Alec Forss: Sámská kultura a sobi na nejstudenějším trhu světa

Rubrika: Publicistika – Letem-světem

              
SÁMSKÁ SPOLEČNOST

Sámové obývali během dlouhé doby severní části Skandinávie a poloostrova Kola. Často bývá kladena otázka: Odkud Sámové přišli? Odpověď, kterou dnes můžeme dát, je, že prapředci Sámů se nachází mezi lidmi, kteří žili a lovili v předhistorické době v arktické oblasti skandinávských zemí. 

Dnes žijí Sámové ve čtyřech zemích: Švédsko, Norsko, Finsko a Rusko. Sámové jsou etnickou minoritou a původním obyvatelstvem v těchto zemích. Sámská oblast, dnes nazývaná Sápmi, se rozkládá na jihu od obce Idre v Dalarně na východ k poloostrovu Kola v Rusku.

Počet Sámů je odhadován na 50–75 000, z toho žije 15-20 000 ve Švédsku, 30-50 000 v Norsku, 4-5 000 ve Finsku a cca 2000 v Rusku. Během posledních desetiletí bylo vystěhování z klíčových oblastí velmi velké, což znamená, že dnes žije přibližně 20% Sámů mimo tuto oblast.

Sever Švédska byl vždy odlehlou částí, kde osídlené oblasti jsou spíše vyjímkou než pravidlem. V hustě zalesněné oblasti členěné studenými řekami, vzdálené téměř tisíc kilometrů od Stockholmu, se toho mnoho neděje, tedy kromě kromě prvního víkendu v únoru.
Na takzvaný „nejstudenější trh“ v malém městečku Jokkmokk těsně za polárním kruhem, kde teploty mohou klesnout až na mínus třicet pět stupňů, se každoročně sjíždějí desetitisíce lidí z blízka i z širokého okolí. Jokkmokks marknad, jak se trh nazývá ve švédštině, je každoroční zimní tradicí.

Kožešiny na prodej.Již přes čtyřista let se tradičně během těchto tří dnů na trhu čile ochoduje, převážně s výrobky ze surové kůže a kožešin, je tu ale možné koupit také jiné zboží. Zatímco kožešiny vyšly v ostatních částech Švédska dávno z módy, na dalekém severu se vesele nosí dál. Není to ovšem až tak otázka volby, ale naprostá nezbytnost proti mrazivému počasí. Je nutno také podotknout, že místní tu považují lov zvěře za své přirozené právo.
Pro promrzlé a unavené návštěvníky jsou tu připraveny tradiční sámské stany nebo-li lávvu, kde se nabízí káva a kde je možné si ohřát promrzlé ruce nad ohněm. Pro ty, kteří potřebují něco více na posilnění, je možné ochutnat sobí či dokonce medvědí maso v některé z místních restaurací.
Tato každoroční událost je však mnohem více než jen trh. Jokkmokk je kulturní centrum švédských Sámů, jediného evropského (původního) domorodého obyvatelstva. Trh je pro ně příležitost, jak představit a přiblížit Povozy se psy husky na zamrzlém jezeře. ostatním svoje tradice. Díky barevným krojům doplněným obuví ze sobí kůže je snadno poznat, kdo je místní a kdo turista. Mezi další atrakce patří projížďka na saních taženými psy husky na zamrzlém jezeře za městečkem, tradiční sámský „yoik“ zpěv (pozor, neplést s tyrolským jódlováním) v podání mladých nadějných talentů, a najde se tu i šance zabřednout do politické diskuze s představiteli sámského parlamentu. Chvílemi je velmi lehké zapomenout, že jste stále ve Švédsku, tedy do té doby, než vás do reality vrátí pohled na švédské řetězové nákupní středisko ICA, či státem provozovaný monopolní obchod s alkoholickými nápoji Systembolaget, který si již našel cestu i do těchto dalekých končin. Jediný rozdíl je snad jen v tom, že tu je nákup snažší obstarat na sáňkách.

Mladá generace sámského etnika stojí za obnovenou hrdostí na tradice předků, které jsou znovuobjevovány a udržovány hlavně pomocí hudby, divadla a tradičních řemesel. V Sámském vzdělávacím centru, které je přímo středu města, je možné se naučit tradiční sámské řemeslné umění duodji nebo studovat sámský Průvod sobů trhjazyk, který do jisté míry připomíná finštinu. Pro mnoho tamních studentů je jokkmokkský trh vrchol sezóny, kde mohou ukázat svoji jedinečnou řemeslnou zručnost a své designérské výrobky. Znamenité, leč drahé nejnovější výrobky prezentované ve skleněných vitrínách - podobně jako jinde třeba hodinky od Gucciho.

Závod sobů je jeden z vrcholů posledního dnu trhu. Chroptící zvířata se ženou vyznačeným okruhem závratnou rychlostí a táhnou za sebou sáňky se závodníky. Ti zarputile soupeří o nejlepší čas a často riskují, že spadnou a skončí v síťovém ohrazení.
Po třech dnech rušného dění jsou stánky uklizeny a v ulicích městečka opět ovládne klid. „Každý rok se těšíme na trh,“ říká jeden místní, zároveň však dodává: „Také se ale těšíme na klid poté.“
Většina Sámů dnes již nekočuje se stády sobů jako jejich předci, ale spíše se přizpůsobují modernímu způsobu života. Přesto si ovšem uchovávají svůj původní charakter. Z toho důvodu se tedy zdá, že Sámové a jejich kultura má, na rozdíl od jiných domorodých obyvatelstev, před sebou jasnou a pozitivní budoucnost.

Co možná nevíte…

… první psaný dokument hovořící o Sámech je přibližně 2000 let starý. V něm vypráví Říman Tacitus o jednom národě, který nazýval Fenni.

… desetina Sámů ve Švédsku se zabývá chovem sobů.

… od roku 1993 se 6. února v Norsku, Finsku, Rusku a Švédsku slaví Národní den Sámů. Datum má historický význam - 6. února 1917 se konal první zemský sámský sněm v Trondheimu (Norsko). Bylo to poprvé v sámské historii, kdy se Sámové ze severního Norska a Švédska sešli na schůzce bez hranic k diskutování a osvětlení společných otázek.

… sámský jazyk pochází z uralského původního jazyka a je podobný maďarštině, estonštině a finštině.

Z angličtiny přeložila: Martina Klimešová

Copyright © Alec Forss

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 11. 02. 2009.