Publicistika – Letem-světem

Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (6)

Cestování letadlem jsme rychle vzdali. Vnucovala se možnost jet autobusem do Phnomphenu, (hl. město) přestoupit a z Phnomphenu pouhých 240 km dalším autobusem dolů na jih k moři. Vnucovala proto, že ji nabízel i náš hotel a tak jsme se spolehli na vnuknutí dobrých duchů a poslechli jsme jeho pokynů. Autobus byl velký, pohodlný, s klimatizací, s videem a se záchodem.

Naděžda Munzarová: Pohlednice – Největší televizní studio na světě

Na východním konci francouzské Riviéry na ploše 192 ha jsou tři městečka: Condomine, Monaco a Monte Carlo. Princovství Monako je jedním z nejmenších a nejbohatších států. Vily jsou tu jako od cukráře a mrakodrapy jako od Corbussiéra. Chodníky dlážděné kachlemi se lesknou, diamanty za výlohami se třpytí, pláště řidičů autobusů oslňují svou bělostí a každou křižovatku zdobí policista v parádní uniformě. Jako by se tu natáčela opereta – napadne člověka, jakmile zjistí, že na každém rohu, v podzemních garážích, v podchodech, v četných výtazích i na schodištích z uličky do uličky jsou instalovány kamery.

Michalovická Putna

Už konečně přijeli Slováci! „Kde jste se courali? Vystydly řízky a pivo už je přechlazené!“ Nejdříve se z auta vyřítily děti. Brácha se protáhl, objal mě a pravil rozjařeně: „Ahoj! Prečo si musela utekať až tak strašně ďaleko! Je to sem nekonečný kus cesty a my sme sa museli ešte zastaviť u taty pre klobásky. Nedal inak, pozdravuje a posiela slivovicu.“

Marta Urbanová: TUNISKO – Sousse

Před cestou mne zaujalo, že přímořské město Sousse, třetí největší město Tuniska, bylo osídleno dřív než Kartágo. Asi v 9 stol. př.Kr. Pravděpodobně Féničany. Sotva jsme se s manželem v hotelu zabydleli, vydali jsme do města. Bláhově jsem se domnívala, že se projdeme a prohlédneme si výlohy tak jako u nás. Ale to jsem se velice mýlila.

S jezevčíkem pod vulkánem

Vešla jsem do obchůdku, kde mimo triček byly různé umělecké i neumělecké předměty – suvenýry z tmavého vulkanického kamene. Na křesle pokrytém červeným koberečkem se rozvaloval jezevčík a s láskou pozoroval svoji majitelku. Byla skutečně krásná, štíhlá, příjemná a mladá. Poprosila jsem ji, zda bych si ji mohla vyfotografovat. Ochotně vzala psíka do náručí a ten jí pohotově dal psí polibek.

Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (12)

Pokračujeme jižním směrem po trase Olden-Sognal, podél Sognefjordu. Opět cestou nádherné výhledy, hory se sněhovou pokrývkou, i kopce se zeleným kudrnatým porostem. Projíždíme údolím, které je zcela chráněné před větrem. Hladina všech čtyř jezer je tady opravdu jedinečným zrcadlem. Odráží okolní krajinu tak realisticky, že vytváří dokonale obrácený svět.

Vladimír Vondráček: Madeira (3)

V této poslední části popisu našeho pobytu a putování po Madeiře se dozvíte alespoň stručně o tom, co vše lze na tomto překrásném ostrově vidět a co jsme viděli a zažili my. Je toho zde totiž tolik k poznávání, že prostě musíte vybírat. V nabídce jsou dva celodenní autobusové zájezdy, výlety velkým moderním parníkem, luxusní jachtou i historickou replikou Kolumbovy lodi Santa Maria, potápění s delfíny na otevřeném moři, návštěvy nejkrásnějších tropických botanických zahrad či různých muzeí.

Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (10)

Dostáváme se k ledovcové oblasti Svartisen, která je svého druhu největší náhorní planinou v severním Norsku. Ledovcové jazyky vyplazuje na všechny světové strany. My se vydáváme k vesničce Roosvoll, za níž vede odbočka (slepá silnice) k ledovcové přehradní nádrži.

Vladimír Vondráček: Madeira (2)

Jako obyčejně při popisování jakéhokoliv cestování mám vždy problém, zda postupovat chronologicky či dle zajímavých tématických zážitků. A jako obyčejně jsem nerozhodný a nakonec to střídám hala-bala. No – snad i tak to bude zajímavé. Takže – po více méně obecném prvním sdělení mohu s naprostým svědomím nyní začít konstatováním, že cestovní brožůrky o Madeiře nelžou, když ji popisují jako ostrov věčného jara, ostrov květin, zelený ráj či zelenou perlu Atlantiku.

Vladimír Vondráček: Madeira (1)

Slyšíte-li či vidíte-li napsané slovo Madeira, zdaleka není jisté, o co se jedná. Američanovi se možná vybaví město v Ohiu, Brazilci jejich řeka a mnohým z nás, zejména vinařům, třeba výborný mok, kterýžto název dostal po malém ostrově ve východní části Severního Atlantiku. A protože následující řádky by měly být něco podobného cestopisu, budete-li pokračovat ve čtení, dozvíte se o celé řadě opravdu nevšedních a málo vídaných zážitků, které jsme na tomto nádherném ostrově prožili koncem září v roce 2009.

Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (8)

Pokračujeme silničkou, rovnou a přímou – jako když střelí. Nebo jak nalajnovanou podle pravítka. Provoz na stupni nula. Jenom my. Malebné domky s rozkvetlými zahrádkami. Domky červené, ale i bílé, žluté, světlounce modré, zelené. V Andenes si prohlížíme pěkný 48 m vysoký maják z roku 1895, a po kamenitém 2,5 km dlouhém molu jdeme vstříc rozlehlému moři.

Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (15)

Kolem seníku nacházíme ráno čerstvé zvířecí exkrementy. Něco tady asi obcházelo. Radši nepátrám, co to bylo. Déšť ustává a slunce žene denní teplotu prudce vzhůru. Jsme na jihu Norska, v Kristiansandu. Město bylo založeno uměle, jeho stará část má čtvercový půdorys s pravoúhlou sítí ulic a je zároveň největší dřevěnou městskou čtvrtí v Evropě.

Mirka Beňovská: Florida / Miami Beach

Národní park Everglades přestavuje rezervaci o ploše 10000 km2. Projedete-li hlavním vstupem, máte před sebou 60ti mílovou silnici končící u moře. Z ní se paprskovitě rozbíhá několik silniček, na jejichž konci na vás čekají kratší či delší turistické stezky. Hned ta první z nich Anhinga trail určitě stojí za vidění. Větší část stezky procházíte po dřevěných chodnících umístěných asi 50cm nad vodou

Marta Urbanová: Bahamy

Dvě hodiny po nalodění v Miami majestátní bílá Norwagion Sky tiše spustila motory, téměř bez povšimnutí opouštěla přístav a vyplula do soumraku. Uvnitř lodi začal pulsovat život jako v hotelu. Na 11. podlaží se rožnila kuřata, stejky, hamburgry a cestující přijížděli prosklenými výtahy, aby se kochali vzdalujícími mrakodrapy, ohřáli se ve vířivkách, osvěžovali v bazénu, pochutnávali si na dobrotách a konečně tančili a jásali dlouho do noci.

strana 1 / 18

Další strana »