| Národní park KRKA byl založen v roce 1985.
Nachází se mezi městy Knin a Skradin. Jsme v Šibenicko-Kninské župě v centrální části Dalmácie.
Z dálnice odbočujeme busem do Národního parku Krka, nádherné krajiny a přírody s vápencem, který tvoří celé okolí, pak vytváří nádherné skalní útvary a meandry.
Kolega průvodce a přítel Zvonimír vypráví o 72,5 km dlouhé vyvěračce - řece Krka ústící do moře nedaleko Šibeniku. Nad soutokem jsou zříceniny hradu Ključiče. Pohybujeme se od pramene Krky, kde se pod vrchem Krševac, pod jeho svahy pak proplétá i kozí stezka. Řeka Krka však pramení na úpatí Dináry ve východní části Kninského pole. V okolí se dochovalo i několik chorvatských pevností ze 14.století.
Z řek chorvatské krasové oblasti patří Krka k těm nejatraktivnějším. Krasová řeka na své cestě vytváří spoustu zajímavých morfologických jevů, hluboké kaňony, četná jezera a sedm krápníkových přehrad. Klesá o 17 stupních tedy o 46 metrů. Soustava 400 metrů peřejí, kaskád, vodopádů po kterých se řítí strmým proudem. Za Rošským vodopádem se Krka vlévá do 3,5 km dlouhého, podlouhlého Visovackého jezera, uprostřed je ostrůvek (zastávka lodí).
Nabízí se nám několik variant vstupů do této nádhery. Horním vstupem z parkoviště Lozovac, kdy musíme použít speciální busy Krka Promet NP, které se prodírají úzkou silničkou v lesních stráních nad Krkou.
Busy jsou v ceně vstupenky. Nebo lodí, tam i zpět ze Skradinu ležícího při ústí řeky Krky. Ze Skradinu však možno i pěšky. Z obdržených prospektů a map se dozvídáme o vodopádech Skradinski buk, Rošski slap, o koupání a dalších zajímavostech. Oblast řeky obývá celkem 46 druhů savců, 23 z nich je zahrnuto v knize ohrožených druhů.
Začínám poznávat některá místa známá z filmu Vinnetou. Zvony mi potvrzuje, že se nemýlím, právě u procházejících vodopádů na řece Krka u Skradinu bylo točeno několik scén. Konkrétně ty, kde je Sam Hawkens ve scéně s myším ocáskem, nebo Old Shatterhand s Nšoči. Také další scéna setkání Santera a Adlera je u vodopádu Krky. Rošský vodopád poskytl natočení scény nočního tábora Apačů.
Ve filmu Winnetou a Old Shatterhand v údolí smrti se natáčí u vodopádů řeky Krky scéna: Loviště ryb Osaků. Zvony dále hovoří o filmu Petrolejový princ, jehož scény na vorech se opět odehrávaly na vodopádech řeky Krky u Skradinu.
Ve filmu Old Shatterhand byl NP využit pro natočení scén: Tábor Apačů, Misie s Bílou holubicí, Honička Vinnetou s Tujungy. Další pak u vodopádu Manojlovac na řece Krka, a i jiných vodopádů.
Obdivujeme okolní přírodu, která postavila do cesty mnoho překážek řece už v jejím horním toku. I zde se nacházejí peřeje, kaskády a vodopády. Jsou to 22 m vysoký vodopád Bilušica, dále pak Brljan 15 m, soustava vodopádů Manojlovac vysoká 60 m s hlavním schodem 32 m, kaskádový vodopád Rošnjak 8 m a 24 m vysoký vodopád Miljacka.
Lodí na Monastýr Krka.
Odplouváme nad Rošským vodopádem k monastýru a na tvrze Troštejn a Nečven. Výlet trvá asi 2,5 hodiny. Proplouváme proti proudu řeky Krky úzkou soutěskou, obdivujeme různobarevné tvary a barvy kaňonu a druhové bohatství flory a fauny. Zastavuje se vám dech při pohledu na strmé skalní stěny vysoké až několik desítek metrů, které jakoby po amazonsky modré hladině řeky rozsívaly bílé květy leknínů.
Monastýr Krka se nachází na půvabném místě zvaném Carigradska Draga. Postaven je na základech starého eremitského kláštera a je jedním z nejdůležitějších duchovních středisek srbské pravoslavné Dalmatinské Eparchie, jejíž sídlo je v Šibeniku. Vedle něj stojí kostel postaven v byzantském stylu a bohoslovecká akademie. Prohlédnout si lze i katakomby pod klášterem.
Monastýr má i velkou a bohatou knihovnu s mnohými historickými rukopisy, inkubáliemi a vzácnými knihami. V současné době žijí v monastýru 3 mniši.
Loď pokračuje dále proti proudu řeky Krka ke tvrzím Troštenj a Nečvem. Výlet končí opět v přístavišti u Rošského vodopádu.
Rošský vodopád se nachází 36km od pramene Krky, která zde padá do Visovackého jezera z 15 m výše.
I zde se však můžete koupat a dostat se sem lodí. Lodí ze Skradinského buku je výlet na 3,5 hodiny. Přestávka na ostrově Visovac je 30 minut. V r.1445 zde byl postaven františkánský klášter Matky milosrdné. Kostel Panenky Visovacké, který s překrásnou krajinou Visovackého jezera tvoří velmi působivý celek.
Klášter vlastní významné archeologické sbírky, sbírku historických církevních rouch, nádob a bohatou knihovnu s mnohými historickými rukopisy, vzácnými knihami a inkubáliemi.
Skradinský vodopád je nejnavštěvovanější na řece Krka. Vodopád tvoří sintrové bariéry, ostrovy a jezera. Prohlédnout si je lze díky rozsáhlé síti stezek a rozhleden. Přístup k němu je i pěší stezkou 800m (10 min.chůze) od Skradinského mostu. Do Skradinského buku lze také jet cyklostezkou dlouhou 3 km.
V polovině našeho prohlídkového okruhu na řece Krka a jejích vodopádech přicházíme pak proti proudu po pravé straně na vyvýšenější místo. Zvony mně přivádí ke zbytkům velké Teslovy turbíny, tohoto geniálního vynálezce pocházejícího z obce Smiljan v sousední Lice. Tato první (na světě však druhá) vodní elektrárna byla spuštěna 28.srpna 1895, tedy dva dny poté, co byla uvedena do provozu první vodní elektrárna na světě a to na Niagarských vodopádech, která byla rovněž podle Teslova patentu.
Vyrobená elektrická energie zde v Chorvatsku sloužila k veřejnému osvětlení města Šibeniku. Elektrárna u Skradinských vodopádů byla v provozu 20 let do první světové války. Na místě kde původně stála, je vystaven zbytek obrovské turbiny a v rozvalinách objektu nyní probíhají konzervační práce.
V roce 1907 byla nedaleko postavena nová modernější elektrárna Krka, která funguje dodnes. Říkám Zvonimírovi, že díky stavitelům Anti Šupukovi a ing.Vjekoslavu Meischnerovi získal Šibenik elektrickou energii dříve než evropská města.
Informační desky nám říkají, že v případě Teslovy turbíny se jedná o spirální dostředivou turbínu s oběžným kolem bez lopatek. Bezlopatkový vodní stroj využívající tření vody proudící spirálově mezerami mezi soustavou disků. Může pracovat jako turbína i čerpadlo.
Děláme si několik zajímavých fotografií a na další desce čteme princip funkce turbíny:
Voda přitéká do uzavřeného vázovitého tělesa turbíny tangenciálně a proniká soustavou štěrbin mezi řadou disků ke středu. Třením vody o disky je uváděno oběžné kolo do rotace.Odstředivá síla působící při rotaci na vodu mezi disky způsobuje její dlouhou spirálovitou dráhou. Dostředivým průtokem se voda dostává do míst s nižší a nižší obvodovou rychlostí až nakonec ze středu oběžného kola vytéká s minimální zbytkovou energií. Se vzrůstajícím mechanickým zatížením turbíny klesají otáčky, ubírá odstředivé síly a dráha vody směřuje více ke středu, čímž se samozřejmě zvýší průtok strojem.
Obdobně při mechanickém odlehčení vzrůst otáček zapříčiní zvýšení odstředivé síly, voda postupuje ve spirále ke středu velmi pomalu a průtok odlehčenou turbínou se sníží. Stroj se chová, jako kdyby mněl natáčivé lopatky. Zařízení lze regulovat klapkou v tangenciálním přívodu. Otáčkově je stroj velmi pružný.
Další informační tabulka nás informuje o konstrukčních detailech:
Disky mají uprostřed otvor a jsou hustě nasazeny na třech dlouhých šroubech. Mezery mezi jednotlivými disky jsou vymezeny podložkami. Vnější a vnitřní hrany disků jsou naostřeny. Vnitřní otvor v discích je zhruba 1,5x násobkem síly svazku disků. Mezera mezi pláštěm a disky je minimální. Za turbínou může následovat savka a turbína může pracovat i jako násosková.
Fotíme další detaily turbíny, kde se hovoří o jejím použití:
Tento systém není rozšířený a je víceméně jen technickou zajímavostí. Je použitelný jako turbína i jako čerpadlo.Jeho výhoda se projeví zejména tam, kde jsou velmi proměnné otáčky nebo spíše spád a přestože má být udržena přiměřeně dobrá účinnost. Nevýhodou jsou úzké průtokové kanály a tedy i citlivost na nečistoty.
Vraťme se však k 10.červenci 1856, kdy se Tesla narodil. Bylo to ve vesnici Smiljan v chorvatské oblasti Lika, (tehdy součásti Rakousko-Uherska) v hornaté krasové vysočině východně od pohoří Velebit – severozápadně od Gospiče.
Narodil se zdejšímu popovi a byl pokřtěn NIKOLA, tedy MIKULÁŠ, což je světec v pravoslavném světě velmi uctívaný. V noci, kdy se malý NIKOLA narodil, zuřila nad Likou velká bouře, blesky měnily tmavou noc v jasný den. Podle dochované tradice předpovídaly místní staré ženy právě narozenému dítěti, že blesky, tedy dnes elektrické výboje, ovlivní celý jeho další život. Jak se později ukázalo, stala se právě elektrická energie jeho osudem pro celý život.
Již od ranných let se projevovalo jeho mimořádné nadání. Právě to rozhodlo o tom, že nadaný chlapec se přece jen dostal na studia techniky – napřed v Chorvatsku a pak i ve Vídni. Studuje také v Praze v roce 1880, kde dokončil jeden letní semestr. V Praze pobýval v tehdejší Československu ještě v letech 1936-37.
Studoval vlastnosti dvou a více fázových proudů, zkonstruoval a patentoval četné elektrické stroje a přístroje. Již v jeho třiceti letech sestrojil a dal si v Americe patentovat elektrický motor na střídavý proud, o čtyři roky později pak tzv. Teslův transformátor, tedy zdroj vysokého střídavého napětí o vysokém kmitočtu, a desítky jiných.
Zabýval se i bezdrátovou telegrafií a ještě před Marconim přivedl vynález k úspěšnému konci.Nepříjemné okolnosti mu však zabránily vynález prakticky využívat a tak sláva objevitele připadla Marconimu.
V Americe si získal ohromnou popularitu vybudováním hydroelektrárny u Niagarských vodopádů, která využívala sílu zdejších vod. Není proto divu, že dodnes je Tesla uváděn mezi stovkou největších osobností americké historie.
Teslovi se dostalo velké cti, když pro jeho výzkum a zásluhy v elektrotechnice, byla u příležitosti stých narozenin jeho jménem pojmenována jednotka elektromagnetické indukce - tesla. Je třeba zdůraznit, že této cti se dostalo jen největším vědcům jako například Newtonovi, Voltovi, Watovi, Ampérovi, Pascalovi, Faradayovi a několika dalším.
10.července 2006 v den 150 výročí, bylo v Teslově rodišti ve Smiljanu otevřeno Pamětní muzeum Nikoly Tesly (Memorijalni Centar Nikola Tesla Smiljan). Také byl obnoven jeho rodný dům a odhalen pomník tomuto velkému vynálezci.
Ještě z historie
V roce 1893 Tesla i Westinghouse zajišťují elektrické napájení pro osvětlení soustavy pro světovou výstavu v Chicagu. Tesla mohutně vítězí svými úspěchy nejen se střídavým proudem. Zpočátku spolupracoval v New Jersey i s Edisonem.
Po světové výstavě všichni věří v Teslův střídavý proud a brzy celá země (USA) přechází na Teslův systém. Vysokonapěťové dálkové přenášení střídavého proudu a jeho následná distribuce je účinnější a výhodnější. To byl konec Edisona a jeho stejnosměrného proudu, který není možno přenášet na větší vzdálenosti.
Teslovým úspěchem na světové výstavě bylo pak získání zakázky instalovat první strojní zařízení na Niagaře a využívat její sílu (Niagarské Power Copany). Po několika letech stavby v roce 1895 dodává již elektrárna z Niagáry první střídavý proud elektrickou soustavou do Bufala 22 mílí daleko. Nebyl to jen zvídavý přepych pro městskou horní třídu. Elektrická energie byla teď samozřejmostí! Nevýhodou Teslovy tehdejší turbíny bylo velké kolísání otáček při proměnlivé zátěži. U Niagáry najdeme i pomník Nikoly TESLY.
V závěru prohlídky na řeče Krka přivádím Zvonimíra k vodním mlýnům u Skradinských vodopádů. Leží přímo u nich (Skradinski buk), obsahují malou národopisnou sbírku. Vidíme zde starobylá stavení, kovárnu, mlýnici i s mlecími kameny, valchovnu, pračku a jiné exponáty. Mezi několika hospodářskými staveními protéká voda, která je maximálně využívána. Může se zde manipulovat jejím tokem k dosažení co největšího užitku. Všechna zařízení jsou plně funkční. Pořizuji opět mnoho snímků.
Mlýny jsou z 19.století, postaveny však na pozůstatcích mlýnů starších.Můžeme vidět staré vodní mlýny (chrov, vodnice), v níž melou kameny (žernovy) poháněné vodou.Vidíme i starobylou přírodní pračku na praní prádla a měkkých tkanin. Do kamenné nádrže proudí voda a víří prádlo jako v pračce. Z vířivky přetéká přes okraje.Vidíme valchovnu (chorv, stupe) změkčuje hrubé vlněné tkaniny. V kamenných nádržích pohání voda dvě velká dřevěná klepadla, která tlučou do vložené hrubé vlněné látky, kterou tak změkčují (valchují).
Mlýny na Krce měly v minulosti velký ekonomický význam pro hospodářský rozvoj nedalekého města Šibenik a jeho okolí. První zmínky jsou již z 13.století. Během 14 a 15. stol jejich význam rostl, vždyť obilí ve zdejších mlýnech mlela všechna města od Istrie až Dubrovník. Mlýny prosperovaly i za tureckých válek v 16.století. Turci obsadili Skradin vybudovali mlýny na svém území na pravém břehu řeky. Tyto mlýny pak vlastnili turečtí podnikatelé. Mlýny na levém břehu řeky byly ve vlastnictví Benátek. Mlýny byly po osvobození Turků významným zdrojem příjmů města Šibenik, kterému patřily a zůstaly jim až do zavedení páry a později elektrické energie.
Loučíme se Zvonimírem i Gringem. Ing.Zvonimír Čubelič mě podává ruku a říká Pepo jsi výborný průvodce, dobrý přítel a nejlepší Čech - drž sa! Uvidíme sa!
Příště moje vyprávění a fotografie ze setkání ve Starém gradě-Paklenici v Muzeu Vinnetou s jeho direktorem a průvodcem diplom oec.(ing) Zvonimírem Čubeličem. Rozhovory s indiánem Mladenem Koičem Gringem, který jako kluk hrál ve filmech o Vinnetouvi. Zajímavosti i o Duško Lokinovi, známém chorvatském zpěvákovi žijícím v Zadaru. |
