Michal Dlouhý: Ženská rada bývá jen někdy dobrá

Rubrika: Publicistika – Historie

Od jara roku 1937, které bylo obzváště teplé, se na periferii Košic rozmohly krádeže šatstva a prádla z bytů. Ačkoliv v Košicích jako takových působilo policejní ředitelství se svými strážníky a detektivy, periferie města stále spadala do působnosti četnictva.

Vzhledem k rostoucímu počtu případů a s tím i zvyšující se způsobené škodě, se případy začala zabývat košická četnická pátrací stanice. Z vyhodnocení případů hlášených jednotlivými četnickými stanicemi, které provedl kancelářský pomocník štábní strážmistr Antonín Brikcí, bylo zřejmé, že k nejvíce případům došlo v rozsáhlé kolonii železničních zaměstnanců na samém okraji města, která čítala téměř 300 bytů.

Pachatel zásadně nepoužíval žádné násilí. Využíval toho, že okna v jednotlivých domácnostech byla vzhledem k teplému počasí otevřena. Popisy neznámých osob byly zjištěny povětšinou od žen, které bývaly přes den doma a pečovaly o děti. Z toho vyplývá, že neznámý pachatel provádí krádeže převážně přes den.

Hlídka četnické pátrací stanice

Udané popisy neznámého mladého muže byly uváděny ženskou optikou. To znamená hezký mladý muž, a co se týče věku, tak některé popisy se shodly na věku okolo 25 roků.

Ve snaze získat podrobnější popis, využitelný pro pátrání po pachateli, se vydala do kolonie hlídka pátrací stanice tvořená štábním strážmistrem Robertem Lihou a strážmistrem Ignácem Lukáčim. Začala navštěvovat jednotlivé svědkyně. Výsledek byl však hubený. Hezký mladý muž, ve věku okolo 25 let a měl na nohou noblesní hnědé boty. Tento muž navštívil v dopoledních hodinách v kolonii několik bytů a žádal o něco k jídlu. Jedna svědkyně uvedla, že muž hovořil špatně slovensky.

Když hlídka pátračky odjížděla z železničářské kolonie, byla jí oznámena další bytová krádež.

Po příchodu hlídky do bytu bylo zjištěno, že se jedná o byt v přízemí, do jehož předsíně je vchod přímo z ulice. Z předsíně se vcházelo jednak do kuchyně, a jednak do pokoje. Manželka majitele bytu Margita Kovalčíková četníkům uvedla, že vařila v kuchyni. Dveře do předsíně byly otevřeny. Dopoledne k ní přišla na kus řeči sousedka. Povídaly si, přičemž sousedka Mária Beňová stála ve dveřích do kuchyně, opřená o jejich rám. Nějakou dobu po odchodu sousedky přišel domů na oběd její manžel Ján Kovalčík. Zjistil, že mu ve skříni v pokoji chybí dvoje kalhoty, černý zimník, světle hnědý převlečník, zlaté hodinky s řetízkem a další zlatý řetízek. Tyto cennosti měl v kapsách ztracených oděvů. Celková škoda činila téměř 3 000 korun. Štábního strážmistra Lihu napadlo, zda pachatel nevyužil toho, že jsou ženy zabrané do hovoru, a přitom odcizil věci z pokoje, aniž by ženy něco tušily.

Ještě před dojezdem hlídky pátrací stanice zpět do kasáren spatřil na jedné košické ulici strážmistr Lukáči muže, který přesto, že bylo poměrně teplé počasí, šel oblečen v převlečníku, který vůbec neseděl na jeho postavu. Strážmistrovi blesklo hlavou, zdali se náhodou nejedná o převlečník odcizený Jánu Kovalčíkovi, který je vyšší a silné postavy.

Tentokrát měli četníci úspěch. Kovalčík poznal v převlečníku svůj odcizený majetek. V jeho kapse byl dokonce nalezen rovněž odcizený zlatý řetízek, o němž pachatel neměl ani ponětí.

Při výslechu na pátrací stanici byl v muži zjištěn 27 roků starý Emerich Dancs z Berehova. Jeho boty byly sice hnědé, avšak notně sešlapané. Do noblesy měly sakra daleko. Naproti tomu byl Dancs v obličeji pihovatý a měl nápadně rezavé vlasy. Uvedl, že při svých krádežích využíval kromě otevřených oken přízemních bytů i nepozornosti žen v navštěvovaných bytech. Tak tomu bylo i v posledním případě. Ukradené věci donesl překupníkovi, který však o převlečník neměl zájem.

Fakt, že zadržený, v němž byl všemi ženami poznán jimi popisovaný muž, byl v obličeji silně pihovatý a měl nápadně rezavé vlasy, svědkyním uniklo. I přesto, že byly na barvu vlasů výslovně a ve všech případech tázány.

Všem četnickým stanicím v okolí Košic, stejně tak jako košickému policejnímu ředitelství byl rozeslán pátrací oběžník s popisem činu, odcizených věcí a s popisem domnělého pachatele. Jeho účelem bylo zjistit rozsah Dancsovy trestné činnosti.

Celkem byl usvědčen z 16 případů bytových krádeží a pro zločin krádeže byl dodán do vazby krajského trestního soudu v Košicích.

Článek byl zpracován za využití autorovy připravované knihy s názvem Četnické Historky – ZLOČINY a přísloví, která se co nevidět objeví na pultech knihkupců. Knihy o četnících z nakladatelství Jindřich Kraus - PRAGOLINE žádejte u svých knihkupců, v internetových obchodech nebo na www.jindrichkraus.cz.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 03. 2012.