Margit Turková: Krásný večer k poctě básnířky a překladatelky Zdenky Bergrové

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

Dne 19.března 2008 pozval Klub Horizont XXI (t.j. klub ruských žen) příznivce, obdivovatele a kolegy autorky, aby „vzdali hold“ dílu, které Zdenka Bergrová do svých 85 let vytvořila.
Zástupci ruské diaspory, trvale žijící v naší republice, chtěli tak veřejně poděkovat za nesmírnou zásluhu, kterou má autorka na vzájemném poznávání a výměně slovesných hodnot ruské a české kultury.
Výraz nejvyšší pocty vyjádřila p. Jakatěrina Barančejeva, 2.tajemnice velvyslance Ruské federace v ČR p. A.L. Fedotova: velkou kyticí, několika novými publikacemi (a také „moskevskými sladkostmi“) tlumočila osobní díky p. velvyslance – a tím také ruského národa.
Celým večerem nás provázela, ve jménu organizátorů, paní Kateřina Jásenská. Srdce se chvěla při jejím ruském přednesu Jeseninovy básně „Šagané...“ – a snad celý sál rozvibroval svým zvučným hlasem Alfred Strejček přednesem této básně v překladu Z.Bergrové.
Čtenáři, pro které tuto zprávu píši, se mohou domyslet, že Jesenin nebyl jediný básník, jehož verše zazněly (v ruské i české verzi). Nemohl chybět Puškin, Někrasov a j. Ve jménu hostitelek pronesla p. Jásenská větu „všechny jsme básnířky...“
A skutečně: básnířka, která se nám představila svou tvorbou - Ljubov Vondroušková, nejen, že nás „chytla za srdce“ svými básněmi – ale i svým jménem je přímo symbolem spojení naší a ruské slovesnosti. Nemohla jsem se jí nezeptat, zda není spřízněná s esperantistou Josefem Vondrouškem z Brna...

 

Takto jsem konečně navodila i další smysl tohoto článku.
Zeptala jsem se p. Bergrové, do kterých jazyků bylo její dílo překládáno.
„Do ruštiny, do němčiny - a do esperanta.“ Ano, tak tomu je: čeští esperantisté přeložili Slova noci (Vortoj de la nokto, Jaroslav Mráz, 2002) a výbor z básní nazvaný Vesmír zvoní hvězdami (Kosmo sonoras per steloj (Jaroslav Krolupper, 2007).
V našem časopise „Bulteno“ vychází na pokračování kniha pamětí Z.B. Děti republiky (Infanoj de la respubliko) v překladu Jiřího Patery. Proč bych nepřiznala, že jsem publiku s hrdostí ukázala tyto knihy – i jejich překladatele, kteří „ve společenském“ přišli také pozdravit autorku.
Laskavá ruka p. Jásenské předávala mikrofon od jednoho k druhému – skoro všichni měli možnost vyslovit své blahopřání, svou úctu, svůj obdiv – i svůj dík. Divadelníci z divadla ESENCE právě tak učinili za „vynikající překlad díla Dostojevského Ves Stěpančikovo, které právě dáváme na prknech našeho jeviště...“
Pokládám vedle sebe knížky – zde to konečně musím vyslovit: Bergrových. Neboť, jako by nebylo jejich krásy bez Zdenky B., nebylo by jejich krásy bez Věroslava B. Básnířka a její „dvorní ilustrátor“ (slovy p. Jásenské); tak, jako je vídáme stále spolu, tak neodmyslitelné je jejich společné dílo. Dílo Z. a V. Bergrových. Znělo by krásně ve všech jazycích světa. Snad náš esperantský překlad trochu tyto jazyky zastoupí...

Za krásný večer děkuje a na čtenáře POZITIVNÍCH NOVIN jeho účinek přenáší

Margit Turková
margit.turkova(a)quick.cz

Obraz NÁVRATY TUŠENÉHO © Zdeněk Hajný, www.cestykesvetlu.cz

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 26. 03. 2008.