Co je psáno...

Ivo Fencl: Boris Jachnin - Zdánlivě píše o filmu každý časopis

Co je psáno... Publicistika

Spisovatel a filmový historik Zůstává jak poutavým vypravěčem, tak i citlivým vykladačem nesčetných děl stříbrného plátna. Jistě i proto, že si včas „vybral vizuálno, a vale tak dal literám...“ Jenže i základy vizuálního vnímání světa ...

Vladimír Just: Nádherná, cenná a objevná kniha se zbytečnými chybami

Co je psáno... Publicistika

Po přečtení dopisů už těžko bude někdo moci fabulovat o údajném „salonním komunismu“ V+W, o jejich názorovém levičáctví, o tom, že druhá emigrace Jiřího Voskovce byla motivována rodinnými problémy a nebyla opětovnou emigrací před nastupujícím totalitarismem – stejně tak jako se bude hůře popírat bytostně kritický, satirický a opoziční ráz Werichova ABC z let 1955 – 1960 (což všechno někteří postmarxisté činili ještě v roce 2000 v recenzích na mou knížku o Werichově ABC).

Jan Řehounek: Vynálezce těsnopisu Jean Félicité Coulon – Thévenot

Co je psáno... Publicistika

Coulon Thévenot se narodil v roce 1754. Vypracoval soustavu těsnopisu, kterou přetransformoval i do ruštiny. Roku 1788 obdržel titul Sekretář tachygraf Jeho Veličenstva. V roce 1778 vydal v Paříži dílo Tachygraphie (po jeho smrti vyšlo ještě několikrát péčí jeho dcery pod názvem Semiographie). Později se stal horlivým republikánem, zapisoval jednání klubu Jakobínů pro různé časopisy.

Jiří Vlasák: Odhalení busty Felixe Holzmanna

Co je psáno... Publicistika

V Litoměřicích byla 23.5.2008 odhalena busta Felixe Holzmanna na domě, kde prožil mládí. Kytici na jeho hrob položil Ondřej Suchý. Na slavného rodáka vzpomínal starosta Litoměřic Mgr. Ladislav Chlupáč, autor busty akademický sochař Libor Pisklák a autor nedávno vyšlé knížky "Aluminiový klíček Felixe Holzmanna" Ondřej Suchý.

Jaroslav Vízner: To všechno jsem nevěděl

Co je psáno... Publicistika

„Moje chabá znalost francouzštiny mi ztěžuje komunikaci se členy filmových štábů", stěžoval jsem si svému zkušenějšímu kolegovi, režisérovi Burkhartovi. Roger mi odpověděl: " Máš-li opravdu co říct, dokážeš to říct i jinak, třeba beze slov. Ti, co budou naslouchat a chtít ti porozumět, si s tím práci dají".

Pavel Pávek: Blanka Kubešová v Kostelci nad Černými lesy

Co je psáno... Publicistika

V sedmdesátých letech budoucí uznávaná spisovatelka otevřela v Luzernu poetickou kavárničku, které čeští exulanti říkali Viola 2. Tady po mnoho let předčítala z exilové a disidentské literatury, recitovala své oblíbené básníky, zpívaly se Hašlerovy písničky… Psát začala nejdřív drobné texty, pak i knížky. Debutovala v nakladatelství 68 Publishers prózou Deník Leošky Kutheilové...

Dáša Cortésová: Jací byli Vlachovci – II. (13)

Co je psáno... Publicistika

Jednou urážel pana Vlacha službu konající kulturní referent. Měl řeči, že je špatné to, co kapela hraje, že jde o propagaci západní kultury atd. Všichni seděli u stolu a jedli. Táta to ovšem nevydržel. Vyskočil a pověsil toho pána za límec saka na věšák. Pánové ztuhli, chtěli ho sundat, aby nebyl malér, ale otec zařval: „Kdo ho sundá, ten půjde na jeho místo!“

Dobromila Lebrová: Alois Jirásek, spisovatel a dramatik

Co je psáno... Publicistika

Alois Jirásek byl za svého života uznávaným spisovatelem, ale hlavně byl oslavován po vzniku Československa, protože jako první podepsal prohlášení 222 českých spisovatelů ze „17. května 1917 Manifest českých spisovatelů za svobodný stát Čechů a Slováků“, jehož autorem byl Jaroslav Kvapil. V době války to vyžadovalo hodně odvahy.

Margit Turková: Krásný večer k poctě básnířky a překladatelky Zdenky Bergrové

Co je psáno... Publicistika

Dne 19.března 2008 pozval Klub Horizont XXI (t.j. klub ruských žen) příznivce, obdivovatele a kolegy autorky, aby „vzdali hold“ dílu, které Zdenka Bergrová do svých 85 let vytvořila. Zástupci ruské diaspory, trvale žijící v naší republice, chtěli tak veřejně poděkovat za nesmírnou zásluhu, kterou má autorka na vzájemném poznávání a výměně slovesných hodnot ruské a české kultury.

Dáša Cortésová: Jaký byl Arnošt Kavka (10)

Co je psáno... Publicistika

Arnoštek tak rád maloval, že se také jal vylepšovat obrazovou dekoraci v hotelích, kde byl ubytován. Když se v ranních hodinách vracel z vystoupení do hotelu, byl klid, nikde ani živáčka. Na chodbách visely reprodukce starých obrazů a Arnošt se rozhodl tuto „nudnou podívanou“ trochu vylepšit. Třeba do zátiší s květinami a ovocem domaloval usmívajícího se červa vykukujícího z jablka.

Dobromila Lebrová: Leonardo da Vinci, všestranný renesanční umělec

Co je psáno... Publicistika

Umění Leonardo pojímal jako spojení poznání a technické dovednosti. Ale vedle množství náčrtků a výkresů technických předmětů a vědeckých problémů, které se dochovaly v různých tzv. kodexech v počtu převyšujícím osm tisíc stránek, předvídal i různá technická řešení jako ponorku nebo letadlo. Podrobně studoval anatomii, optiku, hydrauliku.

Renata Šindelářová: …a řekl básník: Poezie je pro mě pořád tajemstvím

Co je psáno... Publicistika

A tak jo, přiznám se rovnou. Jméno PETR KUKAL jsem poprvé zaznamenala teprve nedávno ve spojitosti s knížkou fejetonů „O počítačích převážně nevážně“, které je Petr autorem. Přirozeně jsem se domnívala, že Petr Kukal je pravou rukou spisovatel a levou „ajťák“. Obráceně nikoliv, neboť tak kreativního ajťáka, plného humoru, jeden nepotká. Zahájila jsem detektivní pátraní.

Jaroslav Vízner: Proč se jen pokoušela změnit můj baryton na tenor…?

Co je psáno... Publicistika

Samozřejmě jsem byl štěstím bez sebe. Začala se hned na to zkoušet hra „Člověk z půdy“, proto byl také konkurz zorganizován. Obsadili mě do chlapecké postavy Petra. Zpíval jsem historicky vůbec jako první interpret „Pramínek vlasů, ti ustřihnu potají, já blázen pod polštář, chci si ho dát…" Slavný "Pramínek"!  Při zkouškách jsem postupně poznával další kolegy, Ferdinanda Havlíka, Marii Poslušnou, Pavlínu Filipovskou, Renatu Tůmovou, Miloše Kopeckého, Rosťu Černého, Karla Štědrého, Waldemara Matušku …, když třeba vešel na jeviště Waldemar a začal zpívat, říkal jsem si co tam vlastně dělám?

Ivan Rössler: Karel Černoch a film zezadu

Co je psáno... Publicistika

Rád bych vám Karla Černocha představil z jeho málo známé stránky. Jednou jsem si s ním totiž povídal o jeho někdejší profesi, o které se jeho umělecké životopisy nezmiňují. Karel byl totiž filmovým rekvizitářem. Zvu vás tedy na film zezadu s Karlem Černochem. A buďme důslední, chcete-li tuto profesi poznat, napíši toto setkání jako filmový scénář. Aspoň uvidíte, jak takový filmový scénář vypadá.

Jitka Vykopalová: Eva Pilarová a Josef Fousek - Pohlazení

Co je psáno... Publicistika

Tyto dva velikány české populární scény netřeba nikomu představovat. Jsou veřejně známí z televize, rozhlasu, filmu, divadla a nesčetných koncertů a veřejných představení. Jsou zárukou kvality veškeré své produkce; ba co víc, zárukou píle, úspěchu, člověčenství, rovných a čestných mezilidských vztahů. Známe je ale i z knihkupectví - z velkého množství úspěšně vydaných knížek a z výstavních galerií, kde vystavují své umělecké fotografie. Každého z nich vždy zvlášť. No právě, každého zvlášť…

Dáša Cortésová: Jaká byla Helena Loubalová (7)

Co je psáno... Publicistika

Na turné po bývalém SSSR jsem byla společně s orchestrem Ladislava Bezubky a mezi sólisty nemohla chybět Helena Loubalová. Prožila jsem s Helenkou dva měsíce na cestách. Ona byla krásná žena a velmi příjemná kolegyně. Její pěvecký repertoár byl od operety, šansonu až po taneční písně. Navíc byla i dobrá herečka.

Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O artistech

Co je psáno... Publicistika

Krom polonahých krasavic, opic,  badatelů  a arcivévodů  byli oblíbeným Hlinomazovým tématem též artisté. Většinou v pruhovaném odění, které napovídá,  že my,  v  podobě  vězeňské bandy, jsme schopni se proplétat  navzájem, a to všemi směry.  V jednom z těchto velkých témat  Mistr  zapracoval do  plátna skutečný deštník i s rukojetí, vybíhající z obrazu.

Josef Čermák: Poslední kniha Josefa Škvoreckého?

Co je psáno... Publicistika

Někteří čtenáři pravděpodobně četli český originál (Obyčejné životy) této knihy, která jako by uzavírala Škvoreckého literární putování. Doufáme, že to není - jak naznačil - jeho poslední kniha (stejně jako doufáme, že není posledním dítětem  manželů Škvoreckých jejich detektivka "Setkání v Praze s vraždou", která končí zajímavou otázkou: kdy je naše akce morálně ospravedlnitelná, i když technicky vzato zločinná?).

Jana Kopecká: Můra, Bubák a ti ostatní aneb Vzpomínka na Miloše Kopeckého

Co je psáno... Publicistika

Prvního psa jsem si přinesla domů zabaleného do kabátu. Jako třináctiletá jsem našla malého voříška u kluziště, když jsem šla z bruslení. Třásl se zimou a mně ho bylo moc líto. A tak jsme od té doby měli doma psa. Když jsem se vdala, přivedla jsem si do manželství svého pejska Ajdina, Milda v té době žádného neměl. Jednou jsme jeli na dovolenou a zastavili se u manželova přítele Antíka, docenta Františka Červinky, který trávil prázdniny ve Stráži nad Nežárkou.

Jiří Vlastník: S Kristýnkou mezi Vikingy - Richard Adam

Co je psáno... Publicistika

Do země věčně zelených lesů jsem měl vlastně vycestovat již v sedmdesátých letech a po studiích zde pět let pracovat v továrně na severu Švédska. Do Stockholmu jsem se ale dostal až v roce 1999 a objevil pro sebe jedno z nejpozoruhodnějších měst Evropy. Žije tu i několik tisíc našich krajanů. Také Rosetta Bengtssonová se narodila v Čechách.

Celkem se zde nachází 576 článků

Další strana »