČSSD Z. Fierlingra byla otištěna 23. 5. v Rudém právu. Nazývá memorandum pomluvou a snahou o rozkol v řadách dělnické třídy.

23. 5. v Praze na Žofíně se sešly stovky pracovníků sdělovacích prostředků, kde k nim promluvili Č. Císař a Z. Mlynář – oba zastánci progresivní a demokratizační politiky. V diskusi kriticky vystoupili Vlado Kašpar, šéfredaktor Signálu, J. Ruml z Reportéra, L. Svoboda z Obrany lidu, A. Frydrych a V. Tosek z Čs. televize, J. Štern z Práce, V. Šťovíčková z Čs. rozhlasu a E. Fries z Průboje v Ústí nad Labem. V závěru uvedl dosavadní vedoucí tiskového odboru ÚV KSČ M. Kárný, který byl předtím rehabilitovaný za perzekuci v 50. letech, že ve své nové funkci narážel na nedemokratické metody ve vedení strany, proto se rozhodl požádat o uvolnění z této funkce. ● Velvyslanec ČSSR v Polsku odevzdal polské straně a vládě odpověď na jejich dopis, v ní zdůrazňuje, že čs. strana považuje současný vývoj v Polsku za jeho vnitřní záležitost a nehodlá se do ní v žádném případě vměšovat. ● Rudé právo přináší stať J. Špačka Potřebujeme aktivní politiku.

24. 5. ministr zahraničních věcí ČSSR J. Hájek na závěr své oficiální návštěvy v Maďarsku vyslovil zadostiučinění nad “morální podporou“ Maďarska novému kurzu v Československu. ● ČTK oznamuje, že se v červnu uskuteční na území Polska a ČSSR velitelsko-štábní cvičení armád Varšavské smlouvy. ● V prohlášení ministerstva se uvádí, že jakýkoli pokus o zakládání nové politické strany je dosud ilegální. ● V národním podniku Mír byl ustaven společný výbor na ochranu svobodného slova a tisku do doby, kdy bude definitivně zrušena cenzura a vyřeší se celostátně neutěšená situace v polygrafickém průmyslu. ● Zástupci SČSN jednali s ministrem kultury a informací M. Galuškou a ministrem zahraničních věcí J. Hájkem. J. o přípravách mimořádného sjezdu novinářů, o zastoupení novinářů v Národní frontě, o novele tiskového zákona a zrušení cenzury.

25. 5. v Praze bylo shromáždění bývalých příslušníků pomocných technických praporů (PTP), které byly součástí čs. armády, avšak její vojáci byli beze zbraní. Byl utaven přípravný výbor pro založení „Svazu PTP“. ● V Olomouci byl ustaven Svaz vysokoškolských studentů Čech a Moravy.

26. 5. L. Brežněv zasílá A. Dubčekovi dopis s informací o setkání vedoucích představitelů pěti komunistických stran v Moskvě, které se konalo 8. 5. ● Práce otiskuje článek J. Smrkovského „Dělnická politika“.

27. 5. projednalo předsednictvo a sekretariát ÚV KSČ návrh provolání k současné politické situaci, plán legislativních opatření, nezbytných k zakotvení demokratického procesu v zemi a spisovatele Jana Procházku doporučilo do funkce kandidáta ÚV KSČ. ● Byl publikován návrh změn vysokoškolského zákona. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek přijal sedmičlennou delegaci Svazu čs. novinářů, s níž projednal spolupráci s redaktory zahraničně politických rubrik v tisku, rozhlase a televizi. ● Na ministerstvu vnitra zřídili komisi pro posuzování případů nezákonného postupu příslušníků SNB a Sboru nápravné výchovy, kteří v minulých letech závažným způsobem porušovali práva občanů. ● Rudé právo přináší stať A. Dubčeka Komunisté nesmí zklamat naděje lidu.

28. 5. projednalo předsednictvo a sekretariát ÚV KSČ dopis L. Brežněva, návrh na zřízení Ústřední zpravodajské správy, zásady pro zřizování kolektivních orgánů v podnicích, zprávu o okolnostech útěku generála J. Šejny. ● Ministr národní obrany vydal rozkaz ke zvýšení ochrany státního a služebního tajemství a k upevnění zákonnosti v čs. armádě. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek přijal velvyslance USA J. Beama, který informoval, že vláda i prezident USA sledují vývoj v ČSSR s velkou pozorností a konstruktivním zájmem, ale zatím se vyhýbají pozitivním krokům, které by mohly čs. vládu přivést do nepříjemné situace. ● V Praze na svém aktivu projednali prokurátoři a vyšetřovatelé návrh akčního programu čs. prokuratury. ● Svaz čs. spisovatelů vyhověl žádosti D. Hamšíka a odvolal jej z funkce šéfredaktora Literárních listů. Do funkce jmenoval Milana Jungmanna. Na funkci ředitele nakladatelství Čs. spisovatel rezignoval Jan Pilař a na jeho místo jmenován Ladislav Fikar.

29. 5. na mimořádné schůzi předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ byla projednána zpráva rehabilitační komise. ● Do ČSSR přijela skupina příslušníků armád Varšavské smlouvy, vedená sovětským generálem I. Kazakovem a při projednávání nadcházejícího vojenského cvičení čs. armádu zastupoval generál A. Mucha. ● Ústřední výbor Svazu čs. novinářů jednal v Brně o přípravě mimořádného sjezdu (hlavní sjezdové komisi předsedal Zdeněk Fořt s tajemníkem Stanislavem Malečkem). Byl přijat návrh zásad nových stanov. ● Týdeník Student v 22. čísle začal uveřejňovat na pokračování výňatky z knihy „Stalin“ od Isaaca Deutschera, označovaného za trockistu.

30. 5. do ČSSR přijelo 16 000 sovětských vojáků na cvičení „Šumava“. ● Rehabilitační komise Svazu čs. novinářů plně novinářsky rehabilitovala nezákonně popravené Ludvíka Frejku a André Simona (v procesu s R. Slánským v listopadu1952), kteří byli rovněž členy SČSN. ● V Rudém právu je článek Č. Císaře Úloha sdělovacích prostředků v naší společnosti.

31. 5. na zasedání ústředního výboru strany lidové v Praze přednesl referát o programu strana předseda A. Pospíšil. Bylo usneseno svolat sjezd v říjnu. V té době měla tato strana 32 976 členů, což bylo o 55 % více než k 1. lednu 1968. ● Rudé právo přináší článek M. Dzúra o spojeneckém cvičení na území republiky. ●
Dále otiskuje rozhovor s B. Šimonem.

Č e r v e n

29. 5. – 1. 6. byl na plenárním zasedání ÚV KSČ Antonín Novotný zbaven členství v ÚV a členství v KSČ pozastaveno, stejně jako dalším členům ÚV K. Bacílkovi, P. Davidovi, B. Köhlerovi, Š. Raisovi, V. Širokému a J. Urválkovi – až do objasnění jejich podílu odpovědnosti za politické procesy. Naopak byli rehabilitováni Z. Hejzlar, I. Holý, K. Tomášek, V. Vlk, F. Taušer, P. Hrubý, J. Kálal a F. Novák. V diskusi projevili někteří členové nespokojenost s prací sdělovacích prostředků, apelovali na odpovědnost novinářů, odsuzovali záplavu senzací a osobních útoků. Ústřední ředitel Čs. televize J. Pelikán odmítl paušální kritiku sdělovacích prostředků a zejména televizních pořadů, které začaly pozitivně ovlivňovat veřejné mínění a rozvoj obrodného procesu. Byly přijaty další osobní změny ve vedoucích orgánech KSČ, mj. Z. Mlynář byl zvolen tajemníkem ÚV KSČ, do sekretariátu ÚV KSČ přibyl Evžen Erban, generální tajemník Národní fronty a novým tajemníkem městského výboru KSČ se stal Bohumil Šimon. Mimořádný sjezd KSČ byl svolán na 9. září 1968, na který zvolily mimořádné krajské konference 1539 delegátů a jako novinka bylo doporučeno 935 komunistů za kandidáty do ústředních orgánů strany. Politická rezoluce tohoto pléna navzdory dosavadnímu obrodnému procesu v zemi, zdůraznila nebezpečí pravicového antikomunismu a upevnění vedoucí úlohy strany.

1. 6. Prezident republiky L. Svoboda navštívil okres Třebíč a JZD v rodném Hroznatíně, kde pomáhal organizovat hospodářství v padesátých letech po jeho obvinění, které bylo staženo na zásah z Moskvy. Ještě v březnu 1953 byl však jeho nevlastní bratr s rodinou i maminkou L. Svobody, vyloučen z JZD a vykázán jako "kulak". ● Francouzský list Le Figaro cituje tisk NDR o tom, „že jisté články Varšavské smlouvy umožňují intervenci, je-li jí třeba k zajištění společné obrany socialistických zemí...“

2. 6. ústřední výbor klubu K 231 uveřejnil provolání „Všem čs. novinářům“, v němž je vyzývá, aby sami posoudili, zda uveřejňování vyšetřovacích materiálů o členech K 231 slouží objektivní pravdě, nebo jako podklad k veřejnému útoku na tyto občany a pokusu o jejich diskreditaci. K tomu byla uspořádána tisková konference hned následující den. ● Svobodné slovo přináší rozsáhlý článek k 18. výročí popravy dr. Milady Horákové (25. 12. 1901 - 27. 6. 1950).

3. 6. V Praze přijal aktiv prokurátorů a vyšetřovatelů akční program čs. prokuratury. ● Rudé Právo publikuje usnesení ÚV KSČ o státoprávním uspořádání republiky. ● Bývalý osobní tajemník Jana Masaryka dr. Lumír Soukup poskytl londýnskému zpravodaji ČTK informace ke smrti bývalého čs. ministra zahraničních věcí.

4. 6. V Sovětském svazu je na oficiální návštěvě delegace Národního shromáždění, vedená J. Smrkovským, kterého přijali L. Brežněv a N. Podgornij, a který na tiskové konferenci odpovídal na otázky o demokratizačním procesu v ČSSR. ● Plenární zasedání Ústřední rady odborů schválilo některé osobní změny (mj. uvolnilo z funkce předsedu M. Pastyříka) a doporučilo vytvářet v čs. podnicích rady pracujících.

5. 6. v Praze se konal aktiv komunistů – kulturních s uměnovědných pracovníků, kde měl hlavní referát Č. Císař. Bylo ustaveno vedení kulturního aktivu ÚV KSČ na období do mimořádného sjezdu.

6. 6. na schůzi předsednictva ÚV KSČ byl pověřen vedením úseku tisku, rozhlasu a televize Dušan Havlíček, který předtím působil v Rudém Právu a Kulturní tvorbě. ● Vláda ČSSR na svém zasedání vyslovila souhlas se zrušením cenzury a Ústřední publikační správy. ● Tiskový mluvčí vojenského cvičení armád Varšavské smlouvy generálmajor J. Čepický označil tvrzení západního tiskových agentur o trvalém umístění těchto jednotek na území ČSSR za „směšný výmysl“.

7. 6. v Praze se konal celostátní aktiv komunistů, pracovníků tisku, rozhlasu a televize, kde měl projev A. Dubček, přítomni byli též O. Švestka a Z. Mlynář. ● Ústřední výbory KSČ a Národní fronty vydávají společné prohlášení proti obnově činnosti Sociálně demokratické strany. ● Z funkce místopředsedy Výboru pro kulturu a informace odvolal ministr kultury Miloslava Brůžka. ● ÚV Čs. strany socialistické v návrhu svého prohlášení požaduje záruky, že napříště již KSČ nebude splývat přímo se státní mocí. ● Vojenská prokuratura zahájila trestní stíhání Ladislava Máchy, bývalého příslušníka StB, pro trestný čin vraždy faráře Josefa Toufara z Čihoště v únoru 1950. ● Čs. rozhlas informuje o tiskové konferenci k chystanému cvičení armád Varšavské smlouvy a uvedl, že v ČSSR již jsou tzv. zabezpečovací jednotky sovětské armády. ● Americká televizní stanice Saturday House Inc. natočila v Praze rozhovory s J. Hájkem, O. Šikem, B. Suchardou a M. Mikovou. ● Le Monde přetiskuje Dopis J. V. Stalina o sovětských poradcích u čs. StB z padesátých let, v němž se zdůrazňuje, že musí pracovat pod přísnou kontrolou ÚV KSČ.

8. 6. W. Ulbricht na zasedání pléna ÚV SED kritizuje ostře „novou východní politiku NSR“ a situaci v ČSSR. Jeho projev byl otištěn až 21. 6. po skončení oficiální návštěvy čs. ministra zahraničních věci v NDR. ● Předseda vlády O. Černík měl projev v Čs. televizi o konzolidaci demokratizačního procesu, federativním uspořádání státu a o podnikových radách. ● Rudé Právo v článku „Tříštění jednoty dělnické třídy ztěžuje obrodný proces“, uveřejňuje sdělení ÚV KSČ, které odmítá obnovení činnosti sociálně demokratické strany. ● V deníku Obrana Lidu je rozhovor s Josefem Jodasem pod titulkem „Komunisté mimo zákon?“, v němž je označeno lednové plénum ÚV KSČ jako „puč, vyvolaný reakční skupinou ve straně“.

9. 6. přináší Rudé Právo rozhovor s ministrem kultury M. Galuškou. ● Mladá fronta má článek J. Hanzelky „Okamžik pravdy“.

10. 6. v Moskvě skončily Dny čs. kultrury. ● Agentura TASS publikuje oficiální protest proti pověstem, že by sovětští představitelé byli zapleteni do aféry čs. generála J. Šejny. ● Ministru zahraničních věcí J. Hájkovi je tlumočen oficiální protest německé vlády proti karikatuře W. Ulbrichta v časopisu Mladý svět; čs. ministr připomenul, že v německém časopisu Eulenspiegel byla zneužita čs. státní vlajka. ● Na území NDR - v Sasku a Duryňsku začalo společné cvičení sovětské a východoněmecké armády v počtu 60 000 osob a 1800 tanků, které potrvá do 17. 6.

11. 6. předsednictvo ÚV KSČ projednalo plán příprav mimořádného sjezdu, určilo pracovní skupinu pro přípravu porady komunistických stran v Budapešti. ● Ve výborech Národního shromáždění se jednalo principech čs. zahraniční politiky, návrhu zákona o výkonu trestu odnětí svobody, převedení nápravně výchovných ústavů (věznic) z ministerstva vnitra do ministerstva spravedlnosti. ● Sovětský svaz předal čs. vládě nótu, v níž označuje za protisovětskou provokaci přetištění článku o gen. J. Šejnovi z deníku New York Times v čs. deníku Lidová demokracie. ● Předsedou zájmového svazu českých nakladatelských, vydavatelských a knihkupeckých podniků byl zvolen J. Řezáč.

12. 6. sekretariát ÚV KSČ jednal o dovozu a prodeji zahraničního „buržoazního“ tisku do ČSSR. ● Společensko-vědní ústavy Čs. akademie věd uspořádaly společný seminář o teoretických otázkách demokratického socialismu a politicko-ekonomickém modelu čs. společnosti. ● Rudé Právo uveřejňuje vládní zprávu o uprchlém gen. J. Šejnovi. ● Čs. rozhlas vysílá zprávu o jednání s First National City Bank o možnosti půjčky Československu. ● Kulturní tvorba v čísle 24 pod názvem „Odpovědnost a vina Antonína Novotného“ otiskuje vystoupení G. Husáka na dubnovém zasedání ÚV KSČ. ● Městský soud v Praze rehabilitoval některé spisovatele a novináře: Jindřicha Kratochvíla, K. Loulu, redaktorku Rapidu Vlastu Pánkovou-Vorlovou a překladatele americké agentury UP Jana Stránského.

13. 6. vláda svým nařízením č. 69/1968 Sb. zrušila statut Ústřední publikační správy a povolila činnosti řecko-katolické církve.

13. – 15. 6. podepsali straničtí a vládní představitelé ČSSR v Budapešti novou smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s Maďarskem.

14. 6. představitelé Svazu čs. novinářů a Svazu čs. spisovatelů se sešli nad připravovanou novelizací zákona o periodickém tisku, která je v souladu s jejich návrhy a zájmy společnosti. Současně projednali stav příprav vydávání deníku Lidové noviny od října t. r. Vyjádřili znepokojení, že dosud se neuskutečnila jejich registrace. S potěšením vzali na vědomí, že se na mnoha místech v zemi vytvářejí výbory na obranu svobody tisku. ● Přípravný výbor Čs. sociální demokracie vydal prohlášení, že sloučení ČSSD s KSČ v roce 1948 bylo nezákonné. ● Moskevská Pravda uveřejňuje stať F. Konstantinova, v níž obviňuje Č. Císaře z revizionismu, a to na základě jeho projevu k 150. výročí narození K. Marxe v Praze.

15. 6. v Praze se koná zasedání zástupců organizací, které jsou sdruženy v Národní frontě.

16. 6. v Rudém právu je rozhovor s J. Smrkovským o výsledcích návštěvy čs. parlamentní delegace v Sovětském svazu.

17. 6. schůze předsednictva ÚV KSČ jednala o přípravě XIV. mimořádného sjezdu a realizaci akčního programu. ● Z funkce ředitele nakladatelství Svoboda byl uvolněn Květoslav Innemann a na jeho místo jmenován Tomáš Kosta, který předložil koncepci komplexního vydavatelského, nakladatelského a tiskárenského podniku.

18. 6. na manifestaci pražského lidu a čs. odbojářů promluvil předseda Národního shromáždění J. Smrkovský. ● Rudé právo zahájilo předsjezdovou diskusi o stanovách KSČ. ● Rovněž otisklo článek O. Šika „Komunista by neměl zatemňovat fakta“, který byl kritickou reakcí na rozhovor J. Jodase v Obraně lidu z 8. 6. ● Předsednictvo ÚV Čs. tělovýchovy a sportu rozhodlo přerušit jednání s přípravným výborem Sokola. ● V Budapešti jednala pracovní komise pro přípravu porady komunistických stran o dokumentu „Úkoly protiimperialistického boje v současném období a akční jednotě komunistických a dělnických stran“.

19. 6. v Praze-Ruzyni se konal celostátní aktiv Lidových milicí. K 10 000 účastníkům promluvil A. Dubček. Novinářům nebylo dovoleno aktivu se zúčastnit. Milicionáři ostře kritizovali „pravicové síly“, žádali zakročit proti sdělovacím prostředkům a přítomní zástupci StB požadovali na milicích pomoc v boji proti kontrarevoluci. Účastníci na závěr přijali rezoluci s vyjádřením důvěry ÚV KSČ a zdravici sovětskému lidu. ● ČSSR zastavila s okamžitou platností vydávání všech druhů víz k cestám do Československa, a to všem vojenským osobám paktu NATO. ● Do Prahy přiletěl vrchní velitel vojsk Varšavské smlouvy I. I. Jakubovskij, který na území ČSSR řídil ve dnech 19. – 30. 6. spojenecké velitelsko-štábní cvičení pod názvem „Šumava“ za účasti až 27 000 vojáků. ● V tutéž dobu byly dvě sovětské divize uvedeny do stavu bojové pohotovosti a další dvě sovětské divize přesunuty z Pomořanska k čs. hranicím s NDR. 

20. 6. plénum ÚV Komunistické strany Slovenska se rozhodlo svolat mimořádný sjezd na říjen 1968. Bylo zavedeno disciplinární řízení proti V. Širokému, K. Bacílkovi, P. Davidovi a dalším v souvislosti s projednávanými zprávami o politických procesech v 50. letech. ● Bylo zahájenop velitelsko-štábní cvičení ozbrojených sil Varšavské smlouvy pod názvem „Šumava“. ● V podniku Škoda Plzeň schválili statut podnikatelských orgánů, volební a jednací řád připravované rady pracujících. ● Prezident republiky L. Svoboda udělil Řád republiky Arturu Londonovi (žijícímu od roku 1964 v Paříži), jednomu z odsouzených v procesu s R. Slánským v listopadu 1952.

21. 6. podle Státního statistického úřadu požádalo o povolení k soukromému podnikání až dosud 21 117 osob. ● V Praze zasedal přípravný ústřední výbor Čs. sociálně demokratické strany. ● Krajský soud v Ostravě obnovil trestní řízení se 14 funkcionáři bývalé sociálně demokratické strany, neprávem odsouzenými pro velezradu, a to odnětím svobody od 10 do 19 let. ● V Rudém právu Drahomír Kolder polemizuje s filozofem Ivanem Svitákem, kterého napadá tentýž den Komsomolskaja pravda v Moskvě za články otiskované v čs. týdeníku Student. ● Moskevská Pravda otiskuje dopisy a rezoluce, zasílané čs. dělníkům, které ujišťují „o poskytnutí pomoci při společné obraně socialismu“. Podobných dopisů bylo z celého SSSR odesláno údajně na ÚV KSČ téměř 16 000.

21. – 22. 6. jednal v Praze mimořádný sjezd Svazu čs. novinářů (345 delegátů) za řízení B. Marčáka, který byl pověřen řízením předsednictva po odstoupení A. Hradeckého. Sjezdu byli přítomni četní představitelé KSČ a vlády republiky. Na sjezdu promluvil mj. A. Dubček (jeho projev otisklo dvojčíslo 7-8 časopisu Novinář, v němž jsou i další informace z jednání). Sjezd přijal nové stanovy (mj. podle nich došlo k vytvoření dvou národních svazů a Ústředí novinářů ČSSR), usnesení a rezoluce, v nichž se účastníci distancovali od některých usnesení V. sjezdu SČSN z června 1967, přihlásili se k podpoře nově se rodícího modelu demokratického socialismu a k přímé demokracii za podmínek svobody novinářské práce, svobody informací a přístupu k nim, dále rezoluci k tiskovému zákonodárství, k materiálním a sociálním otázkám čs. novinářů. ● Tiskové oddělení ÚV KSČ zpracovalo přehled o vývoji čs. tisku po lednu 1968, jehož vydavatelé museli řešit problémy s nedostatkem papíru a zastaralou tiskárenskou technikou. Přesto náklady hlavních listů dosáhly enormních výsledků. Podle výše denního nákladu mělo Rudé právo téměř milión výtisků, deník Práce 400 000, Mladá fronta 300 000, Zemědělské noviny 250 000, Svobodné slovo a Lidová demokracie kolem 200 000, ostravská Nová svoboda 140 000 a brněnská Rovnost 130 000 výtisků.

23. 6. bylo v Praze na ustavujícím sjezdu Svazu českých novinářů za účasti 245 delegátů zvoleno 15členné předsednictvo v čele s Vlado Kašparem, dále 48 členů výboru a devět členů revizní a kontrolní komise.

24. – 26. 6. zasedalo Národní shromáždění, přijalo zákon o přípravě federativního uspořádání republiky a vzniku České národní rady, dále zákon o soudních rehabilitacích, také zákon č. 84/1968 Sb., kterým změnilo předchozí zákon o periodickém tisku a ostatních hromadných informačních prostředcích. Šlo však spíše jen „o malou novelu“, která stanovila, že cenzura je nepřípustná a že se jí rozumějí jakékoliv zásahy státních orgánů proti svobodě slova a obrazu a jejich šíření. Tento zákon byl zrušen až 14. 3. 2000. ● V Praze došlo k založení Čs. společnosti pro politické vědy. ● Čs. televize zahájila sérii přednášek Oty Šika o čs. národním hospodářství a nové ekonomické reformě.

26. 6. sekretariát ÚV KSČ rozhodl o vydávání týdeníku Naše doba. ● V Rudém právu je kritický článek Stanislava Pošusty k pokusům o obnovu sociálně demokratické strany. ● Kulturní tvorba začala pod názvem Dopis o pravdě otiskovat na pokračování text dopisu G. Husáka, který poslal tehdejšímu ÚV KSČ v prosinci 1962. Vysvětloval v něm příčiny a okolnosti jeho zatčení v roce 1951 a odsouzení v roce 1954 na doživotí. ● Do Prahy přijel hlavní redaktor moskevské Pravdy a jednal se členy předsednictva ÚV KSČ. ● V Bratislavě bylo ustaveno Ústředí čs. novinářů, předsedou byl zvolen Vlado Kašpar, prvním místopředsedou Svetozár Štúr, předseda Svazu slovenských novinářů, ústředním tajemníkem František Kaucký. Mezi hlavní úkoly kromě přípravy nového tiskového zákona si vytyčilo snahu o syndikalizační postavení novinářské organizace a její podíl na veřejném životě.

27. 6. uveřejňují Literární listy, deník Práce, Zemědělské noviny a Mladá fronta prohlášení „Dva tisíce slov“, sepsané Ludvíkem Vaculíkem na popud mnoha tvůrčích a veřejných pracovníků, kteří se stali signatáři prohlášení, určeného celé čs. veřejnosti. ● Předsednictvo tentýž den vydalo k prohlášení stanovisko, podle něhož se výzva obrací „proti nové politice strany a vlády“. ● V Národním shromáždění označil toto prohlášení poslanec generál Samuel Kodaj „za výzvu ke stávkám a k bojkotu stranických a veřejných funkcionářů, za otevřenou výzvu ke kontrarevoluci“. ● V Praze bylo slavnostní shromáždění k 90. výročí založení Sociálně demokratické strany a k 20. výročí sloučení této strany s KSČ. Zasloužilým představitelům bývalé Čs. sociálně demokratické strany byla předána vysoká státní vyznamenání. ● Redaktorka listu National Zeitung v NDR sdělila čs. reprezentaci cestovní agentury Čedok, že do ČSSR budou z NDR jezdit jen turisté, „kteří se nenechají ideologicky ovlivnit“. Těžištěm zájmu NDR bude zejména Polsko.

28. 6. se rozpoutala v ústředních orgánech KSČ, vlády a dalších institucích kampaň, odsuzující prohlášení „Dva tisíce slov“. ● Tajemník ÚV KSČ A. Indra rozeslal z vlastní iniciativy všem krajských a okresním výborům KSČ interní pokyny proti pokusům realizovat výzvu „Dva tisíce slov“. ● Koordinační výbor uměleckých a tvůrčích svazů ve svém prohlášení odsuzuje ovzduší hysterie a nervozity, snahu konzervativních sil, jak odvrátit pozornost od skutečných problémů země.

29. 6. předsednictvo čs. vlády dalo všem sdělovacím prostředkům k dispozici prozatímní rámcové zásady pro zřizování kolektivních orgánů podnikové samosprávy. ● V Bratislavě na Děvíně se konala manifestace čs. – sovětského přátelství. ● Na mírové slavnosti v Brně-Líšni hovořil A. Dubček a zopakoval svá slova televizního vystoupení z předchozího dne, kde žádal občany, aby nenarušovali jednotný postup v uskutečňování reforem a znovu se distancoval od deformací bývalého režimu.

30. 6. ministerstvo národní obrany oznámilo, že cvičení vojsk zemí Varšavské smlouvy skončilo a jednotky se stahují z Československa (jejich odchod se však protahoval po celý červenec). Podle informací čs. pozorovatelů cvičí sovětské a východoněmecké jednotky armády modelovou situaci potlačení „teoretické kontrarevoluce v Praze“.

Č e r v e n e c

1. 7. sekretariát ÚV KSČ vydal zprávu, že KSČ má 1 687 565 členů; v uplynulých šesti měsících přijalo členství 18 282 osob a ve stejné době zrušením členství nebo vyloučením opustilo KSČ 6956 členů. Zároveň zaujal kritické stanovisko k vystoupení Jiřího Hanzelky na besedě v Ostravě 26. 6.

2. 7. ve vojenském prostoru Milovice hodnotili vedoucí velitelé armád Varšavské smlouvy velitelsko-štábní cvičení Šumava (konalo se od 19. do 30. 6.) za přítomnosti L. Svobody, A. Dubčeka, J. Smrkovského a O. Černíka. ● Časopis Lidová armáda publikuje memorandum vědeckých pracovníků Vojenské politické akademie o čs. státních zájmech v oblasti vojenství. Memorandum podepsalo 25 pracovníků v čele s rektorem plk. Vojtěchem Menclem.

3. 7. na schůzi předsednictva ÚV KSČ schválili vydávání nových časopisů: Politika (šéfredaktor Alois Svoboda) a Teorie (šéfredaktor Lubomír Sochor); změnili název Ústavu dějin KSČ na Ústav dějin socialismu a byly zrušeny jeho vazby na ideologické oddělení ÚV KSČ, dále byl ústavní archiv povýšen na ústřední archiv KSČ. ● Rudé právo uveřejnilo rozhovor s generálním tajemníkem Hospodářské rady Valtrem Komárkem. Dále článek o federalizaci „Vztahy mezi našimi národy na pevných principech“ od Zd. Jičínského a J. Grospiče.

4. 7. stranická a vládní delegace Maďarské lidové republiky jednala v Moskvě od 27. 6. s L. Brežněvem a A. Kosyginem o situaci v ČSSR; byl dán podnět ke schůzce „pěti delegací“ bez účasti ČSSR. ● Čs. vláda jednala o návrhu zásad zákona o právu sdružovacím a shromažďovacím. ● Politické byro ÚV KSSS posílá předsednictvu ÚV KSČ dopis, v němž vyzývá ke sjednocení „zdravých sil“ proti „dubčekovskému“ vedení. ● Literární listy otiskují prohlášení k obnově činnosti sociálně demokratické strany. ● Na ministerstvu zahraničních věcí protestovala organizace KSČ proti pokusům prosadit do diplomatických služeb bývalé funkcionáře, mj. Václava Davida (1910–96), někdejšího předsedu Federálního shromáždění a ústředního výboru Svazu čs.- sovětského přátelství, který byl symbolem nehybnosti a stalinismu ve své době.

5. 7. na ÚV KSČ došly postupně dopisy ústředních stranických orgánů socialistických zemí, vyslovující obavy o osud Československa. ● Vyšší vojenský prokurátor v Příbrami obžaloval sedm bývalých příslušníků StB z týrání a vraždy dvou vězňů v roce 1948. ● V krajích se konají mimořádné konference s volbou delegátů na mimořádný sjezd KSČ. Městská organizace v Praze přijala „rezoluci o trvalém zasedání mimořádné městské konference“ až do zahájení mimořádného XIV. sjezdu. ● V Bratislavě vystoupil G. Husák s kritikou údajného sabotování příprav federalizace státu. ● Rudé právo otiskuje polemický článek J. Smrkovského „Jeden tisíc slov“.

6. 7. poslal L. Brežněv dopis A. Dubčekovi s pozváním ke schůzce šesti komunistických stran ve Varšavě. ● Nové státoprávní uspořádání posoudili zástupci Společnosti pro Moravu a Slezsko, vyslovili se přitom pro trojdílnou federaci.

7. 7. o nadcházejícím mimořádném sjezdu KSČ informovali novináře A. Dubček, O. Švestka a Z. Mlynář. ● Moskevská Pravda v odpověď na dopis čs. milicionářů sovětskému lidu vyjadřuje „podporu dělnické třídě ČSSR v jejím boji „s protisocialistickými elementy“.

8. 7. Hospodářská rada čs. vlády jednala o nejúčelnějším využití případných nabízených zahraničních úvěrů. ● Prezident republiky L. Svoboda přijal delegaci Společnosti pro lidská práva.

9. 7. v Nitře se konala celostátní konference družstevních a jednotlivě hospodařících rolníků. – V Bratislavě byla celoarmádní konference KSČ za účasti O. Černíka. ● Okresní orgány v Karlových Varech obdržely německy psaný dopis, adresovaný náčelníkovi Lidových milicí, v němž anonym upozorňuje, že mezi Sokolovem a Chebem se nacházejí v kanálu (silniční propusti) zbraně. Výjezdová skupina Veřejné bezpečnosti v Sokolově však nic nenašla, ale zpráva vzbudila velký ohlas.● Předsedou přípravného výboru čs.-britské společnosti byl zvolen Josef Grohman, bývalý předseda Mezinárodního svazu mládeže.

10. 7. Národní shromáždění zvolilo 150člennou Českou národní radu a jejího předsedu Č. Císaře. ● Rudé právo otisklo první část statě „Před rozhodnutím o nový čs. model socialismu“, kterou zpracoval mezioborový tým pro výzkum společenských a lidských souvislostí vědeckotechnické revoluce. Další dvě části byly otištěny v následujících dnech. ● Sovětská Literaturnaja gazeta odsuzuje čs. manifest „Dva tisíce slov“.

11. 7. A. Dubček informoval sovětského velvyslance v ČSSR o schůzce se šéfredaktory ústředních sdělovacích prostředků, na níž byl vysloven požadavek nepublikovat rezoluce, které požadují odchod sovětských vojsk po ukončení jejich cvičení na území ČSSR. ● Představitelé Čs.. akademie věd v dopisu sovětské Akademii poukazují na neoprávněné výpady sovětského tisku proti ČSSR a její inteligenci. ● Vláda jmenovala Z. Černíka stálým představitelem ČSSR u OSN v New Yorku. ● Čs. velvyslanec ve Francii sděluje A. Dubčekovi „krajní znepokojení vedení Francouzské komunistické strany, které se obává, že dojde k vojenskému zásahu proti ČSSR“. ● Americký senátor Clairborne Pell na tiskové konferenci v Praze a na závěr své návštěvy doporučil jmenovat čs. prostředníka k jednání s orgány GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) a s vládou USA o americkém požadavku na kompenzaci majetku znárodněného v Československu. ● Moskevská Pravda přináší článek „Útok proti socialistickým základům Československa“ od I. Alexandrova. ● Podle vyjádření vrchního velení ozbrojených sil Varšavské smlouvy „budou se jednotky přesunovat mimo území ČSSR od 13. 7. ● Deník Práce přináší stať O. Šika „Záruky straně a celé zemi“.

12. 7. předsednictvo ÚV KSČ schválilo dopisy s odpovědí vedením stran socialistických zemí, v nichž byli čs. představitelé zváni na společnou schůzku; k vyjasnění názorů však navrhuje pouze dvoustranná jednání. ● Zároveň informovalo L. Longa, generálního tajemníka Italské komunistické strany, o těchto dopisech. ● V Praze se konala tisková konference o činnosti nového útvaru svodné informace, plánu a řízení ÚV KSČ. ● Svaz komunistů Jugoslávie navrhuje žádoucí setkání A. Dubčeka a J. B. Titem. ● Rudé právo přináší rozhovor s ministrem národní obrany M. Dzúrem, aby dementoval informace o přesunu dalších cizích jednotek na území ČSSR. ● U obce Mýtina na Sokolovsku bylo nalezeno pět batohů s dvaceti samopaly značky Thompson, 1600 nábojů, třicet pistolí Walter s jedenácti rezervními zásobníky.

13. 7. podle sondy Ústavu pro výzkum veřejného mínění Čs. akademie věd roste důvěra občanů v KSČ a obrodný proces. ● Na čs. – maďarských hranicích došlo k setkání A. Dubčeka a O. Černíka s J. Kádárem. Odmítnutí čs. strany jet do Varšavy na jednání vedoucích představitelů socialistických zemí považuje J. Kádár za velikou chybu. ● Ministerstvo zahraničních věcí kategoricky odmítá možnost jednání mezi ČSSR a funkcionáři sudetoněmeckého landsmannschaftu. ● Agentura Tanjug oznámila, že se prezident J. B. Tito podivuje nad zcela neuvěřitelným sovětským záměrem použít politiky síly proti Československu. ● Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko oznamuje do Moskvy, že jeho velvyslanectví v Praze obdrželo 38 dopisů a telegramů s požadavkem na okamžitý odchod sovětských vojsk z území ČSSR a naopak devět dopisů čs. občanů, žádajících jejich setrvání v obavách před osudem socialismu v zemi. ● Rudé právo otisklo teprve v tento den text dopisu sovětskému lidu, který přijal 19. 6. celostátní aktiv Lidových milicí v Praze-Ruzyni, zatímco moskevská Pravda znění dopisu uveřejnila již 21. 6. ● Východoněmecký deník Neues Deutschland napadá demokratizační proces v ČSSR a výzvu Dva tisíce slov označuje za kontrarevoluční.

14. – 15. 7. ve Varšavě se konala schůzka vedoucích představitelů Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a SSSR. Mj. byl kritizován J. Kádár za umírněný postoj k ČSSR a T. Živkov navrhl ozbrojený zásah v ČSSR. Závěrečné komuniké konstatuje výměnu názorů na situaci v ČSSR a uvádí, že byl zaslán společný dopis ÚV KSČ. ● Vedoucí státně administrativního oddělení ÚV KSČ gen. V. Prchlík svolal tiskovou konferenci o branné a bezpečnostní politice ve vztahu k Varšavské smlouvě. ● Na ÚV KSČ bylo velvyslancům Rumunska a Jugoslávie předáno pozvání delegací těchto zemí ke dvoustranným jednáním v Praze. ● Generální tajemník ÚV Rumunské komunistické strany N. Ceaušescu prohlásil, že „rumunský lid a RKS nesdílejí názory těch, kdo mají obavy z vývoje v ČSSR“. ● ÚV Komunistické strany Velké Británie vyjádřil plnou podporu současnému čs. vedení. Stejně tak učinila delegace Komunistické strany Itálie při své návštěvě v Moskvě.

16. 7. projednalo předsednictvo ÚV KSČ společný dopis vedoucích pěti stran a vlád z jednání ve Varšavě a navrhlo odpověď, jejímž zpracováním byli pověřeni Č. Císař a Z. Mlynář. Byla schválena a otištěna v Rudém právu 18. 7. Navrhuje se v ní dvoustranné jednání čs. a sovětských představitelů 20.-21. 7. v Košicích. Dále předsednictvo projednalo otázky církevní politiky a rozhodlo vydávat týdeník Tribuna. ● V Moskvě jednala delegace Francouzské KS s L. Brežněvem, M. A. Suslovem a B. N. Ponomarjovem. ● Tajemník ÚV KS Rakouska a šéfredaktor vídeňského listu Volksstimme na závěšr své pražské návštěvy vyhlásili, že mezinárodní komunistické hnutí je povinno podpořit vedení KSČ. ● J. B. Tito prohlásil na zasedání ÚV KSJ, že KSČ a vláda ČSSR ve snaze zabezpečit další vývoj socialismu ve své zemi, daly se do boje za hluboké demokratické přeměny. ● N. Ceaušescu na slavnostním shromáždění lidu v rumunské Braile vyslovil plnou solidaritu s čs. lidem a KSČ. ● Ředitel Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomiku Antonín Šnejdárek v rozhovoru s francouzskou televizí odmítl srovnávat vývoj v Československu se situací v Maďarsku v roce 1956. ● Nejvyšší soud v Praze zrušil původní rozsudek nad bývalým ministrem vnitra Rudolfem Barákem z dubna 1962, kdy byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu „za kriminální čin“ k odnětí svobody na 15 let, a to na popud A. Novotného, s nímž vedl zákulisní ambiciózní spory. Do politického života se R. Barák už neprosadil, také vzhledem k tomu, že se podílel na formách komunistického teroru v 50. letech. ● Rudé právo otisklo článek ministra národní obrany M. Dzúra pod názvem „ČSSR – pevný článek Varšavské smlouvy“ a také rozhovor o federalizaci s G. Husákem.

17. 7. Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV zveřejnil výsledky průzkumu o aktuálních postojích čs. populace. Politiku KSČ podporuje 78 % dotázaných, proti ní je 7 % a 15 % neví. Pro okamžitý odchod cizích vojsk po cvičení „Šumava“ na území ČSSR je 91 % dotázaných, zákon o zrušení cenzury považuje za správný 86 %, nejoblíbenějšími politiky jsou A. Dubček, Č. Císař, O. Šik, L. Svoboda a J. Smrkovský. ● Sdružení zahraničních vojáků I. a II. odboje zaslalo veteránům války v Moskvě otevřený dopis, v němž se hlásí k polednové politice a zdůrazňují, že nehrozí nebezpečí kontrarevoluce. ● Neues Deutschland v NDR vydává obrodný proces v ČSSR za dílo západoněmecké vlády.

18. 7. Zvláštní vydání Rudého práva uveřejňuje Dopis pěti komunistických a dělnických stran ÚV KSČ, jakož i Stanovisko předsednictva ÚV KSČ. ● K politické situaci v zemi promluvil A. Dubček v Čs. televizi. ● V Rudém právu začíná série článků Karla Bartoška „Revoluce proti byrokracii“, dále je zde odpověď O. Švestky na článek Pavla Machonina, polemika Milana Jariše s článkem Ivana Klímy v Literárních listech o tom, že počátek konce demokratického života v KSČ nastal již na V. sjezdu této strany v roce 1929, na němž došlo k prosazení bolševizačního směru podle Klementa Gottwalda. Z KSČ odešla většina zakládajících členů (zůstalo méně než 40 000 členů) a v následujících volbách ji opustila většina voličů. ● Týdeník Kulturní tvorba přináší rozhovor s G. Husákem, který odmítá stavět demokratizace proti federalizaci. ● Týdeník Mladý svět v článku Miroslavy Filípkové zpochybňuje chování Julia Fučíka (1903-43) v době jeho věznění na pražském gestapu za nacistické okupace.

19. 7. plenární zasedání ÚV KSČ jednomyslně schválilo stanovisku k dopisu pěti komunistických a dělnických stran. ● A. Dubček a O. Černík přijali v Praze velvyslance SSSR S. V. Červoněnka. ● Vláda vzala na vědomí prozatímní seznam utajovaných skutečností, jehož příprava souvisela s novelou tiskového zákona. ● Maršál I. I. Jakubovskij poslal A. Dubčekovi dopis, jímž obviňuje gen. V. Prchlíka, že na tiskové konferenci 15. 7. neoprávněně kritizoval činnost politického a poradního sboru Varšavské smlouvy, že vyzradil přísně tajné údaje o složení a situaci spojeného vedení armád Varšavské smlouvy a jejich rozmístění. ● Návštěvou u generálního tajemníka OSN U Thanta ukončil oficiálně svou činnost stálý delegát ČSSR Milan Klusák. ● Na brífinku s mluvčím sekretariátu OSN vznesl dopisovatel ČTK Karel Král otázky, směřující k vyjádření o současné situaci v ČSSR. Krátce nato vydal generální tajemník OSN U Thant prohlášení, v němž se distancoval od smyslu položených otázek. ● V Čs. televizi pronesl projev O. Černík k současné politické situaci v zemi. ● Návrh Italské komunistické strany svolat urychleně konferenci komunistických stran zemí celé Evropy, považuje ÚV KSSS za nevhodný a nebezpečný. ● Moskevská Pravda píše o nálezu tajného skladu zbraní na Sokolovsku v ČSSR, které prý „byly zřejmě dodány z NSR pro sudetské revanšisty a stoupence starých pořádků v Československu“. ● Zvláštní číslo Literárních listů je orámované hesly: Jsme dospělí a svéprávní, nepotřebujeme nápovědu, nemáme se za co omlouvat, své problémy si vyřešíme sami, jen svobodní občané jsou hodni socialismu“.

20. 7. generální tajemník Francouzské KS Waldeck Rochet vedl od 19. 7. v Praze rozhovory s A. Dubčekem, O. Černíkem, J. Lenártem, Č. Císařem, J. Hájkem a O. Kaderkou. ● Sovětská vláda zaslala čs. vládě nótu vyjadřující znepokojení nad objevem úkrytu zbraní na Sokolovsku a požadující umístit na čs. západních hranicích spojenecké armádní jednotky. ● V zemích Varšavské smlouvy – Bulharsku, Maďarsku, NDR, Polsku a SSSR vyhlásili vojenskou pohotovost. ● Ministr zahraničí NSR W. Brandt se vyslovil proti manévrům bundeswehru, které se mají konat v blízkosti čs. hranic – mohly by mít velmi nežádoucí zahraničně politické důsledky. ● Na neznámém místě v okolí Plzně se uskutečnila tajná porada několika bývalých náčelníků StB, kterou inicioval pplk. J. Ripl.

21. 7. Předsednictvo ÚV KSČ odmítlo návrh KSSS uspořádat dvoustrannou schůzku na území SSSR. ● Francouzská KS odvolává svůj návrh na svolání konference evropských komunistických stran k situaci o Československu. ● KS Rumunska „přeje z celého srdce úspěch KSČ“ v deklaraci, která má 2000 slov. ● Ministr vnitra J. Pavel dementuje zprávy o odhalení další skrýše zbraní na Karlovarsku a vyjadřuje názor, že jde o provokaci. ● V Kojetíně znovu instalovali sochu T. G. Masaryka, kterou komunisté odstranili v roce 1953. ● Rudé právo přináší stať J. Smrkovského „Naše národní zájmy a internacionální odpovědnost“. ● Sovětský list Krasnaja zvězda píše o tom, že v ČSSR ve více okresech bylo objeveno „několik tajných skrýší zbraní“. ● List NDR Neues Deutschland ke zprávám o nálezu zbraní v ČSSR uvádí, že je dodali bonnští pašeráci ve službách sudetoněmeckého landsmanšaftu.

22. 7. předsednictvo ÚV KSČ bylo informováno předsedou vlády O. Černíkem o zabezpečení čs. - západních hranic v souvislosti s nótou vlády SSSR. Projednalo též návrh odpovědi na dopis politbyra ÚV KSSS o dvoustranných jednáních. ● Sovětská agentura TASS oznámila, že politbyro ÚV KSSS vyslovilo souhlas s tím, aby se dvoustranná schůzka konala na čs. území. ● Ministr zahraničí USA D. Rusk předal sovětskému velvyslanci A. Dobryninovi oficiální protest proti sovětským tvrzením, že USA se aktivně podílejí na posledních událostech v Československu. ● Moskevská Pravda uveřejnila článek „Ke stanovisku předsednictva ÚV KSČ“, v němž vytýká vedení KSČ, že dopis pěti stran“ se nesetkal s podporou a porozuměním a nepřispěl tak k upevnění přátelství. ● Sovětský disident Anatolij Marčenko poslal redakcím Rudého práva, Práce, Literárních listů, dále L´Humanité, L´Unitá, Morning Star, Izvěstije a rozhlasové stanici BBC otevřený dopis, v němž odsuzuje pomlouvačnou kampaň, kterou vede sovětská vláda proti Československu a varuje před nebezpečím vojenského potlačení jeho reformních snah. ● Generální ředitel cestovní kanceláře Čedok pozval ředitele oficiálních cestovních kanceláří spojeneckých zemí k návštěvě Československa, aby tak poznali skutečný život v naší zemi.

23. 7. politické byro ÚV Francouzské KS přijalo usnesení odsoudit veřejně SSSR, podnikne-li jakýkoli násilný krok proti Československu. ● Velitel Pohraniční stráže gen. Peprný vydal prohlášení o plném zabezpečení čs. státních (zejména západních) hranic. ● List Krasnaja zvězda otiskuje ostře kritický článek „Komu prokazuje službu čs. generál V. Prchlík“ v souvislosti s tiskovou konferencí 15. 7. ● V oblastech západních hranic SSSR, Běloruska, Ukrajiny a Lotyšska začalo třítýdenní týlové vojenské cvičení - „největší cvičení týlových jednotek v dějinách sovětských ozbrojených sil“. Do armády bylo povolány tisíce záložních vojáků a navzdory žním bylo pro armádu rekvírováno velké množství nákladních automobilů. ● Čs. velvyslanectví v Berlíně informovali tři čs. občané, žijící trvale na území NDR, že jim byla nabídnuta spolupráce s Radio DDR International, které má zahájit vysílání v českém a slovenském jazyce. Tuto nabídku čs. občané odmítli. ● Předsednictvo Svazu čs. filmových a televizních umělců odeslalo dopis obdobným svazům v socialistických zemích s pozváním k návštěvě ČSSR. Podobný dopis zaslalo také vedení Svazu čs. spisovatelů a Svazu čs. skladatelů. ● Časopis Student začal publikovat rozhovory se členy české sekce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. ● Čs. televize opakovala pro velký zájem diváků seriál Oty Šika o výhledech naší ekonomiky (Jak stavíme, jak vyrábíme a jak žijeme).

24. 7. v pražském Slovanském domě byl veřejný mítink Klubu angažovaných nestraníků (KAN), kde bylo sděleno, že bylo přijato téměř 50 000 přihlášek do jeho řad, že je financován z dobrovolných příspěvků a též z výtěžků koncertů Karla Gotta. ● Sovětský akademik Konstantinov polemizuje v listu Pravda s Č. Císařem. ● Ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení, jímž označuje za „politováníhodné a naší zahraniční politice neodpovídající otázky“, které dopisovatel ČTK Karel Král položil mluvčímu sekretariátu OSN. Vyvolaly dojem, že jde o pokus angažovat OSN v otázkách vztahů ČSSR k jeho socialistickým sousedům. ● Týdeník Reportér uveřejnil článek „Obrodný proces v New Yorku“ s ostrou kritikou poměrů v čs. misi při OSN. ● Ústředí čs. novinářů vydalo stanovisko k „extrémistickým postojům některých redakcí, zejména Studenta“. ● Týdeník Obrana lidu a časopis Student sdělily, že nebudou nadále publikovat rozhovory s pracovníky Rádia Svobodná Evropa.

25. 7. předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo zrušit státně administrativní oddělení ÚV KSČ, do jehož činnosti spadaly záležitosti čs. armády, bezpečnosti, soudnictví a prokuratury. Obor justice a část odboru bezpečnosti byly zařazeny do oddělení státních volených orgánů. Z odboru Lidových milic byl vytvořen samostatný útvar – štáb Lidových milicí. Veřejnosti bylo oznámeno , že dosavadní vedoucí oddělení ÚV KSČ gen. V. Prchlík se vrátil do armády. ● Z kanceláře předsedy vlády O. Černíka vzešlo dementi, že „generál V. Prchlík není oprávněn hodnotit úroveň práce Politického poradního výboru a nebyl nikým pověřen vydávat takové informace novinářům“. Dementi vydala ČTK na základě textu dodaného mluvčím čs. vlády F. Kouřilem. ● Vojenská rada ministerstva národní obrany projednala dopis sovětského maršála I. I. Jakubovského s kritikou vystoupení gen. V. Prchlíka, a ztotožnila se s touto kritikou. ● Literární listy uveřejnily „Poselství občanů předsednictvu ÚV KSČ“, jehož autor Pavel Kohout vyslovuje důvěru představitelům země, kteří budou při jednání s představiteli KSSS zastupovat naše národy. Tím byla také zahájena neorganizovaná podpisová akce, kterou zakrátko podepsalo milión občanů a která vyzněla ve spontánní výzvu k vytvoření zvláštního fondu republiky. ● Novým ředitelem Čs. rozhlasu byl jmenován Zdeněk Hejzlar.

26. 7. sovětská vojska protivzdušné obrany uskutečnila cvičení, během něhož došlo k přesunu sovětských leteckých sil do Německé demokratické republiky. ● Vojenská rada ministerstva národní obrany převedla vojenskou kontrarozvědku z ministerstva vnitra a projednala otázky vnitřní a vnější bezpečnosti státu. ● Předseda vlády O. Černík obdržel dopis předsedy rady ministrů NDR, v němž se upozorňuje na plánovaný sraz sudetoněmeckého landsmanšaftu bezprostředně u hranic s ČSSR. Současně je v dopisu zpochybněna bezpečnost těchto čs. hranic.● A. Dubček pronesl projev v Čs. rozhlase a Čs. televizi, v němž ujistil občany, že nezklame jejich důvěru při nadcházejícím jednání se sovětskými představiteli. ● Rudé právo přineslo článek O. Šika „Dojmy těchto dnů“ a článek „Myslíme na vás“, vyslovující všeobecnou podporu Dubčekovu vedení před schůzkou v Čierné nad Tisou (nebo též Čierna pri Čope) na čs. – sovětské hranici. ● Byla odstartována celorepubliková podpisová akce pod heslem „Socialismus - spojenectví – suverenita.- svoboda“.

27. 7. velvyslancům socialistických zemí v Praze byl předám dopis předsedy vlády O. Černíka s objasněním některých tvrzení o odkrytí čs. Státních hranic, zejména s NSR a Rakouskem. ● Generální tajemník Španělské komunistické strany Santiago Carrillo prohlásil, že SSSR odsoudí, dojde-li k jakémukoli kroku proti Československu.

28. 7. L. Svoboda, A. Dubček, O. Černík a J. Smrkovský poděkovali prostřednictvím ČTK všem občanům za podporu stanoviska předsednictva ÚV KSČ v nastávajících jednáních s představiteli KSSS. Ještě týž den odletěli do Košic, odkud pokračovali vlakem do Čierné nad Tisou. ● V Televizních novinách vystoupil předseda Národního shromáždění J. Smrkovský v podobném duchu. ● V Sofii byl zahájen IX. Světový festival mládeže a studentstva(trval až do 6. 8.), na němž byly zaznamenány snahy o bojkot vystoupení oficiální čs. delegace.

29. 7. v Čierné nad Tisou byly zahájeny rozhovory mezi představiteli předsednictva ÚV KSČ a politbyra ÚV KSS. ● Čs. velvyslanectví v Moskvě předalo pět sovětských komunistů (generál P. Grigorenko, A. Kosťorin, V. Pavlinčuk, S. Pisarev a I. Jachimovič) dopis, v němž vyslovili souhlas s novou linií KSČ a odsoudili sovětský nátlak na Československo. ● Za svůj otevřený dopis čs. a zahraničnímu tisku (viz 22. 7.) byl zatčen disident A. Marčenko, avšak formálně byl obviněn „za porušení předpisů souvisejících s občanským průkazem“. ● Sovětská cestovní kancelář Sputnik zrušila zájezdy pěti skupin občanů do ČSSR. ● Ministerstvo vnitra vydalo prozatímní seznam utajovaných skutečností ČSSR a rozeslalo jej šéfredaktorům a vydavatelům hromadných sdělovacích prostředků. ● ČTK uveřejnila stanovisko Vojenské rady ministerstva národní obrany k případu gen. V. Prchlíka, kde mj. uvádí „ke sdělením na tiskové konferenci 15. 7. ho nikdo nezmocnil a nevyjadřují oficiální stanovisko“. ● Pokračuje příliv dopisů, prohlášení a rezolucí, zasílaných nejen na předsednictvo ÚV KSČ, ale všem redakcím hromadných sdělovacích prostředků, stejně tak stoupá počet těch, kteří zvou k návštěvám do ČSSR sovětské občany a četné partnerské organizace.

30. 7. všechny oficiální deníky Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky Polska a SSSR se vyslovují kriticky a ostře velkými články k situaci v ČCSR, bulharské Rabotničeko delo píše, že v Praze byla s prudkou silou rozvinuta protisovětská a protisocialistická psychóza, vláda NDR požaduje, aby byl v zemi rozšiřován Volkszeitung, německy psaný týdeník, vycházející v Praze, moskevská Pravda píše o tom, že se „nelze smířit ani s pokusy hledat nějaké nové varianty marxismu, aby se tak zdůvodnily všelijaké úchylky od jeho principů“. ● Zejména pak přináší pod názvem „Chráníme naše přátelství jako zřítelnici našeho oka“ text dopisu 99 zaměstnanců pražského podniku Praga, který byl iniciován V. Dvořákem, velitelem závodní jednotky Lidových milicí a jejíž příslušníci ho předali sovětskému velvyslanectví v Praze. V závodě se 4500 zaměstnanci došlo ke spontánnímu odporu proti znění tohoto dopisu a jeho signatářům, který přerostl k odsouzení po celé republice. ● Čs. velvyslanectví ve Varšavě informuje o velkém soustředění sovětských tanků v Polsku, přesouvajících se k polsko- čs. hranicím. ● Západoněmecká zpravodajská služba předložila vládě NSR zprávu o koncentraci dvaceti divizí u hranic NDR-ČSSR a zdůraznila v ní, že jde o eminentní nebezpečí vojenské akce proti Československu. ● Předseda Komunistické strany Rakouska jednal v Jugoslávii s J. B. Titem a podle listu Volksstimme prohlásil, že „nové vedení KSČ si zasluhuje důvěru a plnou podporu“. ● Vedení KS Švédska poslalo dopis ÚIV KSČ, v němž vyjadřuje plnou podporu v boji za obrodu společnosti v Československu. – Americký velvyslanec se vrátil do USA se zprávami o tom, že SSSR je připraven vojensky zasáhnout v Československu. ● Americký list Evening Star uvádí, že podle moskevského zpravodaje UPI trvají rozhovory v Čierné nad Tisou déle, než se původně čekalo a cituje doslova “čím více obě strany hovoří, tím větší je v Moskvě pocit, že se nalezne mírové urovnání...“ ● V pražské budově ÚV KSČ došlo k velkému shromáždění, které tajemníci ÚV KSČ Č. Černík a V. Slavík informovali o probíhajícím jednání v Čierné nad Tisou. ● Prostřednictvím ČTK bylo oznámeno, že o jednání v Čierné nad Tisou byly podány informace „jen v rozsahu běžného zpravodajství sdělovacích prostředků“. ● Prezidium Nejvyššího soudu ČSSR zrušilo jako nezákonné soudní rozsudky z konce 40. a počátku 50. let nad padesáti obviněnými v různých politicky inscenovaných procesech, mj. M. Horákovou, Z. Kalandrou, F. Zemínovou, B. Modrým, V. Roziňákem, S. Konopáskem a dalšími. ● Rudé právo otisklo článek pracovníka nového Ústavu dějin socialismu (bývalý Ústav dějin KSČ) Zdeňka Bradáče pod názvem Rozcestí internacionalismu – trváme na leninských principech rovnoprávnosti.

31. 7. z prvního jednání České národní rady byl zaslán pozdravný dopis delegacím KSČ a KSSS do Čierné nad Tisou. Předseda ČNR Č. Císař ve svém projevu hovořil o základních koncepcích české politiky. Zdůraznil, že schůze se koná v historické síni českého sněmu, kde se 28. října 1918 ujal správy našich zemí Národní výbor a kde 14. listopadu téhož roku byl zvolen T. G. Masaryk prvním prezidentem naší republiky. Také první ústava ČSR byla zde schválena 29. února 1920. ● Na téže schůzi byli zvolení za místopředsedy J. Špaček, V. Jedlička, F. Válek a J. Lochner, dále byly ustaveny: státoprávní komise (Předseda Z. Jičínský), ekonomická (L. Veltruský), kulturní (J. Kříž), správní (J. Kempný) a organizační (Z. Hejzlar). – Čs. velvyslanectví v NDR obdrželo informaci o přítomnosti silných tankových a raketových jednotek u německo-čs. hranic, a o povolání tří ročníků vojáků v záloze na vojenské cvičení. ● Všechny deníky v NDR přetiskují z moskevské Pravdy dopis 99 Pragováků. Armádní list Volksarmee k tomu navíc dodává, že “kontrarevoluci v ČSSR se musí ukázat, zač je toho loket a k tomu je ochotno několik tisíc marxisticko-leninských soudruhů“. ● Hudební agentura v NDR zrušila smlouvu na plánované vystoupení čs. orchestru Karla Krautgartnera, protože jeho vedouc í podepsal „pamflet 2000 slov“. ● Rumunský list Scienteia (orgán ÚV Rumunské komunistické strany) napsal, že Rumunsko a jeho pracující pohlížejí na novátorské změny v ČSSR se sympatiemi jako přínos celé věci socialismu ve světě. ● Ve Velké Británii filozof Bertrand Russell vyzval levicově zaměřené kruhy na celém světě, aby organizovali podpisovou petici, která bude odeslána předsedovi rady ministrů,aby veřejně prohlásil, že „Sovětský svaz nemá v úmyslu použít proti Československu vojenskou sílu“. ● V Opavě oznámila své ustavení Matice slezská.

S r p e n

1. 8. v Čierné nad Tisou skončilo jednání vedoucích představitelů KSČ (členové předsednictva ÚV KSČ - L. Svoboda, A. Dubček, F. Barbírek, V. Biĺak, O. Černík, D. Kolder, F. Kriegel, J. Piller, E. Rigo. J. Smrkovský, J. Špaček, O. Švestka, dále kandidáti předsednictva A. Kapek, J. Lenárt a B. Šimon, jakož i předseda Ústřední kontrolní revizní komise ÚV KSČ M. Jakeš) a KSSS (členové politbvyra ÚV KSSS - L. I. Brežněv, G. J. Voronov, A. N. Kosygin, K. T. Mazurov, A. J. Pelše, N. V. Podgornyj, M. A. Suslov, A. N. Šelepin a P. J. Šelest, dále kandidáti politbyra P. N. Děmičev, P. N. Mašerov a tajemníci K. F. Katušev a B. N. Ponomarjov). ● Okamžitě po tomto jednání se koná mimořádná schůze předsednictva ÚV KSČ, aby přijalo příslušná opatření, jak zabezpečit závěry jednání. Ve společném komuniké se uvádí, že obě strany se dohodly na mnohostranném setkání 3. 8. v Bratislavě. ● Ještě předtím krátce po půlnoci telefonicky žádal O. Černík ministra vnitra J. Pavla, aby dal zabavit náklad posledního čísla týdeníku Reportér, v němž je karikatura, která se „nelíbí L. Brežněvovi“. Ministr vnitra tento příkaz odmítl splnit. ● Bezprostředně po příletu čs. delegace poskytli A. Dubček a O. Černík Rudému právu krátký rozhovor o jednání. ● V Čs. rozhlase a Čs. televizi byl vysílán krátký projev prezidenta republiky L. Svobody o jednání v Čierné nad Tisou. ● Na Staroměstském náměstí v Praze došlo k neorganizovanému mítinku Pražanů a dalších občanů, na němž vystoupil se svým projevem J. Smrkovský o výsledcích jednání v Čierné na Tisou. ● Vláda schválila komplex opatření v národohospodářské oblasti, mj. návrh hospodářské směrnice na rok 1969. ● Sekretářem České národní rady byl na první schůzi jejího předsednictva jmenován Zdeněk Vácha. ● Literární listy otiskly výzvu k závodům, institucím a jednotlivcům, aby psali na sovětské velvyslanectví, ale i svým přátelům do SSSR o skutečné situaci v Československu. ● Sovětský velvyslanec v Bulharsku A. M. Puzanov informoval Moskvu o rozhovorech s T. Živkovem. Ten prohlásil, že „Dubčekovi, Černíkovi a Smrkovskému nelze důvěřovat... situace v Československu je krajně nebezpečná... sionismus se ovšem projevuje aktivně i v jiných zemích... je nutno využít všechny dostupné prostředky, včetně sil armád Varšavské smlouvy, pokud to situace vyžaduje. Naším názorem je: donutit je ke kapitulaci!“ - Sovětský velvyslanec v Berlíně P. A. Abrasimov informoval Moskvu o závěrech jednání politbyra ÚV SED. Je nutné všemi dostupnými prostředky potlačit reakční a kontrarevoluční síly v Československu, odhalit chyby jak dřívějšího, tak současného vedení KSČ a vlády ČSSR, společně pak vypracovat program nápravy těchto chyb a ozdravení situace v zemi. ● Čs. velvyslanectví v Budapešti informuje o pohybech maďarských a sovětských vojenských jednotek, směřujících k maďarsko-čs. hranicím.

2. 8. do Bratislavy přicestovaly postupně delegace nejvyšších státních a stranických představitelů: z Bulharska T. Živkov, S. Todorov a K. Kubadinski; z Maďarska J. Kádár, J. Fock a Z. Komoscin; z Německé demokratické republiky W. Ulbricht, W. Stoph, E. Honecker, M. Mattern, G. Mittag a H. Axen; z Polska W. Gomulka, J. Cyrankiewicz, Z. Kliszko a A. Starwicz; ze Sovětského svazu L.I. Brežněv, N.V. Podgornyj, A.N. Kosygin, M. A. Suslov, P.J. Šelest, K.P. Kaťušev a B.N. Ponomarjov; čs. delegaci tvořili A. Dubček, L. Svoboda, O. Černík, V. Biĺak a J. Lenárt. Během dne se uskutečnila četná vzájemná a dvoustranná jednání, večer schůzka prvních tajemníků KS a předsedů vlád zemí „pětky“ (tj. bez účasti ČSSR a Rumunska), poté došlo k společnému zasedání všech šesti zemí, kde informoval L. Brežněv o jednání v Čierné nad Tisou. ● V Berlíně ukončila desetidenní návštěvu delegace Komunistické strany USA, která zde pobývala na pozvání SED. Obě strany se dohodly na společném prohlášení - považují v něm za nepřípustné dovolit kontrarevolučním silám , aby ohrožovaly existenci socialismu pod záminkou liberalizace a demokratizace. ● Orgán KS USA Daily World přinesl článek o plánu protisocialistických sil na uchopení moci v ČSSR, k likvidaci komunistů a obnově kapitalismu. Mezi účastníky spiknutí mají být mj. katolické strany v NSR a Rakousku, vedení Socialistické internacionály, Svobodná Evropa, Bundeswehr, v ČSSR pak bývalí nacisté, trockisté, sociální demokraté, Čs. strana lidová, bývalí důstojníci, jmenovitě pak ministr spravedlnosti B. Kučera. ● W. Gomulka při odjezdu polské delegace na jednání do Bratislavy vyjádřil rozmrzelost na sovětským ústupným souhlasem se schůzkami v Čierné a Bratislavě, v nichž jde pouze o odklad, nikoli řešení. Samotný „demokratizační proces v ČSSR již nyní působí potíže v určitých vrstvách polského obyvatelstva“.

3. 8. v Bratislavě se koná společná porada představitelů ČSSR, Bulharska, Maďarska, NDR, Polska a SSSR. V prohlášení je mj. zdůrazněno, že ochrana a upevnění socialistických vymožeností v jednotlivých socialistických zemích jsou společnou internacionální povinností každé socialistické země a všech zemí navzájem. ● Pracovník sekretariátu ÚV KSČ Radko Kaska, pomocník D. Koldera, předal tajně L. Brežněvovi tzv. „první zvací dopis“ (teprve po otevření archivů v 90. letech se ukázalo, že dopis podepsali V. Biĺak, D. Kolder, A. Indra, O. Švestka a A. Kapek, kteří žádali přímo L. Brežněva o vojenskou pomoc.) ● Podle oznámení ministerstva národní obrany opustily čs. území poslední vojenské jednotky Varšavské smlouvy, které se účastnily velitelsko-štábního cvičení ve dnech 20. až 30, června. ● Na zasedání Ústředí novinářů ČSSR v Bratislavě byla vznesena kritika nedostatečné informovanosti o jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Mezi novináře přišel O. Černík a poskytl podrobné informace o programu jednání šesti komunistických stran v Bratislavě.

4. 8. uveřejňuje Rudé právo prohlášení starých členů KSČ, kteří vyjadřují podporu Dubčekově politice. Mezi podpisy jsou mj. Gustav Bareš, Milan Jariš, Bedřich Rattinger, Pavel Reiman, Gertruda Sekaninová – Čakrtová, Josefa Slánská, Gríša Spurný, Marie Švermová a Marie Zápotocká. ● ČTK vydala prohlášení Alexeje Čepičky o jeho činnosti v souvislosti s politickými procesy, a tvrdí, že za ně nenese žádnou odpovědnost. ● Deník Práce otiskl rozhovor s M. Hüblem o suverenitě a principu socialistického internacionalismu. ● V Čs. televizi hovořil ve večerních hodinách A. Dubček k jednáním v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Ujistil veřejnost, že „nebyly přijaty žádné tajné dokumenty a tato jednání otevřela našemu obrodnému procesu další potřebný prostor... zcela otevřeně říkám, že není žádných opodstatněných obav o naši suverenitu... věříme, že se tak vytváří ovzduší klidu a důvěry pro naši další úspěšnou práci...“ ● Americký list Washington Post v článku „Sovětská Playa Giron“ srovnává výsledek schůzek v Čierné nad Tuisou a Bratislavě s konfrontací mezi USA a Kubou v roce 1961.

5. 8. v Praze se konal aktiv 6000 funkcionářů, který svolal ÚV KSČ a městský výbor KSČ v Praze o výsledcích porad v Čierné nad Tisou a Bratislavě. D. Kolder hovořil o hospodářských aspektech dosažených dohod, Z. Mlynář osvětlil koncepci a postoje KSČ při řešení vnitropolitických úkolů, jež obsahuje Akční program strany. ● Na schůzi ÚV Národní fronty podal podobnou zprávu o jednáních F. Kriegel. ● V pražském podniku Praga se konalo shromáždění za účasti Č. Císaře. Označilo dopis 99 pragováků, poslaných do SSSR, jako nevhodný, který mohl ztížit jednání čs. delegace. ● Ze štábu spojeného velení ozbrojených sil států Varšavské smlouvy bylo oznámeno, že generál Sergej Štemenko, odborník na útočné operace, nahradil ve funkci náčelníka štábu Michaila Kazakova.

6. 8. schůze předsednictva ÚV KSČ projednala výsledky jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě a zabývala se kontrolou příprav mimořádného XIV. sjezdu KSČ, od něhož se očekávalo vyřešení mnoha problémů a jisté uklidnění ve vztazích mezi socialistickými zeměmi. ● Na poradě se šéfredaktory hromadných sdělovacích prostředků ministr národní obrany M. Dzúr popřel, že by odchod V. Prchlíka ze stranické funkce na ÚV KSČ byl vyvolán reakcí sovětského tisku (zejména listem Krasnaja zvězda). Na výroky V. Prchlíka z jeho tiskové konference 15. 7. prohlásil, že naopak čs. armáda je moderní a bojeschopná.

7. 8. na schůzi sekretariátu ÚV KSČ bly projednány přípravy mimořádného XIV. sjezdu KSČ, dále rehabilitace Josefa Grohmana, který byl odvolán v roce 1952 z funkce předsedy Mezinárodního svazu studentstva – 9. 7. byl zvolen za předsedu nově ustavené čs. – britské společnosti v Praze. ● Bylo také rozhodnuto vrátit členství v KSČ 16 bývalým členům a byl projednán návrh směrnic k zaznamenávání dřívějšího členství v sociálně demokratické straně do členských legitimací KSČ. ● J. Kádár referuje na stranickém zasedání o jednáních v Čierné nad Tisou a Bratislavě, hodnotí je jako obrat, po němž se v činnosti bratrských stran dostávají do popředí politické prostředky. ● Moskevský rozhlas popřel zprávy, že sovětskému vedení bylo předání varování USA, aby „neposílalo do Československa vojenské jednotky“, protože „USA by byly pro tlakem veřejnosti nuceny odsunout projekt bilaterálních odzbrojovacích jednání“. Dále moskevský rozhlas zdůraznil, že žádný americký činitel, včetně amerického velvyslance Bohlena v SSSR, nevyslovil takovou hrozbu. ● V anglických a francouzských diplomatických kruzích kolovala nepotvrzená zpráva, že Ch. de Gaulle varoval sovětského velvyslance ve Francii před vojenským zásahem vůči ČSSR. ● Redaktoři armádního tisku zaslali A. Dubčekovi dopis, v němž ho žádají, aby jim sdělil, za jakých okolností byl odvolán ze stranické funkce V. Prchlík. ● Koordinační výbor tvůrčích svazů hodnotil dosavadní vývoj jako politickou realitu, dávající dostatečný prostor k rozvíjení polednového demokratizačního procesu. ● Na Fond republiky až dosud darovali čs. občané více než 32 miliónů korun a na Zlatý poklad 4,428 kg zlata.

8. 8. vláda vyslechla informaci o výsledcích jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě, posoudila čs. návrh dalšího rozvoje mezinárodní dělby práce a činnosti Rady vzájemné hospodářské pomoci. ministerstvo zahraničních věcí ve veřejném prohlášení odsoudilo plánovaný sraz sudetoněmeckého landsmanšaftu v Schirndingu poblíž německo-čs. hranic, a zdůraznilo, že aktivita revanšistů ztěžuje normalizaci styků s Německou spolkovou republikou. ● V Praze se zastavil při návratu z Moskvy demokratický senátor USA Mike Mansfield a jednal s J. Smrkovským. ● Rozkazem ministra vnitra byla vyčleněna z působnosti StB veškerá činnost související s odhalováním trestných činů, přičemž výkonné útvary politické a ideologické diverze byly zrušeny. ● Ve Svobodném slově byl otištěn pod názvem „Právo vrazit nůž do zad“ ostrý útok sociologa M. Jodla proti signatářům dopisu 99 pragováků, „kteří by se měli odstěhovat tam, kde hledají podporu a nacházejí odezvu“. ● František. Šamalík v Literárních listech rozebírá otázky politické opozice. ● Na Slovensku obnovili Společnost přátel Jugoslávie, jejíž činnost byla zastavena v roce 1948.

9. 8. přijela na návštěvu ČSSR na pozvání ÚV KSČ delegace ÚV Svazu komunistů Jugoslávie v čele s Josipem Broz – Titem, nadšeně vítaná všemi Pražany. V rozhovorech a při návštěvě, která trvala až do 11. 8., potvrdil J. B. Tito svoji podporu Československu, vyjádřil ale také obavy z důsledků možného rozkolu s Moskvou pro osud čs. reformy. ● A. Dubček požádal ministra vnitra J. Pavla o předkládání denních informací „o vývoji situace v zemi, jakož i o opatřeních ministerstva vnitra k bezprostředním organizátorům různých akcí“. Učinil tak v souvislosti s podpisovou akcí za zrušení Lidových milicí, která byla v Praze zahájena a pokračovala několik dalších dnů i mimo Prahu. ● Bezpečnostní orgány údajně zjistily, že mezi aktivními agitátory bylo přes 50 agentů StB. ● Na krajských aktivech v Ostravě referuje Č. Císař a v Českých Budějovicích Z. Mlynář. ● Náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta republiky byl jmenován plk. Václav Kužel. ● V Plzni byl založen „Dubček – klub“.

10. 8. Ministerstvo zahraničních věcí prostřednictvím čs. mise v OSN oficiálně protestovalo proti způsobu psaní amerického tisku o Československu a jeho zahraničních představitelích. ● Rudé právo uveřejnilo návrh nových stanov KSČ. ● Na zasedání Matice slovenské v Martině byl zvolen jejím předsedou Laco Novomeský.

11. 8. agentura TASS oznámila, že “spojovací jednotky a štáby sovětské armády , národní lidové armády NDR a polské lidové armády zahájily společné cvičení na západních hranicích Ukrajiny a v jižních oblastech Polska a NDR“. ● Italský deník L´Unitá přinesl rozhovor s O. Černíkem o výsledcích schůzek v Čierné a Bratislavě a o pokračování polednového vývoje. ● V Martině se konala manifestace k výročí Matice slovenské za účasti prezidenta republiky L. Svobody.

12. 8. v Karlových Varech došlo k setkání A. Dubčeka a W. Ulbrichta. Na závěr byla tisková konference, jíž se zúčastnili též předsedové vlád obou zemí - W. Stoph a O. Černík. ● Na pozvání ministra zahraničních věcí J. Hájka přicestoval na návštěvu Československa generální sekretář OSN pro obchod a rozvoj Raul Prebisch. Během tří dnů byl přijat prezidentem republiky L. Svobodou a předsedou vlády O. Černíkem. ● V Praze se konala celostátní porada okresních stranických tajemníků pro ideologickou práci a mj. jednala o zaměření oslav 50. výročí založení Československé republiky. ● Ústředí čs. novinářů spolu s vedením závodu Praga uspořádalo v závodě besedu novinářů s pracujícími závodu, aby se vzájemně informovali o situaci, kterou vyvolal „Dopis 99 pragováků“. ● Prostřednictvím ČTK zveřejnil Kriminalistický ústav Veřejné bezpečnosti výsledkY odborné expertízy zbraní, nalezených na Sokolovsku: všechny zbraně pocházejí z období 2. světové války, nebyly na nich nalezeny žádné daktyloskopické stopy, použitá konzervační vazelína není vyráběna ani používána v ČSSR, tři tlumoky jsou zahraniční a dva československé výroby.

13. 8. schůze předsednictva ÚV KSČ jednala o stavu příprav mimořádného XIV. sjezdu KSČ a přípravách federativního uspořádání republiky. A. Indra a D. Kolder navrhli přednostně projednat jimi zpracovaný návrh Prohlášení k situaci v zemi. Návrh byl odmítnut s tím, aby jeho předkladatelé vypracovali návrh konkrétních opatření, pokud by jejich nezbytnost vyplynula ze skutečné situace a předložili tento návrh na zasedání předsednictva ÚV KSČ 20. 8. ● A. Dubček hovoří telefonicky s L. Brežněvem, který vyjadřuje nespokojenost s plněním dohod v Čierné nad Tisou a Bratislavě. Hovoru, který trval 75 minut, se zúčastnil také J. Smrkovský. ● Sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko jednal s A. Dubčekem a O. Černíkem. ● Ministr kultury a informací M. Galuška přijal poradce prezidenta USA Rogera Stevense a amerického spisovatele Stanleye Younga. ● Sovětský ministr národní obrany A. Grečko spolu s náčelníkem Hlavní politické správy Rudé armády I. I. Jepišovem přiletěli do Drážďan, aby se seznámili s prací velitelů, štábů a politických orgánů ve vojenských útvarech NDR, jak informoval sovětský deník Krasnaja zvězda. ● Skupina čs. novinářů navštívila v Bonnu ministra rozvojové pomoci J. Wischnewského, který je informoval o otázkách vnitřní a zahraniční politiky Německé spolkové republiky. ● Rada Národního výboru hl.m. Prahy vydala prohlášení, že „konání veřejného shromáždění občanů je třeba hlásit včas příslušnému Národnímu výboru... a pokud jde o podpisové akce, je nutno si vyžádat souhlas ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství“. Pro tzv. Hyde Park, kterým se až dosud stala proluka po bývalém paláci Myslbek Na Příkopě a na Staroměstském náměstí, byla vyhrazena část plochy na letenské pláni v Praze.

14. 8. sovětský velvyslanec S. V. Červoněnko odevzdal A. Dubčekovi prohlášení politbyra ÚV KSSS, kterým se vyjadřuje nespokojenost nad čs. vývojem, zejména nad neplněním dohod z Čierné nad Tisou a Bratislavy, a to především ze strany předsednictva ÚV KSČ. ● Předsednictvo ÚV Národní fronty se zabývalo zásadami připravované federace a ustavením prozatímního ÚV České Národní fronty. ● Předsednictvo Městského výboru KSČ v Praze přijalo stanovisko k „Dopisu 99 pragováků“, který byl nevhodný, jednostranný a neodpovídající vývoji a politické situaci ve straně i v zemi. Zároveň však zdůraznilo, že „politická neprozíravost pisatelů nemůže být důvodem k jejich perzekuci v zaměstnání, ani ve společnosti“. ● Rudé právo uveřejnilo plný text „Dopisu 99 pragováků“ a článek S. Oborského „Odpovědnost 4500“ (číslo znamená celkový počet zaměstnanců závodu Praga). Tajemník ÚV KSČ J. Lenárt přijal nového šéfredaktora časopisu Otázky míru a socialismu K. I. Zadorova, setkání se zúčastnil také P. Auersperg, sekretář redakční rady časopisu. ● V Brně se konal aktiv 1200 funkcionářů, na němž referoval J. Špaček o obecnějších souvislostech jednání v Čierné nad Tisou a Bratislavě. ● Zvláštní číslo brněnského časopisu Index přineslo argumenty na podporu vytvoření trojdílné federace – Čech, Moravy a Slovenska. ● Ze čtvrtletníku Křesťanské akademie v Římě s názvem Studie přetiskl časopis Student bibliografii krásné české literatury vydané v exilu za období 1948 – 1967. ● Útvar svodných informací, plánu a řízení ÚV KSČ uveřejnil výsledky průzkumu názorů mezi delegáty okresních konferencí KSČ, které se konaly koncem června: 88 % vítá mimořádný sjezd, 90 % považuje kádrové změny na květnovém plénu ÚV KSČ za nedostatečné, 52 % věří, že KSČ je schopna uskutečnit vytyčené záměry, 75 % je přesvědčeno o škodlivosti přímého centrálního a stranického řízení státních a hospodářských orgánů. ● ČTK oznamuje, že sbírka na Fond republiky dosáhla 170 miliónů Kčs a ve Zlatém fondu je zlata za 41 miliónů korun.

15. 8. na oficiální návštěvu přicestovala do ČSSR státní a stranická delegace Rumunska v čele s N. Ceaušescem, který mj. hovořil na shromáždění pracovníků podniku Avia v Praze-Letňanech. Na závěr návštěvy 16. 8. bylo vydáno komuniké a podepsána nová spojenecká smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, neboť vypršela platnost staré smlouvy z roku 1948. ● Čs. vláda schválila návrh zásad federativního uspořádání republiky. ● V Moskvě jednalo politbyro ÚV KSSS a s největší pravděpodobností zde bylo rozhodnuto o intervenci do Československa. ● V jižní části Německé demokratické republiky byly uzavřeny prostory soustředění vojsk a jednotkám byly vydány nedotknutelné dávky potravin. ● Bezpečnostní orgány v NSR a USA požadují na svých vládách vyhlásit předběžný poplach s ohledem na soustředění velkého počtu vojenských sil na hranicích mezi NDR a ČSSR.

16. 8. A. Dubček obdržel prostřednictvím sovětského velvyslance S. Červoněnka další dopis L. Brežněva, týkající se neplnění závazků z Čierné nad Tisou a Bratislavy, jde mj. o slib - odvolat z funkcí F. Kriegla, Č. Císaře J. Pelikána. Ani o jednom z těch dopisů A. Dubček své nejbližší spolupracovníky neinformoval. ● Na dovolenou, zejména do Jugoslávie, odjeli například O. Šik, F. Vlasák a Š. Gašparík. ● Generál Pavlovskij, náměstek ministra obrany SSSR byl jmenován velitelem intervenčních vojsk Varšavské smlouvy. ● V jihozápadní části Polska došlo k setkání sovětského maršála Grečka s předními polskými důstojníky a jednal s ministrem národní obrany NDR Hoffmannem za přítomnosti maršála Jakubovského. ● Moskevská Pravda obvinila Literární listy, deník Mladá fronta a týdeník Reportér, že „šíří protisocialistické názory“. Ve večerních hodinách hovoří v Čs. televizi V. Biĺak, zejména však o situaci na Slovensku. ● Na velkém shromáždění v Gottwaldově (Zlíně) vystoupili se svými projevy J. Hanzelka, J. Ruml a A. J. Liehm.

17. 8. členové předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ (O. Černík, J. Smrkovský, F. Kriegel, Č. Císař, Z. Mlynář, V. Slavík a A. Kapek) hovořili na aktivu českých a slovenských novinářů - komunistů, a to zejména o přípravách mimořádného XIV. sjezdu KSČ. F. Kriegel ve svém vystoupení mj. řekl: „Čekají nás osudové dny. Visí nad námi Damoklův meč. Visí sice na silnějším provázku než před Čiernou, ale rychle se prošoupává...“ ● V rekreačním středisku ÚV KSČ ve Vystrkově nad přehradou Orlík tráví víkendovou sobotu mj. D. Kolder, A. Indra, O. Švestka, O. Pavlovský, B. Laštovička a někteří další pracovníci aparátu ÚV KSČ. Ještě týž den tzv. „Kolderova skupina“ zasílá do Moskvy prostřednictvím sovětského velvyslanectví v Praze již druhý tzv. „zvací dopis“, v němž sdělují, že se rozhodli za cenu roztržky vstoupit do otevřeného boje za realizaci usnesení z Čierné nad Tisou a Bratislavy. K tomu však žádají pomoc pěti bratrských stran, včetně vojenské podpory a odpověď do 19. srpna. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek před svým odjezdem na dovolenou uspořádal tiskovou konferenci pro akreditované zahraniční novináře v ČSSR, aby jim sdělil, že čs. zahraniční politika je v naprostém souladu a bude se i nadále vyvíjet v duchu myšlenek, vyjádřených v komuniké bratrských stran z jednání v Bratislavě. ● Na letišti v Praze-Ruzyni na stojánce sovětského Aeroflotu přistála a zůstala zde dvě sovětská letadla TU 134. Byla obsazena důstojníky převlečenými za civilisty. ● Z dovolené v bulharském Burgasu se urychleně vrací náměstek ministra vnitra V. Šalgovič. ● Večer na maďarsko-čs. hranici se sxchází J. Kádár s A. Dubčekem, údajně na návrh sovětského vedení. Politbyro ÚV KSSS zasílá dopis na ÚV KSČ.

18. 8. v Moskvě je opět setkání nejvyšších státních a stranických představitelů SSSR, Bulharska, Maďarska NDR a Polska, aby projednali a souhlasili již dříve sovětským vedením přijeté rozhodnutí o intervenci do Československa. L. Brežněv cituje zprávu sovětského velvyslance v Praze S. V. Červoněnka o setkání s A. Indrou a plánu jeho skupiny na vyvolání rozkolu při zasedání předsednictva ÚV KSČ, které je svoláno na 20. 8. Současně uvedl, že tzv. “zvací dopisy“ podepsalo zatím devět ústředních funkcionářů strany. ● V moskevské Pravdě píše I. Alexandrov (pod tímto jménem jsou v moskevské Pravdě publikovány komentáře k oficiálním stanoviskům vedení KSSS) o zesílení podvratné činnosti protisocialistických sil, namířených proti KSČ a základům socialismu v ČSSR. ● V. Biĺak se v Bratislavě setkává s K. Hoffmannem, který mu sděluje, že „kontrarevoluční síly v Praze jsou odhodlány v nejbližších dnech či hodinách provést kontrarevoluční převrat“. Následovala tříhodinová schůzka A. Dubčeka a V. Biĺaka rovněž v Bratislavě. ● Bylo oznámeno, že Československo navštíví 23. 8. generální tajemník OSN U Thant a při té příležitosti mu bude udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy. ● Ve Washingtonu je sděleno, že 21. 8. má dojít ke schůzce prezidenta L.B. Johnsona s předsedou Rady ministrů SSSR A. N. Kosyginem. ● V okolí čs. hranic přerušily soustředěné jednotky armád zemí Varšavské smlouvy a stáhly se z měst a vesnic do prostoru rádiové vysílání do vyčkávacích prostorů co nejblíže k hranicím. ● Jednotka bulharské armády o síle 2164 mužů, určená k invaznímu nasazení v Československu, byla letecky přepravena z jihobulharského města Charmauli do polního tábora u vesnice Cinava ve Lvovské oblasti na Západní Ukrajině. ● V prostoru Středního vojenského okruhu ve východních Čechách se konalo spojovací cvičení jednotek čs. armády.

19. 8. prezident republiky L. Svoboda přijal římskokatolické biskupy. ● Předseda vlády O. Černík v rozhovoru s dopisovatelem rakouského rozhlasu prohlásil, že Československo uvažuje o přijetí úvěru nejen od Světové banky, ale také od západoevropských soukromých firem. Toto prohlášení je vzápětí dementováno předsednictvem vlády. ● Tiskový tajemník Národního shromáždění M. Mezulianik prostřednictvím ČTK vysvětluje zákonné způsoby odvolávání poslanců. ● A. Dubček a V. Bilák se vracejí společně letadlem z Bratislavy do Prahy a na ruzyňském letišti je očekává V. Šalgovič, který je informuje, že „J. Smrkovský se domáhá svolat okamžitě předsednictvo ÚV KSČ. A. Dubček odjíždí na Pražský hrad, kde jedná s L. Svobodou a J. Smrkovským. Ve stejnou dobu předává na Pražském hradě S. V. Červoněnko dopis politbyra ÚV KSSS všem třem přítomným: L. Svobodovi, A. Dubčekovi a J. Smrkovskému. ● Sovětský velvyslanec v USA Dobrynin předal státnímu tajemníkovi Deanu Ruskovi dopis A. Kosygina s nabídkou zahájit 15. 10. jednání o mírovém využití atomové energie. ● Vrchní velitel severoamerického paktu NATO generál Lemnitzer odletěl do Řecka, aby se tam zúčastnil letních manévrů. ● Redaktor polského týdeníku Polityka sděluje čs. velvyslanectví ve Varšavě, že během dvou dnů dojde k intervenci armád Varšavské smlouvy do ČSSR. ● V noci začal přesun intervenčních jednotek Varšavské smlouvy do výchozích pozic v blízkosti čs. hranic. ● Na maďarském ministerstvu národní obrany požaduje velitel jižní skupiny sovětských vojsk generálmajor Provalov vydat rozkaz pro pohyb maďarských jednotek v invazi do ČSSR. ● Do Prahy přicestovala velká skupina „turistů“, která okamžitě odjela na sovětské velvyslanectví. Šlo o skupinu příslušníků KGB (Výboru státní bezpečnosti SSSR). ● V. Šalgovič, náměstek ministra vnitra, ukládá náčelníkovi V. správy ministerstva pplk. Holkovi, aby připravil zesílení ochrany objektu ÚV KSČ a poskytnutí osobní ochrany vedoucím funkcionářům. ● Další náčelník I. správy ministerstva plk. Houska má být podle příkazu V. Šalgoviče k okamžitému dosažení, neboť 20. 8. zasedá předsednictvo ÚV KSČ, od něhož jsou očekávána zásadní rozhodnutí.


Podrobné události následujících dnů přineseme v další části našeho přehledu.

* * *
Předpokládáme, že čtenáři a uživatelé uvítají tento dokumentačně informační přehled o Pražském jaru, že si případné další podrobnosti mohou zjistit z různých jim dostupných zdrojů, že není nutné vysvětlovat stále jednou již použité zkratky (např. KS (komunistická strana, zkratky tiskových agentur a vypisování celých křestních jmen, jestliže byla již jednou použita). Redakce SN ČR uvítá k těmto přehledům případné doplňky, upozornění na některé nepřesnosti, k nimž mohlo dojít, ale též vlastní poznatky, zkušenosti a svědectví. Předpokládáme otisknout celý přehled Miroslava Sígla Tisk a novináři v letech 1966 – 1972 uceleně v samostatné brožuře. Ale již nyní jsou všem čtenářům tyto údaje k dispozici.

Pokračování 22. července