Alois Burský: Co to je štěstí...?

Rubrika: Literatura

Štěstí? Co je to štěstí? Muška jenom zlatá...

Takto je popisováno štěstí v jednom starém českém filmu. Já se však domnívám, že mám štěstí, že jsem vlastně šťastný člověk.

 
Jako první bod štěstí bych uvedl, že netrpím žádnou těžkou nemocí, která by vyžadovala nepřetržitou péči jiných osob. Schválně neříkám, že jsem zdráv; zdraví lidé víceméně neexistují, obzvlášť ve vyšším věku. Ale pokud člověk dokáže sám sebe obsloužit, je to vlastně dobré.
 
Dalším bodem štěstí je, že mám kde bydlet, mám si co obléct, mám se čeho najíst. Jelikož jsem celý život pracoval, dostávám nyní důchod. A jelikož jsem celý život pobíral plat pod celostátním průměrem, tak zákonitě mám i důchod pod celostátním průměrem. Samozřejmě, že bych dokázal utratit více peněz, ale mám všechno, co je k životu nutné, a navíc si mohu koupit i nějakou tu věc jen tak ze záliby. Nemohu sice jezdit na dovolenou k moři, ale bez toho se dá žít.
 
Mám taky štěstí se svým bydlením. Bydlím v tichém místě, kde mne neotravuje ani hluk dopravy, ani hluk diskoték nebo opilců při návratu z hospody. Nedovedu si dost dobře představit, že bych bydlel na takovém místě.
 
Dále mám štěstí v tom, že jsem celý život žil skromně (což neznamená žít bídně), naučil jsem se znát hranice svých možností a nesnažit se dosáhnout něčeho, na co moje příjmy nestačí. Takže je mi lhostejné, jestli má někdo v mém okolí něco, co já si nemohu dovolit. Je velice důležité nezávidět, nevidět pouze to, že jiný má něčeho více než já.
 
Takže se považuji za šťastného člověka. A kdo je spokojený, je na tom vždy lépe než ten, který má sice veliký majetek, ale stále se štve za dalším ziskem.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 12. 2005.