Město nad městem je výstava, kterou můžete vidět do 17. dubna 2011 v Nové budově Národního muzea. Je to vlastně výstava, která nám přibližuje výstavbu a historii Nové budovy, je to vlastně „budova o sobě.“

Architektem budovy je Karel Prager. V roce 1966 vytvořil svůj první návrh domu nad domem a nad budovou bývalé burzy byla vystavena mostní konstrukce s kancelářemi pro poslance Národního shromáždění. Nyní zde sídlí Národní muzeum. Deset let po smrti jednoho z nejvýznamnějších architektů Československa, Centrum pro středoevropskou architekturu (CCEA) a Národní muzeum poprvé představuje zájem tohoto architekta o makrostruktury. Budova bývalého Federálního shromáždění –dům nad domem – se stala impulsem pro architektovu představu města nad městem. Tomu se věnoval od sedmdesátých let. Jeho představa o prostorové koncepci přestavby Prahy je považována jeho realizace budovy Federálního  shromáždění. Stavba je symbolem své doby. V roce 2000 byla prohlášena za kulturní památku. Konstrukční i architektonickou kvalitou je budova hodnocena v  celosvětovém měřítku. Některé z modelů původní exteriérové výzdoby, např. soch od M. Chlupáče, R. Uhra, O. Zoubka, nebo originál mobilní plastiky L. Novotného, je možné na výstavě spatřit.

Karel Prager vybudoval Federální shromáždění jako dům nad domem, pak to rozšířil na město nad městem, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval makrostruktury – růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny.

Substruktura – flexibilní část v konstrukci představovaly vyměnitelné buňky, např. byty, administrativa, kultura nebo sport, které reagovaly na přání a potřeby obyvatel. Pragerova vize města nad městem, který nebyl nikdy realizována, přesto ještě dnes vzbuzuje pozornost.

V 90. letech začala budova Federálního shromáždění sloužit jako sídlo Rádia Svobodná Evropa, které zde působilo do roku 2009, kdy objekt převzalo Národní muzeum. Téměř po čtyřiceti letech se tak budova otevřela veřejnosti, aby se tak naplnila její původní kulturní funkce.

Návštěvníci výstavy uvidí reprodukce materiálů, které byly použity k výstavbě Národního shromáždění a počítačové animace modelu této budovy, filmové projekce, originální modely a plány k Experimentální bytové výstavby v Praze ze 70. let 20. století. Největším exponátem je samozřejmě budova samotná, její prohlídky a přednášky jsou zajímavé a poučné. Účastníci se hodně poučí z historie stavby, prohlédnou si prostory, které jsou běžně nepřístupné a získá informace o Karlu Pragerovi.

Výstava Město nad městem – vize Karla Pragera nemá za cíl rehabilitovat tuto osobnost, ale je výzvou soudobým kritikům, je výzvou ke konfrontaci soudobých vizí s vizemi Karla Pragera.

Dva roky po dokončení budovy Federálního shromáždění následovala budova Ministerstva dopravy v Tbilisi a v západním světě pak – o čtyři roky později – Center Pompidou v Paříži od Richarda Rogerse a Renza Piana.

Studená válka vrcholící okupací Československa měla za následek informační blokádu. Středoevropská architektura se ocitla na okraji světové scény, což dokládá i případ budovy Federálního shromáždění – přestože byla publikována v předních světových časopisech, nestala se součástí architektonického dění a nebyla ani dále teoreticky reflektována. Přední světoví architekti objevovali budovu Karla Pragera až po roce 1989 a to spíše náhodou při procházkách Prahou než prostřednictvím soustředěného výzkumu.

Lidé u nás vnímají budovu jako symbol své doby, vyvolává u nich velké emoce. Lidé, kteří dříve přijížděli do Prahy a zajímali se o naší architekturu, hledali především Tančící dům, dnes si chtějí prohlédnout bývalé Federální shromáždění. Informace o stavbě se v zahraničí dostávají do průvodců.

Více informací o programu naleznete na www.ccea.cz a www.nm.cz