Génius loci nedříme, ale žije v pražské čtvrti Spořilov, o níž nám kdysi mnoho vyprávěl Adolf Branald (1910–2008), zdejší občan, spisovatel, jehož díla byla většinou zfilmována (Dědeček automobil, Vizita, Sestřičky...). Na jeho spisovatelském kontě je těch románů více než třicet a v té dnešní souvislosti mám na mysli autobiografický román Převleky mého města z roku 2002.

Báječné tiché městečko či pražská čtvrť bez řinčení tramvají, pouze autobusy tu jezdí tou Hlavní třídou, ale v ostatních se má čert vyznat: Jihovýchodní I – IV, Jihozápadní l – VI, Severní dokonce I – IX, Severovýchodní I - VI, Severozápadní I – VI , ale korunu tomu nasazují ulice s označením Jižní I – XVII! Kromě nich jsou zde také Čtyřdílná, Vestavěná, Zapomenutá, ale pozor - rovněž Žilinská, Kremnická, Trenčínská, Trnavská... Pak tu najdete Východní (Roztylské) náměstí, Roztylské sady.

Uf! To jste, vážení spořilovští starousedlíci, tenkrát nedomysleli! A kde mám vystoupit z autobusu, když hned čtyři stanice se jmenují Spořilov!?

Ale jinak tu měli kdysi opravdu všechno: sportovce tělem i duší, proto Sokolovnu, ochotnický soubor, zpěváky, také možnost bruslení v zimě a pro lyžaře běžecké tratě, stejně jako pro cyklisty.

Anebo kolik jen osobností zde žilo, kolik nových se jich zde narodilo, kolik se jich sem přistěhovalo! Vyjmenovat je všechny – to je nadlidský úkol, dokonce sám spořilovský patriot Adolf Branald se omlouvá těm, na které zapomněl. Ani se mu nedivím – jeho jmenný rejstřík má celkem 21 sloupců po 40 jménech! Račte si to, vážení, spočítat!

Málokterá novodobá pražská čtvrť má tak bohatou historii, jako Spořilov. Jsou zde příslušníci domácího i zahraničního odboje z obou světových válek, vymírají pomalu legionáři, Sokolové se tu jakž takž udržují v kondici a připravují se dokonce i na letošní Všesokolský slet, který nebude na Strahově, ale v pražských Vršovicích na stadiónu Slávie.

Konečně došlo i po mém úvodu k té spořilovské pohlednici! Která čtvrť se může takovou pochlubit! Reprodukuji ji zde věrně, ale musím k ní přičinit několik poznámek. Vydal ji Sbor pro obnovu pomníku Hrdinům od Zborova, který zde stával až do roku 1940, kdy ho nacističtí okupanti odstranili. Byl postaven – jak jinak – na paměť slavné a vítězné bitvy našich vlastenců a legionářů u městečka Zborov dne 2. července 1917.

Při návštěvě po této světodějné události tehdejší pan profesor T. G. Masaryk, budoucí prezident, který v zahraničí usiloval o naši samostatnost, prohlásil doslova: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo!“

Dalším spořilovským monumentem byl pomník plukovníka Jiřího Švece, národního hrdiny, Sokola, legionáře (1883–1918), o jehož tragickém skonu vědělo za první republiky každé malé děcko. Na ten film o něm se chodilo hned vícekrát, takovým byl silným zážitkem osud jedné z největších postav našich bojů. Jeho spořilovský pomník byl rovněž odstraněn a obnova je v jednání.

Na pohlednici jsou uvedena zejména dvě významná data – letošní, připomínající 150. výročí založení Sokola, a letopočet 1914–2014, k němuž se upíná veškeré usilování Spořilovských, protože v onom roce 2014 by měly oba pomníky stát znovu na svých místech a oslava 100. výročí založení čs. legií potom vyzní par exellance.

Pohlednici vydali zdejší občané v čele s Vladimírem Prchlíkem (*1929), o němž jsme na stránkách Pozitivních novin psali nedávno (12. listopadu 2011), kteří získali podporu u Magistrátu hl.m. Prahy, setkali se s přízní České obce sokolské i Čs. obce legionářské. Inu – jsou to vytrvalí sportovci, Sokolové, kteří se jen tak snadno nevzdávají. Třasořitky mezi nimi nenajdete.

Kéž by našli i v dalších místech po celé naší zemi své následovníky. Napíšete-li mi o nich, budu rád.