Jitka Dolejšová: Proč psát jednoduše, když to jde složitě…
Rubrika: Publicistika – Víte, že...?
Možná i vás někdy napadlo, proč je uspořádání písmen na klávesnici tak složité. Proč se nejvíc frekventovaná písmena hledají nejobtížněji a jsou daleko od sebe. Vždyť to při psaní jenom zdržuje!  Člověk by logicky předpokládal, že „když už to někdo vynalézá, tak u toho bude přemýšlet“. Že vynálezce napřed pečlivě rozváží, které klávesy budou používány často, jak bude psaní probíhat a jak optimalizovat počet přehmatů. Přesně taková analýza skutečně proběhla. Její autor si však dal za cíl pravý opak toho, co bychom očekávali. V 19. století se totiž začínalo psát na psacím stroji, a to není to samé, jako psát na počítači. Historie psacích strojů V roce 1714 si anglický vynálezce nechal patentovat zařízení pro „stroj schopný otiskovat písmena na papír tak přesně, že výsledek lze jen těžko rozeznat od tištěného.“ Teprve po dalších sto letech nastartoval psací stroj svou „ouřednickou“ kariéru. A až v roce 1870 se objevil první komerčně využívaný psací stroj, který dostal název podle tvaru klávesnice: „Writing Ball“ (psací koule). Píše se rok 1867. Zaměstnanci tiskárny v Milwaukee Christopher Latham Sholes, Carlos Glidden a Samuel W. Soule přicházejí s nápadem Typewriteru – psacího stroje, postaveného na principu úderu kladívka s písmenkem, které se otiskne na papír. Ch. L. Sholes zprvu pracoval na stroji, který by automaticky čísloval stránky novin. Avšak jeho kolega z oboru, Carlos Glidden, mu navrhl, aby místo tohoto stroje rovnou vytvořil jiný, který by tiskl ne číslice, ale rovnou písmena - typewriter. Roku 1872 prodávají oba vynálezci svůj nápad zbrojní společnosti Remington Arms Company za 12 000 dolarů pod názvem Sholes and Glidden Type-Writer. Postupně sestrojili 30 fungujících modelů, než vznikl takový, který byl uveden do výroby ve větší míře. Původně byly jejich psací stroje schopné psát pouze velká písmena. Poté ale vynálezci představili model vybavený přeřaďovačem, který psal písmena jak velká, tak i malá. Úspěch na trhu byl obrovský. Zpomalte! Původně byla písmena na klávesnici v abecedním pořadí. Potíž byla v tom, že tehdejší psací stroje měly mechanické problémy - jednotlivá písmena se při vyťukávání nesměla potkat, jinak hrozilo zaseknutí stroje. Jakmile se písař ve psaní na stroji zdokonalil, docházelo při vyšších rychlostech k zásekům mechanických pák, což vedlo ke zdržení a ke kaňkám na dokumentu. A tak se v roce 1874 Sholes rozhodl sestavit takové rozložení kláves, které by zásekům bránilo. Jinými slovy, jeho úmyslem bylo uspořádání klávesnice tak, aby písaře při psaní textu co nejvíce zpomalovalo. Zjistil si, která písmena se nejčastěji používají v anglickém jazyce, a rozházel je po klávesnici co nejdále od sebe. Rozložení se jmenuje QWERTY, podle prvních písmen horní řady klávesnice (dnes je známá buď jako „QWERTY“ nebo také jako „anglická klávesnice“). Předpokládá se, že prostřední řada (ASDFGHJKL) si s sebou ještě nese dědictví původního abecedního pořádku. Některé zdroje také zmiňují, že při uspořádání bylo snahou, aby se při psaní střídaly obě ruce. Sholes nebyl ohledně rozložení kláves až tak upjatý, o čemž svědčí i to, že si písmenka slova TYPEWRITER (psací stroj) umístil do horní řady klávesnice. Možná pro radost, možná z reklamních důvodů - prý to pomáhalo prodejcům při předvádění psacího stroje zákazníkům :o) Psací stroje dobývají svět Ve své době mělo QWERTY úspěch a brzy se prosadilo i komerčně. K dílčím obměnám docházelo, ale spíše v rámci jednotlivých jazyků. Francouzi vyměnili Q a W s písmeny A a Z, také písmeno M se přesunulo. Tato klávesnice, známá pod pojmem AZERTY, působí nemalé potíže například cizincům ve francouzských nebo belgických internetových kavárnách. Je patrné, že jakmile se QWERTY (nebo v jiné zemi jiné, mírně přizpůsobené rozložení) ujme, už není vůbec jednoduché se jej zbavit. Německá obměna – QWERTZ – vycházela ze skutečnosti, že v němčině se skoro neužívá písmenko Y, a proto byla tato klávesa odsunuta na co nejméně dostupné místo, tedy na pozici klávesy Z vlevo dole. Psací stroje s rozložením QWERTZ se dostaly do všech zemí Rakouska-Uherska, a tedy i k nám. Od psacího stroje k počítačovým klávesnicím Počítačová klávesnice se vyvinula z klávesnic pro dálnopis (nástupce telegrafu). Rozložení QWERTY se zachovalo, i když už nehrozilo žádné soupeření mechanických částeček. Zvyk je zvyk. Když si pak první počítače konečně dokázaly poradit s příjemnější formou komunikace, než byly děrované štítky, QWERTY dostala zelenou. V roce 1964 se společnosti MIT, Bell Laboratories a General Electrics dohodly na spolupráci na projektu Multics, jehož výsledkem byla možnost zadávat do počítače příkazy psané na klávesnici a zároveň sledovat zapisovaný vstup. Práce s počítači se tak modernizovala. Jiné rozložení kláves? Již v roce 1931 proběhl první pokus o vytvoření nového rozložení kláves. Dr. August Dvorak, profesor na Universitě Washington, navrhl klávesnici tak, aby v základní řadě, na které spočívají prsty, byla nejčastěji používaná písmena. Bez přehmatávání lze napsat čtyři sta používaných slov, což je čtyřikrát více, než u QWERTY rozložení. Porovnání jednoznačně nahrává Dvorakově klávesnici. Proč se tedy nějak masivně neprosadila? Na to mělo vliv několik faktorů: Ve své době se ukázaly náklady na přeškolení písařů, kteří už na QWERTY dosahovali vysokých rychlostí, vyššími, než jaká by byla úspora. Vedle malého povědomí o této novince a zřejmé neochotě výrobců psacích strojů se jí vůbec zabývat, se mezi brzdy jejího rozšíření řadí ještě neschopnost oficiálně prokázat, že systém Dvorak je opravdu lepším rozložením. Byly sice uskutečněny studie, ale ty jednak střídavě prokazovaly nadvládu obou klávesnic a potom žádná z těchto studií nedosahovala standardů platných akademických výzkumů. Po pozdějším rozšíření u počítačů se k těmto důvodům navíc přidala nekompatibilita v rámci aplikačního prostředí, kde jsou klávesám přiřazeny jisté funkce. Pokud se tyto klávesy přesunou, rozpadne se i celkové ovládání programů. Dvorakova klávesnice si přesto své příznivce získala a operační systémy ji běžně podporují. Rozložení kláves na počítačové klávesnici se pro běžného uživatele v nejbližší době zřejmě měnit nebude. Ale budoucnost designu vypadá slibně! Zdroj: internet |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 01. 2010.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Ivan Rössler |
 |
Ondřej Suchý |
 |
Jan Vodňanský |
 |
Milan Lasica |
 |
Jiří Suchý |
 |
Jiří Menzel |
 |
PhDr. Jiří Grygar |
 |
Josef Fousek |