Radek Laudin: Nejznámější filmová místa křížem krážem po Česku

Rubrika: Literatura – Doporučení

Vyšla nová knížka pro filmové turisty nazvaná
Nejznámější filmová místa křížem krážem po Česku.

V této knize Nejznámější filmová místa křížem krážem po Česku se píše mimo jiné o tom, kde se natáčel slavný film Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, kde stála plovárna u řeky ve fiFilm Všichni dobří rodáci. Takto dnes vypadá dvůr v Bystrém, kde zemřel Jořka s pyřkem  (Vladimír Menšík).  FOTO: RADEK LAUDIN lmu Rozmarné léto, kde stála chalupa ve filmu Na samotě u lesa, kde žila Popelka z pohádky Tři oříšky pro Popelku, kde je Soví hrad ze seriálu Nemocnice na kraji města, kde žila rodina Homolkových ze známé filmové trilogie a řadu dalších tipů.

"Titul vyšel v dubnu v nakladatelství Fragment, edici Tipy na výlety," prozradil autor knížky Radek Laudin. V knižní novince najdou čtenáři třicet tipů na zajímavé výlety do míst, kde vznikaly divácky nejoblíbenější české filmy, seriály a pohádky.
U jednotlivých kapitol nechybí podrobné mapky, fotografická dokumentace i vzpomínky místních, kteří se mnohdy natáčení účastnili jako komparsisté.
V kapitole věnované snímku Všichni dobří rodáci se například píše o dnešní podobě dvoru, na němž umíral ve slavné scéně s poletujícím peřím Jořka s pyřkem. Postavu vynikajícím způsobem zahrál Vladimír Menšík. Dvůr udržuje majitel stále ve stejné podobě. Na svém místě je i kopka hnoje, kde Jořka udělal bosou nohou osudový omyl. Majitel dvoru ho nechává beze změny kvůli režiséru Vojtěchu Jasnému, kdyby se chtěl na místo ještě někdy podívat.
V knížce jsou rovněž zmapovány exteriéry slavných Postřižin. Točilo se na dvou místech kraje Vysočina, jež dodnes neztratily nic z filmového půvabu.

Pátrání po lokalitách, kde se filmy natáčely, byla pro autora téměř detektivní práce trvající rok a půl a najezdil při ní stovky kilometrů po celé zemi. Mnohdy ještě těžší bylo najít pamětníky z řad místních, kteří by si na natáčení pamatovali a pomohli s určením lokace. "Čím starší film, tím to bylo horší. Když se mi je ale nakonec podařilo objevit, popisovali průběh natáčení velmi ochotně, s obrovským zápalem a množstvím zajímavých detailů," poznamenává autor knihy.
Problém sehnat svědky filmování byl například u filmu Obušku, z Pytle ven, který patří vedle pohádky Pyšná princezna k nejstarším takto zpracovaným snímkům v knize. Na myšlenku zpracovat knihu, která by čtenáře zavedla na místa natáčení nejznámějších českých filmů, přivedla Radka Laudina právě pohádka Obušku, z pytle ven a zjištění, že se exteriéry natáčely ve Žďárských vrších.

"To místo mne zaujalo již v té pohádce a říkal jsem si, že bych se tam rád podíval. Myslím, že takto smýšlí hodně lidí a kniha jim bude zajímavým tipem, jak strávit volný čas," dodává Radek Laudin.

Křest knihy se uskutečnil v pražském knihkupectví LUXOR za přítomnosti kmotrů: filmové Saxany - zpěvačky Petry Černocké a Ondřeje Kepky, který hrál jako dítě malého Honzíka v seriálu Arabela.

Kniha má 128 stran a na pultech knihkupectví stojí 229 korun.

Ukázka z knížky Postřižiny:

Postřižiny, Kraj Vysočina: Dalešice, Počátky
Jihočeský kraj: Studená

Pro oblíbené Postřižiny si režisér Jiří Menzel vybral dvě místa na Vysočině. Město Počátky, které leží třicet kilometrů od Pelhřimova a pivovar v Dalešicích na Třebíčsku. Točilo se i v dnes už nefungujícím pivovaru v jihočeské Studené.

 Město Počátky na Vysočině, kde se natáčely Postřižiny. Tady hlavní hrdinka pila na ex pivo a jezdila ke kadeřníkovi.  Město Počátky na Vysočině, kde se natáčely Postřižiny. Tady hlavní hrdinka pila na ex pivo a jezdila ke kadeřníkovi.

Základ snímku se vytvořil v Dalešicích. Filmaři hledali exteriéry dlouho a důkladně. Architekt Zbyněk Hloch vytipoval na konci sedmdesátých let 150 pivovarů v Čechách a na Moravě a začal je postupně objíždět. Nejprve to zkusil samozřejmě v Nymburce, kde se odehrávaly skutečné Hrabalovy Postřižiny. Tamní pivovar se ale do filmu obrazově nehodil. A tak volba padla na vesničku Dalešice, od níž je to šestnáct kilometrů do Třebíče a pouhých deset k jaderné elektrárně v Dukovanech. Její chladící věže jsou dnes dominantou této části Třebíčska.
Dalešický pivovar na konci minulého století chátral a hrozila mu zkáza. Pivo se v něm dlouho nevařilo.
V novém století nastaly Dalešicím dobré časy. Areál získal nové majitele a od roku 2002 se v něm opět vyrábí Dalešické pivo. Pro návštěvníky je zde prostorná restaurace a muzeum Rakousko – uherského pivovarnictví. Na nádvoří, kde chodil Francin, Pepin i Maryška, se od jara do podzimu pořádají koncerty.  

Radek Laudin

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 05. 2008.