Na začátku své tvůrčí dráhy po studiích na Uměleckoprůmyslové škole odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, kde spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v ateliérech Delauna a Schmida. Po roce 1903 a svém návratu vznikala v jeho pražském ateliéru díla v duchu secese, nejznámější z tohoto období. Autor začal být známý ilustracemi, grafickými úpravami knih a plakátů. Založil časopis Česká grafika. Stal se členem  Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých grafiků Hollar. Při pobytu v USA působil od roku 1910 jako pedagog na Art Students Leagua i na Kolumbijské univerzitě a jako reklamní grafik. Současně vytvářel abstraktní kompozice a experimentoval s asamblážemi. V Bostonu vyučoval typografii. První jeho písmo z roku 1912 vzniklo pro pedagogické účely. Po návratu z USA vytvářel v protirakouském odboji plakáty do Čs. legií. V kampani za svobodu země v období 1918 užil pro plakáty verzálky – svého nového písma. Později vytvořil ještě další druhy, například Preissig Roman, kterými položil základy k modernímu grafickému designu u nás. Tehdy vznikala také většina jeho ex libris, ale od roku 1934 se soustředil především na malbu. Ke „své“ abstrakci pronikal přes jednoduché kompozice, například v obraze Strom. Důkazem tvůrčích snah byla Preissigova úspěšná retrospektivní výstava v Topičově salonu v Praze a zároveň otevření jeho muzea v rodném Světci. Roku 1940 byl zatčen, deportován do Dachau, kde o tři roky později zahynul.

Umělcova potřeba vidět svět celistvě ve zkoumání souvislosti mezi jedincem, přírodou a kosmickými zákonitostmi velmi motivovala jeho tvorbu a formovala postoj k životu i osobní názory. Stále výtvarně prověřoval vzájemné vztahy barev a tvarových konstrukcí – tím dal secesní ornamentice novodobý geometrický význam. Objevil zcela nové možnosti tisku z výšky v otiscích struktur koláží, z nichž se některé dodnes zachovaly. Z knižních ilustrací jsou nejznámější a nejslavnější ty ke Karafiátovým Broučkům a Bezručovým Slezským písním. Graficky si autor velmi dobře poradil s knižní podobou americké přednášky T. G. Masaryka ve prospěch vzniku Československa jako nového poválečného státu. Mistrným způsobem se zhostil techniky barevného mědirytu a akvatinty v grafikách krajiny a vesnice, ve Staropražském motivu, Hradčanském panoramatu či Sněhu. “Jsou to motivy často tak prosté, že jsme v denním životě chodili kolem nich nevšímavě, až umělec k našemu překvapení odhalil nám jejich intimní, netušenou krásu.“ (M. Jiránek-malíř a kritik). Preissig důsledně dodržoval zásadu, že dílo musí být interpretací, ne pokusem vypravovat svůj motiv, a zároveň selekcí hlavních fakt s náležitým zdůrazněním některého motivu, jeho podřízení se vůči jiným s úplným vynecháním nedůležitých, tedy nepodstatných prvků. A že dílo nesmí vykročit z mezí svého vyjadřovacího prostředku.

 

Tyto důvody vedly k rozhodnutí Uměleckoprůmyslového muzea, Vojenského historického ústavu, Archívu hlavního města Prahy a společnosti C. H. Expo připravit expozici nazvanou Vojtěch Preissig: PRO REPUBLIKU! zaměřenou na Preissigovu schopnost skloubit umělecké a řemeslné kvality grafického designu s obětavostí a službou národu. Výstava představuje přes sto děl v podobě plakátů, brožur, letáků, grafických listů, návrhů i štočků z období prvního a druhého odboje. Jádro tvoří řada autorových plakátů, které jsou pro své umělecké kvality, působivost a kultivovaný výraz zcela výjimečné i ve světovém měřítku. Rovněž plakáty pro americkou armádu a mnohé tiskoviny zhotovené v Preissigově působišti na Wentworth Institute v Bostonu. Taktéž návrhy na československou vlajku a významné exponáty ze sbírek nejen pořádajících, ale i dalších institucí.