Publicistika – Postřehy

Danuše Markovová: Nádherné zbytečnosti obrazotvorné

Ani dnes jsem se od sběratelské posedlosti úplně nevzdálila, ale pouze je zaměnila.Tu a tam ještě něco zvednu ze země anebo získám darem od přátel. Nyní kameny do srdce shromažďuji způsobem jiným. Maluji je. Do obrazů usazuji kamenné stopy nesmrtelnosti, tisknu jim symbol jakéhosi embrya, které pupeční šňůrou spojuje vesmírný svět zkamenělých mýtů.

Adéla Muchová: Láska hory přenáší… a vzdělání (maturitu?) přináší

Nespala jsem celou noc. Úmyslně. Důvodem byla blížící se maturita mého vysněného prince a mé skromné rozhodnutí mu v tuto těžkou chvíli nějak pomoci. Byla jsem sama teprve čerstvá středoškolačka, takže maturu jsem zákonitě brala jako nejtěžší ze životních zkoušek, jejíž úspěšné složení není zákonitě úspěšné. Tedy, nemuselo by být…

Karel Šíp: Prázdninové rady amatérského cestovatele

Velké zavazadlo totiž svádí k tomu, brát si sebou i úplné blbosti. Stojíte před skříní, už jste vzali kdeco, ale v zavazadle je pořád dost místa, tak berete další a další věci, jen aby to bylo plný. Pokaždé si sebou například beru 15 – 20 triček. A vždycky v cílové zemi vidím, že takové tričko tam stojí zhruba jako žvejkačky. Já se s tím táhnu přes půl světa, přičemž rozumné je odjet bez triček a tam si je kupovat jako žvejkačky a pak to vyžvejkané tričko jednoduše zahodit do koše.

Danuše Markovová: Nádherné zbytečnosti vodomilné

Odlišné pohledy na kameny přinášejí svízele. Někdo v nich spatřuje překážku, o kterou občas zakopává, jiný zase šedou zbytečnost, o niž ani pohledem nezavadí; pro někoho se zase kámen stává metaforou břemene, nosícího na krku, nebo nastraženou pastí v jeho batohu. Já vidím v kameni prahmotu sochařů, věčnou inspiraci básníků či malířů.

Janina Svobodová: O čtení

Jak to mají dnešní čtenáři? Čte se ještě vůbec? Nekonkurují počítače a DVD knihám? To víte, že ano! Ale? S počítačem si do postele nevlezete, za to s dobrou knížkou v ruce si navodíte tu správnou atmosféru pro dobrý spánek. Jedu ve vlaku nebo v tramvaji a vidím kolem sebe čtenáře. Jsem knihovnicí v malé obci, a i tam lidé čtou.

Ivan Kolařík: O tatínkovi

Můj tatínek měl totiž jednu neskonalou životní vadu a jednu krásnou přednost. Byl totiž komunista a básník. On ale nebyl komunistický básník, který by psal stupidní poezii opěvující dělnickou třídu a hanobíci zlé imperialisty. On byl pouze básník-komunista. A tak stránky papíru zaplňoval něžnou lyrikou, opěvováním přírody, rodné země, své maminky a své milované ženy, mojí maminky.

Antonín Siuda: O zvyklostech a jejich proměnách

Uvedu jen jeden okrajový příklad: sexuální morálku a s ní související stud. Moje generace si ještě potrpěla na platonické lásky, na rituální stydlivé tanečky kolem opačného pohlaví, a vůbec kolem problematiky týkající se záležitostí intimních. Být stydlivý a zdrženlivý bylo tak obvyklé a za poetický status quo pokládané.

Stanislav Moc: Má pravda šanci zvítězit?

Některé pravdy jsou skutečně neoddiskutovatelné. Třeba ty historické, které byly popsány a zaznamenány v kronikách. Nelze kupříkladu popřít fakt, že Mistr Jan Hus byl upálen a to v Kostnici. Samozřejmě, kroniky se dají spálit a dá se pak lhát, že to je všechno Masarykův výmysl, aby nastolil církev Husitskou.

Milan Dubský: Věřící bezvěrci

Takoví lidé existují, a také věří v celou řadu věcí, faktů, názorů a skutečností a nemusí být katolíky, evangelíky, mormony nebo islamisty. Když věří ve spravedlnost, dobro, neničí přírodu, mají rádi děti, neokrádají spoluobčany a pomáhají tam, kde mohou a je to potřeba, pak jsou pro svět většími světlonoši, nositeli a jeho doručovateli, než tisíce fundamentalistických hodnostářů všech církví, co kdy a kde existují.

Zdeněk Reich: Nebezpečí kulinární

Nemyslím si, že naše zkušenosti jsou v tomto bodě ojedinělé a patrně mnozí krajané je s námi sdílejí. Hlavní stan naší pětitýdenní návštěvy republiky byl u sestry a švagra mé ženy Jany, kde jsme sice nebydleli, ale kam jsme se pravidelně vraceli k hodům téměř lukulským. Mnohdy jsem si připomínal „moudrá slova“ Antonína Zápotockého, (také Ušaté Torpédo zvaného) z jednoho jeho novoročního projevu, kdy hlásal „Stůl pracujících opět bohatší“.

Pavel Pávek: Kapustou za světový mír

Kuchtík vyhlíží téměř čistým oknem do slunného dne, který nijak nepřipomíná prognózy meteorologů vyhrožujících mrazem a vánicí. „V Číně metr sněhu, v Egyptě o něco méně. Jenom u muzea na Václaváku patnáct nad nulou a hned máme na krku globální oteplení,“ hodnotí pragmaticky situaci.

Pavel Pávek: Betty, vyndej z bedny soudek…

Kuchtík rozšafně odložil dočtený rodokaps, vrátil se z romantiky divokého Západu do drsné reality a usoudil, že podivný tlak v útrobách může být příznakem vážné choroby, případně hladu. Po krátkém zamyšlení dospěl k názoru, že se jedná o hlad. A protože před několika málo stránkami Billy Wrangel, ochránce zapadlého ranče U dvojitého F...

Jitka Dolejšová: Základní povinnosti sekretářky

Začít, pokračovat, dokončit, psát, nadepsat, zapsat, podepsat, přepsat, zaškrtnout, podškrtnout, přeškrtnout, zvýraznit, vygumovat, zatrhnout, korekturovat, nalinkovat, ošifrovat, označit, parafovat, nadiktovat, orazítkovat, zalepit, poslat, odfaxovat, odmailovat, tisknout, namnožit.....

Antonín Siuda: Kuchyně na cestách časem

Je tomu pár let, co neuspokojené zástupy stávaly v houfech před obchody, hlavně masnými, aby měly z čeho připravit svůj denní pokrm. Většinou uspokojené nebyly, proto se vždy v kuchyni počítalo se všední fádní jistotou a improvizovalo s chudobou výběru. V takových polohladových podmínkách ovšem přežíval dávný systém dělby práce i dělby pokrmů.

strana 1 / 12

Další strana »