Jaromír Matoušek: Vzácný triptych Klanění tří králů na Pražském hradě

Rubrika: Exkluzivně – Aktuality

V Obrazárně Pražského hradu mohou návštěvníci až do 1. května 2011 spatřit zrestaurované malířské dílo, vzácný triptych Klanění tří králů. Jsou to tři deskové malby, které jsou ve sbírkách Pražského hradu už více než 300 let. V hradních invertářích je triptych poprvé doložen roku 1685. Jak se ale na Hrad dostal, to bohužel nevíme.

Povězme si něco o malíři Geertgenovi tot Sint Jans…

Podle informace, kterou nám o něm na počátku 17. století zanechal malíř a první životopisec umělců tvořících severně od Alp, Karel van Mander (1548-1606), se Geertgen narodil v Leidenu a byl žákem Alberta van Ouwatera. Žil u Johanitů v Haarlemu - tady získal své příjmení tot Sint Jans. Pro Johanity namaloval rozměrný oltář s Ukřižováním na střední desce, z něhož se dochovalo pouze rozříznuté křídlo s Oplakáváním Krista na jedné straně a Spálením kostí sv. Jana Křtitele na straně druhé. Oba obrazy jsou dnes v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Karel van Mander též popsal obraz zachycující haarlemský kostel Sv. Bava, který dodnes v tomto kostele visí. Podle životopisce Greetgen zemřel ve věku 28 let a jeho obrazy obdivoval Albrecht Dürer.

O triptychu Klanění tří králů

Střední deska - Klanění tří králů má rozměry 111 x 69,5 cm, je to olejomalba na dubovém dřevě a za svou historii byla zúžena po levé straně asi o 21-25 cm, po pravé asi o 3 cm.

Levé křídlo - na vnitřní straně sv. Bavo s donátorem, na vnější straně je Panna Marie ze Zvěstování, 71 x 38,7 cm. Olejomalba na dubovém dřevě. Deska zkrácena o 40 cm.

Pravé křídlo - na vnitřní straně sv. Hadrián s manželkou donátora, na vnější straně je archanděl Gabriel, 70,8 x 38,8 cm, olejomalba na dubovém dřevě. Deska seříznuta o 40 cm.

Výjev pochází z Matoušova evangelia, v němž jsou králové nazýváni „ mudrcové od Východu“. Jejich východní původ naznačovaly na nejstarších vyobrazeních čapky, které byly později nahrazeny královskými korunami. Mudrcové uviděli na obloze neznámou hvězdu a tím si vysvětlovali narození nového židovského krále. Králové na obraze představují tři tehdy známé kontinenty - Evropu, Asii a Afriku a zároveň mládí, střední věk a stáří. Dostali jména Kašpar, Melichar a Baltazar; nejmladší z králů byl zobrazován jako mouřenín. Doprovázely je družiny. Králové vezli vzácné dary - zlato, kadidlo a myrhu. Ostatky těchto králů jsou od 12. století uchovávány v Kolíně nad Rýnem.

Střední deska triptychu má spoustu zajímavých malířských detailů dokazujících malířovu zručnost. Celý výjev se odehrává pod střechou chýše, která je vestavěna do ruin paláce, pozadí zaplňují postavy - jsou to členové přijíždějících družin králů.

Na levém křídle je vyobrazen klečící donátor, jeho jméno bohužel neznáme. Za ním stojí rytíř se sokolem na ruce - je to svatý Bavo, patron sokolníků. Nad hlavou donátora vidíme vola a osla.

Na pravém křídle triptychu klečí manželka donátora, za ní stojí patron kovářů a vojáků, svatý Hadrián, zobrazený jako voják v brnění, s mečem a kovadlinou. Pravým kolenem se světec opírá o lva, symbol statečnosti.
Na žádné ze tří desek nenajdete podpis malíře ani datum vzniku. Triptych je považován za dílo Geertgena tot Sint Jans.Tvořil v Haarlemu. Hlavní kostel v tomto městě byl zasvěcen sv. Bavu - na triptychu je to postava muže se sokolem na ruce. Můžeme se domnívat, že toto dílo malíř maloval pro tento kostel a na oslavu právě tohoto světce. Jak se dílo dostalo do Prahy a kdy, to nevíme dodnes.


Rok 1685 je právě tím rokem, odkdy je triptych zapsán v hradních Inventářích. Později byly tři desky popisovány zvlášť, izolovaně. V historii triptychu byla i údobí pochybností zda střední deska, ale především desky boční, jsou od stejného autora. Diskuze byly dlouhé a až roku 1963 si Jaromír Šíp povšiml, že střední scéna je propojena s pravým křídlem, protože se obraz zrcadlí ve zbroji sv. Hadriána, stojícího vedle donátorky. Jeho objev byl potvrzen až po 35 letech dendrochronologickou analýzou, která s určitostí potvrdila, že všechny tři desky pocházejí z jednoho stromu.

Ale překvapením ještě není konec

V roce 2008 psala Michaela Schedl svoji doktorskou práci o malbě středního Porýní v pozdním středověku. Ve sbírkách Historického muzea ve Frankfurtu nad Mohanem objevila drobnou deskovou malbu, ukázala ji Stephanu Kemperdickovi. Ten vyslovil domněnku, že poprsí na fragmentu je obraz sv. Josefa, tedy postavy, která chybí na pražském triptychu Klanění tří králů až do doby, než byla deska zkrácena! Následovala dendrochromatická zkouška, která potvrdila, že destička z Frankfurtu o rozměrech 11,4 x 9,8 cm pochází ze stejného stromu jako desky pražského triptychu.

Všimněme si také různého vyobrazení zvířat, jímž spoluvytvářejí obraz, a tím i jejich významu, který jim malíř vtisknul. Sokol sv. Bava, a stejně tak lev, mají význam atributu. Koně a velbloud, na nich přijíždí doprovod tří mudrců, nám přibližují jejich společenské postavení. Stádo ovcí dává tušit přítomnost pastýřů, kterým bylo též zvěstováno narození Spasitele. Vůl a osel zahřívali svým dechem batole. Najdeme tu několik vyobrazení páva, pavím peřím je zdobena Bavova čapka. Víme, že od raného křesťanství byl páv symbolem nesmrtelnosti.

Povšimněme si ještě klenotů Tří mudrců. Podle proroka Izajáše všichni mudrci přicházejí ze Sáby a nesou zlato a kadidlo. Svatý Matouš ve druhé kapitole uvádí, že mudrcové byli tři a jejich dary narozenému děťátku byly zlato, kadidlo a myrha. Zlato bylo symbolem bohatství králů, kadidlo oběť Bohu a myrha Kristovu oběť a vykoupení. Ve výtvarném umění od románské doby nacházíme na obrazech mudrce, kteří přináší dary v uzavřených, zlatnicky zdobených schránkách. Dříve byli zobrazováni s dary na otevřených mísách. Mudrci představují zástupce pohanské části lidstva. Po přenesení relikvií do Kolína nad Rýnem v roce 1164 jim začínají nasazovat koruny králů a nazývají je jmény. Od počátku 14. století je malíři a sochaři odlišují kostýmy mágů a do rukou jim vkládají exotické nádoby. První dárce mívá ve šperkovnici zlaté mince nebo šperky. Druhý má vítací pohár s víčkem, tzv. pokál, s kadidlem a myrhou. Na obrazech nacházíme též kadidlo v poháru tvaru rohu ze slonoviny. Na našem obraze drží nejvzácnější předmět Afričan, křišťálovou kouli, jako atribut astrologa. Pro převoz a vystavení je vložena do zlaté montáže na nožce.

Řekněme si též něco o restaurování triptychu. Nejzávažnějším poškozením díla je změna formátu všech tří desek a tím i ztráta jejich kompozice. Obě boční křídla byla zkrácena na výšku na horním i dolním okraji a tím zanikly malby hlav Panny Marie a anděla. Středová deska byla naopak zúžena podél bočních hran. Změny rozměrů všech tří desek asi neproběhly současně, ani stejným způsobem. Ztratil se i původní rám. Původní živou barevnost krásných čistých odstínů zkalily vrstvy zažloutlých laků.

Desky triptychu jsou zhotoveny z dubového dřeva, a to slepením několika prken. Podložky mají největší tloušťku uprostřed, ztenčují se k okrajům. Malba má bílý podklad z přírodní křídy pojené klihem. Malba je provedena hladkým rukopisem s velkou péčí o detail s četným využitím lazur. Autor používal i malbu ve vrstvách. Triptych byl několikrát opravován. Podstatnější změnou výjevu byla lokální přemalba nožky Ježíška, která změnila polohu chodidla a zakryla drobnou postavu muže na pastvině v pozadí.

      

Při restaurování se postupovalo tak, že se napřed zkoumala soudržnost barevné vrstvy s podkladem. Došlo k upevnění uvolněných šupin a puchýřků. Bylo vytipováno pět míst pro odběr vzorků pro laboratorní průzkum. Zežloutlý lak byl snímán postupně, aby nebyla narušena patina povrchu malby. Sejmuty byly všechny staré ztmavlé retuše a všechny dílčí přemalby na vnější straně křídel triptychu. Snímání bylo prováděno pomocí tamponů, vlhčených směsí organických rozpouštědel a za pomocí skalpelu. Holé dřevo rubu středové desky bylo očištěno od povrchových nečistot a bylo preventivně ošetřeno proti biologickému napadení plísní a hmyzem.

Po vytmelení drobných defektů byla malba scelena napodobivou reverzibilní retuší akvarelem. Povrch díla byl opticky sjednocen a konzervován polomatným lakem. Desky byly osazeny do nových dubových rámů.

Metody, které byly použity při restaurování:

  • SONDÁŽNÍ PRŮZKUM
  • STRATIGRAFIE PŘÍČNÝCH ŘEZŮ A MIKROCHEMICKÁ ANALÝZA
  • ULTRAFIALOVÁ LUMINISCENCE
  • INFRAČERVENÁ REFLEKTOGRAFIE
  • RENTGENOVÉ SNÍMKY
  • POČÍTAČOVÁ TOMOGRAFIE
  • DENDROCHRONOLOGICKÁ ANALÝZA
  • INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE S FOURIEROVOU TRANSFORMACÍ
  • ELEKTRNOVÁ MIKROSONDA

A nakonec několik informací:

  • Místo konání: Obrazárna Pražského hradu
  • Termín: do 1.5.2011
  • Otevírací doba: denně od 9.00 do 16.00 hodin
  • Vstupné: plné – 150 Kč; snížené – 80 Kč; rodinné – 300 Kč

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 02. 2011.