Publicistika – Co je psáno...

Ivo Fencl: Složím písničku a život ukáže, říká Jan Vodňanský

Kde podle vás leží hranice černého humoru? * To je asi u každého autora jiné. Hranice leží tam, kam si je kdo posune nebo dobrovolně zúží... Třeba dvaadvacetiletí Voskovec a Werich psali dadaistickou Vest Pocket Revue (1927) jen ku obalení svého skeče Nepřípadný zpěv o hrobce, pak se však ukázalo, že ten obal je u jejich generačního publika mnohem úspěšnější a nekrofilní humor původní Hrobky ne zcela kompatibilní, a tak asi po desáté repríze Hrobku ze scénáře vyrubli.

Milan Richtermoc: Vrátil jsem čas

„Milý Bufáku, díky za dopis. Hugo, ani nevíš, co někdy pro mne Tvé dopisy znamenají. Jednak to, že existuješ, že je dopis ve schránce, že víš, že je někdo, kdo je rád, že jsi, a kdo Ti chce také pomoci. Myslím, že již jsem Ti to napsal. Vždycky v nich něco najdu – třebas až na dvacáté nebo na třicáté, nebo na předposlední řádce – co mne povzbudí, co zrovna vystihne mou náladu, ve které se nalézám.

Jan Maruška: Hraběnka Kristina

Elegantní, vzdělaná, umělecky založená dáma, hovořící plynně pěti jazyky (ale blbě čéésky, jak sama říká), optimistická, se smyslem pro humor. Je potomkem velmi rozvětveného rodu Colloredů, jehož kořeny sahají až do 10. století. Údajně nejstarším známým předkem budoucího rodu Colloredů byl Albanus z Waldsee, jehož syn Liobard se v 10. století usadil v Itálii a stal se praotcem rodu Colloredo.

Dáša Cortésová: Jaký byl Fred Frohberg (11)

Fred Frohberg byl vysoký, velmi pohledný muž s krásnýma modrýma očima a s velmi hezkým barytonem. Navíc uměl perfektně anglicky, takže bez problému interpretoval černošské spirituály a americké swingovky. Otec dělával pravidelně v NDR televizní programy, kde vystupovali společně. Frohberg zase dost často navštěvoval bývalé Československo.

Jiří Vlastník: Když Elvis byl náš bůh aneb Šest strun zvrhlého elektroinženýra

Mám takovou vizi. Nad Prahou, místo zbourané sochy velikého Pepíka, stojí obří, v žule vyvedený, magnetofon Sonet-duo. Každým rokem sem putuje lampionový průvod nás, mladíků před penzí, abychom zde položili kytku na hrob neznámého starce na chmelu. Domnívám se, že by v zástupu nechyběl Zdeněk Sarka Dvořák.

Český malíř Kamil Kubík přítelem amerických prezidentů (1/2)

Co je úspěch? Vydělat hodně peněz, nebo udělat něco, čím se dá zlepšit život druhým? Marxismus nás učil, že bohatí jsou špatní a chudí dobří. Život mne přesvědčil, že vždy tomu tak není. Konfucius řekl, že pokud je dobrá vláda, tak dobří lidé zbohatnou a budou dělat dobré skutky. Bude-li zlá vláda, zbohatnou špatní a budou utiskovat ty, kteří jsou pod nimi.

Antonín Hančl: Ejhle cirkusy a varieté (8)

Víte jak vznikl August? Když ještě nebyli manéžoví dělníci, veškerou práci dělali artisté. Bud před svým výstupem nebo po něm si oblékli parádní livrej, nasadili paruku, natáhli si bílé rukavičky, obuli lakované střevíce a šli pracovat do manéže. Mezi artisty byl v té době krasojezdec Tom Belling, Angličan, jenž si rád přihnul.

Dáša Cortésová: Jaký byl Ladislav Bezubka (8)

Kapelník Ladislav Bezubka měl neuvěřitelný nos na výběr skladeb pro naše koncerty. Přehled o současných hitech byl samozřejmostí, ale v každé zemi je to jiné. On přesně věděl, co se bude líbit v zemích bývalého SSSR, v Polsku, Maďarsku nebo Německu. My zpěváci jsme někdy reptali, nesouhlasili jsme s ním, ale kapelník se poslechnout musel.

Dobromila Lebrová: B.G.Lindauer - český malíř na Novém Zélandě

První necelé tři roky svého pobytu na Novém Zélandě strávil Lindauer na jižním ostrově. Podle Kořenského nejdříve fotografoval a později se opět pustil do malby. Pravděpodobně už tehdy se seznámil s některými Maory, pro něž byl „pakeha“ - „bezbarvý“, tedy běloch - zajímavý i tím, že je samotné kreslil do svého bloku a že s nimi jednal jako se sobě rovnými a s náčelníky jako se skutečnými králi ostrova.

Dáša Cortésová: Jaký byl Jiří Vašíček (5)

Moji rodiče se s Jiřím Vašíčkem znali, takže jsem se k němu hrdě hlásila. Zvláště před děvčaty, která mi to lehce záviděla. Už v patnácti letech jsem byla dost veliká, ale o tanečníky nouze nebyla. Bohužel, většina byla menších než já. Jakmile přišlo k fotografování, tak se kluci rozutekli. Nikdo z nich nechtěl být na fotce s holkou větší, než on sám.

Dáša Cortésová: Jaký byl Milan Chladil (4)

Milánek byl opravdový gentleman. Samozřejmě chováním k nám ženám. Navíc byl vždy dobře oblečený, vymydlený a krásně voněl. V době, kdy tady v kosmetice žádný výběr nebyl, Milan užíval světoznámou značku Old Spice. Touto vůní byl známý všude a byl na to hrdý! Jak jsme ucítili Old Spice, bylo jasné, že Milan je na blízku.

JIŘÍ VYVIAL a jeho dřevěné myšlenky

Tvůrce soch a reliéfů ve dřevě. Rodák z Nové Bělé, kde žije a tvoří dosud. Otec tří dcer. Svérázný, empatický, charismatický člověk, umělec. Má rád slunce, sekt, sex, seberealizaci, sochy, souznění, Salvatora…bez priorit. Jeho logogramem je VIVA.

Josef Krám: K nedožitým šestašedesátinám rychnovského rodáka Rudolfa Rokla

Připomeneme si je 16. prosince 2007, ale jak krátce a neotřele vystihnout tuto osobnost? Klavírista, noblesní klavírista, improvizující jazzman, klasicky vzdělaný konzervatorista, spolehlivý doprovázeč popových hvězd a nezapomeňme - žák rychnovské profesorky hudby Věry Jelínkové, jehož život skončil po těžké nemoci 23. září 1997.

Zdeněk Svěrák - Ivo Fencl: Smysl pro detail je pro psavce základní

Chtěl jsem napsat příběhy pro televizní Večerníček. Jednak proto, že se mi ten dychtivě sledovaný pořad líbil, a taky proto, že jsem nutně potřeboval peníze. Děje jsem vymýšlel na procházkách. Hned za sídlištěm Spořilov bylo zahradnictví (na břehu rybníka Hamrák), které mě inspirovalo. Neuvědomil jsem si však, jak jsou ty několikaminutové příhody pracné.

strana 1 / 42

Další strana »