Jitka Dolejšová: Barevné vábení a mámení
Rubrika: Literatura – Povídky
![]() Klára se rozhodla vzít osud do svých rukou. Pozvala Michala k sobě na návštěvu. Plánovala, že dnešního večera se z jejího kamaráda stane konečně její přítel. Jako čerstvá psycholožka měla znalosti spíše teoretické, ale o to více se snažila uvést vědecké poznatky do praxe. Usilovala o Michala různými fígly, použila snad celou škálu ženských zbraní, ale bez úspěchu. Michal byl pořád jak ledovec. Dnes to ale určitě vyjde. O tom byla Klára přesvědčena. Rozhodla se totiž, že na „prolomení ledů“ půjde přes psychologii barev. Své znalosti doplnila odbornou literaturou: ![]() Červená sama o sobě na velké ploše může být až agresivní, ale pokud se použije s citem, podporuje sexualitu, aktivitu, je vzrušující, energická, prudká až náruživá. Bílá znamená čistotu a nevinnost, růžová je dívčí a romantická, jemná a něžná. Tmavomodrá uklidňuje, je to barva intelektu, míru a dálek, světle modrá působí přívětivě, láskyplně, vyvolává představu oblohy a vzduchu, ticha a touhy. Žlutá povzbuzuje a osvobozuje, přináší uvolnění, působí vesele a otevřeně. Oranžová je slavnostní, je spojena s představou slunce, tepla a bohatství, vyvolává pocit radosti. Hnědá navozuje jistotu a pořádek, znamená teplo a bezpečí. Fialová je tajemná, vznešená, dodává duchovní sílu, poznání a inspiraci. Tmavozelená uklidňuje a chrání, je přátelská, dává pocit bezpečí a naděje, světle zelená působí přirozeně, je spojena s představou, ticha, rostlin. Důležitá je vyváženost, soulad a harmonie... Jde se na to. Nejprve prostředí: Obývák a ložnice. Ložnici stačilo jen poklidit, byla laděna do světlounce modré a v kombinaci s bílou působila něžně a romanticky. Klára si na noční setkání třetího druhu připravila dvojí erotické prádlo – červeno-černou kombinaci korzetu, podvazkového pásu a punčoch pro případ, že by Michala potřebovala probudit k velké vášni, a průsvitnou růžovou krajkovou košilku, pokud by situace nahrávala romantickému sblížení. Ještě tmavomodré svíčky, aby bylo zaručeno intimní prostředí. Obývací pokoj byl stylizován do podzimních barev. Oranžová, okrová (pro hlubší pohodu mysli) a vínová (pro klid, příměří, spravedlnost) navozovaly příjemnou atmosféru, béžový koberec s dlouhým vlasem celý dojem ještě umocňoval. Klára navíc přidala na pohovku hnědý, žlutý a tmavozelený polštářek, aby výsledný efekt byl dokonalý. Láska prochází, jak známo, trávicím systémem, a tak Klára věnovala pozornost i občerstvení. Na žlutých keramických talířích byly uspořádány plátky bílé mozzarelly s červenými cherry rajčátky, doplněné čerstvými lístky zelené bazalky. Růžová šunka, žlutý uzený sýr, papriky v barvě žluté, oranžové, červené a zelené. Hnědý chléb a vypečené rohlíky. Žluťoučká piškotová roláda z čerstvých vajec s borůvkovým krémem. Ještě víno. Na výběr bílé i červené. Michal se vždycky smál, že z bílého má nejraději Rulandské šedé a z červeného Modrý Portugal, takže na režném ubruse stály pro jistotu hned dvě láhve Portugala a v lednici se chladilo Rulandské. Mosazný svícen, svíčky oranžové. Tak to by bylo, pomyslela si paní domu s uspokojením a vrhla se na úpravu svého zevnějšku. Po koupeli v pěnové lázni si oblékla tanga a podprsenku v šampaňském odstínu. Po chvíli váhání nad svou garderobou zvolila šaty, lehoučké jako motýlí křídla s barvami duhy. Vkusně se tu na modrém podkladu střídaly pásy červené, oranžové, žluté, zelené, modré, světle a tmavě fialové. Ještě make-up, tvářenka, modré oční stíny, lesk na rty raději průhledný (až přijde řada na líbání), černá řasenka, pár kapek parfému. Michal přišel přesně v sedm. Řeč plynula jak voda v potoce, zábava výborná, víno lahodné, večer doputoval k noci. Klára si blahořečila – psychologie barev začala účinkovat, působení barevných tónů a kombinací bylo evidentní. Michal se osmělil a (poprvé!!!) ji pohladil po vlasech. Nabídla mu svá ústa k polibku. K prvnímu, druhému... Z CD přehrávače se linuly podmanivé tóny tiché hudby. Když začal zpívat James Blunt, vyzvala Michala k tanci. Plamínky svíček, plamínky v očích... Noc skončila dle jejích představ. Ani nebyl čas na výběr ![]() Ranní probuzení v modrobílé ložnici bylo jak vystřižené z Červené knihovny. U snídaně se jí Michal svěřil, že po ní toužil už dávno. Jenže... vsadil se s kamarádem, že s půvabnou, ale trochu moc sebevědomou Klárou vydrží chodit půl roku, aniž by se jí dotkl. Že odolá jejímu vábení, nastraženým ženským léčkám a hlasu jejího i svého srdce. Mužská ješitnost mu nedovolila sázku zrušit. A včerejší večer byl zrovna tím prvním, kdy zákaz skončil. Sázku vyhrál, takže mu nic nebrání stát se jejím stálým přítelem - tedy jestli ona bude chtít. Jakpak by nechtěla... Ale naoko se mírně zlobila, trochu váhala a nechala se přemlouvat. A ještě něco jí to ráno pošeptal: Že je úplně, ale úplně barvoslepý... |
Originální ilustrace pro Pozitivní noviny © Jana Pilgrová
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 14. 11. 2008.
Další články autora
- Jitka Dolejšová: Fotoaparát (znovu) vypráví – Rakousko 2011 (5)
- Vladimír Červenka - Jitka Dolejšová: Jsem v jádru pořád ten obyčejný kluk
- Jitka Dolejšová: Nejkratší a nejhezčí scifi povídky - literární soutěž 2011
- Jitka Dolejšová: Pohádka s pootevřenými dveřmi
- Poděkujme zvířatům, že mají tolik trpělivosti s námi, s lidmi…
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
![]() |
Blanka Kubešová |
![]() |
Jiří Menzel |
![]() |
Milan Markovič |
![]() |
Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D. |
![]() |
Milan Lasica |
![]() |
PhDr. Jiří Grygar |
![]() |
Ondřej Suchý |
![]() |
Vladimír Just |