Olga Szymanská: Hudební génius

Rubrika: Publicistika – Co je psáno...

Jedna z nejvýznamnějších osobností hudebních dějin. Nejstarší z tria vídeňských klasiků. Zasloužil se o rozvoj hudebního klasického stylu a přispěl k ustálení formy klasické symfonie, sonáty a smyčcového kvartetu. Jeho dílo zahrnuje celkem 1195 skladeb, z toho 108 symfonií, 65 orchestrálních skladeb, 707 komorních děl, 110 skladeb pro sólový nástroj, 25 oper, 88 sborů, 101 písní. V roce 2009 si připomínáme významné 200. výročí jeho úmrtí.
 
JOSEPH HAYDN (1. 3. 1732 Rohrau – 31. 5. 1809 Vídeň)
Vyrůstal v prostředí hudby – otec provázel matčin zpěv hrou na harfu. Od osmi let byl Joseph členem chlapeckého sboru při Dómu sv. Štěpána ve Vídni, získával hudební vzdělání ve hře na housle a klavír. Od sedmnácti let se živil hrou v kapelách, opisováním not a vyučováním. Vzdělával se v kompozici. Jeden z nejlepších vokálních pedagogů Vídně, Nicola Porpora, zaměstnal Haydna jako korepetitora ve své škole a zasvětil ho do tajů kompozice. Seznámil ho například s Glückem a s Dittersdorfem. Sedmadvacetiletý Haydn přijal místo kapelníka u hraběte Morzina: zejména prostředí jeho zámku v Dolní Lukavici u Plzně jej inspirovalo k I. symfonii D-dur – Lukavické. Později ve službách knížete Eszterházyho, se střídavými pobyty v Eisenstadtu, ve Vídni (zde se seznámil s Mozartem) a v Bratislavě, se Haydn plných třicet let věnoval umělecké a administrativní činnosti v roli šéfa knížecí kapely, rozdělené na operní soubor „Chor Musique“, prezentující chrámový zpěv, a na instrumentální těleso„Hof-und Camer-Musik, které plnilo hudební požadavky knížete. Haydnova skladatelská činnost obsáhla kompozice zahrnující komorní klavírní tvorbu, kvarteta: Sluneční, Ruské, Jezdecké, Kvintové, Císařské, Skřivánčí op.64/5 (1790)asonáty: Variace F-mol, Fantazie C-dur aj.  Dále symfonie rané, později Pařížskou či Londýnskou, vrcholící v syntéze vlastní symfonické hudby propojením melodičnosti Mozarta s motivicko-tématickým pojetím Beethovena. Koncerty a gratulační kantáty pro housle, violoncello, kontrabas, flétnu, lesní roh, trubku, hoboj i lyru, vznikající na objednávku: např. Koncert D-dur (1767). Opery Lékárník, Svět na měsíci, Pravá věrnost, Zpěvačka a další, komponovány pouze pro představení Eszterházyho divadla, se dnes nehrají.
 
Chrámová hudba
Touhou Josepha Haydna bylo završit svou tvorbu výjimečným dílem. Inspirací se mu stala Händlova oratoria, s nimiž se seznámil při pobytu v Londýně. Získal literární předlohu s názvem Stvoření, kterou se rozhodl zhudebnit. Po vzoru Händla rozdělil Haydn dílo na tři části. V prvých dvou ztvárnil samotné stvoření světa, přírody, živých tvorů a člověka za sedm dní a v těsné blízkosti Adama a Evy. Samotný biblický námět o stvoření nemá dramatický charakter, proto ve zhudebněné podobě vystupují v úloze vypravěčů archandělové: Gabriel (soprán), Ariel (tenor) a Rafael (bas).
Důležitou úlohu tu hraje sbor, který ve třetí části mohutným chvalozpěvem Božího díla jako oslavou Stvořitele celou skladbu uzavírá. Oratorium, s textem podle J. Miltonova Ztraceného ráje od Haydnova přítele, ředitele dvorní knihovny Gottfrieda van Swietena, mělo premiéru v paláci knížete Schwarzenbergera ve Vídni roku 1798. V letech 1799 – 1800 vytvořil skladatel oratorium Čtyři roční období (premiéra tamtéž 1801) na báseň anglického klasika Jamesa Thomsona The Seasons, v němž velebí přírodu a lidský život. Námět – poetický hudební kalendář, se v hudbě objevil již u Händla v Allegru či u Vivaldiho ve slavné conterti grossi. U Haydna je spojení přírody a člověka patrné z basu Šimona, sopránu jeho dcery Hany, tenoru mladého Lukáše a sboru sedláků a lovců. Zpěvy jsou jednoduché se zjevným vlivem německého singspielu.
Orchestr využívá zvukomalebné prostředky v individuálních, především dechových nástrojích. Čtyři části oratoria – s orchestrálními předehrami, recitativy, áriemi a sborovými zpěvy, seskupené v působivých kontrastech, zároveň podbarvují kolorit každého ročního období. Zmiňme ještě vůbec první skladatelovo oratorium Tobiášův návrat (1775), komponované v duchu neapolské šablony, pašiovou kantátu na biblický námět Sedm slov Vykupitelových (1796). Hymny, motety, Stabat mater. A čtrnáct mší: Missa Sanctae Caeciliae, Paukenmesse, Theresienmesse, Nelson Mense a další.
 
Výstava
Výstavní projekt – v realizaci Burgenlandských Hädlových hudebních slavností, Mezinárodní soukromé nadace Josepha Haydna v Eisenstadtu a Kulturní sekce ministerstva zahraničních věcí ve Vídni a s Národním muzeem a Rakouským kulturním fórem v Praze – přibližuje formou čtyřiceti dvou obrazových faksimilií život a dílo hudebního génia. Ukazuje prostředí, v němž žil. Rodný dům v dolnorakouském Rohrau. Chrámy, v nichž působil. Sídla Esterházyů. Jeho dům v Gumpelsdorfu na předměstí Vídně. Portréty představují osobnosti, které ovlivnily Haydnův život. Kapelník Georg Reutter mladší, manželka Maria Anna Aloisie, básník a libretista Pietro Metastasio. Zaměstnavatele knížata Eszterházy – Nikolaj I. a Paul Anton II., anglický hudebník Johann Peter Salomon s přítelkyní Rebeccou Schroetter. Princ waleský (Jiří IV.). Jeho žák – skladatel Ludwig van Beethoven. Osobní sekretář a komorník Johan Elsler. Spaříme i tři Haydnovy portréty.
Na výstavě JOSEPH HAYDN – univerzální hudební génius v Českém muzeu hudby jsou představeny i velmi zajímavé exponáty, vztahující se k osobnosti skladatele, jehož dílo bylo zejména koncem 18. století a v prvních desetiletích 19. století v Čechách velmi oblíbené. Například vzácný opis skladatelova koncertu pro violoncello C-dur z konce 18. století (originál psaný mistrovou rukou není zachován), který byl nalezen a identifikován v roce 1963. Katalog Clam-Gallasovy zámecké hudební sbírky z Frýdlantu v Čechách se záznamy Haydnova díla z přelomu obou století. Ukázky z nejrozšířenějších skladeb s vazbou na určitou lokalitu – například symfonii z Pachtovy sbírky, libreto a notový materiál k oratoriu Stvoření, které pařilo na českém území k nejoblíbenějším.

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 03. 02. 2009.