Publicistika – Historie

Setkání potomků Přemyslovců

Praha a Mělník přivítaly potomky první české knížecí a královské dynastie. Velká exkluzivní fotoreportáž Pozitivních novin ze setkání potomků Přemyslovců při příležitosti 700. výročí vymření Přemyslovců po meči Václavem III.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (8) - David králem / Vláda Šalamounova

David se dovídá o tragickém skonu vladaře od posla, který mu přináší Saulovu korunu a záponu, již nosil král na rameni. Bůh pak vyzval Davida, aby se vydal do judského Chebrónu (Hebronu); tam byl nový vládce Izraele pomazán na krále nad domem judským. V jižní části země kraloval David po sedm let a dalších třiatřicet let panoval pak v Jeruzalémě nad celou zemí.

Miroslav Sígl: Pražské jaro vrátilo baltským státům naději

K 50. výročí vyhlášení nezávislosti Lotyšské republiky v listopadu 1968 chtělo obyvatelstvo položit květiny na hroby tehdejších státníků (rok předtím se podobného aktu či „Vzpomínkového dne“, jak je opět uváděn v současném kalendáři, zúčastnilo 70 000 lidí). Avšak tentokrát už agenti sovětské KGB (výbor pro státní bezpečnost) tvrdě zasáhli. Několik prvních lidí, kteří chtěli zapálit svíčky, pozatýkali, studenty vyloučili ze škol, ostatní podrobili „sovětské převýchově“.

Jan Drocár: Zapomenutý šlechtic

Zajímavá osobnost s pohnutým životem, zásadový člověk a demokrat. Studoval českou řeč a literaturu, vystudoval práva, oženil se proti vůli a protesty knížecí rodiny se ženou nešlechtického původu. Byl štědrý k českým umělcům, pomáhal Boženě Němcové, Karlu Sabinovi a mnoha dalším. V jeho pražském paláci se scházeli čeští hudební skladatelé – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, spisovatelé a básníci Vítězslav Hálek a Karolina Světlá.

Michal Dlouhý: Škola - základ života

Dne 27. ledna 1927 se dostavil na četnickou stanici v Nymburce četník na zkoušku Ferdinand Zahálka, který se zde hlásil k nástupu do služby po absolvování školy četníků na zkoušku. Velitel stanice vrchní strážmistr Bedřich Hájek jej uvítal na stanici, zapsal si o novém četníku jeho údaje a ukázal mu, kde se má ubytovat s tím, že druhého dne jej začne seznamovat se služebním obvodem a chodem služby na stanici.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy - Josef a jeho bratři (4)

Krom toho se v těchto textech dočítáme ještě o jednom poznání, že jsme sami svého osudu tvůrci, o čemž jsme se v dějinách mnohokrát přesvědčili. „Když bylo stvořeno železo“, čteme, „zašelestily smutně všechny stromy a volaly: „Běda nám, teď vznikl nám krutý bezohledný nepřítel, který nás všechny vyhubí.“ Ale železo je chlácholilo, pravě: „Jsem vám nebezpečné, a přece se mne nemusíte lekati.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak číst bibli? / První lidé (2)

Stránky textu, který budete číst, (a možná čítat), byly napsány před drahnou řádkou let. Ve smutném čase našich novodobých dějin vycházely na pokračování ve vývěskách kostela sv. Ignáce v Praze na Karlově náměstí. Byly fotografovány, opisovány a hlavně čteny. S přítelem Jiřím Skoblíkem jsme tak ušetřili čtenářům pracnou přípravu, studium tisíců stran biblických textů, přičemž ani autor, ani jeho zpovědník ThDr. Jiří Skoblík netušili, nebo si nechtěli připustit, velké riziko.

Jan Drocár: Tři ženy z jednoho rodokmenu (1)

Možná za devatero řekami a možná za devatero horami, žili, byli čtyři muži. Tři králové a jeden veliký kníže. Stenkil kraloval ve Švédsku a Erik v Dánsku. Vsevolod byl velikým knížetem kyjevským a Vratislav králem českým. Možná se někdy setkali a možná nesetkali. Možná si posílali jen poselstva a možná ani neposílali. Možná o sobě pouze věděli. My víme, že měli něco společného.

Slavomír Pejčoch-Ravik: Náměstí Topolů / Na španělských schodech / U panny Marie Sněžné

Jednu z kaplí realizovali podle plánů Raffaela, který tu vytvořil cosi jako dvojnásobný chrám: kostel v kostele. Na sochařské výzdobě se podílel i Bernini. Kaple byla uřčena pro jednoho z velkých znalců umění, skoro rozmařilce a bankéře Agostina Chigiho. Historici vyprávějí, že to byl právě tento muž, který královně římských kurtizán postavil tak nádherný palác, že si španělský vyslanec v těchto prostorách nemohl odplivnout jinam než do tváře šeredného lokaje.

Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (15)

Rudé právo v článku „Bodláčí v květech“ napsalo o odporu redakčního kolektivu týdeníku Květy proti novému šéfredaktorovi Janu Zelenkovi: „Soudruzi redaktoři a spisovatelé z redakčního kolektivu tohoto populárního ilustrovaného stranického týdeníku se postavili proti rozhodnutí předsednictva ústředního výboru strany, které 22. dubna jmenovalo zkušeného a osvědčeného publicistu, známého komunistického novináře, zakladatele Večerní Prahy Jana Zelenku šéfredaktorem Květů.

Michal Dlouhý: HUMORESKY VÁŽNĚ - Štábní strážmistr Arazim

Ústřední postavou seriálu je četník Karel Arazím, který se vypracuje z řadového četníka v hodnosti štábního strážmistra až na velitele pátračky v hodnosti vrchního strážmistra. Postupně se mi podařilo zjistit, že skutečný četník Arazím se jmenoval Josef Arazim, narodil se 20. listopadu 1898, to znamená, že dnešního dne je to právě 109 let od jeho narození.

Miroslav Sígl: Už se zase mluví o Podkarpatské Rusi

12. března povolal Adolf Hitler maďarského vyslance v Berlíně a výslovně prohlásil: "V Praze stále panuje Benešův duch, čehož důkazem je mise generála Prchaly a poslední události na Slovensku. Tento stav nelze ponechat. Nechť Maďarsko samo o své vůli rozhodne, jak bude řešit otázku Karpatské Ukrajiny.

Michal Dlouhý: HUMORESKY VÁŽNĚ - Strážmistr Jarý

Vladislav Richard Jarý se narodil dne 19. ledna 1906, vyučil se jako zahradník a po vojenské službě u druhého hraničářského praporu nastoupil s hodností desátníka v roce 1929 k četnickému sboru. Po absolvování školy četníků na zkoušku v Praze vykonával službu na několika četnických stanicích v severních Čechách, na Četnické pátrací stanici v Litoměřicích a v polovině třicátých let nastoupil na funkci kancelářského pomocníka na Četnickou pátrací stanici v Hradci Králové.

Michal Dlouhý: Červené zápalky

Strážmistr Jaroslav Šiktanc z četnické stanice v Hradci Králové byl za svou pomoc Červenému kříži císařským zmocněncem pro Červený kříž v prosinci roku 1915 dekorován mírovou bronzovou Čestnou medailí Červeného kříže. Toto vyznamenání zřídil císař František Josef I. v roce 1914 u příležitosti 50. výročí podpisu Ženevské konvence, na základě které došlo ke vzniku Společnosti Červeného kříže.

strana 1 / 19

Další strana »