Pamatuji si ty dotazníky. Ve spleti nejrůznějších otázek také malá kolonka s otázkou: Jste věřící?
a nabízené odpovědi nepřipouštějící jinou variantu: ano*)  ne*) s dovětkem:  *) nehodící se škrtněte.

  Nevyznávám žádnou oficiálně uznávanou víru. A tak jsem vždycky tuto kolonku vynechávala,
nebo ji za mě vyplnila pečlivá úřednice. Rázně přeškrtla ano hned po mé odpovědi na otázku,
zda jsem křtěná a chodím pravidelně do kostela.

A přitom věřím. Věřím tak moc, že mi na to nestačí malý řádek strohých dotazníků.

 

Věřím, že kominíci nosí štěstí.

Věřím na uzdravení kamarádky.

Věřím na minulé i budoucí životy.

Věřím, že nejsme ve Vesmíru sami.

Věřím svému podvědomí a pocitům.

Věřím, že každá zkušenost mě posílí.

Věřím, že nic není náhoda.

Věřím, že informace přicházejí samy ve chvíli, kdy je potřebujeme.

Věřím, že potkávám lidi, kteří mi dávají možnost splnit určitý úkol a tím postoupit o kousek výš.

Věřím na věci mezi nebem a zemí, nebo, jak říkám, mezi nebem a oblohou.

Věřím, že Něco mi pomáhá překonávat překážky a dává mi Sílu a Energii.

Věřím tomu, že vyšleš-li dobro, vrátí se ti dobro.

Věřím, že lidé jsou dobří.

Věřím na Lásku.

Věřím, že těmito řádky někoho z Vás potěším.

 A věřím, že už nikdy nebudou v dotaznících takové hloupé otázky.

Jsem věřící, ano i ne, a nic se škrtat nebude.