Publicistika – Historie

Michal Dlouhý: Za císaře pána

Hlavními podezřelými byli Petr Novotný a Jiří Kolda. Petr Novotný, nedávno vystudovaný právník, trávil dobu ve vazbě studiem trestního zákoníku a trestního řádu, které si vyžádal prostřednictvím vězeňského učitele Aloise Thumy. Připravoval si vlastní obhajobu. Kromě toho si ještě na obhajobu najal vlastního právníka, se kterým se radil. Ve volném čase přepisoval správci věznice listiny. Byl ochotný a úslužný.

Mojmír Soukup: Jakub Krčín z Jelčan ve službách Viléma Trčky z Lípy a Viléma z Rožmberka.

Významný český rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan se narodil před 475 lety, 18. 7.1535 v Kolíně nad Labem, kde byl rod Krčínů „osedlý“ již koncem XV. století. Původním rodovým sídlem bylo městečko Krčín, ležící u Nového Města nad Metují. Jakub Krčín z Jelčan (z Jedlčan a později i Sedlčan) je znám především z doby, kdy sloužil u pana Viléma z Rožmberka (1535–1592) na jeho panství v jižních Čechách.

Setkání potomků Přemyslovců

Praha a Mělník přivítaly potomky první české knížecí a královské dynastie. Velká exkluzivní fotoreportáž Pozitivních novin ze setkání potomků Přemyslovců při příležitosti 700. výročí vymření Přemyslovců po meči Václavem III.

Michal Dlouhý: Žně

Vpodvečer 4. července 1938 se na četnické pátrací stanici v Ružomberoku rozezvučel telefon. Četnická stanice Párnica v politickém okrese Dolný Kubín hlásila případ domovní krádeže v obci Komjatná. Neznámý pachatel vnikl do bytu rolníka Adama Mikloše otevřeným oknem a odcizil 200 Kč, zlatý dámský prsten, pánský oblek, košili, pánské boty, cestovní kufr a další drobnosti v celkové hodnotě přes 2.500 Kč.

Antonín Galatík: Kamenné sedadlo velkomoravského vládce (Sáma?) v Chřibech

Vážená redakce Pozitivních novin. V Chřibských kopcích jsme nalezli objekty s runovým (futharkovým) znakem, který jejich používání spolehlivě datuje na 6 - 8 století po Kristu. Jsou to tedy nepochybně objekty z období vznikajícího útvaru Velké Moravy. Je to pro nás velmi pozitivní zjištění, a tak se s ním chceme rozdělit i s čtenáři Pozitivních novin. S přátelským pozdravem

Miroslav Sígl: Co se odehrávalo před 40 lety: červenec 1968 (2)

Před čtyřiceti lety se rodil u nás celospolečenský proces, provázený velkými změnami, pohybem, úsilím o nápravu chyb a nezákonností od února 1948, úpornou snahou o svobodu slova, demokracii a suverenitu naší země. Svou neoddělitelnou sílu a význam v tomto období mají tisk, rozhlas a televize – všechna média.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (5) - Židé dostávají zákon

Vítězný zástup dosahuje konečně jižního cípu Sinajského poloostrova, vlastní hory Sinaje či Chorébu. Dva názvy nám zde splývají a historici si mohou být sotva jisti skutečným místem setkání. Zdá se však, že legendární hora Sinaj je nejvyšší vrchol skalnatého pohoří Choréb, jemuž říkají Arabové Hora Mojžíšova čili Džebel Músa.

Josef Čermák: Proč památník obětem komunizmu?

Gorbačov, který v určitém smyslu hrál možná rozhodnou roli v rozpadu sovětského impéria, začátkem června podpořil dvě myšlenky, které dovršují jeho předešlé dílo: odstranění Leninova těla z mauzolea a pohřbení v zemi, jak si jeho rodina přála; vybudování muzea obětem komunizmu v Moskvě.

Michal Dlouhý: Škola - základ života

Dne 27. ledna 1927 se dostavil na četnickou stanici v Nymburce četník na zkoušku Ferdinand Zahálka, který se zde hlásil k nástupu do služby po absolvování školy četníků na zkoušku. Velitel stanice vrchní strážmistr Bedřich Hájek jej uvítal na stanici, zapsal si o novém četníku jeho údaje a ukázal mu, kde se má ubytovat s tím, že druhého dne jej začne seznamovat se služebním obvodem a chodem služby na stanici.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Za pokladem Niebelungů

Německo s igelitovými pytlíky procestovali turisté křížem krážem, zejména v dosahu jednodenních autobusových výletů. Takže nic vás neohromí, nic vás nepřekvapí. Každý tu všechno ví, všechno zná ... Moje cesta se však přece jen poněkud lišila. Přijížděl jsem 28.října 1991, k nekulatému státnímu svátku, který mě mnohonásobně okouzlil.

Josef Čermák: 1956 - Rok krizí: Maďarsko a Suez...

Profesor Scott Eddie nadhodil otázku, spíš filozofickou než historickou, kdo a co vytváří historické události. Sám se vyhlásil za stoupence filozofie náhod a jako ukázku uvedl vznik První světové války. Podle Eddiho tuto válku roznítila náhoda, bez níž by bývalo nedošlo k zavraždění rakouského následníka trůnu Ferdinanda d´Este; a tedy ani k První světové válce a tedy ani k Velké říjnové revoluci v Rusku a k nástupu nacizmu v Německu; pravděpodobně ani k Druhé světové válce, a tedy ani k únorovému puči a tedy ani...

Michal Dlouhý: PETAR

Své prohřešky však krátce na to odčinil dopadením nebezpečného lupiče Jaroslava Machotky, který působil převážně na strakonicku. O Machotkovi bylo známo, že chodí ozbrojen a že nebude váhat použít zbraň proti četníkům. Při jedné z obchůzek šli strážmistři František Hoření a Jiří Suchý s Petarem píseckými lesy směrem k Táboru. V jedné chvíli Petar zpozorněl a táhl svého vůdce k nedalekému houští.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Náměstí Topolů / Na španělských schodech / U panny Marie Sněžné

Jednu z kaplí realizovali podle plánů Raffaela, který tu vytvořil cosi jako dvojnásobný chrám: kostel v kostele. Na sochařské výzdobě se podílel i Bernini. Kaple byla uřčena pro jednoho z velkých znalců umění, skoro rozmařilce a bankéře Agostina Chigiho. Historici vyprávějí, že to byl právě tento muž, který královně římských kurtizán postavil tak nádherný palác, že si španělský vyslanec v těchto prostorách nemohl odplivnout jinam než do tváře šeredného lokaje.

Michal Dlouhý: Taky májová aneb kutnohorští četníci

Když jsem byl coby kutnohorský rodák osloven svým přítelem Robertem Kessnerem, abych doprovodil několika řádky jeho obraz noční Kutné Hory, nastalo pro mne obrovské dilema, čím čtenáře zaujmout. Možná, že podobné dilema měl i mnohem slavnější kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl, když se rozhodoval zda napsat či nenapsat historické drama Kutnohorští havíři...

strana 1 / 19

Další strana »