Publicistika – Letem-světem

Adéla Muchová: Tři roky prázdnin na vancouverské univerzitě

Je léto 2003 a já stojím ve frontě u celní přepážky a pozoruji pestrobarevnou směs lidí, na kterou nejsem z Čech zvyklá. Jsem unavena po devítihodinovém letu z Frankfurtu do Vancouveru a přitom teď potřebuji působit opravdu dobře, svěže a sebejistě, neboť přichází zkouška ze všech nejdůležitější. Pomalu se dostávám k okénku, kde se na mě zvědavě culí šikmooká úřednice v uniformě.

Pavel Vrána: Putování v dešti, aneb psím počasím do Santiaga (3) Den druhý

Z té přeplněné horské nocležny jsem se vytratil raději hned za svítání. To aby ty dvě ženy, až se budou ráno z té kruté noci dávat dohromady, měly potřebné soukromí a nemusely se ostýchat před cizím chlapem. Po paměti jsem sesbíral svůj skromný majetek, nacpal to všechno do batohu, přesvědčil se, že se včerejší defekt mého pohybového aparátu sám od sebe srovnal, pozdravem se rozloučil a šel. Vyžadovalo to z mé strany značné odhodlání, protože ta slota venku trvala i po rozednění a vydržela po celý nadcházející den. Odkládat to ale nemělo smysl, dříve nebo později bych stejně do toho nečasu musel.

Jiří Zelenka - Aleš Hrubý: Deník cyklistického maratónu Liberec - Paříž (1/3)

Šok! Vidím ceduli Žitava - mávám na auto, jestli se mi to zdá, a chci vidět mapu. Je to jasné jezdíme dokola a bloudíme. Aleš je na infarkt a teď se jasně ukázal nedostatek. Chybí navigace a jet přes malé obce na mapě bude značný problém. Budeme muset celou trasu korigovat a držet se hlavnějších tahů, jinak budeme jen bloudit a nikam nedojedeme.

Pavel Pávek: Po pramenech i kopcích

Zasmušilé statné stromy ukrývají, snad i před ptáky, tichou zahradu zemřelých. Neobyčejný hřbitov téměř na konci neobyčejného města je zahradou, oázou klidu i vyhlídkou na vzdálené, namodralé horizonty horských hřebenů, je místem odpočinku desítek osobností, které znal a často se jim klaněl celý svět.

Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (3)

Když jsem na terasu před chvílí přišel, byla tam jen jedna jediná kočička. « Co tu děláš tak brzo ráno ? Normálně jsem tu sama a ptáci..., ale když už jsi tady, tak tedy dobré ráno! » A já : « Dobré ráno, ty jsi opravdu hezká kočka a sympatická, dá se s tebou povídat ». Usadila se na stůl přede mě… třeba umí i číst?

Jiří Zelenka-Aleš Hrubý: 230 kilometrů

Vyjeli jsme brzy ráno. Budíček v 5,30. Je zima, teplota kolem nuly, omrzlá auta, ale předpověď je příznivá, má být hezky do 17 stupňů a slunečné počasí. Akci jsme spojili s cestou na garanční prohlídku kol. Tak jsme se vydali do Trutnova na cestu s tím, že dneska překonáme 200 kilometrů během jednoho dne.

Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (4)

Dost bylo lenošení, pojedeme se podívat dolů na jih do Hikkaduwy. Máme pro naši zvědavost hned několik důvodů. Prý je tam hezčí moře. Pravda je, že slané kafe v Negombu bylo docela kalné od bažin kolem mangovníků (pořád bylo čistší, než naše rybníky, a taky teplejší). Dalším důvodem bylo utužování příbuzenských vztahů.

Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (1)

Necítíme se na to, abychom si říkali cestovatelé a naše sdělení je určeno pro každého, kdo bezděky nasává vůni dálek, ale cestování s baťohem a přespávání kdekoliv ho neláká. Jsme zástupci střední třídy, kteří rádi spějí na posteli a myjí se ve vlastní koupelně. Smyslem našeho povídání není sdělení, které najdete v každém průvodci ani vyprávění, jak jsme se tam měli, ale prostřednictvím příběhů bychom chtěli povzbudit a inspirovat všechny, kdo by chtěli, ale zatím si netroufají.

Lenka a Luděk Novákovi: Cestování s kufrem (6)

Cestování letadlem jsme rychle vzdali. Vnucovala se možnost jet autobusem do Phnomphenu, (hl. město) přestoupit a z Phnomphenu pouhých 240 km dalším autobusem dolů na jih k moři. Vnucovala proto, že ji nabízel i náš hotel a tak jsme se spolehli na vnuknutí dobrých duchů a poslechli jsme jeho pokynů. Autobus byl velký, pohodlný, s klimatizací, s videem a se záchodem.

Naděžda Munzarová: Pohlednice – Největší televizní studio na světě

Na východním konci francouzské Riviéry na ploše 192 ha jsou tři městečka: Condomine, Monaco a Monte Carlo. Princovství Monako je jedním z nejmenších a nejbohatších států. Vily jsou tu jako od cukráře a mrakodrapy jako od Corbussiéra. Chodníky dlážděné kachlemi se lesknou, diamanty za výlohami se třpytí, pláště řidičů autobusů oslňují svou bělostí a každou křižovatku zdobí policista v parádní uniformě. Jako by se tu natáčela opereta – napadne člověka, jakmile zjistí, že na každém rohu, v podzemních garážích, v podchodech, v četných výtazích i na schodištích z uličky do uličky jsou instalovány kamery.

Michalovická Putna

Už konečně přijeli Slováci! „Kde jste se courali? Vystydly řízky a pivo už je přechlazené!“ Nejdříve se z auta vyřítily děti. Brácha se protáhl, objal mě a pravil rozjařeně: „Ahoj! Prečo si musela utekať až tak strašně ďaleko! Je to sem nekonečný kus cesty a my sme sa museli ešte zastaviť u taty pre klobásky. Nedal inak, pozdravuje a posiela slivovicu.“

Marta Urbanová: TUNISKO – Sousse

Před cestou mne zaujalo, že přímořské město Sousse, třetí největší město Tuniska, bylo osídleno dřív než Kartágo. Asi v 9 stol. př.Kr. Pravděpodobně Féničany. Sotva jsme se s manželem v hotelu zabydleli, vydali jsme do města. Bláhově jsem se domnívala, že se projdeme a prohlédneme si výlohy tak jako u nás. Ale to jsem se velice mýlila.

S jezevčíkem pod vulkánem

Vešla jsem do obchůdku, kde mimo triček byly různé umělecké i neumělecké předměty – suvenýry z tmavého vulkanického kamene. Na křesle pokrytém červeným koberečkem se rozvaloval jezevčík a s láskou pozoroval svoji majitelku. Byla skutečně krásná, štíhlá, příjemná a mladá. Poprosila jsem ji, zda bych si ji mohla vyfotografovat. Ochotně vzala psíka do náručí a ten jí pohotově dal psí polibek.

Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (12)

Pokračujeme jižním směrem po trase Olden-Sognal, podél Sognefjordu. Opět cestou nádherné výhledy, hory se sněhovou pokrývkou, i kopce se zeleným kudrnatým porostem. Projíždíme údolím, které je zcela chráněné před větrem. Hladina všech čtyř jezer je tady opravdu jedinečným zrcadlem. Odráží okolní krajinu tak realisticky, že vytváří dokonale obrácený svět.

strana 1 / 18

Další strana »