Olga Szymanská: 190. výročí Národního muzea
Rubrika: Publicistika – Historie
Slavná minulost Národní muzeum bylo založeno v dubnu 1818 jako soukromá Společnost Vlasteneckého muzea v Čechách. Skupina vlasteneckých šlechticů vydala provolání - výzvu k vybudování muzejních sbírek. V letech 1848 – 1854 neslo název České museum, do roku 1919 Museum Království českého, poté již Národní museum. Společnost zůstala majitelkou i organizátorkou práce muzea do roku 1934, kdy byly jeho sbírky převzaty do vlastnictví a správy země, a roku 1949 převedeny do vlastnictví státu. Hlavní osobou zakladatelů muzea byl Kašpar Maria, hrabě Sternberg. František Palacký v činnosti muzea postupně posiloval významn češtiny proti původně převažující němčině a „rozhýbal“ češtinu a českou vědu založením a redigováním muzejního časopisu, který vychází od roku 1827 až dodnes a je dokladem neutuchající vědecké činnosti muzea. Prvním místem pro uložení sbírky se stal od roku 1818 sál minoritského kláštera u sv. Jakuba na Starém Městě a menší celky v soukromých bytech. Roku 1824 byla veřejnosti zpřístupněna v části Sternbergského paláce na Hradčanech první muzejní expozice a první samostatným objektem muzea byl dnes již zbořený Nostický palác. V květnu 1891 byla při příležitosti zahajovací slavnosti České akademie pro vědy, umění a společnost otevřena nová budova Muzea Království českého na Václavském náměstí, přístupná dodnes. V minulém století byla vnímána jako muzejní palác, reprezentující státnost a kulturu státu: především v pečlivě obměňujícími se sochami kulturních osobností v Panteonu budovy či například v srpnu 1968 střelbou ruských vojsk do fasády. Později odříznutím muzejní budovy od zbytku města i sochy sv. Václava magistrálou, zrušením tradičního prostoru občanských shromáždění. Pestrá současnost Národní muzeum vstoupilo do 21.století jako instituce, která chce být maximálně otevřená všem návštěvníkům atraktivními výstavami a kulturními akcemi. Napomáhat ke vzdělávání české společnosti, nalákat do expozic co nejvíce turistů. Proto vedení muzea přehodnotilo výstavní aktivity i způsob komunikace. Za poslední léta uspořádalo a spolupořádalo řadu reprezentativních výstavních projektů: například Voda a Život, Zlaté časy médií. V současnosti trhaly návštěvnické rekordy výstavy Lovci mamutů a Albrecht z Valdštetna a jeho doba, stejně tak ještě probíhající Stopy lidí. Kromě výstav se NM soustředilo na otvírání nových stálých, velmi potřebných expozic a muzeí: stálé expozice Českého muzea hudby a znovuotevření národopisné expozice Musaionu (obé 2005), stálé expozice Muzea české loutky a cirkusu v Prachaticích (2006). Všechna si našla svoje návštěníky a vyznavače. V současnosti rozvoj NM a příprava nových astraktivních akcí pokračují: naročná rekonstrukce Národního památníku na Vítkově, kde se v říjnu 2009 otevře expozice české a slovenské státnosti a na střeše památníku vznikne vyhlídková terasa pro veřejnost, panoramatická kavárna pro pořádání konferencí, koncertů a akcí, aby si veřejnost našla cestu za poznáním i za odpočinkem. V letošním jubilejním roce připravuje NM ve spolupráci s historickým ústavem a Senátem PČR řadu výstav a akcí věnovaných významným osmičkám našich dějin: především v hlavní budově výstavu „…a přijely tanky“ k srpnovým událostem roku 1968. Ale zejména stěžejní výstavu roku „Republika“: v termínu 28. října 2008 – 15. března obsadí všechny volné výstavní prostory hlavní budovy a velmi zajímavým způsobem nás provede dějinami 1.Československé republiky – lákadlem budou jistě historické exponáty ze zahraničí, jimiž se máme nechat překvapit. Příští rok se muzeum vrátí k přírodovědecklé tématice stěžejní výstavou Příběh planety Země se stežejním tématem vzniku a vývoje naší planety. O rok později před rekonstrukcí zakončí výstavní plán expozice pod názvem Staré pověsti české, jež symbolicky uzavře jednu etapu v dějinném vývoji NM. Slavnější budoucnost Přes veškeré snahy využívat schopnosti i vysokou odbornost k přípravě ojedinělých projektů a tím se otevírat veřejnosti, je Národní muzeum v současnosti limitováno především havarijním stavem hlavní budovy, kde výstavní expozice zastaralé, nedostačující výstavní prostory a bez technické, klimatické i bezpečnostní vybavení, stav depozitářů velmi ztěžuje odbornou práci. Proto muezum přistoupilo k rozhodnutí o generální rekonstrukci historické budovy, jejíž přípravy jsou nyní v plném proudu. Vlastní stavební rekostrukce započne v roce 2011 a její dokončení je plánováno na rok 2015. V roce 2006 byla NM vládou přidělena budova bývalého Federálního shromáždění, jež muzeu i veřejnosti bude sloužit po odchodu Radia Svobodná Evropa příští rok. Stará i nová budova boudou propojeny podzemním tunelem a vytvoří tak jediný technologický a návštěvnický celek, zajímavý architektonicky a polohově. Získá tak tisíc metrů moderních expozičních a výstavních prostor a škálu přednáškových a promítacích sálů, zázemí pro školy a práci s dětmi, muzejní obchody, restaurace a kavárny. V novém Národním muzeu budou přírodovědecké a společenskovědní expozice, obsahující nejvzacnější předměty a unikáty ze sbírek instituce. Expozice vytvoří celek k vyprávění úchvatného příběhu dějin lidstva a vývoje přírody, ve vzájemně provázaných souvislostech. Ambicí NM je být institucí na nejvyšší úrovni, atraktivní pro české i zahraniční návštěníky. Kromě muzejního komplexu na Václavském náměstí je plánována postupná rekonstrukce a inovace expozic Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, vybudování muzeí dějin sportu a divadla. Rozšíření působnosti muzea v regionech republiky a posílení postavení v zahraničí. Komplex na Václavském náměstí se tak stane symbolickým „sluncem, kolem něhož se otáčí další tématická muzea jako pomyslné planety“. |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Olga Janíčková
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 07. 05. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
Ondřej Suchý | |
Miloslav Švandrlík | |
Jaroslav Vízner | |
Jitka Molavcová | |
RNDr. Vladimír Vondráček | |
Karel Šíp | |
Ladislav Gerendáš | |
Vladimír Just |