Publicistika – Co je psáno...

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O artistech

Krom polonahých krasavic, opic, badatelů a arcivévodů byli oblíbeným Hlinomazovým tématem též artisté. Většinou v pruhovaném odění, které napovídá, že my, v  podobě vězeňské bandy, jsme schopni se proplétat navzájem, a to všemi směry. V jednom z těchto velkých témat Mistr zapracoval do  plátna skutečný deštník i s rukojetí, vybíhající z obrazu.

Eva Aichmajerová - Jarmila Moosová: Filipínské dobrodružství

Před pár týdny jste se vrátila z významné expedice Philippines 2006 – projektu skupiny českých profesionálních filmařů, fotografů a novinářů, kteří se zaměřují na přírodu a ekologii, s cílem představit Filipíny nejen jako turistickou destinaci, ale také jako kolébku mnoha zajímavých mořských živočišných druhů. Zároveň tak společnou prací poukázat na místa naší planety, kde ještě žijí živočichové, kteří stojí za povšimnutí, a především za uchování pro naše další generace. Co vás k této náročné cestě vedlo, dobrodružství?

F.R.Čech - Jan Krůta: Ringo v ringu života

František je vypravěč. František lidi baví. Nad Františkovým humorem davy jásají a jedinci zvrací. František prošel životem od jihu k severu, od východu k západu. Hardrockový císař, bubblegumový mafiózo, kašparózní textař a zpěvák, televizní bavič, dramatik, divadelní impresário, autor televizních seriálů, spisovatel, malíř, miláček imitátorů kvůli svým nezaměnitelným sykavkám, znalec opery a bel canta, poslanec Parlamentu a zase zpátky. Kdo by nechtěl být Božským Ringem...

Marie Formáčková: Lásky Zity Kabátové

Herečka Zita Kabátová netají svůj rok narození. Naopak, je na něj hrdá a říká: „Ať to někdo po mně zkusí!“ Pravdou je, že být v šestadevadesáti letech v takové kondici, v jaké je ona, to se opravdu hned tak někomu nepovede. Narodila se v roce 1912, tedy ještě za Rakouska-Uherska, prožila dvě světové války, zažila začátek rádia, televize a především filmu – ve více jak šedesáti hrála, poznala spoustu osobností, které zanechaly v historii výraznou stopu.

Dobromila Lebrová: Viktor Schauberger, rakouský lesník, přírodovědec, vynálezce

Viktor Schauberger byl pro své současníky a - možná i pro naše současníky - rozporuplnou postavou. Většinu jeho objevů považovali za šílené, nesmyslné. Dost z jeho objevů se vymykalo uznávaným fyzikálním zákonům a jeho řeč nebyla vědecká, tak ho jen málokterý vědec dokázal pochopit. Mnohé jeho myšlenky předběhly svou dobu o staletí...

Vladimír Just: Vlasta Burian a sport ...

Kdykoli se píše o Vlastovi Burianovi, propírá se věčné téma Burian a sport. Není divu – sportovní výkony byly vždy Burianovi rovnocenné s výkony jevištními. „Hrál fotbal v nejlepších mužstvech, hraje tenis, jezdí s autem odvážně jako závodník, jezdí na koni a skáče přes překážky… Sport, tělesná námaha, otužilost a dravá chuť k životu spolupůsobí hybnou pákou při tvorbě Burianově na jevišti.“

Josef Čermák: Stavitel ing. Václav Kuchař

Jestliže architektura a stavitelství byly jeho životním údělem, Václav Kuchař vynikal i jinými talenty. Málokdo z nás na příklad věděl, že v mládí miloval divadlo (jako jedenáctiletý chlapec hrál dvořana v Lucerně (škoda, že jsme to nevěděli, Lucernu jsme v Torontu hráli několikrát, mohl si svoji roli zopakovat).

Václav R. Židek: Zastavení se Zuzanou Stirskou

Zpěvačku Zuzanu Stirskou jsem poznal osobně koncem listopadu minulého roku při benefičním koncertu Nadace na ochranu zvířat „Podejte pac“, kde zadarmo vystupovala se svými dětmi i se souborem „Gospel Time“, tak jako všichni umělci tohoto večera. Nebylo to však naše první setkání. To se uskutečnilo už několik měsíců před tím na vlnách internetu, kdy jsme si dopisovali ohledně přípravy tohoto koncertu.

Milan Richtermoc: Posledním rájem Oty Pavla

Po válce Ota navštěvoval obchodní jazykovou školu v Praze (rodina si po válce změnila své příjmení ze židovského Popper na české Pavel). Později, na přímluvu Arnošta Lustiga, Ota započal v československém rozhlase slibnou kariéru sportovního novináře, kterou předčasně, v únoru 1964, ukončila zákeřná nemoc – maniodepresivní psychóza, se kterou zápasil po zbytek života.

Ivan Rössler: O nejpodivuhodnějším dobrodružství

21. června 2010 by se dožil spisovatel Mirko Pašek rovných sta let. Napsal několik desítek románů, ve kterých čerpal z náměrů, jež mu přinesly četné cesty do zajímavých zemí. Známé jsou třeba Vracím se z Babylonu, Adamův most, Lovci perel, Muž pro Oklahomu a mnohé další. Mám k tomuto autorovi specifický vztah. Před mnoha lety jsem si vzal jeho dceru Zuzanku za ženu.

Miroslav Sígl: Je máj – Máchova Lori je ospravedlněna

Náš velký básník se postupně té půvabné dívky zmocňoval kdykoliv a kdekoliv, při cestě k Milešovce, na Sněžku či do věží Kokořína. Polovinu rozkoše a polovinu odporu rád zdolával. Lori byla nešťastně šťastná. Co věděla o lásce mezi mužem a ženou? Co si mohla myslet o Karlu Hynkovi, který jí mnohokrát dal najevo, „že buď všechno, anebo nic...“

Blanka Kubešová: Novinářská a vydavatelská činnost Mirko Janečka v Kanadě končí...

Česko-anglické Kanadské Listy začaly vycházet v 66. roce zprvu cyklostylovaně pod názvem Hlas nových a o pár let později už v podobě, jak je známe dnes. Od počátku archivovaly a mapovaly činy a osudy hrdinů protinacistického odboje a veteránů 2. světové války. Informovaly pravidelně jak o životě vojáků, letců a parašutistů, tak i o krajanech, kteří svou prací a úspěchy dosáhli uznání za hranicemi vlasti.

Miroslav Sígl: Štefánik a Československo

Knížek o Milanu Rastislavu Štefánikovi (*21. 7. 1880 †4. 5. 1919) nebylo u nás nikdy dost. Přitom neodmyslitelně a odjakživa patřil do trojice k T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi; jeho úloha při vzniku návrhu státoprávního uspořádání Československa je s nimi zcela srovnatelná. Byl výjimečný, nesmírně inteligentní, citlivý a předvídavý člověk, voják – osobnost, jakou Slovensko nikdy nemělo.

Zdeněk Miler – Jarmila Moosová: Krteček – to jsem vlastně já...

Setkat se tváří v tvář s panem Zdeňkem Milerem rovnalo se zázraku, když jsem s velkými rozpaky přijímala ruku, nabízenou ke stisku, s obavou, abych neposkvrnila cosi svatého. Bezmála dvě hodiny v jeho přítomnosti mě hladilo samo nebe. Sotva jsem pak dosedla na „polstr“ v autobuse, aby mě odvezl za další „prací“, hned jsem si chtěla pustit kousek záznamu.

strana 1 / 42

Další strana »