| Setkávání s Mladenem Koičem Gringem proběhlo několikráte náhodně na ulici. Seznámil mě s ním při jedné procházce dipl. oec. (ing.) Zvonimir Čubelič vedoucí cestovní kanceláře hotelu Alan ve Starigradu-Paklenici. Dnes je však naše setkání v Muzeu Vinnetou, které je pouhých 30 m od hotelu Alan. Procházíme s Gringem tuto zajímavou expozici, dokumentující natáčení řady filmů o Vinnetouovi. 
Gringo vzpomíná jak mladý kluk hrál indiána v těchto filmech a hovoří i o jednotlivých scénách, kde se co a jak natáčelo. Jeho vyprávění by vydalo na mnoho článků. Budu se snažit vám zprostředkovat některé moje dojmy. Řada dokumentů z natáčení i názorných ukázek se nachází právě vystavených v prostorách Muzea Vinnetoua, které má několik místností rozdělené chodbou. Gringo říká, že filmaři použili největší klenoty chorvatské přírody jako národních parků Plitvická jezera, Krka, Paklenica, též málo známé lokality kaňonu řeky Zrmanja a pohoří Velebit.
Gringo začíná u prvního obrázku z filmu Vinnetou a sděluje, že scéna „Tábor a útok indiánů kmene KIOVŮ na zásobovací vozy pro stavbu železnice“ se točila na Grobické polje u Rijeky.
„Tábor na stavbě železnice“ točený u Mali Alan v jižní části Velebitu. "Městečko Roswell“ točeno u Šibeniku. „Souboj Old Shatterhanda s Inču-čunou“ točen na řece Zrmanja u Obrovace. „Sam Hawkins ve scéně s Myším ocáskem, Old Shatterhand s Nšo-či“ točeno u vodopádů řeky Krky u Skradinu. „Setkání Pantera a Adlera“ točeno u Rošského vodopádu na řece Krka. „Nuggelsill se zlatem Apačů, kde byli zastřeleni Inču-Čuna a Nšo-Či“ točeno Malý Alan a Tulova Greda v jižní části Velebitu.
Vyprávění Gringa je doplňováno poznatky a zkušenostmi z muzejní práce jeho ředitelem ing.Zvonimírem Čubeličem, který je zde také průvodcem expozic. Neopomene nám ukázat i nové fotografie syna představitele Vinnetoua, Piera Brice, který zdejší muzeum i Plato Vinnetou nad řekou Zrmanja navštívil.
Neméně zajímavé jsou zápisy v pamětní knize – kronice. Jména desítek národů z celého světa, ale i muzea Karla Maye z Radebeulu u Drážďan, vyjadřující obdiv nad touto expozicí.
Podepisuji se také a píši zde své dojmy a chválím jejich činnost i expozici muzea.
Gringo je již v další místnosti a hovoří k obrázkům na stěně, jedná se o natáčení filmu Vinnetou a Old Shaterhand v údolí smrti. Různé scény se natáčely v kaňonu řeky Zrmanjy.
Loviště ryb Oseků na vodopádech řeky Krka. Tábor Siuxů a Vražda majora Kingsleyho pak u Šibeniku. Film Petrolejový princ se scénami na vorech je točen na vodopádech řeky Krky u Skradinu. Film Old Shatterhand se scénou tábora Apačů, i Misie s Bílou holubicí. Honička Vinnetoua s Tujungou taktéž na řece Krce a u vodopádu Manojovac.
Film Old Surehand: Jízdní cesta točena na Grobničkom polji u Rijeky. Mc Harova farma točena poblíž Starigradu-Paklenice. Setkání Vinnetoua a Old Shatterhanda točeno na řece Zrmanja. Údolí koster točeno v Mali Alan v jižní části Velebitu. Film Mezi supy: Baumanův ranč točen na Grobničkom polji u Rijeky. Údolí smrti točeno Veliká Paklenica. Saloon s Bandity točen u Starigradu – Paklenici. Přestřelka, noční tábor Supů točeno Mali Alan v jižní části Velebitu.
Zvonimir mě informuje, že zítra je zde zase naše česká TV Prima a bude natáčet dokument o zdejším Muzeu Vinnetoua a o okolí.
Jestli chci říci nějaké své poznatky a postřehy. Bohužel jsem celý den na výletě do pohoří Velebitu ve speciálních džípech.
Procházíme dalšími místnostmi i chodbou, kde je umístěn velký obraz Vinnetou s Old Shaterhandem, fotíme se zde také se zdravicí – zdviženou rukou jako Vinnetou!
Gringo pokračuje s rozsáhlým vyprávěním a uvádí nám poslední filmy a místa natáčení.
Film Poklad na Stříbrném jezeře: Scéna Tusla a El Doro točeny ve Starigradu-Paklenici. Vesnice Utahů točena u Plitvických jezer. Kaňon duchů, kde Vinnetou s přáteli přichystal lest na Utahy je točen v kaňonu Velika Paklenica. Stříbrné jezero a jeskyně s pokladem je točeno na jezeru Kaludjerovac na Plitvických jezerech. Bandité chtějí pověsit Freda Angela je točeno na Plitvickém jezeru Galovac. Přestřelka u Stříbrného jezera je točena na Plitvickém jezeru Kozjak. Různé průjezdy točeny ve Starigradu-Paklenici. Film Vinnetou III. – Poslední výstřel: Pueblo (vesnice) Apačů točeno na řece Zrmanja u Obrovace, taktéž zapálení vorů s bandity. Vinnetou na koni utíká z obklíčení bandity, ale i Závěrečná scéna – zastřelení Vinnetoua točeno v Malý Alan v jižní části Velebitu.
Naše závěrečné focení je však před stále nově vylepšovaným a upravovaným prostorem muzea Vinnetou. Zvonimírovi již přicházejí další skupiny návštěvníků. Jeho práce zde není až tak jednoduchá, jak jsem si představoval. Musí vládnout mnoha jazyky a stále mít na paměti to známé čínské přísloví: Že jen ten, kdo se umí usmívat, by se měl otevřít krám! Zvonimír to však dovede.
S Gringem i Zvonimírem jdeme odpoledne na několik vycházek po Paklenici i okolí, kde opět fotografujeme. Říkají mi, abych nezapomněl již brzo navečer jít sledovat nejlepší zalaz (západ ) slunce v Chorvatsku, právě na špici u bufetu za Splitskou bankou. Nemám odcházet ani po zalazu slunce do moře, ale počkat až za chvíli vyjde měsíc. To pak následuje další překrásná podívaná s focením nejen měsíce, ale i odrazů v mořské hladině, vše pak dokreslováno v jednotlivých časových úsecích i s pohořím Velebit, které dodává již jen černé siluety svých špiček hor. Je to skutečně kouzelná Paklenica.
Představují mi jejich pěknou Paklenicu i v jiných podobách, nejen mořské pobřeží u Velebitského kanálu. Setkáváme se v café baru Twister u hotelu Alan, v restaurantu Konoba, v bifé Kvartir na špici za Spitskou bankou, v restaurantu Lucija u známého Kika. Také u mě, kde si při plzeňském Gambrinusu, nebo jejich pivu Karlovačko, povídáme.
Příjemnou náladu nám zpříjemňují melodie Duško Lokina nebo Mišo Kovače z kazet mého radiomagnetofonu. Rádi si prohlížejí moji pečlivě vedenou kroniku z celého pobytu, obsahující výstřižky z chorvatských časopisů, prospektů, také tipy na výlety s jejich programy, různými mapami a fotografiemi, vše provázeno doplňujícími texty, ale také časovými údaji v jednotlivých dnech.
Ing.Zvonimír Čubelič říká: Pepo ty nespíš? Ptám se proč. No kdy to všechno děláš, a jak to vše stihneš? Jsi opravdu praktičný český člověk! My se již takto dávno nehoníme!
Ptám se jestli znají některé písničky Duško Lokina, zvláště pak Zvonimíra, který je teprve třicetiletý. Cituji některé pasáže a názvy písniček:
- Kad čuješ u noci (srdce mi plače) - Draga Marija - Znam da negdje živi žena - Opijaš me jače nego vino - Vjetar huji, puše sve jače - Što je nemá - Netko te tajno voli - Jedna žena čeka brod - Spušťa se noč - Dalmacijo, pozdravy mornare - Laku noč, dušo - Prigradica - Ribar plete mrižu svoju - Ja nikog nemam. Velmi jsem u všech vždy uspěl tím, že jsem znal spousty jejich písniček národních, nebo právě zpěváka Duško Lokina. Ať již z kazet, z radia i TV, z minulých návštěv tehdy ještě staré Jugoslávie. Právě pro Lokinovu zřetelnou výslovnost, jeho dojemné, přímo fantastické líbivé písně, které mi právě proto utkvěly v paměti. Po létech jsem pak mohl tyto zkušenosti všude dobře uplatnit.Vážili si toho a hned jsem byl pro ně všude jejich přítel Josef. Sdělují mi, že Duško Lokin bydlí nyní v Zadaru a znají ho. Jestli se ještě zdržím pár týdnů, dohodnou mi i návštěvu, že bychom se mohli setkat i v Paklenici. Vzájemně si také vyměníme řadu nových CD i DVD z hudebního života.
Pozdně noční diskotéka a taneční show v prostoru mezi mořem a hotelem Alan je slyšitelná na kilometr a jistě nikdo nemůže v tuto letní dobu - sezónu dovolených - jít spát. Najdeme zde mládež i starší ročníky, jednotlivce, ale i skupinky zahraničních rekreantů, prostě babylon národů a jazyků. Nezbytné děti s jejich křikem, který je proti reproduktorovým soustavám vlastně velmi slabý.
Světelná disko show pak ještě dotváří obraz i po obloze v modro-černé tmě. Ten je orientačním bodem pro informaci turistů jedoucích po silnicích, že zde v Paklenici, malé to osadě, se vůbec také něco děje.
Konferenciér uvádí i různé krátké soutěže a přestávkové animační programy, populární hlavně pro děti, ale v tuto dobu i pro rodiče, kteří jsou již někdy posilněni nějakým tím pitím.
Program a hudba již graduje k finále paklenického večera. Závěrečná slova konferenciéra jsou, že nám přeje příjemný zbytek večera i dobrou noc. Podotýká: „Spěte kde chcete, jak chcete a s kým chcete! LAKU NOČ“!
Večer končí i pro nás a přejeme si s Gringem i Zvonimírem také příjemnou „LAKU NOČ“. S jejich typickou odpovědí: „Vidimo se!“ |
