V neděli 22. června 2008  vzpomeneme stodesáté výročí narození vynikající české spisovatelky, „kerkonošské“ pohádkářky, sběratelky lidových písní a vyprávěnek Amálie Kutinové. Její Gabra a Málinka patřily v první polovině minulého století k nejčtenějším dílům věnovaných mládeži, její pohádky z Krkonoš si dodnes získávají srdce dětských čtenářů. Dnes si už, bohužel, málokdo vybaví, že Amálie Kutinová je matkou spisovatelky - pohádkářky Marie Kubátové, jež letos oslaví osmdesáté šesté narozeniny.

Amálie Kutinová (* 22. června 1898, U 30. března 1965), spisovatelka, se narodila v Rouchovanech u Moravského Krumlova jako dvanácté dítě řídícího učitele Jana Taubera, její matka Amálie Matějíčková pocházela z Brumova. V roce 1902 se celá rodina přestěhovala do Štítné nad Vláří, kde v letech 1904 - 1908 chodila do obecné školy. Po těžkém onemocnění otce (při hašení požáru ho ranila mrtvice a zůstal nehybný) a jeho penzionování se v roce 1908 rodina přestěhovala do Valašského Meziříčí, kde se svými sestrami navštěvovala gymnázium. Otec zemřel, když bylo Amálii jedenáct let. V roce 1916 složila maturitní zkoušku. První světovou válku přečkala jako praktikantka u bohatého lékárníka v Táboře za byt a stravu. Tyto roky byly ale natolik zlé, že se to negativně projevilo na jejím zdravotním stavu. Po skončení války vystudovala fakultu farmacie Univerzity Karlovy v Praze a jako magistra farmacie působila v Praze a Karlových Varech.
V roce 1920 se provdala za ing. Jana Kutinu, s nímž pracovala v jeho nakladatelství Besední pořady, které bylo orientováno na tělovýchovné, osvětové, literární, divadelní a hudební materiály pro potřeby tělocvičných jednot a škol.
Začala se věnovat literatuře, již ve třicátých letech vydala své nejúspěšnější knihy o Gabře a Málince.
Po okupaci českých zemí museli Kutinovi svoji nakladatelskou práci, jež byla bezprostředně spjata s českými národními zájmy, ukončit. Přestěhovali se do Křince, kde PhMr. Amálie Kutinová působila v lékárně.
Ani tady ale neopustila ideály, které spolu s manželem uplatňovala v nakladatelské práci – venkovským lidem pomáhala, kde se dalo. Křinečtí ji za to měli opravdu rádi. Tady také vznikly dvě knížky povídek: Naši pacienti a České stařenky. Začala se tady také věnovat folklórní činnosti – mezi pamětníky sbírala a zapisovala staré lidové písně.
V polovině padesátých let se přestěhovala za dcerou do Vrchlabí, kde strávila poslední desetiletí života. Tady se věnovala intenzivnímu sbírání lidových poudaček a písní, spolupracovala s profesorem Čeňkem Zíbrtem, s Ústavem pro etnografii a folkloristiku ČSAV a s časopisem Český lid. Je pochována na venkovském hřbitůvku v Horních Štěpanicích.
Amálie Kutinová je autorkou tří pásem dětských písniček, zhudebněných profesorem Jaroslavem Křičkou, řady časopiseckých článků a přednášek. Pouze v rukopisech se dochovaly Herdinové Kerkonoš, Lhačky a poudačky a Pohádky babičky Vávrové. Za své literární dílo Gabra a Málinka byla v roce 1949 jmenována čestnou občankou obce Štítná nad Vláří, kterou tímto svým dílem proslavila a kterou vždycky považovala za své rodné město a domov. Její jméno nese jedna z ulic města. Napsala řadu pohádek inspirovaných její národopisnou sběratelskou činností - Pohádky mezi nebem a zemí (1948), Krkonošské pohádky (1957), Krakonošův rok (1958 - spolu s Marií Kubátovou), Vo hajnejch a pytlákách (1960), Muzikantské řemeslo (1964), Krakonošův špalíček (1965 - spolu s Marií Kubátovou), Pobejtky za kamny i na sluníčku (1965), Muzikantské řemeslo a devatero jinejch (1968 - spolu s Marií Kubátovou), Pohádky z hor...

OHLASY NA ČLÁNEK

Děkuji, za článek věnovaný paní Amálii Kutinové, její knížky a humor o Gabře a Málince mě provázely celým dětstvím.
Knížky mám bohužel v dezolátním stavu a ráda bych si koupila novou verzi vydání všech dílů. Velmi ráda bych se něco dozvěděla o osudu sestry Amalie Kutinové Gabriely, pokud je to možné.

S přátelským pozdravem
Marie Červenková, 12.01.2009
marie.cervenkova(a)man.eu
http://www.man