Podivné reakce Anežky Hlízové / Nešťastná láska

Rubrika: Literatura – Zábava

Podivné reakce Anežky Hlízové

Vzplanul jsem prudkou vášní k Anežce Hlízové. Abych si ji trvale naklonil, byl jsem nucen uvést některá nepravdivá fakta.
Zatajil jsem své milenky Hermínu Hezounovou a Markétu Ouklejovou a tvrdil jsem Anežce, že je první ženou v mém životě.
Řekl jsem, že jsem stoprocentním abstinentem a alkoholiky pokládám za vyvrhele lidstva.
Pochlubil jsem se, že můj měsíční příjem činí tři tisíce, přestože si vydělávám sotva dvanáct set.
Anežka Hlízová byla nadšena. Nastavila mi rty a pravila, že mě pokládá za stoprocentního muže.
Za týden ji seznámila domovnice Vidlirohová s existencí slečen Hezounové a Ouklejové.
Anežka se vzdor všem předpokladům ke mně přitulila a zašpitala: „Teď tě mám ještě raději, miláčku, když vím, že jsi přitažlivý i pro jiné ženy! Každý stoprocentní muž musí mít v sobě ždibeček dona Šajna, no ne?“
Po této reakci jsem se do Anežky Hlízové zamiloval téměř bláznivě.
Několik dní na to mě vedoucí restaurace U rybičky vyhodil do strouhy, zmoženého koňakem. Jelikož jsem v záchvatu slepé zuřivosti zahodil klíče, byl jsem přinucen požádat o nocleh Anežku Hlízovou.
Přijala mě velmi mile. Políbila mě a řekla, že je moc ráda, že nejsem abstinent. Muž, který si neumí pořádně přihnout z láhve, nemůže být nikdy stoprocentní!
Objal jsem Anežku Hlízovou a vřelými slovy jí poděkoval za vzácné pochopení. Rovněž jsem se zastyděl, neboť jsem toto božské stvoření obelhal zcela zbytečně.
A řekl jsem jí poslední pravdu. To o těch dvanácti stovkách.
To byl můj poslední večer s Anežkou Hlízovou.
Kamarádkám vykládá, že se se mnou rozešla, protože jsem sukničkář a alkoholik.

Neštastná láska

On byl do ní šíleně zamilován.
Ona ho strašlivě nenáviděla.
Nic jí na něm nebylo vhod.
Když rybařil, byl blázen. Když fandil na fotbale, byl hulvát. Když jel autem, byl pirát silnic. Dal-li si někde porci čevabčičí, jedl jako tarzan. Ohlédl-li se za děvčetem, byl holkař. Neohlédl-li se, byl vyhaslá sopka. A tak dále.
Posílal jí milostné dopisy. Odpovídala posměchem. Trpěl nevýslovně a ona to kvitovala roztomilým úsměvem. Výborně se tím bavila.
Pak se rozhodl, že učiní všemu konec.
Oženil se s dívkou, kterou vůbec nemiloval. Ať má tyranka radost!
Přepočítal se. Tyranka se hlasitě rozeštkala a pozřela krabičku aspirinu. Potom skočila do Vltavy. Plavčíkovi, který ji vytáhl, se přiznala, že tak učinila z nešťastné neopětované lásky.
 
   Pokračujeme v publikování vybraných povídek z prvotiny Miloslava Švadrlíka Z CHLÉVŮ I BULVÁRŮ,
   vydané v  Havlíčkově Brodě v roce 1960. 

Copyright © Neprakta

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 12. 03. 2007.