Publicistika – Historie

Jan Drocár: Tři ženy z jednoho rodokmenu (1)

Možná za devatero řekami a možná za devatero horami, žili, byli čtyři muži. Tři králové a jeden veliký kníže. Stenkil kraloval ve Švédsku a Erik v Dánsku. Vsevolod byl velikým knížetem kyjevským a Vratislav králem českým. Možná se někdy setkali a možná nesetkali. Možná si posílali jen poselstva a možná ani neposílali. Možná o sobě pouze věděli. My víme, že měli něco společného.

Michal Dlouhý: Četnické historky na pultech aneb Zločiny a Přísloví

Knížka obsahuje celou kopu krátkých historek z období let 1850 až 1945, které postihují období monarchie, v níž bylo četnictvo zřízeno, republikánské období existence samostatného československého státu, v němž četnictvo zaznamenalo nebývalého rozmachu, tak i období německé okupace, po jejímž ukončení bylo četnictvo zrušeno. Ve všech popisovaných případech se jedná o vyšetřování nejzávažnějších z trestných činů – zločinů. Jako názvy jednotlivých povídek jsou použita více, ale i méně známá přísloví, která vystihují podstatu případu, ale i popisované období. V řadě z použitých přísloví se odráží dobové náboženské cítění.

Ladislav Nykl: Pravda o pražském povstání v květnu 1945

Při „ Pražské operaci “ padlo celkem jen asi 26 rudoarmějců a naproti tomu několik dní před tím v bitvě o Cheb padlo 10 amerických vojáků z 1. pěší divize a 36 vojáků z 97. pěší divize. Kolik bylo v Praze zmasakrováno a zákeřně postříleno vojáků z ROA - Ruské Osvobozenecké Armády generála Vlasova, to se už asi nikdy nedozvíme.

Michal Dlouhý: Taky májová aneb kutnohorští četníci

Když jsem byl coby kutnohorský rodák osloven svým přítelem Robertem Kessnerem, abych doprovodil několika řádky jeho obraz noční Kutné Hory, nastalo pro mne obrovské dilema, čím čtenáře zaujmout. Možná, že podobné dilema měl i mnohem slavnější kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl, když se rozhodoval zda napsat či nenapsat historické drama Kutnohorští havíři...

Michal Dlouhý: Pekelný stroj

Poté co strážmistr Vlkovský otevřel dveře skříně, následovaly krátce po  sobě dva výbuchy. Při prvním z nich vyšlehly ze skříně plameny, které způsobily strážmistru Vlkovskému těžké zranění - popáleniny III. stupně v  obličeji, na krku a na rukách. Po druhém výbuchu se zbořila jedna ze zdí bytu, došlo k prolomení stropu a k vyražení oken a dveří. Při tomto výbuchu se zasažený strážmistr Vlkovský vzchopil natolik, že vyraženým oknem vyskočil na dvůr, kde klesl v mdlobách. Odtud byl okamžitě převezen první pomocí do místní veřejné nemocnice. Štábní strážmistr Studený byl v době výbuchu naštěstí sehnut u stolu a nadstrážník Ambros stál u dveří, oba byli odhozeni směrem ke dveřím do předsíně.

Jan Drocár: Jak přežila šlechta své zrušení

Po staletí vůdčí síla společnosti, která se rozhodujícím způsobem politicky, kulturně a hospodářsky podílela na osudu českých zemí a která byla výraznou nositelkou tradic rodiny, národa i víry přišla o tituly, jména, společenskou prestiž a postavení, majetek a nakonec v převážné většině i o zemi, ve které se narodila, vyrůstala a žila.

Miroslav Sígl: Pražské jaro před 40 lety a jeho novináři

Pracoval jsem od roku 1965 v Čs. televizi a je samozřejmé, že 21. srpna 1968 jsem byl u samého počátku, když jsme jako novináři očekávali výsledky jednání předsednictva ÚV KSČ přímo v jeho budově a namísto toho jsme byli kolem půl čtvrté ráno vyhnáni pod samopaly okupantů ven z budovy.

Michal Dlouhý: Četnické děti

Arazím a Jarý, ale i Šiktanc, Šebestík, Turko, Němec, Jaroš, Ambrož jsou jména známá díky televizním obrazovkám doslova milionům diváků. Můj zájem o historii četnictva trvá již dvacet let a za tuto dobu jsem shromáždil úžasné množství materiálu vypovídajícího o činnosti československého četnictva. Až v době přípravy třetí řady seriálu Četnické humoresky jsem začal poznávat potomky četníků jejichž jména se objevila v úspěšném televizním seriálu.

Michal Dlouhý: Pověry a pověrčivost

V noci došlo v Kamenici nad Lipou k vyloupení pokladny v místní továrně a odcizení více než 70.000 Kč. Pachatelé přijeli do Kamenice automobilem. Místní četnictvo zadrželo řidiče, který se hlídce zdál podezřelý tím, že čekal po půlnoci ve voze. Řidič se po delším zapírání přiznal, že přivezl do Kamenice tříčlennou tlupu lupičů pokladen za účelem vyloupení pokladny v místní továrně.

Olga Janíčková - Slavomír Pejčoch-Ravik: Ostrov Kilián / Jak se hledají poklady

Za mého dětství bývala léta spolehlivě žhavá. Všechny své prázdniny jsem prožila u řeky Ohře, vlastně v řece - od rána v plavkách, poslední koupel už za tmy, kdy voda byla teplejší než vzduch a plynula tiše. Od té doby řeku miluji. Snad proto mi kapitoly z vodního života maratonského otužilce Václava Židka zavoněly bahnem někdejších říčních tůní, kde za dne odpočívali sumci.

Miroslav Sígl: O historickém činu Jana Palacha

Posmrtnou masku statečného mučedníka sňal sochař Olbram Zoubek. Sádrový odlitek byl okamžitě umístěn na kašnu před Národním muzeem, kde k sebeupálení došlo. Také jeho další výtvarná činnost je spojena s Janem Palachem, jak se lze dočíst v uvedené encyklopedii- vytvořil reliéf pro náhrobek na Olšanských hřbitovech.

Josef Krám: Vzpomínka na profesora Václava Hejna

Dovolte v čase vánočním vzpomenout dvojhlasně Václava Hejna (1899–1974), na rychnovském gymnáziu respektovaného profesora češtiny a francouzštiny a Jiřího Šlitra (1924–1969). Ten pan profesor měl pozoruhodný zvyk, že nikoho neoslovoval jeho jménem, ale přezdívkou. Čím kdo víc vyčníval z průměru, tím přezdívek bylo víc. Zatímco nejbližší Šlitrův kamarád Pepík Telecký jich měl pět, tak Jirka, který si pečlivě vedl jejich seznam, jich měl 32 – ze třídy nejvíc.

Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (6)

Bylo to přesně 30. května 1953, kdy došlo k měnové reformě. Ale za jakých okolností: den před jejím vyhlášením prezident republiky Antonín Zápotocký lhal národu, že nic takového nehrozí, Přesto se měna konala. Na jednu stranu to vlastně tak moc velké překvapení nebylo. Tenhle komunistický funkcionář uměl totiž „slibovat“.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Petr Chelčický - Duch proti moci

Počátkem 15.století, jak víme, vzplanuly po Čechách boje o Husův duchovní odkaz. Jedna křižácká výprava za druhou stíhala odbojnou zemi, ale mnohonásobná přesila cizáků byla pokaždé na válečném poli rozdrcena. Totální porážky nakonec donutily církev, všemocnou organizaci doby, k jednání s kacíři. Nejmocnější bašta středověké Evropy, která doposud vystačila jen s hranicemi, popravčím mečem s klatbou, byla nucena přijmout dialog.

strana 1 / 19

Další strana »