Publicistika – Historie

Michal Dlouhý: Četnický literát

Hlavním tématem veršů psaných strážmistrem Machartem se pojednou stala láska. Dopisy s milostnými verši putovaly z Medlešic do Zátaví a jako odpovědi na ně se vracely zamilované dopisy od Pepči Zobalové. Od zamítnutí prosby o přeložení poněkud změnil svůj přístup ke službě. Dělal pouze to, co nezbytně musel, pak možná nadřízení nebudou tak vehementně stát o jeho setrvání.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (5) - Židé dostávají zákon

Vítězný zástup dosahuje konečně jižního cípu Sinajského poloostrova, vlastní hory Sinaje či Chorébu. Dva názvy nám zde splývají a historici si mohou být sotva jisti skutečným místem setkání. Zdá se však, že legendární hora Sinaj je nejvyšší vrchol skalnatého pohoří Choréb, jemuž říkají Arabové Hora Mojžíšova čili Džebel Músa.

Olga Janíčková: 350 let trvání gymnazia v královském městě Slaný

V září roku 1947 jsem začala navštěvovat primu slánského gymnazia, ale již v nešťastném roce 1948 "dědek Nejedlejch" přišel na to, že všichni jsme si rovni a poslal nás zpět do tehdy měšťanských škol - první čtyři třídy gymnazia, prima, sekunda, tercie a kvarta byly zrušeny. Uplynuly tři roky a přihlásila jsem se do bývalé páté třídy, do kvinty.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy - Starý zákon (3)

Z Adamova syna Seta povstali potomci, z nichž jedním byl Metuzalém (Metúšelach), který se měl podle biblické tradice dožít 969 let. Konečně v deváté generaci po Adamovi se narodí praotec Noe, který se též píše Noach. Za něj, jak praví Písmo, je země "zkažená a plná násilí" (Gn 6,11) a Stvořitel se rozhoduje dílo svého projektu, celý lidský rod, vyhubit.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak číst bibli? / První lidé (2)

Stránky textu, který budete číst, (a možná čítat), byly napsány před drahnou řádkou let. Ve smutném čase našich novodobých dějin vycházely na pokračování ve vývěskách kostela sv. Ignáce v Praze na Karlově náměstí. Byly fotografovány, opisovány a hlavně čteny. S přítelem Jiřím Skoblíkem jsme tak ušetřili čtenářům pracnou přípravu, studium tisíců stran biblických textů, přičemž ani autor, ani jeho zpovědník ThDr. Jiří Skoblík netušili, nebo si nechtěli připustit, velké riziko.

Michal Dlouhý: Škodní událost

Po absolvování redresurního kursu se Altova výkonnost ještě zvýšila. Počátkem května 1935 v případě krádeže 14 slepic z kurníku v obci Zběhy v obvodu četnické stanice Šarlužky-Kajsa vypracoval Alto zhruba 500 kroků dlouhou stopu. Ta vedla přes pole a zahrady až k domku dosud netrestané dělnice Pavly Gregušové, kde v komoře vyštěkal v sudě ukryté dvě z odcizených slepic, byly živé. Při dalším šetření bylo četníky zjištěno, že Gregušová ostatní odcizené slepice již prodala na trhu v Nitře. Pro uvedenou krádež byla oznámena a nadále byla vedena zlodějka drůbeže, což o ní doposud místnímu četnictvu nebylo známo.

Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (15)

Rudé právo v článku „Bodláčí v květech“ napsalo o odporu redakčního kolektivu týdeníku Květy proti novému šéfredaktorovi Janu Zelenkovi: „Soudruzi redaktoři a spisovatelé z redakčního kolektivu tohoto populárního ilustrovaného stranického týdeníku se postavili proti rozhodnutí předsednictva ústředního výboru strany, které 22. dubna jmenovalo zkušeného a osvědčeného publicistu, známého komunistického novináře, zakladatele Večerní Prahy Jana Zelenku šéfredaktorem Květů.

PhDr. Milan Novák: Pozvánka na Audienci u císaře Karla I.

V dubnu 2009 se tedy uskuteční již 7.ročník Audience u císaře Karla I. Je to akce, na kterou se sjíždějí především milovníci vojensko-historické tradice. My tuto akci pořádáme v těsné spolupráci s Velitelstvím sil podpory armády České republiky, které sídlí ve Staré Boleslavi.

Michal Dlouhý: Záhadné krádeže

V bytě skutečně druhého dne nic neshledal. Paní Nováková se dušovala, že v pátek v poledne peníze byly na svém místě, pak šla na návštěvu k paní Popelníkové, kde se zdržela asi dvě hodiny. Při odchodu byt jako vždy pečlivě zamkla a při příchodu odemkla. V sobotu ráno, když šla nakoupit, krabička s penězi již nebyla na svém místě.

Alois Ambrůz: Co s českým pokladem?

Rudolf byl náruživý sběratel, milovník umění, věnoval také pozornost vědě, chemii a astronomii. Skoupil vše, co v Evropě bylo k dostání v oboru umění, bez rozlišení. Jeho obrazy, bylo jich přes tisíc, nesly jména slavných malířů, měl mezi nimi např. 50 Tizianů. Drahokamy nebývalé ceny a váhy, mince, zlaté a stříbrné předměty, roucha, nábytek, vykopávky, unikátní knihy, třeba jako bible psaná keltským jazykem, jediná na světě a jediný dochovaný zdroj keltských slov (dnes je držena v Uppsale ve Švédsku).

Miroslav Sígl: Moje devítková vzpomínka na místní hrdiny

Navečer 15. března 1939 přijel z Prahy spolužák mé starší sestry, který už tenkrát byl vybaven fotoaparátem – myslím, že to byla zrcadlovka „fojklendr“. Na tom dnes už nezáleží, mnohem důležitější byly záběry, které nasnímal v Praze dole Na Můstku. Po celou válku ten film schovával, aby posléze jeho snímky spatřily světlo světa již v osvobozené vlasti.

Petr Feyfar: Kdoví, kdo v tom byl taky namočený

Položil jsem telefon, vyposlechl si známé prohlášení strany a vlády k překročení hranic vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy a vypravil se s manželkou – nechtěla mne nechat jít samotného, ale byla přesvědčena, že něco musím udělat - do rozhlasu, abych změnil svůj pořad. Jen jsem se objevil u studií, osočil se na mne vysílací technik: „Co tu děláte?“

Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (13)

7. 3. V Praze na Žižkově v hotelu Tichý byl založen Svaz mladých s cílem „aktivně se zapojit na principech marxismu - leninismu do procesu konsolidace“. Do sálu nebyli vpuštěni zástupci Sdružení organizací a dětí a mládeže ČSR, Svazu vysokoškolského studentstva a Klubu levicových studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Michal Dlouhý: Aport

Již našim předkům, chodům střežícím státní hranici, byly známy přednosti psa doprovázejícího svého pána při výkonu strážní služby - ostražitost, sluchové, zrakové a čichové schopnosti. Chodové byli proto i mistrem Jiráskem označováni jako psohlavci. Rovněž tak armády začaly v průběhu 19. století používat služeb psů jako strážců, hledačů raněných, zahynulých a pronásledovaných uprchlých osob nebo jako poslů tam, kde by člověk neprošel vůbec, či velmi pomalu.

strana 1 / 19

Další strana »