Baťůžek (III) - variace na články J.Volfa

Rubrika: Publicistika – Postřehy

V jednom obchodě, kde se prodávají stany, horolezecká lana, karabiny, vařiče a další rozmanité a užitečné věci, visely na hácích i batohy a baťůžky.  Ne ty pomalované pestré, ty by se do přírody jaksi nehodily. Ale byly tam baťůžky docela malé (tak na housku či chleba, jablko a pláštěnku), větší (do kterých se vešel i spacák či dokonce spacák i stan) a pak samozřejmě i elita mezi nimi – batohy expediční (do nich se vejde pomalu „celá almara“) .
   A tak si tu baťůžci spokojeně visí a povídají si, co je asi čeká, až si je někdo koupí a vezme ven… Pozor baťůžci, pozor ! V krámu je vysoký vousatý chlap, chlap jako hora. Se zájmem si prohlédl oddělení větrovek, zkusil ohebnost lan a teď se zastavil u baťůžků.
   Ve všech batozích i baťůžkách to hrklo. Co asi potřebuje ten chlapík, šeptaly si mezi sebou baťůžci. Já si myslím, že hledá nějaký hezký malý baťůžek pro svého synka, až s ním pojede do hor, vypískl malý tmavě zelený baťůžek , co visel až nahoře nad ostatními baťohy. I co vás nemá, kamarádi, ten chce zlákat svoji slečnu, aby se ním jela toulat na Šumavu. Podívejte, jak si se zájmem prohlíží nás 20 a 30 litrové batohy. Samá voda...
   Onen pán či jak již bylo řečeno chlap jako hora, si skutečně se zájmem prohlédl několik malých i menších baťůžků. Zhodnotil jejich barvu i tvar, či jak by seděly na zádech, ale všechny je opět vrátil na své místo.
   Ten také neví, co chce, ten tady jen tráví své volné chvíle, ten tomu asi moc nerozumí, špitaly si batohy i baťůžky.
   A pak to přišlo. Muž náhle sáhl do míst, kde hrdě viselo několik velkých batohů. Jistou rukou a dalo by se říci že i s určitou jiskrou v oku, sundal s háku ten úplně největší batoh.
Ostatní baťůžky oněměly překvapením.
   Muž pečlivě zkontroloval všechny popruhy a způsob nastavení jejich délky a zapínání. Zaujalo ho, že nahoru k batohu či po jeho stranách může připnout i další kapsy. Uspokojil ho samostatně uzavíratelný spodní díl batohu. I úchyty na cepín a skládací hole se našly. A teď to nejdůležitější – jak bude asi sedět na zádech. Padl jako ulitý. Mladý muž se na chvilku zasnil. Už věděl, kam uloží boty lezečky, kam lano, karabiny , spacák i stan. Pane, to snad ani těch 35 či 40 kg na zádech  neucítím!  Nadšení a euforie se pomalu přelila z muže i na batoh samotný. Nadmul se pýchou (ale jen v duchu), podíval se na kamarády batohy a baťůžky. Vřele se s nimi loučil, neboť si byl jist, že si ho ten „pod ním“ už ze zad nesundá….
   Ahoj kamarádi, řekl na rozloučenou. A někde v lesích či horách, či jen na polích a cestách zase na uviděnou. Už se těším jak si budeme povídat o svých zážitcích. Vždyť celý ten širý svět kolem nás je tak nádherný !!!

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 17. 10. 2006.

Pozitivní noviny jsou neziskové internetové médium, které v letech 2004–2012 připravovala ve svém volném čase skupina nadšenců pod vedením Pavla Loužeckého. Všichni autoři a dopisovatelé do Pozitivních novin přispívali bezplatně, ze své vlastní svobodné vůle. Ačkoli od roku 2012 nové články nevychází, Pozitivní noviny i nadále fungují jako skutečná oáza pohody a optimismu na síti pro všechny čtenáře, kteří potřebují pravidelný zdroj k čerpání životní energie, inspirace, nápadů, zábavy, moudrých myšlenek a informací všeho druhu.