Publicistika – Historie

Slavomír Pejčoch-Ravik: Náměstí Topolů / Na španělských schodech / U panny Marie Sněžné

Jednu z kaplí realizovali podle plánů Raffaela, který tu vytvořil cosi jako dvojnásobný chrám: kostel v kostele. Na sochařské výzdobě se podílel i Bernini. Kaple byla uřčena pro jednoho z velkých znalců umění, skoro rozmařilce a bankéře Agostina Chigiho. Historici vyprávějí, že to byl právě tento muž, který královně římských kurtizán postavil tak nádherný palác, že si španělský vyslanec v těchto prostorách nemohl odplivnout jinam než do tváře šeredného lokaje.

Michal Dlouhý: Taky májová aneb kutnohorští četníci

Když jsem byl coby kutnohorský rodák osloven svým přítelem Robertem Kessnerem, abych doprovodil několika řádky jeho obraz noční Kutné Hory, nastalo pro mne obrovské dilema, čím čtenáře zaujmout. Možná, že podobné dilema měl i mnohem slavnější kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl, když se rozhodoval zda napsat či nenapsat historické drama Kutnohorští havíři...

Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (15)

Rudé právo v článku „Bodláčí v květech“ napsalo o odporu redakčního kolektivu týdeníku Květy proti novému šéfredaktorovi Janu Zelenkovi: „Soudruzi redaktoři a spisovatelé z redakčního kolektivu tohoto populárního ilustrovaného stranického týdeníku se postavili proti rozhodnutí předsednictva ústředního výboru strany, které 22. dubna jmenovalo zkušeného a osvědčeného publicistu, známého komunistického novináře, zakladatele Večerní Prahy Jana Zelenku šéfredaktorem Květů.

Trottestam Petrus: Typické soudobé dokumenty věštce secese

Zajímá Vás co se píše o českých osobnostech ve švédském tisku? Jako příklad uvádím aktuální článek Joanny Persman z novin Svenska Dagbladet ze dne 3. března 2007 v souvislosti s výstavou grafiky Alfonse Muchy v Muzeu Tance (Dansmuséet) ve Stockholmu. (Výstava potrvá do 29. dubna. t.r.)

Pavel Pávek: Alej mrtvých

Les, jako každý jiný, les, který najdeme u každé druhé vesnice, les, jakých jsou v české krajině stovky, tisíce. Stoletý smíšený porost, občas křoví, přes cestu každou chvíli přeběhne zvědavý zajíc, zastaví se a kouká, kam má asi poutník namířeno. Ten jde co noha nohu mine, před několika metry se polní cesta proměnila v lesní, a tiše debatuje se psem za plotem osamělé hájovny, kterého narušitel klidu a ticha viditelně rozčiluje.

Jan Drocár: Jak jsme si zrušili šlechtu

Český národ se začátkem 20.století vzdal části svých historických tradic, když právním způsobem zapřel svou vlastní aristokracii. Šlechticům odepřel rodová privilegia, později i majetek, čest a nesporné zásluhy na budování české historie a státnosti. Přetržením kontinuity vývoje šlechty v roli spolutvůrců národních dějin došlo k nenahraditelné ztrátě duchovních a mravních hodnot, které dnes ve společnosti citelně chybí.

Alois Ambrůz: Co s českým pokladem?

Rudolf byl náruživý sběratel, milovník umění, věnoval také pozornost vědě, chemii a astronomii. Skoupil vše, co v Evropě bylo k dostání v oboru umění, bez rozlišení. Jeho obrazy, bylo jich přes tisíc, nesly jména slavných malířů, měl mezi nimi např. 50 Tizianů. Drahokamy nebývalé ceny a váhy, mince, zlaté a stříbrné předměty, roucha, nábytek, vykopávky, unikátní knihy, třeba jako bible psaná keltským jazykem, jediná na světě a jediný dochovaný zdroj keltských slov (dnes je držena v Uppsale ve Švédsku).

Miroslav Sígl: Písničky mě provázejí celým životem

Jestli si neumím něco představit, tak by to byl život bez písniček. Provázejí mne od dětství díky mé mamince, která dokázala zpívat snad při každé práci. Dnes už vím, že jí ty písničky nahrazovaly vše ostatní, čeho se jí v životě nedostávalo. Ale nikdy si před námi dětmi nestěžovala. Popadla koš s prádlem, žehličku zahřála na plotně a dala se do zpěvu.

Michal Dlouhý: Skutečný případ televizní pátračky

Pozorní čtenáři Pozitivních novin z mých v minulosti publikovaných příspěvků či z mé knížky Humoresky vážně vědí, že předobrazem četníků z televizní brněnské četnické pátrací stanice byli příslušníci Četnické pátrací stanice v Hradci Králové. Tentokrát si dovoluji seznámit čtenáře se skutečným případem královéhradecké pátračky. Proto shoda se jmény četníků známých z televizních Četnických humoresek není náhodná…

Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak to bylo s Rudolfem II. a s jeho sbírkami

Není žádným tajemstvím, že památky svého druhu lákaly fanatické sběratele odjakživa. Antika, zejména císařský Řím byl doslova pokladnicí světové kultury, a od té doby vlastně každé dílo, které se stalo předmětem aukcí nebo krádeží, putovalo z ruky do ruky. I když tvůrci dnešních pokladů žili za časté v nuzných podmínkách.

Michal Dlouhý: Pověry a pověrčivost

V noci došlo v Kamenici nad Lipou k vyloupení pokladny v místní továrně a odcizení více než 70.000 Kč. Pachatelé přijeli do Kamenice automobilem. Místní četnictvo zadrželo řidiče, který se hlídce zdál podezřelý tím, že čekal po půlnoci ve voze. Řidič se po delším zapírání přiznal, že přivezl do Kamenice tříčlennou tlupu lupičů pokladen za účelem vyloupení pokladny v místní továrně.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Itálie viděná skrz slzy

A tak jsem tedy jel napotřetí, "v cizích službách", splnit svůj dávný sen. Jeho naplnění však přišlo přece jen trochu později, než bych očekával - v síťce přede mnou o tom vyprávěla taštička s léky - co kdyby mě vzaly ledviny, co srdce a co krční páteř, a co kdyby se objevilo něco docela nečekaného? Odjezd byl načasován skvěle - bylo září a vedra v Římě se už dávno umoudřila.

Michal Dlouhý: Četnické trampoty - Jednou jsi dole, jednou nahoře

Četnické trampoty je soubor obsahující doslova celou kopu povídek ze života četníka Karla Macharta, který se vypracoval z řadového četníka na velitele četnické pátrací stanice. V době okupace se díky zapojení do odbojové činnosti octnul ve spárech gestapa a v době věznění se setkal i s některými ze zločinců, které osobně usvědčil ze spáchání kriminální trestné činnostiSlovo trampota v sobě nese svízel, obtíž, strast, starost a těžkost.

Egon Wiener: 380 let libereckého Nového Města | Koberce

Před 380 lety vznikla první průmyslová zóna v Čechách – liberecké Nové Město. Nebylo v dějinách našeho kraje většího válečníka, generalissima, admirála, generála, polního maršála než libereckého pána, vévody frýdlantského, Albrechta z rodu pánů z Valdštejna. Po bitvě na Bílé hoře převzal úhradou od vděčného císaře Ferdinanda II. řadu panství po potrestané odbojné šlechtě. Mezi jinými rovněž Frýdlant v Čechách a Liberec. Hlavním městem svého vévodství, vzhledem k rozporům se saským kurfiřtem Janem Jiřím, učinil ne příhraniční Frýdlant, ale Jičín, který je od Saska přeci jen dál.

strana 1 / 19

Další strana »