„Krajino dětství, chtěl bych se k tobě vrátit...“
Karel Trinkewitz

Cesta od rukopisu k vydání se lety stává čím dál složitější. O tom, že autor napsal dobrou práci, nestačí přesvědčit už jen nakladatele a šéfredaktora, ale i knihkupce a distributory, kterým se bude knížka nabízet. Ti zas dělají svoje sondy mezi čtenáři, kteří jsou samozřejmě v tom všem nejdůležitější. Po pravdě řečeno nepočítala jsem s tím, že by právě Žoržína uvízla v povědomí celého toho řetězce natolik, že bude moct oslavit ještě své druhé vydání. Zájem nakladatelství mě tedy víc než mile překvapil.

Podobně jako „Vltavěnka“ před rokem vychází i novela „Žoržína“ v nakladatelství Eroika ve zbrusu nové podobě. Společné mají obě tyto práce i to, že se jedná - ne-li přímo o dokument - tedy o autentický příběh.
Myslím, že 13letá Žoržína, která se jednoho srpnového dne 68. roku bez vlastního přičinění octne zčista jasna s rodiči za hranicemi odtržena od všeho známého, bez velkých slov pochopila, co to je vlastenectví. Vyrůstat a žít doma, ve vlasti mezi svými, je krásná věc, ale k opravdu hluboké, uvědomělé sounáležitosti to samo o sobě nestačí. Stejně důležité jako kde žiju, je i pro koho a s kým. Teprve když se všechny tyto věci spojí, můžeme hovořit o uvědomělém vlastenectví.

V příběhu, jehož podtitul Ztracené dětství možná mnohé napoví, poodkrývám tajemství, které provází každé dospívání s jeho hledáním i smutkem.
„Žoržínu“ jsem psala pro sebe, ale shrnuje pocity všech, kteří se ocitli za hranicemi bez možnosti návratu. K psychologické opravdovosti a pochopení pro všechny aktéry příběhu mi coby autorce napomohla i skutečnost, že jsem nejistoty svých hrdinů za hranicemi vlasti sama prožívala. I jejich osudy vypovídají o této době víc, než můžeme najít v učebnici.

Byla bych šťastná, kdyby „Žoržína“ a její zápas o vlastní identitu, zakořenění a poznání nových hodnot v životě nebyla přijata jen jako další příběh z exilu, ale především jako drama mladého člověka. Věřím, že tak jako před lety v cizině najde „Žoržína“ nyní i doma ohlas u široké čtenářské obce a u čtenářů všech generací. Má k tomu veškeré předpoklady.

OHLASY NA ČLÁNEK