Publicistika – Co je psáno...

Dobromila Lebrová: Edward Jenner, objevitel očkování proti černým neštovicím

Kdysi hovořívala maminka o své tetě, která se narodila v polovině 19. století, že byla „poďobaná od neštovic“. V době pratetina narození byla na našem území poslední velká epidemie této smrtelné nemoci. Sama maminka několikrát opakovala, že i někteří z jejích učitelů podle jejich vzhledu tuto chorobu překonali. Není to tedy zas až tak dávná doba, slyší-li člověk o tom, že to někdo skutečně prožil...

Líba Karlsson: Fouskův balzám na duši

Josef Fousek je neobyčejný člověk, nepředstavitelně čestný a hodný, jakého jen tak hned člověk nepotká. Jeho laskavé oči a ryzí povaha lidi přitahuje a člověk si přeje, aby jeho písně, básně a vyprávění nikdy neskončily. Myslím, že jsme ve Stockholmu ještě neměli někoho takového jako je Josef Fousek, kdo by nás tak rozesmál a pobavil.

Josef Telecký - Josef Krám: Nejen o Jiřím Šlitrovi a garmošce

Setkání s letošním čilým pětaosmdesátníkem ing. Josefem Teleckým z Nového Města pod Smrkem, nejbližším Šlitrovým spolužákem z rychnovského gymnázia, s nímž se vídám rok co rok, letos opět v Rychnově nad Kněžnou na festivalu Šlitrovo jaro, nemohlo začít jinak než otázkou na letošní ročník: Jak se Vám v Rychnově líbí?

Jiří Krytinář-M.Richtermoc-P.Haasová: Dívám se vzhůru!

Divadelní a filmový herec Jiří Krytinář vzbudil nedávno pozornost veřejnosti nečekaným prohlášením, že se v podzimních parlamentních volbách 2008 bude ucházet o post senátora. Vzápětí se Pozitivní noviny v Jirkově senátorské kampani staly jeho mediálním partnerem. A právě jim, bezprostředně po ohlášení kandidatury, poskytl exklusivní rozhovor (viz PN 18. 3. 2008), který byl čtenáři přijat nad očekávání dobře.

Blanka Kubešová: Novinářská a vydavatelská činnost Mirko Janečka v Kanadě končí...

Česko-anglické Kanadské Listy začaly vycházet v 66. roce zprvu cyklostylovaně pod názvem Hlas nových a o pár let později už v podobě, jak je známe dnes. Od počátku archivovaly a mapovaly činy a osudy hrdinů protinacistického odboje a veteránů 2. světové války. Informovaly pravidelně jak o životě vojáků, letců a parašutistů, tak i o krajanech, kteří svou prací a úspěchy dosáhli uznání za hranicemi vlasti.

Andrea Fajkusová - Martina Fialková: Po stopách potomků Vojtěcha Friče v Paraguayi

Checomacoco sdružení vzniklo před třemi lety. Jeho zakládajícími členy jsou Pavel Frič, vnuk cestovatele Alberto Vojtěcha Friče, s manželkou Yvonnou. Smyslem činnosti je podpora indiánských potomků cestovatele Friče, kteří žijí ve zmíněné paraguayské vesnici Puerto Esperanza. O tom, že zde český cestovatel zanechal dceru jménem Herminia Ferreira Fric, kterou zplodil se svou indiánskou ženou, se donedávna u nás nevědělo.

R.Haan - V.Kulíček - V. Židek: S Giuseppem Verdim přes La Manche

Jednoho dne odpoledne se sešli, aby si popovídali, ve Šrobárově ulici na Vinohradech, v restauraci „U Jany“, tři příznivci dálkového plavání – O to, že Richard patří k předním operním pěvcům naší opery, se bezpochyby zasloužil jeho krásně znějící baryton, herecký talent, muzikálnost a jeho atraktivní zjev. přední operní pěvec Státní opery v Praze Richard Haan (56), sportovní moderátor Vladimír Kulíček a bývalý dálkový plavec Václav Židek.

Miroslav Sígl: Štefánik a Československo

Knížek o Milanu Rastislavu Štefánikovi (*21. 7. 1880 †4. 5. 1919) nebylo u nás nikdy dost. Přitom neodmyslitelně a odjakživa patřil do trojice k T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi; jeho úloha při vzniku návrhu státoprávního uspořádání Československa je s nimi zcela srovnatelná. Byl výjimečný, nesmírně inteligentní, citlivý a předvídavý člověk, voják – osobnost, jakou Slovensko nikdy nemělo.

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Vyprávění o trpaslících a kýči vůbec

Vůbec mi nevadí sádroví trpaslíci na zahradách. Jsou to absurdní, stupidní a tím krásné bytosti. Pohádkové bytosti, které se líbí dětem, aniž by pokazily jejich vývoj a charakter. Jsou kýčem dávno z módy vyšlým a už jejich stáří je úctyhodné. A stářím získávají věci na hodnotě. Ovšemže je obrovskou pitomostí mít na zahradě trpaslíka na zahradě padesát let - dávno už vyšel z módy.

Faustovské obsese Josefa Váchala

„Dnes Velký pátek a po obědě jsem proklínal a zlořečíl Nazaretskému: asi proto, že vše přelidněno a že nelze tomu, kdo chud žíti svým šťastným životem o samotě, obklopen krásou Přírody. Proklínám též národ, v němž darebáci dostali se k veslům, že jsem odstaven a bez kusu zahrady a vlastního domku, kde bych bez ohledu na ostatní dvounožce nerušen své práci žíti mohl.

Renata Šindelářová: Rozhovor s Jiřím Grygarem

Když se mi prvně dostala do rukou naučná kniha "Vesmír", měla jsem v plánu si jen prohlédnout obrázky. U prvních dvou obrázků jsem si přečetla popisek, u třetího už jsem začala bloumat i v okolním textu, a tak to pokračovalo dál, až jsem nakonec knihu přečetla celou. Jedním ze spoluautorů této knihy je Jiří Grygar, proslulý český astronom.

Jana Kopecká: Můra, Bubák a ti ostatní aneb Vzpomínka na Miloše Kopeckého

Prvního psa jsem si přinesla domů zabaleného do kabátu. Jako třináctiletá jsem našla malého voříška u kluziště, když jsem šla z bruslení. Třásl se zimou a mně ho bylo moc líto. A tak jsme od té doby měli doma psa. Když jsem se vdala, přivedla jsem si do manželství svého pejska Ajdina, Milda v té době žádného neměl. Jednou jsme jeli na dovolenou a zastavili se u manželova přítele Antíka, docenta Františka Červinky, který trávil prázdniny ve Stráži nad Nežárkou.

Český malíř KAMIL KUBÍK přítelem amerických prezidentů (2/2)

Významným okamžikem v mém životě byla pro mne příležitost seznámit se s velvyslancem (pozdějším víceprezidentem a prezidentem) Georgem Bushem. V 70. letech, když byl G. Bush americkým velvyslancem ve Spojených národech, měl jsem uměleckou galerii na Madison Anenue Stuatrů.

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: Jak jsem poznal Josefa Hlinomaze

Setkání bývala v podstatě ve stejné kostýmní režii. Pan Hlinomaz byl většinou v teplácích a v tričku. Ta trika byla dvojí - jedno námořnické, které si Mistr přivezl odkudsi z Balkánu, druhé bylo reklamní tričko s nápisem MFP, což mělo znamenat, že pochází z Mezinárodního festivalu pracujících. Hlinomaz mu dal ovšem své svérázné pojmenování: Mezinárodní festival "prcajících".

strana 1 / 42

Další strana »