Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (7)
Rubrika: Publicistika – Historie
Vyprávění jednoho z pamětníků Pozitivních novin (24 dílů) skončilo v srpnu, avšak dozvuky Pražského jara - jak známo – pokračovaly ještě v dalších měsících. Autor je má ve své dokumentaci zaneseny velmi podrobně v chronologickém pořádku tak, jak tomu bylo v jeho seriálu, a mohou být proto rovněž využity pro nejrůznější studijní, pedagogické, publicistické a jiné účely. Názorně z nich vyplývá, jak postupovala likvidace nastolených demokratických hodnot od ledna 1968 včetně jejich protagonistů až po tzv. normalizaci, potvrzenou XIV. sjezdem KSČ v květnu 1971, zorganizovaným však tentokráte novým vedením státu a strany v čele s Gustávem Husákem. Ale to již začala zcela nová etapa našich dějin. |
Září 1968 1. 9. Předsednictvo ÚV Národní fronty uveřejnilo své prohlášení k současné situaci, z plenárního zasedání Ústřední rady odborů vzešlo usnesení pod názvem „Za plnou suverenitu naší republiky“ a ÚV ČSM se obrátil s výzvou k čs. mládeži. „Příkaz těchto dnů je služba vlasti“. Tuto výzvu spolupodepsaly rady vojenské mládeže, Junáka, Svazu klubů mládeže, Čs. pionýra, Svazu vysokoškolského studentstva, Svazu junáků zálesáků a aktivu mladých poslanců. Rozkazem ministra vnitra byl zřízen aparát Stálé komise pro ochranu utajovaných skutečností. Ministr národní obrany Martin Dzúr vydal rozkaz k navazování kontaktů se sovětskými jednotkami na úrovni velitelů a štábů. ČTK přináší informaci o platných předpisech, které zaručují všem občanům náhradu za postižení při vojenských akcích. Vojenské obsazení hl. m. Prahy si vyžádalo, podle tehdejšího prozatímního zjištění, 25 obětí na životech, 431 lidí bylo raněných a 124 z nich zůstalo v nemocničním ošetřování. ● Podle hrubých odhadů uvedl ve svém informačním bulletinu Městský výbor KSČ v Praze, že škody na domovním fondu činí 102 miliónů Kčs, dále v mil. Kčs: škody způsobené Dopravnímu podniku 7,5, škody způsobené podnikům řízeným odborem komunálního hospodářství Národního výboru hl. Prahy 4,05, škody způsobené výpadkem výroby 381 milionů Kčs. Dosud nebyly vyčísleny škody způsobené na pražských objektech a majetku podniků ústředně řízených, zjišťují se dále ztráty na tržbách v hromadné dopravě, podnicích veřejného stravování, ubytovacích a kulturních podnicích. Mimořádné škody byly způsobeny v podchodu na Václavském náměstí, vykradením a poškozením Planetária, dále vznikly škody na sbírkách Národního muzea. Mnoho budov v Praze bylo v prvních dnech okupace (tento termín ovšem vymizel ze slovníku v tehdejší době) poškozeno ostřelováním. Na Vinohradské třídě jsou to budovy kolem Čs. rozhlasu, z nichž čtyři zcela vyhořely a 39 osob muselo být nouzově ubytováno. Poškozeny jsou dále pražské komunikace. Odhad škod na silniční síti jde do několika miliónů korun. Ministerstvo dopravy oznamuje, že přechody s NDR, Rakouskem a Polskem již fungují normálně. Ve styku s NDR a Maďarskem je přeprava možná jen pro vracející se čs. občany. Na Hlavním nádraží v Praze bylo zrušeno nádražní velitelství cizích vojsk se sovětskou posádkou. Ministerstvo jedná o uvedení mezinárodních rychlíků do provozu. Hlavní budovy spojů v Praze, jakož i Hlavní pošta byly uvolněny a začaly pracovat. Rozhlasové vysílače, zejména na Slovensku, jsou ještě obsazeny cizími vojsky. Do budovy Na Poříčí se vracejí pracovníci redakcí a ostatní zaměstnanci vydavatelství Rudého práva. V jeho deníku je prohlášení k současné situaci s podpisem několika vedoucích kulturních osobností. Zásobovací situace se normalizuje. Hutní podniky dosahují zhruba 90 % plánované výroby, strojírenství 65 – 85 %. Omezeny jsou noční směny. Tramvaje v Praze jezdí pouze do půlnoci. Žádná elektrárna nebyla obsazena cizími vojsky, zemní plyn ze SSSR je dodáván normálně. Obě komory italského parlamentu na zvláštním zasedání odsoudily vojenskou intervenci v Československu a italskou vládu pověřily, aby „všemi způsoby a na všech úrovních“ podporovala úsilí a právo čs. lidu na opětné získání nezávislosti. Západoněmecký ministr zahraničí Willy Brandt v televizním rozhovoru vyslovil požadavek „přezkoumání obranné aktivity NATO a posílení politické jednoty tohoto paktu“, protože vojenská intervence v Československu ukázala, že nelze spoléhat na „vypočítatelnost“ sovětské politiky. 2. 9. Čs. vláda projednala celkovou situaci ve sdělovacích prostředcích a schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti periodického tisku a v ostatních sdělovacích prostředcích. Vzala na vědomí, že v nejbližších dnech budou uvolněny hlavní objekty Čs. rozhlasu a Čs. televize. ● Vyzvala funkcionáře národních výborů, aby vstupovali do styku s veliteli jednotek armád Varšavské smlouvy ve svém okolí, uplatňovali přitom požadavky, jejichž splnění je nezbytné pro normalizaci života v zemi. ● Zároveň vláda zřídila „operativní štáb pro sledování oboustranného plnění moskevských dohod“. Ředitel nově zřízeného Úřadu pro tisk a informace (později ČÚTI – Český úřad pro tisk a informace) J. Vohnout svolal poradu vedoucích pracovníků tisku, rozhlasu a televize, aby s nimi projednal otázky žurnalistické práce v nové současné situaci. Sovětská vláda v diplomatické nótě Spolkové republice Německa obviňuje bonnskou vládu z odpovědnosti za vývoj událostí v Československu. Předseda čínské vlády Čou En-laj uvedl u příležitosti přijetí severovietnamského velvyslance, že výsledek sovětsko – československých rozhovorů v Moskvě je vynucený pomocí bajonetů a má odvést pozornost světa od obětování zájmů čs. lidu. „Sovětský imperialismus“ na základě své politiky spolupráce s USA usiluje o nové rozdělení světa. 3. 9. Ministerstvo zahraničních věcí posílá depeši stálé čs. misi při OSN v New Yorku s pokynem zabránit jednání o čs. otázce na Valném shromáždění OSN. ● Další depeše je určena čs. zastupitelskému úřadu v Bernu a vyzývá ministra J. Hájka k návratu do Prahy. ● Moskevský list Izvestija ostře kritizuje J. Hájka a jeho údajnou „snahu odtrhnout ČSSR od zemí socialistického společenství“, dále ho obviňuje ze spolupráce s nacistickým Gestapem a dalších činů. (Ministr J. Hájek se vrátil do Prahy ze Ženevy 5. září.) Ota Šik byl odvolán z funkce místopředsedy čs. vlády a byl jmenován do funkce rady jako ekonomický poradce čs. zastupitelského úřadu v Bělehradě. Čs. aerolinie denně přicházejí o 2,5 miliónu korun, a proto žádají velení vojsk pěti států o uvolnění letiště nejen v Praze – Ruzyni, ale i dalších letišť v zemi. 4. 9. Prezident republiky L. Svoboda a předseda vlády O. Černík přijali delegaci akademických funkcionářů, dále navštívili několik pražských závodů, mj. A. Dubček zavítal mezi pracující ČKD Praha. Vláda přijala usnesení o společenských a sociálních právech rehabilitovaných osob, která mají zajišťovat národní výbory, orgány a organizace Národní fronty a Svaz bojovníků za svobodu. Současně zpracovala návrh zákona o některých opatřeních k zajištění veřejného pořádku a klidu. Předsednictvo České národní rady na svém jednání vyslechlo výklad předsedy Č. Císaře o obsahu moskevských jednání, protokolu, a o jejich důsledcích pro práci, zejména v přípravách federalizace země. Navrhlo co nejdříve jednat se slovenskými partnery. Došlo k němu 5. září a cestou do Bratislavy se naše delegace prodírala ještě kolonami vozidel cizích vojsk. Orgány pražské Veřejné bezpečnosti s příslušníky vojsk ministerstva vnitra převzaly ostrahu některých objektů důležitých pro život hlavního města a celého státu. ● Jeden ze základních kádrů čs. rozvědky a 2. tajemník čs. velvyslanectví v Rakousku Ladislav Bittman emigroval. ● Novým generálním ředitelem Čs. uranového průmyslu byl jmenován Karel Boček. Po Rudém právu vyšel také deník Práce. ● Čs. televize v pražském studiu obnovila své vysílání. Po Televizních novinách recitoval herec Luděk Munzar Zpěv o rodné zemi básníka Josefa Hory; poté byla uvedena ze záznamu opera Dalibor od Bedřicha Smetany. ● Ústřední ředitel Čs.rozhlasu Z. Hejzlar rezignoval na svou funkci. (Odvolán byl až z 18. září.) 5. 9. A. Dubček svolal aktiv pracovníků ÚV KSČ a jeho institucí, v týž den také řídil celostátní poradu vedoucích krajských funkcionářů Lidových milicí. Ministerstvo vnitra neschválilo stanovy klubů K 231 a KAN. Bylo tak učiněno na základě prohlášení předsednictva Národní fronty, podle něhož „existující skladba politických stran a jednotných společenských organizací plně vyhovuje politickým zájmům naší socialistické společnosti, a proto považuje současný systém Národní fronty za uzavřený“. Odvolání by bylo zbytečné, jestliže měla současná garnitura mocenských a zákonodárných orgánů vyhovět tzv. moskevskému protokolu z 26. 8. 1968. Čili – proti tankům a ostře nabitým samopalům se těžko vzdoruje. V Rudém právu otiskuje O. Švestka prohlášení, že se nepodílel na přípravě invaze. ● Středočeský krajský deník Svoboda otiskl prohlášení J. Pillera, který uvádí, že se nikdy „nedopustil na lidu naší země jakékoli zrady, ani zrady na naší komunistické straně“. Moskevská Pravda otiskla dopis tří starých komunistů z Ostravy, kteří uvítali vstup sovětské armády do Československa. Ministr obrany USA Clark M. Clifford v Národním tiskovém klubu ve Washingtonu uvedl, že vojenská intervence v Československu jasně ukázala, že další přítomnost americké armády v Evropě je stále životně důležitá. 6. 9. Prezident republiky v přítomnosti A. Dubčeka a O. Černíka přijal ministra J. Hájka a oznámil mu, že nemůže zůstat nadále ve funkci ministra zahraničí. Předsednictvo ÚV KSČ schválilo text dopisu všem základním organizacím KSČ, jehož znění se stalo předmětem kritiky L. Brežněva, jak později uvedl V. V. Kuzněcov. ● Novým vedoucím politicko-organizačního oddělení ÚV KSČ byl jmenován Josef Filus namísto Jana Koláře. Na zasedání Ústředního výboru Národní fronty odstoupil na vlastní žádost z funkce předsedy F. Kriegel; novým předsedou byl zvolen Evžen Erban, dosavadní generální tajemník NF, přičemž tato funkce byla zároveň zrušena. Na redaktora Čs. televize Vladimíra Škutinu bylo podáno trestní oznámení „pro vzbuzování falešných nadějí hromadnými sdělovacími prostředky“! ● V bratislavském rozhlasu odsoudil Laco Novomeský dopis „starých komunistů z Košic“, který 26. 8. uveřejnila moskevská Pravda. Z podniků a institucí docházejí na ÚV KSČ stále dopisy, které se týkají vysvětlení některých otázek. Za všechny lze citovat z dopisu celozávodního výboru KSČ podniku zahraničního obchodu Strojimport: „Považujeme za nepřijatelné, že členem předsednictva ÚV KSČ je nadále V. Biĺak. Koho zastupuje? Dříve byl v předsednictvu z titulu funkce 1. tajemníka ÚV KSS. Nyní mu však v KSS projevili nedůvěru tím, že nebyl zvolen ani za řadového člena ÚV KSS. Totéž se týká kandidáta předsednictva ÚV KSČ J. Lenárta, obdobně A. Indry, který je stále tajemníkem ÚV KSČ a členem sekretariátu, také J. Pillera a M. Jakeše. Obracíme se na vás přímo, soudruzi Biĺaku, Indro, Lenárte, Jakeši a Pillere, projevte aspoň minimum státnické moudrosti a vzdejte se vedoucích funkcí, které zastáváte. Č. Císař, F. Kriegel, J. Pavel a O. Šik pochopili situaci a svým dobrovolným odchodem ulehčili pozici vedení strany vůči členstvu a všemu lidu ČSSR. Pokud tak neučiníte, jsme nuceni se od vás veřejně před našimi pracujícími distancovat a neuznávat vás za vedoucí představitele KSČ.“ Na Fond republiky darovali čs. občané celkem 207 325 804 Kčs, na Zlatý poklad 68 kg a 261 gramů zlata. Americký prezident L. Johnson na tiskové konferenci ve Washingtonu řekl, že obdržel ujištění od Sovětského svazu, který neplánuje ve východní Evropě žádné další vojenské akce. Na postoji vlády USA k smlouvě o nešíření jaderných zbraní se ani po událostech v Československu nic nezměnilo. 7. 9. Prezident republiky L. Svoboda s manželkou pozval manželské páry do zámku v Lánech; pozvání přijali Dubčekovi, Černíkovi, Smrkovští a Císařovi. Začaly vycházet všechny deníky (Mladá fronta o den později) a také většina týdeníků. Deník NDR Neues Deutschland přinesl dvě závažná obvinění ČSSR: člen politbyra ÚV SED Kurt Hager uvedl, že bonnská vláda usilovala spolu s vnitřními kontrarevolučními silami vytvořit v ČSSR centrum, z něhož by bylo podkopáno společenství socialistických států; předseda východoněmeckých odborů a rovněž člen politbyra ÚV SED Harry Tisch řekl, že kontrarevoluce se v ČSSR podílela na moci, měla ve vládě několik ministrů a ovládala masové komunikační prostředky. Čs. aerolinie sdělily, že od 9. září obnoví provoz na všech vnitrostátních i mezinárodních linkách. Z rozkazu ministra vnitra navazuje Hlavní správa StB spojení se zástupci sovětské kontrarozvědky při vojenském velení sovětské armády v ČSSR. 8. 9. Po 18denní odmlce bylo obnoveno vysílání studia Čs. televize v Košicích. Bylo oznámeno, že v době od 21. do 31. srpna vstoupilo do KSČ v Jihočeském kraji přes 300 nových členů (z toho 100 ve vojenských útvarech), v Západočeském kraji 252, v Severočeském kraji 400 a v hl. m. Praze podalo přihlášky do KSČ 398 lidí. Ve švýcarském basilejském Městském divadle uspořádali matiné na podporu Československa. V programu vystoupilo několik předních tvůrčích pracovníků, mj. F. Dürrenmatt, M. Frisch, Günter Grass, P. Bichsel; dopis tomuto shromáždění zaslal H. Böll, pozdější nositel Nobelovy ceny. První tajemník ÚV Komunistické strany Ukrajiny P. J. Šelest na mítinku v Kyjevě řekl mj., že kontrarevoluční protisocialistické živly v ČSSR se pokusily zmocnit klíčových pozic ve straně a státě. ● V Polsku přednesl ve Varšavě první tajemník ÚV PSDS W. Gomulka obsáhlý projev, v němž se mj. zabýval důvody, které vedly vlády pěti států Varšavské smlouvy k vojenskému zásahu do ČSSR. ● Během jeho projevu na varšavském Stadionu desetiletí se upálil na protest proti invazi do Československa 59letý Ryszard Siwiec, právník z polského Přemyšlu. Zemřel 12. září. 9. 9. Prezident republiky přijal delegaci odborářů vedenou K. Poláčkem a V. Daubnerem, dále přijal vedoucí politické pracovníky čs. armády. ● Vláda projednala a schválila návrh zákona o Národní frontě. ● F. Vašek a J. Rybář byli jmenováni náměstky ministra vnitra. Ministr kultury M. Galuška, tajemník ÚV KSČ Z. Mlynář, vládní zmocněnec O. Závodský a vedoucí oddělení ÚV KSČ. D. Havlíček se zúčastnili oficiálního obnovení vysílání Čs.rozhlasu z jeho hlavní budovy na Vinohradské třídě. Poděkovali všem rozhlasovým pracovníkům za heroický výkon při srpnovém vysílání a zároveň byli požádáni o pomoc v potupné normalizaci poměrů a při důsledném plnění moskevské dohody. ● Z Čs. rozhlasu bezprostředně po srpnových událostech odešlo natrvalo do ciziny mnoho pracovníků; byli mezi nimi mj. Sláva Volný, Richard Ernest, Karel Krautgartner, Jiří Stárek, Zdeněk Bruderhans, Luděk Hulan, Pavel Pecháček, Danica Kostová, Karel Jezdinský a Vilém Fuchs. V seznamech emigrantů, který rozhlasové vedení vypracovalo a předložilo sekretariátu ÚV KSČ, bylo mj. uvedeno také jméno Pavel Minařík, který byl pomocným pracovníkem krajského studia v Brně. Jak se později ukázalo, byl agentem StB a v emigraci proslul přípravou atentátu na redakci vysílání Svobodné Evropy v Mnichově. Zpravodaj ČTK při OSN K. Král byl odvolán pro svůj výklad o vývoji událostí v ČSSR, který podal 6. září. Francouzský prezident Ch. de Gaulle na tiskové konferenci znovu odsoudil vojenskou intervenci v Československu, která odporuje snahám po uvolnění mezinárodního napětí a není ničím jiným než výrazem sovětské hegemonie. 10. 9. L. Svoboda, A. Dubček, J. Smrkovský, O. Černík a G. Husák vydali provolání k čs. lidu. Vyjádřili v něm odhodlání pokračovat v cestě reformní politiky, nastoupené v lednu. „Někteří lidé si myslí, že se budeme vracet do situace před lednem 1968, za slovenské komunisty říkám, že ne. Ani Sověti to nežádají...“ prohlásil při té příležitosti G. Husák. Vláda jmenovala Bohuslava Švece zmocněncem pro Čs. televizi, Odona Závodského pro Čs. rozhlas; řízením ČTK byl pověřen Jindřich Suk. ● Byla vydána směrnice k uplatnění tiskového zákona a dodržování pokynů ČÚTI. ● V redakcích deníků a časopisů se objevil zjednodušený výklad „cenzurních pokynů“, platných od 1. 9. Co se nesmí: kritizovat SSSR a ostatní socialistické země; psát o cizích vojenských jednotkách; nepoužívat pojmů „okupant“ a „okupace“; psát o neutralitě, akcích Rady bezpečnosti OSN a Varšavské smlouvy; psát o zásobovacích potížích. A co se musí: každou zprávu, týkající se osob, prověřovat; dodržovat a respektovat seznamy utajovaných skutečností, hospodářské a státní tajemství. Rudé právo otiskuje článek Z. Mlynáře „Právo a právní ochrana občanů v podmínkách normalizace“. ● Deník Práce přináší rozhovor s novým ministrem vnitra J. Pelnářem. ● Výbor Svazu slovenských spisovatelů se rozhodl přerušit vydávání týdeníku Kultúrny život a začne vydávat nový časopis Literárny život, jehož šéfredaktorem bude Dominik Tatarka. Od 6. čísla týdeníku Novinář došlo ke změnám: redakční radu řídí Vladislav Jisl, výkonným redaktorem zůstal Jan E. Sedláček a grafickou úpravou byl pověřen Václav Třešňák. ● Záříjové číslo časopisu Novinář přineslo úvodník Stanislava Malečka „Hledání jistot“ a v něm je kladen důraz na věrnost socialismu, svobodu tisku, s níž „budeme muset zacházet moudřeji a obezřetněji“. A dále: „Bude nutné soustředit síly, abychom se co nejrychleji dostali k syndikalistickému pojetí naší novinářské organizace.“ Dnes víme, že k tomu došlo až po 21 letech v prosinci 1989. ● V tomtéž čísle jsou uvedeny některé osobní zprávy: novým šéfredaktorem Světa v obrazech byl jmenován Josef Holler, novým předsedou redakční rady časopisu Reportér byl ustanoven Zdeněk Eis, místo Kulturní tvorby vychází týdeník Politika, jehož šéfredaktorem se stal Alois Svoboda, spisovatel Jan Drda byl jmenován šéfredaktorem týdeníku Svět práce, novým šéfredaktorem Svobodného slova byl jmenován Jiří Pavlis, jeho zástupcem Pavel Nerad a hlavním sekretářem Vladimír Zizius. ● Dále je v tomto čísle Novináře zpráva, že prezident republiky udělil vedoucímu redaktoru zahraničního vysílání Čs. rozhlasu Milanu Weinerovi Řád práce. ● O problémech s cenzurou pojednává stejnojmenný článek Jaroslava Diblíka. ● Redakce Novináře vysvětluje, že číslo 9 obsahuje některé příspěvky, které vznikly v době dovolených před vstupem okupačních vojsk, a nebylo pak možné zajistit více informací, které by postihly složitou problematiku novinářské práce „těchto dní“. Dále uvádí že dvojčíslo 7/8 se expedovalo v srpnu a pro obtížnou distribuci mnozí čtenáři je nedostali. Vzhledem k tomu, že obsahovalo všechny hlavní dokumenty a projevy z mimořádného sjezdu Svazu čs. novinářů, redakce toto číslo pošle každému, kdo o ně požádá. Pražská divadla začala opět hrát. Představení opery Bedřicha Smetany Dalibor v Národním divadle se zúčastnili L. Svoboda, A. Dubček a O. Černík. Východoněmecký list Neues Deutschland uveřejnil rozsáhlou stať Kurta Zimmermanna „Duchovní průkopníci kontrarevoluce“, podle níž skupina čs. intelektuálů se už několik let postupně zmocňovala sdělovacích prostředků. Důležitým mezníkem byla konference v Liblicích o F. Kafkovi v roce 1963. (Poznámka: mj. poukázala na to, jak je „kafkovské téma“ odcizení a znicotnění člověka tváří v tvář byrokratickému aparátu právě v socialistických režimech aktuální.) Po ní vznikala v ČSSR střediska revizionistických a buržoazních ideologů, kteří učinili z Prahy tvrz „moderního marxismu“ a prostřednictvím teze pluralismu zahájili útok na KSČ. Tato stať měla ještě pokračování v následujících dnech 11. a 12. 9. 11. 9. Prezident republiky se zúčastnil aktivu stranických funkcionářů podniku Škoda v Plzni. ● A. Dubček přijal delegaci představitelů dětských a mládežnických organizací, vedenou předsedou ÚV ČSM Z. Vokrouhlickým. Tentýž den řídil poradu vedoucích stranických tajemníků. ● J. Smrkovský přijal V. V. Kuzněcova, prvního náměstka ministra zahraničí SSSR A. Gromyka. Ten zůstal v republice až do konce roku, aby sledoval, jak se plní úkoly moskevského protokolu a jak se vyvíjí proces normalizace v naší zemi. Během svého pobytu si vysloužil přezdívku „Reichprotektor“, používanou v období nacistické okupace v letech 1939-45. Sovětské jednotky uvolnily budovy Svazu čs. novinářů (v tom i redakci časopisu Reportér), Svazu čs. spisovatelů, zatímco prostory Svazu čs. výtvarníků zůstaly ještě obsazeny. Moskevská Pravda uveřejnila článek S. Kovalova nazvaný o „klidné“ a bouřlivé kontrarevoluci. Podle něj se v ČSSR objevil nový historický jev: tzv. „klidná“ nebo „tichá“ kontrarevoluce. Autor dále oživil Stalinovy doktríny o třídním boji, vedoucí úloze KSSS a SSSR, atd. Jugoslávská vláda předala vládě SSSR odpověď na její prohlášení z 30. 8. o postojích Jugoslávie k intervenci pěti zemí v Československu. 12. 9. Vláda se usnesla zřídit Vládní výbor pro tisk a informace, jehož úkolem je sledovat a hodnotit činnost a působení tisku, rozhlasu a televize, zabezpečovat dodržování předpisů platných pro práci v těchto prostředcích, a koordinovat vše podle požadavků vládní politiky. Řízením tohoto výboru byl pověřen místopředseda vlády Pavel Colotka. ● Byly vydány interní pokyny pro programové inspektory a hlasatele Čs. rozhlasu. Došlo k utajované schůzce všech hlavních představitelů státu a strany, aby spolu s ministrem M. Dzúrem, generálem K. Rusovem a zástupcem náčelníka operační správy plukovníkem Pickem projednali přípravu a postup delegací na chystaných jednáních se sovětskou stranou o umístění sovětských vojsk v Československu. Sovětská agentura TASS ve svém oficiálním prohlášení odmítla pověsti západoněmeckého tisku, že Sovětský svaz je připraven nahradit škody způsobené vojenskou intervencí v Československu. Účet by měly naopak platit podle tohoto prohlášení „kontrarevoluční síly“, které je způsobily výzvami ke stávkám, sabotážím a k přerušování výroby. ● Podle západních zahraničních agentur představují škody, způsobené okupací Československa, nejméně 27 miliard Kčs. 13. 9. Národní shromáždění za účasti prezidenta republiky jmenovalo soudce zvláštních rehabilitačních senátů vyšších vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu. ● Dále projednalo vládní návrh zákona o některých opatřeních v oblasti periodického tisku a ostatních hromadných sdělovacích prostředků. Z pověření vlády návrh zdůvodnil ministr kultury a informací M. Galuška. ● Národní shromáždění požádalo ministerstvo zahraničních věcí a čs. velvyslance v Polsku, aby podali protestní nótu proti nepravdivým tvrzením deníku Trybuna Ludu, že se zahraniční výbor Národního shromáždění postavil za požadavek neutrality země. Tentýž polský deník uveřejnil rovněž 13. 9. komentář J. Ruszcyce „Před těžkou zkouškou“ k čs. vývoji po lednu 1968. Vedení KSČ se vytýká, že se nedovedlo s revizionisty a reakcionáři energicky vypořádat. Jde zejména o Č. Císaře, O. Šika, F. Kriegla a J. Pelikána. Vláda vydala prohlášení k současné situaci v zemi. ● A. Dubček a O. Černík přijali delegaci čs. tělovýchovy a Čs. olympijského výboru. ● Č. Císař se sešel s V. V. Kuzněcovem a sovětským velvyslancem S. V. Červoněnkem. Po několika větách „uznání“ za postupující konsolidaci poměrů v zemi přešel V. V. Kuzněcov ke kritice negativních jevů: dopis ÚV KSČ stranickým organizacím charakterizuje politickou situaci nepřesně, dává možnost odpůrcům normalizace ho zneužít. Rudé právo, Práce a Mladá fronta publikují „věci“, které neslouží k uklidnění, objevila se i některá antikomunistická prohlášení zahraničních politiků, na několika čs. školách byly zachyceny letáky, které nazývají bratrský vstup spojeneckých vojsk „agresí“ a srovnávají jej s „fašistickou okupací“, atd. Lidové shromáždění Albánské lidové republiky schválilo vypovězení Varšavské smlouvy a vystoupení Albánie z tohoto paktu. Premiér M. Šehu v důvodové zprávě uvedl, že agrese pěti zemí Varšavské smlouvy proti Československu „definitivně přeměnila Varšavskou smlouvu v zotročující nástroj, v agresívní pakt v rukou sovětské revizionistické kliky, aby mohla provádět šovinistickou a velmocenskou politiku“. 14. 9. V Čs. rozhlasu a Čs. televizi promluvil A. Dubček. ● Týž den hovořil v rozhlasu a televizi Z. Mlynář o moskevském protokolu a normalizaci poměrů v zemi. Uvedl doslova: Všichni spoluodpovídáme za další vývoj naší politiky. ● O. Černík přijal V. V. Kuzněcova. ● Ministr zahraničních věcí J. Hájek podal demisi. Sovětští vojáci obsadili redakci severomoravského deníku Nová svoboda v Ostravě, zastavili jeho vydávání a šéfredaktora listu Ivana Kubíčka odvezli obrněným transportérem na svou dočasnou posádku v Trenčíně. Zde mu tři sovětští generálové vyhrožovali zastřelením, nezanechá-li okamžitě veškeré politické a publicistické činnosti. Redakce byla uvolněna až po 24 hodinách. 15. 9. Při cestě do Brna na mezinárodní strojírenský veletrh se zastavili V. V. Kuzněcov a S. V. Červoněnko v Jihlavě, kde tři hodiny diskutovali na okresním sekretariátu KSČ o normalizaci poměrů v naší republice a zejména v kraji. Deník Práce přinesl rozhovor s místopředsedou vlády F. Hamouzem, nazvaný O praktické politice. Východoněmecký deník Neues Deutschland přinesl obsáhlou stať E. P. Adlera „Revizionistická hra v šachy s imperialismem“, v níž je ostře kritizován Ústav pro mezinárodní politiku a ekonomii a jeho ředitel A. Šnejdárek. V protestantských kostelech Německé demokratické republiky se čte prohlášení vyšších církevních činitelů včetně biskupů. Invaze zemí Varšavského paktu, zvláště pak účast vojáků NDR, je označena za politováníhodnou a pro čs. křesťany urážlivou a zraňující. 16. 9. Přední čs. ekonomové uveřejnili v Rudém právu prohlášení, které obsahuje principy ekonomické reformy jako odpověď na útoky sovětské agentury TASS proti O. Šikovi. V budově Čs. televize v Praze byl uspořádán aktiv televizních pracovníků, na němž promluvil Z. Mlynář. Uvedl mj., že je nutné nemilosrdně odříznout různé druhy extrémů, přičemž k procesům, jaké byly v 50. letech, se strana a vláda vracet nebudou. Naopak rehabilitace budou pokračovat, ale nebudou o tom žádné reportáže v televizi, s veřejným míněním je nutno zacházet odpovědně, rozjitřené emoce nelze ovládat ani politikou, ani publicistikou... Cesta odboje není správná, je tu vojenská síla SSSR, bude trvat strašně dlouho, než se z toho vzpamatujeme... USA neudělají za této situace nic, nedělejme si iluze... Odepsat publicistiku však nesmíme, je to obtížné, hledat zejména pozitivní témata, zamýšlet se nad odpovědností vůči společnosti, obezřetně, rozvážně, ale to neznamená „podělanost“, naše politika musí být pragmatická, taková, aby jí lidé rozuměli a podporovali ji, ne, aby po nás lidi plivali. Dávejte slovo odpovědným pracovníkům, kteří zastupují stát. My politici se musíme ozývat, jinak ztratíme důvěru... Dokud můžeme, dávejme lidem důvěru. Kdo jednou ztratí víru, nemůže dávat víru druhým... Francouzský deník L´Humanité uvedl k uveřejnění článku J. Duclose o mírové zahraniční politice SSSR v moskevské Pravdě 12. 9., že tento článek byl původně určen pro časopis Otázky míru a socialismu a byl napsán již v červenci, tedy dávno před srpnovými událostmi v Československu. 17. 9. V ukrajinském Mukačevu se uskutečnila porada čs. a sovětských armádních delegací a projednávala otázky spojené s umístěním sovětských vojsk na území ČSSR včetně stanovení počtů sovětských kontingentů. Na své 100. schůzi předsednictvo ÚV KSČ vzalo na vědomí rozhodnutí vlády uvolnit ze svých funkcí ústředního ředitele Čs. televize J. Pelikána a ústředního ředitele Čs. rozhlasu Z. Hejzlara, a zároveň jmenovat nové ředitele. Svaz spisovatelů vydal prohlášení k současné situaci v zemi. ● Namísto Pavla Reimana byl novým ředitelem Ústavu dějin socialismu jmenován Miloš Hájek. ● Drahomír Kolder, poslanec Národního shromáždění zvolený za Havířov, odmítl požadavek svých zdejších voličů na jeho odvolání z funkce jako nepodstatný. Ústřední výbor Čs. svazu žen ostře odsoudil článek v bulharském týdeníku Pogled, podle něhož v srpnových dnech „české matky posílaly své vlastní dcery, aby sváděly cizí vojáky, a tak je kompromitovaly, což se jim však, díky dobré výchově a přípravě bulharských a sovětských vojáků, nepodařilo“. 18. 9. Předsednictvo vlády odvolalo J. Pelikána z funkce ústředního ředitele Čs. televize a Z. Hejzlara z funkce ústředního ředitele Čs. rozhlasu. ● Prezident republiky L. Svoboda a předseda vlády O. Černík navštívili Automobilové závody Praga ve Vysočanech a poté hloubětínský podnik Tesla, odkud se v prvních sedmi dnech okupace vysílaly zprávy a komentáře včetně záznamů ze XIV. mimořádného sjezdu KSČ. Provázel je V. Kabrna a ukázal jim zařízení tehdejšího Svobodného vysílače. Moskevský TASS přinesl zprávu, že sovětské velvyslanectví v Praze dostává množství dopisů od čs. občanů, kteří schvalují výsledky moskevských jednání. Žádný z nich však neuveřejňuje. Rakouský spolkový kancléř Josef Klaus ve vládním prohlášení před Národní radou vyjádřil znepokojení nad zostřením mezinárodní situace v souvislosti s pobytem cizích vojsk na území sousedního Československa. Zdůraznil, že bude učiněno vše k zajištění integrity rakouského území. V Praze začal opět vycházet týdeník Reportér (číslo 36 má datum 18. – 25. září), šéfredaktor St. Budín požádal o dlouhodobou tvůrčí dovolenou, redakci zastupuje Adolf Hradecký, redakční radu řídí Zdeněk Eis. Přílohou čísla jsou všechny dokumenty z 21. – 27. 8. ● Přestal vycházet týdeník Kulturní politika a místo něho vyšlo první číslo týdeníku Politika (ve skutečnosti již čtvrté, protože první tři čísla vyšla hned po 21. srpnu jako jednotlivé novinové listy za ztížených podmínek redakce). Šéfredaktorem byl Alois Svoboda. 19. 9. Prezident republiky přijal delegaci ÚV Čs. strany socialistické. ● Dále zprostil J. Hájka funkce ministra zahraničních věcí na jeho vlastní žádost. Řízením ministerstva byl prozatím pověřen předseda vlády O. Černík. ● Na návrh vlády odvolal rovněž Karla Hoffmanna z funkce Ústřední správy spojů. Moskevská televize v komentáři o polarizaci světového veřejného mínění k událostem v Československu obvinila J. B. Tita z blahosklonnosti, kterou projevuje k čs. kontrarevolucionářům. ● A. Kosygin v poselství japonskému ministerskému předsedovi Satóovi sdělil, že sovětská vojenská intervence v ČSSR byla nevyhnutelná, neboť byla ohrožena národní bezpečnost SSSR. 20. 9. Po návštěvě Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně zavítali A. Dubček a O. Černík do ostravských strojírensko – hutních kombinátů a zúčastnili se krajského aktivu KSČ. Kolegium ministra vnitra uložilo zpracovat návrh na zřízení speciálního pracoviště vnitřního zpravodajství Hlavní správy StB ke kontrole nad vybranými jednotlivci a skupinami obyvatel. Na všechny Krajské národní výbory došel oběžník, podepsaný Františkem Hamouzem, místopředsedou vlády, zda lze v místech jejich působnosti zajistit ubytování pro sovětské jednotky. V Pardubicích se konalo plenární zasedání ÚV ČSM za přítomnosti ministra školství V. Kadlece a Z. Mlynáře. Bylo přijato prohlášení k čs. mládeži, která se zdržuje v zahraničí, aby se vrátila do vlasti a pokračovala v práci ve prospěch republiky. Rudé právo publikovalo prohlášení České národní rady k federalizaci republiky. V Sovětském svazu byla vydána tzv. Bílá kniha o Československu, kterou zpracovala tisková skupina sovětských novinářů s podtitulem „Fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků“. Z ruského originálu ji okamžitě přeložila a 1. 10 vydala mezinárodní redakce ČTK v Praze. Byla rovněž hojně rozšířena, vzbudila ve veřejnosti pohoršující diskuse a celkové odsouzení za vytrhané věty z kontextů, překroucené pravdy a polopravdy, spíše lži. ● Sovětský deník Izvestija uveřejnil článek V. Fedinina s názvem „O jakých hnacích silách ekonomického rozvoje vykládá O. Šik a další?“ Napadá v něm skupinu čs. ekonomů, kteří se v prohlášení, otištěném v Rudém právu 16. 9., přihlásili k zásadám ekonomické reformy. Tisková agentura ADN (Allgemeiner Deutscher Nachrichtendienst) vydala zprávu o přijetí sovětského velvyslance P. Abrasimova W. Ulbrichtem, aby projednali „otázky, které souvisejí se zřetelným zesílením revanšistického a militaristického kurzu Spolkové republiky Německa a jejími protiprávními opatřeními“. 21. 9. Prezident republiky přijal početnou skupinu nejznámějších čs. zpěváků, skladatelů, textařů, konferenciérů a herců. Ministerstvo vnitra schválilo organizační řád Svazu vysokoškolského studentstva Čech a Moravy. Ve slovenské Myjavě se konaly slavnosti se vzpomínkou na slovenské povstání v letech 1848 – 49, kdy byla také vyhlášena Slovenská národní rada jako představitelka politické a vojenské moci na Slovensku. 22. 9. V Ústí nad Labem se konala ustavující konference Svazu klubů mládeže. Moskevská Pravda uveřejnila odpověď několika starých sovětských komunistů na dopis tří starých ostravských komunistů (viz Pravda 5. 9.). Podle nich „armády spojeneckých socialistických států v praxi uskutečnily proletářský internacionalismus a zachránily vymoženosti socialismu v Československu“. V holandském Haagu se konala výroční konference Světové liberální unie. Ve své rezoluci odsoudila sovětskou intervenci do Československa. 23. 9. V. V. Kuzněcov jednal s A. Dubčekem. ● Na poradě vedoucích tajemníků KSČ z českých a moravských krajů referoval J. Špaček. J.Smrkovský promluvil na aktivu v Chemických závodech v Záluží u Mostu a text jeho projevu pod názvem „Co dál? Především udržet jednotu“ otisklo Rudé Právo 24. 9. Nový stálý zástupce ČSSR v OSN, velvyslanec Z. Černík, odevzdal generálnímu tajemníkovi U Thantovi pověřovací listiny. V projevu na 23. zasedání Valného shromáždění OSN odmítl návrh amerického delegáta, aby na pořad zasedání byla zařazena otázka Československa. Kolektivu pracovníků Čs. televize byla udělena Čs. cena míru za srpnové vysílání. 24. 9. Delegace Národního shromáždění, vedená Š. Gašparíkem, navštívila čs. občany, zdržující se od srpnových událostí v Rakousku, Jugoslávii a Švýcarsku, aby je seznámila se situací v Československu a vyzvala k návratu do vlasti. V. V. Kuzněcov vedl v Praze jednání s M. Jakešem a L. Štrougalem. Rudé právo otisklo další prohlášení skupiny čs. ekonomů. Čs. velvyslanec v USA jednal s D. Ruskem, aby se USA zdržely iniciování zařadit čs. otázku na pořad 23. Valného shromáždění OSN. USA požadavek akceptují s výhradami: 1. přítomností sovětských vojsk v ČSSR se změnila vojenská situace v Evropě, 2. v zájmu toho, aby se otázky světové politiky neredukovaly na boj o rozdělení sfér vlivu, který by vyústil v nukleární válku, musí USA podporovat projevy odporu světového veřejného mínění ke vstupu cizích vojsk na čs. území, 3. USA požadují, aby zásady koexistence platily i uvnitř socialistického tábora, neboť nemají záruku, že po vstupu cizích vojsk do ČSSR nedojde k obdobnému kroku, například v Rumunsku nebo Jugoslávii. 25. 9. Prezident republiky přijal delegaci čs. žen, kterou vedly M. Fischerová a I. Ďurišová. Vláda schválila některé prostory pro ubytování sovětských vojsk. ● Teprve nyní oznámila vláda odvolání Z. Hejzlara a J. Pelikána z jejich funkcí (viz 18. 9.). V Praze se konala plenární schůze Ústřední rady odborů. Jednala zejména o přípravách 7. všeodborového sjezdu, o návrhu dohody mezi vládou a odbory, o programu zvyšování životní úrovně. Přihlásila se k pokračování v polednové politice. 26. 9. V tisku bylo zveřejněno a předloženo k diskusi „Stanovisko k federalizaci ČSSR, návrh na federativní uspořádání vztahů Čechů a Slováků“, podepsáni byli O. Černík, G. Husák, Č. Císař a O. Klokoč. Schůzi výboru Svazu českých novinářů předsedal Bohumil Marčák. O činnosti předsednictva a sekretariátu uvedl Stanislav Maleček, že práce pokračovaly i po obsazení budovy v Pařížské ulici, a sice v náhradních prostorách. Řídilo se pokyny legálních orgánů, podílelo se na práci Koordinačního výboru tvůrčích svazů. K politické situaci informoval předseda Svazu Vlado Kašpar. Svaz chce plnit podmínky, které vyplývají z moskevského protokolu za předpokladu, že v čele státu zůstanou Svoboda, Dubček, Černík, Smrkovský a Husák se svými spolupracovníky, Nadále odmítá cenzuru a přes jeho námitky bere Svaz českých novinářů na vědomí, že bylo zavedeno dočasně cenzurní opatření ve formě zavedení vládních zmocněnců. O své činnosti vydal SČN komuniké, v němž mj. uvádí, že některé zahraniční sdělovací prostředky, zejména NDR, nepřesnými a nepravdivými informacemi moskevský protokol porušují. Výbor dále odmítl šíření pověstí, že se prý v pražském domě novinářů nalezly zbraně. V plzeňském podniku Škoda zvolili radu pracujících. K podobným volbám přikročilo mnoho dalších podniků v zemi. Moskevská Pravda uveřejnila článek S. Kovalova „Svrchovanost a mezinárodní povinnosti socialistických zemí“, kde rozvádí myšlenku „omezené svrchovanosti“ jednotlivých zemí. V západoněmeckém Bundestagu došlo k zahraničně politické debatě, v níž kancléř Kurt Georg Kiesinger v předloženém vládním prohlášení nastínil otázky východní politiky NSR po vojenské intervenci v ČSSR. Tento krok Sovětského svazu, jakož i „řeč studené války, která vychází z Moskvy“, svědčí o tom, že sovětská vláda není ještě připravena vyjít vstříc snahám o zlepšení politického klimatu v Evropě. 27. 9. Prezident republiky přijal hlavního velitele spojených ozbrojených sil zemí Varšavské smlouvy maršála SSSR I. I. Jakubovského. ● A. Dubček navštívil železničáře v lokomotivním depu Praha – Vršovice, aby s nimi oslavil jejich svátek. ● Rozkazem ministra vnitra byla ustavena slovenská správa ministerstva vnitra a jejím vedením byl pověřen generál Egyd Pepich. ● V Praze se konala celostátní konference předsedů přípravných výborů hospodářských družstev. ● Městský štáb Lidových milicí v Praze vydal prohlášení ke zprávám v tisku socialistických zemí o zabavených zbraních kontrarevoluce v ČSSR: tyto zbraně patřily Lidovým milicím a o jejich vrácení se nyní jedná. Na celostátním aktivu stranických funkcionářů StB v Praze hovořil Z. Mlynář. Vyslovil požadavek „vyvodit důsledky proti těm, kteří lhali a prezentovali ze svých úzkých zájmů příchod vojsk se souhlasem prezidenta, vlády a ÚV KSČ. To bylo jasně řečeno i sovětským představitelům, kteří to pochopili“. Náměstek ministra vnitra Fr. Vašek vystoupil s prohlášením o šetření odpovědnosti za srpnové události, zejména V. Šalgoviče, J. Ripla, J. Klímy a „politických funkcionářů“, s nimiž byli spojeni. Představitelé Ústřední rady odborů se v Praze sešli s delegací Všeobecné konfederace práce. ● Čs. ministerstvo zahraničních věcí předalo velvyslanectví SSSR nótu o výsledcích šetření čs. komise, podle něhož sovětský vrtulník havaroval 24. 8. u Kostomlat jednoznačně pro poruchu motoru. Zahraniční výbor Národního shromáždění přijal prohlášení k 30. výročí mnichovského diktátu. ● Čs. velvyslanec v Londýně M. Růžek požádal britského státního ministra Robertse, aby britská vláda znovu projednala otázku mnichovské dohody z roku 1938 a uznala ji za neplatnou od samého počátku. V Moskvě se konala schůzka L. Brežněva, T. Živkova, W. Gomulky, J. Kádára a W. Ulbrichta o československé situaci. O schůzce nebylo vydáno žádné komuniké. V Budapešti zasedal přípravný výbor mezinárodní porady komunistických a dělnických stran za účasti zástupců 58 stran. Čs. delegaci vedl Jiří Lenárt. Původně stanovený termín porady z listopadu 1968 byl odložen na rok 1969. 28. 9. V Čs. rozhlasu promluvil G. Husák. ● Do Prahy se vrátil z Moskvy A. Indra, který zde zůstal na léčení po srpnových jednáních. ● Do Prahy přicestovala delegace Všeobecné konfederace práce. ● Ministr národní obrany vydal rozkaz, aby čs. jednotky uvolnily vybrané vojenské prostory pro sovětská vojska. Deník Mladá fronta otiskuje článek Z. Mlynáře o postojích mladé generace. ● Na celostátní konferenci v Kladně se ustavilo Sdružení hornické mládeže, jehož předsedou se stal M. Hnilica z Dolu Ostrava. Delegáti mj. požadovali urychlené svolání mimořádného sjezdu ČSM. 30. 9. Prezident republiky přijal 50člennou delegaci vysokoškolské mládeže za přítomnosti ministra školství V. Kadlece a prvního tajemníka ÚV KSČ A. Dubčeka. ● J. Smrkovský promluvil v Čs. televizi a Čs. rozhlase k 30. výročí Mnichova. V Národním shromáždění se konala společná schůze branně bezpečnostního a zahraničního výboru, aby projednaly otázky spojené s pobytem a odchodem cizích vojsk na území republiky, které přednesl náčelník generálního štábu ministerstva národní obrany generál K. Rusov. Ten zároveň informoval o ujištění sovětské strany, že vojska odejdou do konce roku. Současně upozornil na rozpornou praxi Sovětů, z níž je zřejmé, že asi 10 % kontingentu hodlá přezimovat v ČSSR. Generálnímu štábu nejsou známy celkové počty jednotek v ČSSR, odhaduje se jich na více než půl miliónu. Generál B. Lomský na této schůzi prohlásil, že cizí vojska porušují suverenitu země a že požadavek na snížení stavu čs. armády je nepřijatelný. Francouzský levicový týdeník Nouvel Observateur uveřejnil otevřený dopis osmi francouzských intelektuálů – členů Sdružení přátel kubánské revoluce, kteří označují stanovisko Fidela Castra z 23. 8. k událostem v Československu za nesprávné a škodlivé pro světovou revoluci. ● Výkonný výbor Švédské komunistické strany jednal o výsledcích všeobecných voleb, které nebyly pro komunisty úspěšné - za hlavní příčinu neúspěchu byly uvedeny srpnové události v Československu. ● Podle zahraničních informací chtějí NSR a Západní Berlín situaci v ČSSR maximálně využít ke svému vojenskému posílení, k dalšímu začlenění Západního Berlína do systému NSR a NATO. Dne 8. října se bude konat v Západním Berlíně přehlídka vojenských sil USA jako demonstrace síly a v souvislosti se státním svátkem NDR. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 12. 09. 2008.
Miroslav Sígl
Další články autora
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Jan Krůta | |
JUDr. Ivo Jahelka | |
Blanka Kubešová | |
RNDr. Vladimír Vondráček | |
Stanislav Motl | |
Vladimír Just | |
Karel Šíp | |
Miloslav Švandrlík |