Pavel Pávek: Městská garda v Českém Brodě

Rubrika: Publicistika – Zajímavosti

Městské gardy bývaly, hlavně ve středověku, brannou mocí svého města. Dohlížely na veřejný pořádek a v případě hrozícího ozbrojeného konfliktu byly schopny i bojového nasazení. Garda v královském městě Českém Brodě byla na vrcholu své slávy v husitských dobách, tvořilo ji na sto členů.

 

„My dnes gardu bereme spíše jako společenskou záležitost,“ uvažuje její zakladatel Petr Brožek. „Krásné je, že se mezi dnešními dvaceti sedmi gardisty sešlo tolik naprosto rozdílných profesí, od lékaře až třeba po zámečníka, mají přes často rozdílné názory společný zájem. Smyslem činnosti, mimo vytváření jakési pospolitosti, je alespoň částečně ukázat, jak to ve městě chodilo před pěti stovkami let. V žádném případě nejsme skupina historického šermu, souboje nebo dobové rvačky nepředvádíme, máme ale pochopitelně nastudovanou drobnou bojovou ukázku a sázíme hlavně na formu poctivosti. Tu nehledáme v rekonstrukci bitvy, ale v poctivém vypracování kostýmů i zbroje.“
O kostýmy se členové gardy musejí postarat sami. Za dobové ošacení zaplatí každý okolo deseti tisíc, ale jde o poctivé repliky skutečných dobových oděvů. Historická věrnost je v Brodě dodržována více než důsledně, třeba přilba musí být vyrobena platnéřem a ne technologií používanou klempíři, svařováním. Stejně tak zbraně i doplňky.

 

Garda v Brodě působí přes rok a zajímavá byla i inspirace jejího vzniku. Petr Brožek kráčel městem a míjelo ho auto městské policie se znakem Brodu na dveřích. Policie, znak, garda… Dnes skupina nadšenců asistuje při akcích města, slavnostně přijímá nové členy, podílí se na přípravě historické slavnosti Královské brodění. Druhý ročník je připraven na 24. května a zájemci uvidí klasické řemeslné trhy, hrnčířku, kováře a další historická řemesla, z Českých Budějovic přijede pouliční divadlo Kvelb.
„To je taková perlička celého dne,“upřesňuje Brožek. „ Společně totiž vystupují loutky se živými herci. Soubor se zaměřuje na děti, uvádí příkladně Otesánka nebo Kavkazské pohádky, ale v jejich podání jsou krásně součastné a alegorické. Zajímavé bude noční představení, kdy diváci vedle herců uvidí tři metry vysoké loutky v plamenech.“

 

Hlavní částí celodenního programu bude příjezd císaře Zikmunda, který Českému Brodu udělí titul královského města, součástí vystoupení gardy budou i malé děti, které závěrem šarvátky sfouknou plamínky jako symbolické vyjádření konce válečného plamene. O službu v gardě se zajímají i dětí. Sdružují se převážně žáci šestých tříd a patří do oddílu praporečníků.
„Prapory u vojenských složek původně neoznačovaly pouze, ke komu jednotka patří,“ vypráví Brožek, „ to se poznalo i podle erbů, později označení na varkoči, textilním přehozu proslaveném třemi mušketýry. Prapory vojsko používalo vedle trubek a bubnů také k signalizaci, k předávání rozkazů. Naše garda má nejen praporečníky, ale i bubeníky, tvrdíme, že abychom byli zviditelnitelní, musí nás být dobře slyšet.

 

Městská garda se letos představí ještě 28. září o svátku patrona českých zemí, svatého Václava. Od radnice dostala k užívání prostor nazývaný Před hradbami, kde proběhne slavnostní přijímání nových členů, kteří nemusejí být občany města. Nováčci začínají svou činnost jako obyčejní rekruti a podle služební doby, případně mimořádných zásluh, postupují v hierarchii na vyšší místa.
„Naše garda vládne i nad pokladnou a vlastně kontroluje městské finance,“ směje se Petr Brožek. „Při významných příležitostech razíme měďáky zvané Českobrodské groše, je to vlastně jedna ze součástí náplně naší činnosti, která má hlavní cíl šíření Broďanství a zároveň Broďanských tézí, což je takový pragmatický návod, jak ve zdraví přežít a přečkat dnešní zbytečně mnoho materiální svět…“  

 

Foto © Pavel Pávek

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 02. 05. 2008.