Josef Fousek oslavuje sedmdesátiny. Gratulujeme!
Rubrika: Publicistika – Fouskův svět
 CURRICULUM VITAE JOSEFA FOUSKANarodil jsem se zatím třikrát: 12.3.1939 na Kladně, 7.4.1987 na jednotce intenzivní péče v Kroměříži a 5.3.1999 na kardiochirurgii na Karlově náměstí v Praze. Ve 14ti letech jsem zveřejnil ve škole na tabuli báseň "Největší však voly, dělaj z lidí školy!", zahodil tašku s učením a začal pracovat. Nejdříve v POLDI Kladno a potom jako pastevec ve Strážném na Šumavě. Po vojně opět v hutích a nakonec ve Středočeských plynárnách. Mezitím jsem se oženil s Jarmilou Příhodovou, stal se přeborníkem Středočeského kraje v boxu ve váze střední a absolvoval Lidovou konzervatoř v oboru umělecké fotografie u prof. Jána Šmoka. První výstavu fotografií jsem měl v roce 1965 a v roce 1979 začala moje pravidelná vystupování v Semaforu a později v Divadle Jiřího Grossmanna jako hosta v pořadech Miloslava Šimka, která trvala až do roku 1998. Od září téhož roku vystupuji sám nebo se synem Tomášem v klubových pořadech, s kterými jsem opakovaně navštívil i Německo, Rakousko, Švýcarsko, Austrálii, Kanadu a USA. „Ze zástupu diváků nakonec zůstanou dva. Jeden, který zapláče a druhý, který tě pomluví.“ Josef Fousek http://home.att.net/~fousekjosef/CuVit/CuVit.htm | |
Milý Pepíčku, na světě je bohužel málo tak vzácných lidí jako jsi Ty, moudrých, citlivých, laskavých. Nemám ve zvyku vyznávat chlapům lásku, ale já Tě fakt miluju !!! Jsem moc ráda, že mám možnost s Tebou spolupracovat, zpívat Tvoje texty a dokonce doprovázet Tvé úžasné básně svými neumělými „fotoobrázky“ v knize Pohlazení a že jsem se nejednou stala kmotrou Tvých knížek, které se tak krásně čtou! Přeji Ti ke Tvému kulatému výročí hlavně zdraví – lásku svých blízkých i příznivců máš - tak ještě hodně chuti do další práce, ať už budeš zpívat, psát, moderovat nebo fotografovat. Tvoje Eva Pilarová | |
Rád přicházím s napsáním zdravice v Pozitivních novinách u příležitosti 70. narozenin Josefa Fouska, kde oba dlouhodobě literárně působíme a kde se vskutku cítíme jako členové jedné velké rodiny.Co však napsat, abych se neopakoval jako ostatní gratulanti? Josefu Fouskovi přitom nelze napsat cokoliv, musí to zkrátka zvonit… Nechci zklamat a vezmu to proto hezky po četnicku: S Josefem Fouskem jsem se osobně poznal v nakladatelství Pragoline. Zúčastnili jsme se několika autogramiád. Z naší společné fotografie na poslední z nich je zřejmé, že mi závidí moji četnickou hodnost vrchního strážmistra, i když ví, že v civilu jsem policejní plukovník. Já Josefu Fouskovi zase závidím jeho životní elán, pozitivní přístup životu, svérázný humor a hlavně to, jak dovede nazývat věci pravými jmény, v tom je přímo excelentní.Přeji tedy Josefu Fouskovi nejen zdraví (a on sám nejlépe ví, jakou cenu zdraví má), ale i štěstí. Vždyť na Titanicu byli všichni v podstatě zdraví, ale pouze ti, kteří měli štěstí přežili. Proto s gratulací přináším své ČETNICKÉ ČTYŘLÍSTKY – pro štěstí, kterého v našem dnešním uspěchaném životě nikdy není dost… Michal Dlouhý | |
| Mami, hledá tě nějaký vagabund... ... asi nějaký umělec, hlásila mi dcera váhavě, přestože do té doby nepřišla ve Švýcarsku s touto kategorií dvounožců příliš do styku. Měla pravdu. Z auta vystoupil trochu znavený a po desetihodinové jízdě „pomačkaný“ člověk. Ze všeho nejdřív mě do svého silového pole přitáhla energie sálajících očí a jakési charisma, ničím postižitelné fluidum, které Tak jsme se seznámili, bylo to těsně po revoluci. Setkali jsme pak ještě mnohokrát a vždy to byl ten romantik s duší a srdcem dítěte, který kolem sebe šířil vlídnost a osobní kouzlo. Skoro jako by měl v sobě nějaký zázračný pramen, nevysychající studnici lásky a pochopení. Druhé setkání proběhlo už v Praze. - Dnes jsem ji složil, jsi vůbec první posluchač, šeptal vzrušeně a táhl mě knihkupectvím nelítostně za sebou mezi regály knih a chodbičkou plnou lidí. Zdálo se, že je nevnímá. A už spustil... Po pár verších se zarazil a špitl na vysvětlenou: -Plávě du od žubaže... Milý Pepo, až dnes se Ti přiznám, že jsem z Tvého vzrušeného šepotu, který vydávala Tvá vymlácená ústa bez zubů a jazyk po injekci neohebný a ztěžklý, sotva pochytila slovo... Přesto jsem cítila, že to bude báječná písnička. Jak taky jinak, že? Jsou setkání a SETKÁNÍ. Ta s Josefem Fouskem patří vždy k těm druhým. Milý Pepo, přeju Ti tímto a potažmo i nám hodně pevné zdraví, ať Tvé srdce unese všechnu tu lásku, kterou v sobě nosíš a tak velkoryse a na potkání rozdáváš. | |
|
Oblačno, posněžovalo, spadlo ale pouze 0,3 mm srážek. Tlak vzduchu 749,5 mm/Hg ( = 999 hektopascalů). Minimální teplota –1, 3°C., maximální teplota +2,1°C. Relativní vlhkost vzduchu 49%. | |
|
| |
| Milý Pepo Fousku, tak dlouho se spolu známe, že roky nepočítáme… Nemám ráda, když se říká – my ti to spočítáme, nebo – ten už to má spočítaný. Především se nemá jenom počítat, ale spíše počítat s tím, že nám to stejně jednou někdo spočítá. A Ty to spočítaný zdaleka nemáš. Lidi za Tebou chodí, protože Tě mají rádi. O zdraví víš svoje a každým koncertem za ně děkuješ. Máš čím. Tvůj humor hřeje a léčí. Zpíváš blues za všechny, kteří na tom nejsou valně. Rozumíš jim a oni Tobě. Král našich pejsků, český fousek - se musí radovat, že je tu někdo, kdo dělá čest jeho jménu i jeho vousisku. Prý slavíš kulatiny. Užij si je, ale pak zase dělej, jakoby nic. Číslovky věku nevypovídají nic o duši. Znáš Werichovu úvahu o mladých, kteří by tu už dávno nemuseli být, a o řadě letitých, kteří by lidstvo měli provázet navěky. Patříš mezi ty druhé, neboť lidskosti, moudrosti a úsměvu je stále zapotřebí. Díky za ně! Jitka Molavcová | |
Milý pane Fousku! Vím že určitě nejsem ani první, ani poslední, kdo si při vyslovení Vašeho příjmení vzpomene na ty milé, české pejsky. Já však jsem člověk důsledný a tak (alespoň se domnívám!) na rozdíl od ostatních jsem si vyhledal v odborné literatuře, jaké že to ten pejsek nosící Vaše příjmení má vlastnosti. A našel jsem toto: Český fousek (Czech Pointer, Bohemian wire-haired Pointing griffon) je velice klidný, přítulný a poslušný, přitom však inteligentní, aktivní a houževnatý. Milý pane Fousku, zda jste přítulný a poslušný to nevím, o tom ví své nejspíš pouze Vaše paní, ale o té další charakteristice mohu prohlásit – byť jsme se setkali v životě jen párkrát – že na Vás přesně sedí. A tak mi nelze než Vám poblahopřát nejen k Vašemu životnímu jubileu, ale i ke všem těm Vašim kladným vlastnostem! Kéž by na světě kolem nás bylo víc takových lidí, jako jste Vy! V úctě Ondřej Suchý | |
| Pane Fousku, na té fotce na veletrhu vypadáme tak, jako bychom se právě dozvěděli, že každej rok zestárneme o 12 měsíců… Takže Vám přeju, abyste se necítil "ani o fous" starší a číslovku raději neuvádím. Ivan Kraus | |
| | |
| Milý Josefe Fousku, nevím, kterému Jindřichovi patřil jihočeský Hradec či který Kardaš vlastnil Řečici, vím však, proč máme Jiráskův Hronov, Wolkerův Prostějov, Haškovu Lipnici, Šrámkův Písek a řadu podobných obročí. Něco mi však mezi nimi chybí: Fouskovo Kladno. Má to však háček: takové pocty se člověk dočká teprve tehdy, až překročí práh nesmrtelnosti. Proto ti, drahý kamaráde, přeji, abys tu byl s námi co nejdéle a dále pilně tvořil, ať se jednou všichni ti, kteří tě čtou, poslouchají a mají rádi, mohou scházet na místě, kde na tvou počest (a pod patronací Pozitivních novin?) budou vystupovat humoristé, básníci a písničkáři stejné krevní skupiny a vzdávat ti svůj hold. Tvůj Eduard Světlík | |
| Milý Josefe, za svůj život jsem četl dosti teoretických pojednání o lidské cestě a jejím smyslu, ale to, co slýchávám od Tebe v přímém přenosu pro Tvé diváky obsahuje dimenzi hlubokého prožití skutečného, toho nejpodstatnějšího pro člověka, totiž soucítění s bytostmi nejen lidskými. Děkuji Ti za skutečnou psychologii srdce, dávající naději a sílu k přežití Tvoji Zdeněk Hajný a Ema Krulíková | |
Milý pane Fousku, na několika dalších řádcích bych Vám rád poblahopřál k významnému životnímu jubileu jakým „sedmdesátka“ bezesporu je. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby se Vám splnilo všechno, co si přejete, ale nevím, jestli to tak někdy fungovalo a funguje. Oslavencům se má určitě popřát hodně štěstí, které si ale každý z nás představuje nějak jinak- pro někoho je štěstí, když udělá zkoušku, vydá knížku, a pro jiného je to třeba rodina. Rozhodně bych Vám přál hodně zdraví, štěstí abyste prožil ještě mnoho spokojených let nejen v kruhu rodinném. A zažil ještě hodně veselých příhod, kterými nás ve svých knihách těšíte. Dalším přáním je hodně tvůrčích nápadů na příští knihy, povídky, básně a v neposlední řadě i fotografie. To vše Vám přeje Martin Velek ilustrátor Vašich článků | |
| Milý Pepo Fousku, téměř před dvaceti lety jsme se poprvé potkali na zahradní slavnosti u Miroslava Švanderlíka. Taky tam byla ještě v plné síle Inka Zemánková. Pamatuješ? Hned jsme si padli do noty. Ty jsi se dokonce obratem přihlásil k odběru Českého dialogu. Pak už jsme se potkávali normálně. Já jsem s radostí tiskla zprávy o Tvých nových knižkách, Ty jsi se nechal vyfotit s Českým dialogem v ruce u popelnice, k čemuž jsi připojit vtipný textík, dal jsi mi možnost vybírat si k tisku tvé poetické i jiné perly a když jsi šel kolem, vždycky jsi se u nás v redakci zastavil. Vždycky s úsměvema dobrou náladou. Párkrát jsme si spolu i mimo jeviště zazpívali (naposledy loni ve Švédsku).Když jsem jela před lety do Austrálie, dostala jsem od Tebe pytel dobrých rad a hlavně jsi o mé cestě informoval tamější dobré lidi, například trampy, kteří ze Sydney (bratru 1000 km), z Melbourne (jen pár stovek km) a z mnoha jiných dálav jezdí na silvestrovský týden na svůj ranč do hor k divoké řece. Vzali mne sebou a byl to zážitek. Mohla bych snad napsat téměř knihu o tom, jak se potkáváme a jaké prima přátele máme společné. To mi však Pozitivní noviny dovolí třeba příště, teď si určili počet řádek, aby se to vešlo do blahopřejné kytky. Tedy, milý Pepo, přeji Ti všechno krásné, hlavně silné srdíčko (dobré ho máš už od narození). Srdečně Eva Střížovská (s gratulací se připojuje i náš Béďa) | |
| Vážený a milý pane Fousku! Dokážete úžasně čerpat myšlenky i ze ,,Zkušeností,´´Což často slyšíme z Vašich mnoha slov, básní a písní. Dokážete skutečně jako málo kdo, nastavit nám lidem zrcadlo. Zrcadlo jež neukazuje naši tvář, ale duši a to se Vám povedlo. Přinášíte nám všem mnoho, myšlenky nejen k zamyšlení, také pro povzbuzení, ale často i slova lásky a pochopení. Vřelý dík! Pro nás jež žijí… na severu, zasněžených pláních, tam kde krev v žilách tuhne v led... tuhne také při setkání s losem, vlkem, nebo panem medvědem... A tak jako poslední již sloku, Přeji panu Fouskovi, at ŽIJE! Mnoho příjemných dní a roků! Připíjíme Vám na Vaše zdraví! Vaši příznivci ve Švédsku. Olga Wister prezidentka švédské pobočky Nadace Olgy Havlové | |
| Milý Pepíku Fousku, strašně ráda bych na Tebe zapěla nějakou moudrou a literárně hodnotnou ódu, leč neumím... Jak taky konkurovat moudrému, duchaplnému a vtipnému spisovateli, textaři a básníkovi? Proto se uchyluji jen k díkům za to, žes nám byl od samého začátku nakloněn, a to jak se zdá až po dnes - tedy celých 10 let! Za tu dobu mě párkrát přepadla krize a byla blízka toho ukončit své veškeré hudební snažení. Díky Tvé duchovní podpoře a moudrým slovům jsem to vždy překonala a "jela dál". Ještě jednou děkuju za Tvůj Koncert v nebi, Pláč a smích i za všechny další překrásné texy a přeji Ti /i sobě/, abys jich pro nás v plném zdraví a se svou příslovečnou energií ještě hodně napsal! Kdyby Ti bylo taky někdy blbě, prosím, zavolej! Zuzana Stirská | |
|
| |
| Vymyslet originální blahopřání k sedmdesátinám pro skvělého člověka, kamaráda a přítele, | |
|
| |
| OHLASY NA ČLÁNEK |
|
|
| V archivu jsem vylovil tátovu jednadvacet let starou píseň, která se tak trochu vyplnila minulý pátek ráno, kdy táta nasedl za poloviční jízdné na vlak Kladno-Rakovník-Křivoklát s malým pinglem a poté prošel samojediný z Křivoklátu do Zbečna podél milované Berounky těmi krásnými místy, kde toho tolik prožil. Konec byl jako vždy prozaický - v sobotu, když jsem ho navštívil, si stěžoval, jak ho bolí z cesty kolena. V očích mu ale hrály ohníčky a bylo mi hned jasné, že za pár dní bude sedět ve vlaku na Berounku zase a k tomu foukat do harmoniky pro pobavení cestujících... TomFous, 23.03.2009 Starý veterán Jednou budu starej veterán Zatoulám se do těch krásnejch míst Na který jsem nikdy neměl v mládí čas O kterejch jsem mohl jenom číst Přes rameno malej pingl dám Starej nůž a mapu okolí Dobrý boty harmoniku foukací Vyrazím do lesů do polí Dál krajinou dál a dál Dál krajinou tuláků Krásný sny se mi promění V dým co zůstal od vlaků Jednou budu starej veterán A vrátím se domů z krásnejch míst Řeknu ženě že jsem svý sny nepotkal Že je lepší o nich jenom číst (text JF, hudba P. Spálený - Semafor 1988) |
| Než Tě andělé zavolají k sobě, |
| V duchu Vám milý pane Fousku tisknu ruku a od srdce přeji hodně zdraví a štěstí - to ostatní si člověka najde vždycky samo :) |
| Ohlas, který nám zaslala od čtenáře PN šéfredaktorka Českého dialogu pí. Eva Střížovská. Gratulaci rádi dále předáme.
Mirek Koutsky, 16.03.2009 |
foto a ilustrace © z archívu přátel Josefa Fouska
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 13. 03. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Karel Šíp |
 |
Jiří Suchý |
 |
Ladislav Gerendáš |
 |
Milan Markovič |
 |
Ivo Šmoldas |
 |
Blanka Kubešová |
 |
PhDr. Ing. Zdeněk Hajný |
 |
Jaroslav Vízner |