Publicistika – Co je psáno...

Jiří Vlastník: Ištvánek nad Prahou aneb bruselské reminiscence

Důvodů, proč tak rád sedávám v pohodlném křesle v ulici v Horní Stromce je několik. Ten útulný byt vysoko nad Prahou má rozlehlou terasu a ještě většího ducha. Jeho majitelka pak Ištvánka, moravské víno, které pojmenovala po jeho výrobci, a především nezdolný temperament, který mě vždy naplní dobrou náladou a svádí k tomu, psát o paní Zdence značně odlehčeným perem.

Antonín Hančl: EJHLE CIRKUSY A VARIETÉ! (6)

První cirkus dnešního typu vytvořil v roce 1768 v Londýně poblíž Westminsterského mostu Angličan Filip Astley. Tento bývalý seržant jízdy využil působení odstředivé síly, pomáhající jezdci stát na hřbetech koně, a díky tomu se kulatá aréna stala základem cirkusu. Postavil též první cirkusový stan s celtovou střechou.

Jiří Heller oslavuje padesátiny

V sobotu 24.11.2007 si náš dlouhodobý spolupracovník a přítel ing. Jiří Heller napíše na svůj narozeninový dort číslici 50. Rádi bychom proto na tomto místě vzdali hold nejen jeho nesmírné pracovitosti a podnikatelskému nadšení v oblasti fotografování a všeho, co s tím souvisí, ale zároveň mu popřáli za celý kolektiv autorů, spolupracovníků, příznivců a samozřejmě i čtenářů Pozitivních novin do další padesátky jasné oko, pevnou ruku, spoustu šťastných náhod a hlavně zdraví, klid, pohodu a optimismus, a to nejen na síti, ale i v osobním životě.

Josef Krám: Za Božou Modrým ke koláři do rychnovských Chaloupek

Úvodem krátce ke slovu Chaloupky. Karel Poláček, rodák z Rychnova nad Kněžnou, v románu Vyprodáno o nich píše: Mimoděk zabloudil Jaroslav v čtvrt chudiny, která se nazývá Chaloupka. Jednopatrové dřevěné baráky se tisknou k opukové stráni; na každém dvoře je otep klestí a vítr tu nadouvá modré a pruhované prádlo.

Dobromila Lebrová: Sir Frederick William Herschel

Sir Frederick William Herschel byl jedním z nejúspěšnějších astronomů všech dob a byl i nejlepším konstruktérem zrcadlových dalekohledů ve své době. Byl rovněž vynikajícím hudebníkem a byl také hudebním skladatelem. Z jeho vlastního vyjádření je patrná velká hloubka jeho poznání: „Viděl jsem do vesmíru dále, než kterýkoliv člověk přede mnou; pozoroval jsem hvězdy, jejichž světlo bude muset, aby Země dosáhlo, potřebovat dvou milionů let.“

Květa Fialová - Václav R. Židek: Projdu tímto světem jen jednou…

Motto, které jsem si dovolil uvést na začátku, bylo součástí novoročního přání paní Květy Fialové a jejího muže Pavla Háši. Zaujalo mě tím, že bylo jakoby napsané pro paní Květu. Vyjadřovalo všechno, co v sobě tato vzácná žena má a za co sklízí u veřejnosti všech generací úctyhodný obdiv.

Ivan Rössler: Na sklence červeného s Adolfem Bornem

Adolfa Borna mám rád pro jeho baculaté dámy s ještě baculatějšími klobouky, dlouhé psíky a uťápnuté pány. Pak ho mám rád, protože má rád - stejně jako já - dobré víno. Pojďme si tedy s Adolfem Bornem při sklence červeného povídat o jeho dětství (shledáte, že i v tomto tématu to víno je obsaženo). "Narodil jsem se v Českých Velenicích," začíná vyprávět Adolf Born, "což je zajímavé městečko.

Jan Drocár: Miroslav Ondříček - kameraman (1)

Chtěl bych vyprávět dva příběhy, které se - když se jim pomůže – zajímavě prolínají. První je příběh života člověka, kterého si velmi vážím a myslím, že je jednou z nejvýraznějších českých osobností, reprezentujících nás skvěle i v zahraničí.

Písničkář, který nezemřel

Všeobecně známá a národem milovaná osobnost umělce, komplikovaná láska, zrada, osobní statečnost - to vše v kulisách nacistické okupace a s tragickým koncem smrti umučením v koncentračním táboře. To je námět na holywoodský film, napadne ledaskoho. Zatím nevznikl, i když v hlavě Thomase Haslera, syna české legendy písničkářů, Karla Hašlera, se nápad formuje již několik let.

Jaroslav Hutka - Jarmila Moosová: Táto, řekni proč ....

A teď mi otevírá domovní dveře v jedné z historicky nejkrásnějších částí Prahy, podává mi ruku – pevný stisk, a cestou po starobylých schodech /můj bože – do třetí etáže!/ povídá cosi o fyzické kondici a směje se ...

Ivo Fencl: Dutá zeměkoule a básník Edgar Allan Poe

Edgaru Allanu Poeovi bylo pouhých devět let, když se stal „celý svět“ adresátem tohoto dopisu: Prohlašuji, že Země je dutá a uvnitř obyvatelná. Obsahuje pět pevných, soustředných kulových slupek v sobě s otvory okolo pólů. Za pravdivost té skutečnosti ručím vlastním životem. Jsem připraven prozkoumat uvedenou dutinu, pokud mě v tom svět podpoří a pomůže mi cestu podniknout. John Cleves Symmes, bývalý kapitán pěchoty, Ohio.

Vladimír Kulíček: Já měla zlý té noci sen aneb Šla-li dceruška k vodě ven

Cesta do Sniny-Vihorlat trvala dlouho, rychlík byl spíše pomalík, a když jsme konečně v letním vedru dorazili k cíli, měli jsme především hlad a žízeň. V jediném místním podniku, který představovala knajpa asi páté kategorie, měli jen párek a rejžovník. Objednali jsme obojí – já párek, kolega rejžovník.

Jiří Novota - Jarmila Moosová: Síla okamžiku

Opravdu, velký a krásný dar jsme si jako lidstvo dali, když ti první z nás vynašli možnost zachytit obraz rýhami pazourků po skalách. A co teprve dnes, pomocí nejmodernějších technologií? Člověkem, který o tom ví opravdu mnohé, je kameraman výpravy ...

Jan Řehounek: Jára Cimrman v Kyšperku

Po vystoupení ze zmíněného vlaku zašel Cimrman do restaurace u Forchů, kde si dal svíčkovou a několik piv. Po obědě se vydal pěšky silnicí k Šedivci a k večeru došel do Pastvin, kde se ubytoval v hostinci u Vágnerů. Zde byl později nalezen ubrus pokreslený plány na stavbu přehrady. Druhý den se vydal zemskou bránou, kde shledal místo pro stavbu nevyhovující vzhledem k blízkosti hranic s Pruskem.

strana 1 / 42

Další strana »