- Stalo se to v době vojenských kateder na vysokých školách. Na škole, kde jsem studoval, přednášeli armádní důstojníci, z nichž jeden měl velmi chabé znalosti. To se sice o něm vědělo, ale na škole zůstával dál. Postupně byli tito důstojníci v hodnostech povyšováni, ale když chtěl i velitel získat další frčku navíc, nezbylo mu nic jiného, než aby jako posledního povýšil i tohoto, s prominutím, blba. Tak se z magora nakonec stal major. To, čemu se od něho dalo věřit, bylo jen to, co vyčetl z vojenských příruček. Při tom neustále zdůrazňoval, jak pečlivě ošetřovali bojovou techniku sovětští vojáci za Velké vlastenecké války.
- Možná i sám cítil, že je podceňován, proto se rozhodl předvést nám svou zdatnost. Při přednášce napsal na tabuli matematickou rovnici a začal ji běžným způsobem upravovat. Ze zvyku jsem začal vše z tabule opisovat do sešitu. Když však přednášející udělal při úpravě chybu, odložil jsem pero a čekal jsem, co se z toho vyvine. A ono se vyvinulo. Nakonec se na tabuli objevil tvar rovnice asi v této podobě:
- sin 48
cos alfa = --------- - sin 30
- Teď jsem pevně věřil, že ty sinusy proti sobě škrtne. Také ano, nezklamal mé očekávání. Nejspíš to od něj očekávali i ostatní posluchači, protože to prošlo bez vzrušení. To však ještě nebyl konec, čísla která zůstala vydělil a vyšlo mu:
cos alfa = 1,6 - Teprve teď všichni strnuli. Náhle bylo v posluchárně takové ticho, že by snad bylo slyšet i vlas, kdyby upadnul. Až jeden z nás to napětí nevydržel, přihlásil se a podotknul, že cosinus přece nemůže být větší než jedna. Na to dostal pohotovou odpověď: "Ano soudruzi, za normálních okolností skutečně nemůže být cosinus větší než jedna, ale za Velké vlastenecké války pracovali sovětští dělostřelci s cosinem až osm"
-
- Na to nešlo nic odpovědět. Všech přítomných 250 posluchačů se shodlo na tom, že tak veliký vůl se na světě dosud nevyskytl, a proto jsme jeho jméno vzali jako základní jednotku blbosti, kterou už nikdo nemůže překročit, neboť obyčejná lidská blbost se pohybuje jen v mezích nano- a piko- blbů.
-
- To byl nejmarkantnější případ. Staly se i jiné věci. Na příklad přednášel o Bernoulliho rovnicích. Náhodou jsem tehdy o těchto rovnicích něco věděl a poznal jsem, že je to právě naopak. Proto jsem tyto rovnice nastudoval a když jsem tuto otázku dostal v písemném testu, popsal jsem, jak to ve skutečnosti je a podal jsem i matematický důkaz.
-
- To jsem si dovolil příliš, abych opravoval výroky náměstka samotného pánaboha pro obor vědy vojenské, proto mne stihl trest. Podobně i Mojžíš byl potrestán za to, že veřejně zapochyboval o všemohoucnosti Boží tím, že nevstoupil do země zaslíbené. Můj trest spočinul v tom, že jsem zkoušku neudělal a musel jsem ji opakovat. Byla to také jediná zkouška, kterou jsem na vysoké škole neudělal hned napoprvé, na což jsem patřičně hrdý.
|