Publicistika – Historie

Miroslav Sígl: O historickém činu Jana Palacha

Posmrtnou masku statečného mučedníka sňal sochař Olbram Zoubek. Sádrový odlitek byl okamžitě umístěn na kašnu před Národním muzeem, kde k sebeupálení došlo. Také jeho další výtvarná činnost je spojena s Janem Palachem, jak se lze dočíst v uvedené encyklopedii- vytvořil reliéf pro náhrobek na Olšanských hřbitovech.

Josef Krám: Vzpomínka na profesora Václava Hejna

Dovolte v čase vánočním vzpomenout dvojhlasně Václava Hejna (1899–1974), na rychnovském gymnáziu respektovaného profesora češtiny a francouzštiny a Jiřího Šlitra (1924–1969). Ten pan profesor měl pozoruhodný zvyk, že nikoho neoslovoval jeho jménem, ale přezdívkou. Čím kdo víc vyčníval z průměru, tím přezdívek bylo víc. Zatímco nejbližší Šlitrův kamarád Pepík Telecký jich měl pět, tak Jirka, který si pečlivě vedl jejich seznam, jich měl 32 – ze třídy nejvíc.

Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (6)

Bylo to přesně 30. května 1953, kdy došlo k měnové reformě. Ale za jakých okolností: den před jejím vyhlášením prezident republiky Antonín Zápotocký lhal národu, že nic takového nehrozí, Přesto se měna konala. Na jednu stranu to vlastně tak moc velké překvapení nebylo. Tenhle komunistický funkcionář uměl totiž „slibovat“.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Petr Chelčický - Duch proti moci

Počátkem 15.století, jak víme, vzplanuly po Čechách boje o Husův duchovní odkaz. Jedna křižácká výprava za druhou stíhala odbojnou zemi, ale mnohonásobná přesila cizáků byla pokaždé na válečném poli rozdrcena. Totální porážky nakonec donutily církev, všemocnou organizaci doby, k jednání s kacíři. Nejmocnější bašta středověké Evropy, která doposud vystačila jen s hranicemi, popravčím mečem s klatbou, byla nucena přijmout dialog.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Jan Hus - Svědomí proti autoritě a dogmatu

Jan Hus nebyl prvním, kdo se obořil proti zlořádům své doby – v samotných Čechách už měl celou řadu předchůdců. Málokdo však došel v konfliktu s církví tak daleko jako Hus a málokdy také usilovala církev tak vehementně o dramatické dovršení konfliktu, jako v tomto případě. Mistr Jan by zřejmě nebyl nikdy tak nebezpečným protivníkem, kdyby svou při se soudobou církevní mocí přenesl pouze na půdu uzavřených disputací.

Miloslav Sígl: Vzpomínky a  poznámky k počátkům Syndikátu novinářů České republiky

"To už začínala generální stávka. Vyhověli nám, ale napřed si to přečetli. Cestou přes Staroměstské náměstí (zrovna zpívala Marta Kubišová naši státní hymnu u Husova pomníku), kde jsem stanuli, splynuli se stávkujícími, abychom se hned na to rozeběhli do redakcí. Zašel jsem do Lidové demokracie na Karlák ...

Michal Dlouhý: Skoro Mikulášská

Když jednou po službě vrchní strážmistr Valoušek spolu s četníkem na zkoušku Janem Fučíkem navštívili hostinec žida Herszkovicze, aby zjistili místní poměry, zaslechli z vedlejší místnosti usedavý nářek ženy. Na dotaz co se stalo zjistili, že zítřejšího dne se bude vdávat dcera hostinského a dle starého židovského rituálu jí stříhají vlasy a protože až do smrti bude nosit na hlavě paruku.

Adéla Muchová: Všechno nejlepší, česká demokracie!

Ještě jsem ani neodrostla školní docházce a už mi docházelo, že se budou dít věci veliké. Atmosféra pražských ulic ve mne vyvolávala očekávání plná naděje a optimismu. Cítila jsem, díky svým blízkým, že svět se mění. Možná jsem tomu věřila více, než ostatní - vždyť já se také měnila!

Michal Dlouhý: Četnické pátrání po čuvačích

Strážmistr Votruba zpracoval a na cyklostylu rozmnožil přípis na všechny podřízené četnické stanice v obvodu četnického oddělení Nitra se žádostí o sdělení informací o chovu čuvačů v jednotlivých staničních obvodech. Pro usnadnění uvedl do přípisu i plemenné znaky čuvače, jejichž zaslání si osobně vyžádal od profesora Hrůzy.

Michal Dlouhý: Nepříčetná

Na podzim roku 1930 obdržely všechny četnické stanice Věstník četnictva č. 17, ve kterém byla uveřejněna Prozatímní instrukce pro pátrací službu četnictva vydaná v roce 1929. Velitel četnické stanice Prislop štábní strážmistr Rudolf Erban v rámci pokračovacího výcviku právě školil čtyři jemu podřízené strážmistry v zásadách postupu při vyšetřování vražd stanovených ve výše uvedeném předpise. Následoval výčet otázek, na které musí četník při vyšetřování vraždy umět odpovědět...

Zdeněk Reich: Moje švédská anabáze

Psal se rok 1946 a Evropa se pomalu začala zotavovat z následků 2. světové války. Švédský Červený Kříž nabídl v té době dětem za zemí postižených válkou půlroční pobyt v jejich krásné, válkou nedotčené zemi. Šťastnou náhodou jsem se dostal mezi ty tři stovky dětí z Československa, které byly pro tuto akci vybrány a prošly zdravotní prohlídkou, kterou prováděli lékaři ze Švédska.

Jan Drocár: V souladu s vírou, řádem a mravností

Následující myšlenky zazněly v dokumentárním filmu České televize "Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje", jehož obsah máte možnost si přečíst zde v  plném znění. Jelikož jsem měl možnost - jak díky tvorbě námětu a scénáře tohoto filmu, tak i díky přítomnosti na jeho natáčení - se osobně poznat se všemi jeho hlavními protagonisty...

Cestování po Praze (Český svět - 1908)

Když pozoruji cizinecký provoz, hustě obsazený, míjeti Malostranské ulice, vždy myslím na ony Pražany, již zasloužili by si stejně pečlivého výkladu a projížďky rodným městem, o němž tak málo vědí! Ovšem chlubí se mnohý svou znalostí Prahy: Vyzná se ve všech čtvrtích, zná všechny "průchodící domy", ale jak málo z nás všimlo si již všech těch zvláštností starých kvartýrů!

Jitka Vykopalová: Očití svědkové ve Švédsku vypráví

Vnořil jsem se do vrstev nedávné historie československo-švédských vztahů během studené války. Bylo fascinující mluvit s mnoha „Čechoslováky“, kteří si našli nový domov zde ve Švédsku. Existuje mnoho Švédů s osobní zkušeností z „komunistického“ Československa: diplomaté, kteří pašovali do Československa zakázané dokumenty a kteří pomáhali frustrovaným Čechům a Slovákům utéci z totalitní pasti, žurnalisté a jednotliví lidé, kteří tam i v tuto dobu cestovali, hnáni zvědavostí.

strana 1 / 19

Další strana »