Publicistika – Letem-světem

Vladimír Vondráček: Životní cesta (1/3)

Kanadská víza jsme získali na tři měsíce, americká dokonce na 10 let a přivezl nám je v Praze do bytu kurýr na Harleyi! Ubytování jsme měli zajištěné v Kanadě u příbuzných a na Havaji v hotelu, který také poskytoval slevy zaměstnancům kanadských aerolinií a jen mírně nepříznivější i jejich příbuzným.

Pavel Pávek: Setkání s čertem

„Smím, čerte, viď?“ a ze dna neomylně vytahuje další nejhezčí kámen, kulatý, lehce zploštělý. Otírá horninu do maskáčů, opatrně balí do téměř čistého kapesníku a ukládá pečlivě do kapsy. Všimne si, že kámen, na kterém sedí se hodí i jako improvizované lože, povrch je jakoby vytvarovaný negativně podle lidského těla.

Marta Urbanová: FLORIDA - Fort Lauderdale

Když se bůh cítil v neobyčejně dobré pohodové náladě, stvořil Floridu. Nenamáhal se hnětením kopců, vymýšlením krpálů ani soutěsek, ale laskal při zemi tenkou placičku, místy až průsvitnou, někde tak dva metry nad mořskou hladinou. Lidé tady jednou budou stavět mrakodrapy, zaváhal, a vzápětí mávl rukou, však oni si poradí.

Mirka Beňovská: Cesta do New Orleans a na Floridu

Konečně se objevila tramvaj. Jsou to omšelé vozy s pákovým řízením, bez skel v přední části, silně připomínající elektriky, které u nás jezdily před válkou. Soused se se mnou hned dal do řeči. Poradil mi, kde nejlépe vystoupit, jedu-li do Francouzské čtvrti (do debaty zapojil i další cestující), abych se vyhnula ulicím, kde není hodně lidí a pak řekl, že on osobně tam nikdy nedojel, protože vždy skončí v kasinu.

Zdeněk Pošíval: Indiánské léto L. P. 1851

Tentokrát to bylo poprvé, kdy jsem v Kanadě neopustil aglomeraci Toronta s jeho přilehlými městy a nezamířil na venkov, natož do lákavé divoké přírody. Oproti svým obvyklým touhám jsem nenavštívil žádné z indiánských území. Asi se sluší připomenout, že Toronto je velkoměsto s téměř třemi miliony obyvateli a je obklopeno dalšími městy, například Markhamem s 300 000 obyvateli, v němž jsem letos pobýval.

Elena Paclová: Z chřadnoucí trosky se stala opět dominanta

Když se v naší zemi změnily poměry, v té krátké době prvního nadšení a nových nadějí, byl ten prozíravý muž už znalým historikem kraje a starostou obce. Jednoho dne mu na stole zazvonil telefon: „Dobrý den, tak konečně jsem vás vypátral! Celá léta co jezdím po republice se snažím vzpomenout, kde jsem to tehdy byl na nějaké svatbě a vzal si z vašeho kostelíčka něco do úschovy.

Jitka Dolejšová: SKALNÁ - tip na víkend

Co s načatým babím létem, řekli jsme si, když ještě poslední víkend letošního října mělo být krásné slunečné počasí. A tak jsme si vyjeli na výlet. Na západ, Vávro, na západ… Kousek od Františkových Lázní se rozkládá unikátní národní přírodní rezervace – SOOS. Rezervací byla vyhlášena již v roce 1964, její rozloha činí 221 ha.

Pavel Pávek: Kdo to tehdy vlastně oral

„Co tohle je, člověče, za pitominu? Kouříš takový složitý aparát… Já to tedy dělám jednodušeji. Támhle na Potočnici u břehu Sázavy si utrhnu takové to hnědé, jak to roste na vršku orobince. A to je, panečku, pokouřeníčko. Proč tak složitě rozděláváš oheň? Copak si nestačí odplivnout? Jo, počkej, vlastně to ty nemůžeš, ty jsi přece jenom člověk.

Vladimír Vondráček: Tenerife

Tenerife díky svým vysokým horám nemá, opět na rozdíl od Lanzarote, tak velké problémy s vodou. Většina potoků je sice po většinu roku vyschlá a tak lze spatřit četná prázdná kamenitá koryta - vádí, ale na všech strmých úbočích hor se klikatí nejen asfaltové silničky, ale i dřevěná koryta vodovodů

Stanislav Moc: Pelikány mám rád

Sešel jsem naší ulicí k rohu, kde jsou obchody, tenisová hřiště a knihovna a zabočil dolů k řece. U opuštěného stolu na kuchání ryb pro rybáře sedělo hejno pelikánů. Já tyhle těžkooděnce vzduchu mám obzvlášť rád, protože vypadají se svými obrovskými zobáky nemotorně, ale jakmile se vznesou do vzduchu, je to ladnost jumbo letadla.

Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (3)

Ke Skandinávii neodmyslitelně patří Trollové. Prý jsou to skřeti. To je dost ošklivé slovo, ale jen na první pohled. Vlastně by mohlo jít o trochu povyrostlé skřítky - základ slova je stejný. Trollové a Trollíci mohou být hodní i škodolibí, ale mluvit by se o nich mělo jen hezky. Když mohou, pomohou. Z úcty k nim je budu psát s velkým T. Kdyby něco…

Eva Jančíková: Magické a spirituální Uluru

Uluru - místo dávající stín - je aboridžinské jméno tohoto pískovcového monolitu,.který vévodí nedozírné rovné poušti centrální Austrálie. Je to největší obnažený monolit na světě, je vysoký 348 m a ještě pokračuje v délce několika kilometrů pod zemí. Geologické stáří se odhaduje na 600 miliónů let.

Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (5)

Jotunheimen: V překladu to znamená Země (nebo domovina) obrů. Celková plocha NP je 1145 km2. Od roku 1980 jsou tyto norské velehory vyhlášeny národním parkem. Nejvyšší horou je Galdhøpiggen (2469 m.n.m.). Vypíná se tu jedna dvoutisícovka vedle druhé, je jich přes dvě stě a mnohé z nich mají celoroční ledovcový příkrov.

Srdce vítězí

Podivuhodně krásný a výmluvný je královský erb té země. Tři Lvi a devět Srdcí – to samo mnohé již napovídá o poměru Síly a Lásky, o převaze slitovnosti a dalších funkcí Srdce jako symbolu v porovnání s hrubou silou ...

strana 1 / 18

Další strana »