Publicistika – Postřehy

Stanislav Moc: Má pravda šanci zvítězit?

Některé pravdy jsou skutečně neoddiskutovatelné. Třeba ty historické, které byly popsány a zaznamenány v kronikách. Nelze kupříkladu popřít fakt, že Mistr Jan Hus byl upálen a to v Kostnici. Samozřejmě, kroniky se dají spálit a dá se pak lhát, že to je všechno Masarykův výmysl, aby nastolil církev Husitskou.

Milan Dubský: Malá otázka nad malým zamyšlením

Chci se dostat z bodu A do bodu B. Nejde jen o pohyb, o přesunutí se odněkud někam. Může a také to bývá o jiné činnosti. O myšlení, uvažování, úmyslech, záměrech a chování. Ale dosud nevím, jaký je bod B a kde je. Rozhoduji se tedy, co chci dělat, kdy a kde. Určuji tedy, že si sednu k počítači, napojím se na internet a vyhledám nějaký server.

Milan Dubský: Vědomí inflace charakterů

Je dobré zamýšlet se čas od času nad obsahem pojmů a slov. Např.: Odpovědnost je vědomí dosahu následků lidského jednání. Neschopnost nebo nevůle nést zodpovědnost za činy a jejich následky znamená velké selhání. Je velmi časté v lidské množině. Vědomí a svědomí člověka se vyvíjelo velmi, velmi dlouho.

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (4)

Každý si může vzpomenout na manifesty nejrůznějších významů s následky tu kladnými, tu zápornými! Tehdy ovšem slovo znamenalo opravdu SLOVO, každé mělo svůj význam a málokdo si dovolil jeho přesný význam posunout. Slovo dělalo muže, po protestech feministek nyní dělá i ženu, což by bylo v pořádku, kdyby šlo o opravdové slovo.

Antonín Siuda: Život s motýly

Tímto libým snem - i tím, že mne něco šimralo po tváři, jsem byl probuzen. Když se rozžalo světlo, uviděl jsem, že mě obklopuje hejno motýlů druhu Babočka Paví oko, latinsky zvané Inachis io. Seděli na kanafasové peřině, na konstrukci postele, některé jsem měl ve vlasech. Hned se počali srocovat kolem rozžatého světla, jak je u hmyzu obvyklé.

Vladimír Kulíček: Vánoce, vánoce odcházejí…

Tak, už to máme za sebou. Co? No, přece ty Vánoce! Ta parafráze v nadpisu mě napadla, když slyším v autobusu: „Eště, že už máme ty pitomý vánoce za sebou …,“ jinde: „Nejlepší, když ty vánoce sou pryč …,“ známí: „Já si vždycky tak voddychnu, když je po vánocích …,“ přítel píše: „Čím dál víc jsem nejraději, když jsou ty konzumní vánoce za námi!“

Josef Duben: Proč (ne)číst knihy

A proč nečíst? Protože to je ztráta času? To by bylo trochu laciné, že? Lepší důvod proč nečíst knihy lze vidět v tom, že přece každý jsme knihou, zpočátku nepopsanou a každý si svůj příběh do velké míry píše sám. A výhoda je, že si ve svém románu můžeme i zalistovat nazpátek, můžeme se i zastavit na poslední stránce, tedy té, kterou máme zrovna rozepsanou.

Baťůžek (III) - variace na články J.Volfa

V jednom obchodě, kde se prodávají stany, horolezecká lana, karabiny, vařiče a další rozmanité a užitečné věci, visely na hácích i batohy a baťůžky. Ne ty pomalované pestré, ty by se do přírody jaksi nehodily. Ale byly tam baťůžky docela malé...

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (14)

Snad to, co chci říci, říkám za řadu jiných: za mnohé z těch, kteří nejsou politiky, nýbrž jenom občany; kteří snad jsou nebo byli dosti špatnými straníky, protože se snaží být co možná dobrými občany. Je nás dosti, kdo necháváme politiku jiným, protože děláme něco jiného; děláme svou práci a věříme, že to nejlepší, co můžeme, vydáváme všem právě ve svém povolání.

To bych přece byla hloupá, ne?

Na semináři o respektování, jehož účastníky byli povětšinou učitelé, jsem prohlásila, že si asi budu muset jít do školy stěžovat, protože paní učitelky mému dítěti nadržují. Sklidila jsem bouři smíchu. Některé učitelky se smály málem až k slzám ...

Václav Čapek: Murphyho zákony

♦ Většina lidí si většinu lidí plně zaslouží. ♦ Co se nemůže pokazit, to se taky pokazí. ♦ Optimista se domnívá, že svět, ve kterém žijeme, je nejlepší ze všech možných. Pesimista se obává, že je tomu skutečně tak. ♦ Nic není tak jednoduché, jak se to na první pohled zdá. ♦ Všechno stojí více času, než jsi předpokládal. ♦ Může-li se něco pokazit ze čtyř různých příčin a podaří-li se ti nakrásně všechny čtyři odstranit, v zápětí se objeví pátá.

Jaroslav Volf: Už chtějí ten článek, pane Čapku... (13)

Tu onde zaslechnete slovo nebo najdete v novinách větu, ze které by se málem zdálo, že některé lidi přímo rozjařuje představa, že nadešly nové časy a že tu je báječná příležitost s něčím zatočit nebo s někým zúčtovat. Když někoho vidím takto se rozkřikovat, nemohu se zbavit dojmu poněkud děsivého: že má vlastně radost z toho, co se stalo, a že se mu to jaksi hodí do krámu.

Naděžda Munzarová: Dopis Dantonovi

Dantone, nevím, zda před dvěma sty lety u vás existovalo slovo REVUE. Asi ano. My, cizinci jsme je od vás nedávno přejali. Asi se divíš proč, protože překlad toho slova je "přehlídka" a to existuje v každém jazyce. My to slovo v původním francouzském znění přejali proto, abychom odlišili jeho doslovný překlad od jiné podívané.

Jaroslav Vízner: Krávy a krávy aneb Dnes jsme volní, nekažme si to a umožněme jim to také

Za minulého režimu jsme vlastně žili jako ony. Krávy uzavřeny ve chlévech a my, občané, v hranicích naší země. Když se nějaké krávě náhodou podařilo utéct na vzduch, dostala maximálně holí na záda. Když zatoužil po "čistém nadechnutí" člověk... Nám už delší dobu překročit hranice hranici nic nebrání a ne každý si toho váží.

strana 1 / 12

Další strana »