Olga Szymanská: MIKVE
Rubrika: Literatura – Doporučení
| Židovská rituální lázeň MIKVEH – Sebrání či Shromáždění vody je nádrží s přírodní vodou, tak hlubokou, aby umožnila dospělému jedinci plné ponoření. Slouží hlavně k duchovnímu očištění. Ve starověkém Izraeli užívali kněží mikve k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současnosti užívají muži mikve za účelem očisty a duchovní přípravy v období největších svátků Roš hošana a Jom kipur, chasidští muži i v předvečer šabatu. Ženám slouží pro duchovní očistu hlavně po „jejich dnech“ a po porodu. AUTORKA Dramatička, scenáristka a herečka Hadar Galron, narozena roku 1970 v londýnském Golders Green, pochází z ortodoxní židovské rodiny, která emigrovala do Izraele, když jí bylo třináct. Po studiu náboženství vstoupila i přes protesty rodičů do armády. Poté studovala herectví a divadelní dramaturgii na univerzitě v Tel  Avivu. Známou se stala díky komedii, vytvořené s další herečkou Bidur Kahlacha: v historii Izraele poprvé, co na profesionální scéně stanuly dvě ženy. Odvážily vysmát se ortodoxnímu světu, z něhož samy pocházely. Inscenace s více než pěti sty reprízami slavila úspěch. Následná ostrá, vtipná a kritická satira Pulsa (pro jedinou herečku) o postavení žen v židovském právu vzbudila rozhořčení u náboženských společenství. Autorce bylo vyhrožováno. Diváci a mezi nimi mnozí věřící, se však na komedii hrnuli. Dodnes je v repertoáru Divadla Cameri: za sedm let dosáhla sedmi set repríz. Galdron je spoluautorkou i dvou filmových scénářů: Tajemství (společně s režisérem Avi Nesherem), v Izraeli velmi úspěšné, je distribuováno do amerických kin, a Bruriah, v němž sama ztvárňuje hlavní roli a který bude dokončen v lednu 2009. Režíruje hudební inscenaci s hlavní herečkou Yehoram Gaon a zároveň pracuje na filmovém scénáři hry Mikve. Patří k tvůrkyním, které vytvářejí zcela osobité specifikum izraelské národní divadelní kultury, jež nemá ve světě obdoby. Paradoxnost a kontraverznost jako základ dramatičnosti současného světa je v její tvorbě nazírána z ženského principu. MIKVE Roku 2005 vznikla v Izraeli zatím první celovečerní hra Hadar Galdron Mikve. S pohledem na život ortodoxních žen prostřednictvím nejintimnějšího rituálu, jehož smyslem je očistit se a být připravena pro svého muže. Téma na domácí půdě vním áno s nadšením i s vlnou nevole. Ortodoxním mužům i ženám bylo doporučováno představení nenavštěvovat. O jeho úspěchu však svědčí to, že bylo osmkrát nominováno na Cenu Izraelské Divadelní Akademie. Získalo dvě ocenění, i nejprestižnější – Hra roku 2005. Do dramaturgie Národního divadla v Praze byla hra zařazena záměrně: Praha vždy byla a zůstala silným centrem židovské obce a její kultury. A téma hry, ať napsáno kýmkoli a kdykoli, zůstává stále aktuální. Děj z prostředí ženské mikve rozehrávají na jevišti pouze ženské postavy. Svět mužů – s jejich přikázáními, zákony a pravidly – je přítomen prostřednictvím hlasů jako dramatická okolnost, okolnost však všudypřítomná a diktující. Správkyně mikve Šošana (Iva Janžurová) je svým přijímáním okolností a poslušností protipólem mladé Širy (Petra Špalková/Vanda Hybnerová j.h.) s její touhou po změnách. Několikanásobná matka Esti (Jana Boušková) je nemá v poutu k dětem a k muži vůli k vlastním rozhodnutím. Chedva (Eva Salzmannová) se svou dcerou Eliševou (Pavla Beretová) jsou v očích veřejnosti manželem a otcem hýčkané, ale ve skutečnosti jím týrané. Tahíla (Magdalena Borová), rodiči přislíbená určitému muži, se snaží – i přes skrývanou lásku k jinému a narůstající vnitřní tlak – ctít rodičovskou vůli. Mladou nadanou zpěvačku Miki (Antonie Talacková) přivádí do mikve zvědavost, touha po sblížení a skutečném přátelství. Vystupující jako dáma Hindi (Taťána Medvecká) se snaží skrytě rozhodovat za druhé. Tak každá z postav rozehrává svůj osobní dramatický příběh. Jednoduchá scéna se vhodným nasvícením dělí na dvě části. Z pravé, opticky působící jako přední, se postavy svými dialogy připravují přejít do levé. Zde se odhalují až do roucha Evina, aby ve skutečné lázni přijaly očistu vnějšího těla. V gradujícím ději v mikve odhalují vlastní radosti a touhy, city a emoce svých vyplavovaných prohřešků, velkých proher i životních tragédií. Tento proud přináší na povrch uvědomění si dosud skryté vlastní silné a stupňující se touhy po změně životního údělu. Nejvíce je to patrné u postavy Hindi, jejíž představitelka Taťána Medvecká se (dle vlastních slov) dostává s hrdinkou na samé dno své duše, a proto tuto roli sama velmi silně prožívá. Ale to už bychom prozradili hodně. Určitě si hru Mikve ve Stavovském divadle nenechte ujít. |
foto © Národní divadlo
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 25. 12. 2008.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Zdeněk Pošíval |
 |
Jaroslav Vízner |
 |
Milan Lasica |
 |
Jiří Menzel |
 |
Ivan Kraus |
 |
Rudolf Křesťan |
 |
JUDr. Ivo Jahelka |
 |
Helena Štáchová |