PhDr. Milan Novák: Pozvánka na Audienci u císaře Karla I.

Rubrika: Publicistika – Historie

Je pátek 13.března 2009 a náš čtyřčlenný historicko-badatelský a publicisticko-filmový tým ve složení Jan Drocár, Pavel Loužecký, Karel Havelka a Jaroslav Betka vyráží do Brandýsa nad Labem na pozvání pana PhDr. Milana Nováka. Na dveřích jeho pracovny ve druhém patře brandýského zámku má uvedeno, že je vedoucím odboru kultury Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, ale my jsme věděli, že je zároveň vedoucím správy zámku Brandýs nad Labem. Právem jsme proto očekávali setkání plné informací spojené s prohlídkou zámku. Nemýlili jsme se.

PhDr. Milan Novák Zámek v Brandýse nad Labem

Tento nesmírně aktivní muž stál v roce 2002 nejen u zrodu Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi, takže od té doby vede její organizační tým, ale zároveň se výrazně podílí i na organizování další velké akce, o které pojednává i tento článek. 
My jsme se rozhodli, že s doktorem Novákem natočíme nejen následující vyprávění pro Pozitivní noviny, ale že zároveň připravíme celou řadu dalších publicistických a filmových materiálů, které budeme uveřejňovat jak v těchto novinách, tak i v budoucím internetovém magazínu HISTORICKÁ ŠLECHTA.

Zleva: Karel Havelka, Pavel Loužecký, Milan Novák, Jan Drocár Jan Drocár hovoří s Milanem Novákem
Milan Novák nás provází brandýským zámkem PhDr. Milan Novák
 
Dejme proto slovo Milanu Novákovi.


Císař Karel I.Audience u císaře Karla I. je tradiční akcí, jejíž konání se na brandýském zámku a ve městě Brandýs nad Labem datuje od roku 2002, kdy jsme zde poprvé 1.dubna 2002 vzpomínali spolu s milovníky tradic a vojenské historie 80.výročí skonu císaře Karla I.
Zájem o akci byl poměrně veliký a my jsme si uvědomili, že tato tradice se vrací do našeho povědomí spolu se samotnou postavou posledního krále českého, císaře rakouského a krále uherského, že stále více lidí si tuto konkrétní historickou postavu připomíná i přesto, že zůstala téměř celých sto let zahalena jakýmsi nezájmem vzhledem ke krátkému období jeho vlády i s ohledem na události 1.světové války.

Brandýs nad Labem a jeho zámek je specifické místo, které má ke Karlovi I. blízko. Byl posledním majitelem brandýského zámku vlastně až do konce 1.světové války, respektive až do konce monarchie v roce 1918, a byl vlastně posledním z celé řady habsburských panovníků, kteří na brandýském zámku pobývali.
Zámek byl majetkem císařské a královské komory už od roku 1547. Ferdinand I. byl jako český panovník vlastně prvním z habsburského rodu, který se cítil na brandýském zámku jako doma.
Brandýs byl velmi oblíbeným letním sídlem a brandýské panství se profilovalo jako lovecké panství už v době Vladislava I. Jagellonského, kdy zde byli majiteli Krajířové z Krajku.
Brandýs nad Labem je zvláštní tím, že je jedním z mála míst - a myslím, že vedle Pražského hradu jediným ze zámků na celém území Království českého - kde se v průběhu téměř čtyřset let zdržovali všichni korunovaní panovníci z habsbursko-lotrinské dynastie.
Busta Karla I.Pro některé z nich byl brandýský zámek cílem nejen náhodné návštěvy, ale zároveň místem, které zůstalo spjato s jejich životem. Pro některé z korunovaných hlav byl Brandýs spojen s nějakou zvláštní událostí. Například Marie Terezie zde byla poprvé představena svému budoucímu choti Františkovi Štěpánu Lotrinskému a odtud se také vydala ke své pražské korunovaci. Rovněž Karel VI., její otec, vyjížděl v roce 1723 z Brandýsa k pražské korunovaci stejně jako poslední korunovaný český král Ferdinand V.
Brandýský zámek byl po roce 1918 - stejně jako ostatní habsburské zámky - zkonfiskován, ačkoli už tehdy nebyl majetkem císařské královské komory, nýbrž soukromým majetkem císaře Karla. Ten si totiž zámek koupil v roce 1917 do svého osobního vlastnictví po svém zemřelém strýci z toskánské linie Habsburků Ludvíku Salvátorovi.

My, díky pořádání každoroční akce s názvem Audience u císaře Karla I., tuto památku obnovujeme. V roce 2004 jsme brandýský zámek otvírali pro veřejnost. Během dvou let - od roku 2002 do roku 2004 - zde byla v 25 sálech zámku reprezentačního patra Piana nobile dokončena historická expozice. Jsou zde jednotlivé celky, které upomínají na nejvýznamnější kapitoly dějin zámku. Mezi ně samozřejmě patří renesanční doba rudolfínská, která zámku vtiskla současnou podobu.
Brandýský zámek patří k velmi významným renesančním stavebním památkám, a to nejen ve Středočeském kraji, ale v Čechách vůbec. Je vyzdoben krásnými renesančními sgrafity, jejichž tématika se váže k Brandýsu jako k loveckému panství.
Rudolf II. si brandýský zámek oblíbil natolik, že v roce 1581 povýšil Brandýs nad Labem na královské komorní město a po celý svůj život zde pobýval nejen velmi rád, ale hlavně velmi často a velmi dlouho. Jsou uchovány písemné záznamy, že když na Brandýs přijel, setrval zde i několik měsíců, a to je pro panovníka velmi dlouhá doba, neboť s ním musel přijet i celý královský dvůr.

Interiéry brandýského zámku Interiéry brandýského zámku
Interiéry brandýského zámku Interiéry brandýského zámku

Je opravdu velice zvláštní, že si Brandýs všichni panovníci tak oblíbili. Brandýský zámek byl vůbec pro celý habsburský rod něčím, co měli opravdu rádi. Brandýs nad Labem a Stará Boleslav jsou místa historicky velmi významná a po celá staletí jsou určitým způsobem spojena s hlavním proudem českých dějin. Historický oblouk duchovního života národa se klene od smrti svatého Václava ve Staré Boleslavi, aby symbolicky skončil v Brandýse nad Labem posledním českým králem Karlem I., který byl v roce 2004 blahoslaven.

V dubnu 2009 se tedy uskuteční již 7. ročník Audience u císaře Karla I.
Je to akce, na kterou se sjíždějí především milovníci vojensko-historické tradice. My tuto akci pořádáme v těsné spolupráci s Velitelstvím sil podpory armády České republiky, které sídlí ve Staré Boleslavi. Na zámku také máme velkou část expozic věnovanou vojenské historii, neboť císařská a královská tradice Brandýsa byla samozřejmě doprovázena po celá staletí tradicí vojenskou.
Brandýs byl důležitým posádkovým městem, zejména pro pluky kavalerie. Dnes tu sídlí tradiční dragounský regiment, který navazuje na tradici tzv. brandýských dragounů, u kterých také v Brandýse sloužil od roku 1908 až do roku 1912 arcivévoda a pozdější císař Karel I.
Na naše slavnosti přijíždí do města každoročně několik set milovníků historie v historických uniformách, spolu s několika tisícovkami lidí, kteří se zajímají o historii. 

Foto z akce Audience u císaře Karla I. Foto z akce Audience u císaře Karla I.
 
V audienční den se koná slavnost, na níž mohou přítomní shlédnout nástup a průvod historických jednotek, a oblíbenou součástí programu bývá také historická bitevní inscenace, většinou zaměřená na naše historická výročí, v daném roce aktuální. Tak jsme v roce 2007 vzpomínali výročí sedmileté války (r.1757), a vloni událostí války 30.leté, která Brandýsem a Starou Boleslaví prošla s velkou ničivou silou a ovlivnila i další významnou tradici ve Staré Boleslavi, kterou je tradice mariánská, tradice Palladia země české. Při té příležitosti šly průvody z brandýského zámku do Staré Boleslavi. Kolem třiceti dragounů a husarů na koních, mezi nimiž byli i kolegové a přátelé z Rakouska a Maďarska, jelo po starém podzámeckém mostě.

Foto z akce Audience u císaře Karla I. Foto z akce Audience u císaře Karla I.

Audienci věnují pozornost i významné osobnosti našeho veřejného života. Před dvěma roky se audienční slavnost konala pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu ČR pana doktora Sobotky, a každoročně zde také vítáme zástupce habsbursko-lotrinského rodu, kterých přijíždí celá řada.
Osobností mezi nimi nejvzácnější je bezesporu prvorozený syn krále Karla I., arcivévoda doktor Otto Habsburský, který byl roku 2008 jmenován čestným občanem města Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi.

arcivévoda doktor Otto Habsburský s Milanem Novákem arcivévoda doktor Otto Habsburský

Vztah arcivévody Otty k Brandýsu je zvláštní příběh a má velmi hluboký emocionální rozměr. Arcivévoda Otto se totiž mohl do Brandýsa vrátit až ve svém velmi pokročilém věku. Byl tady na návštěvě poprvé těsně po revoluci v roce 1989, a od té doby sem přijel ještě dvakrát, v roce 2006 a 2008. Celá dlouhá léta, kdy do Čech nemohl, měl Brandýs ve svém povědomí jako část rodinného citového dědictví, protože císařovna Zita mnohokrát veřejně vzpomínala na dobu, kterou zde prožila s arcivévodou Karlem. Prý to byly jediné opravdu šťastné a nerušené měsíce společného života s panovníkem.
Ale i v době 1.světové války Karel se Zitou do Brandýsa zajížděli. Jedna z velmi dobře zdokumentovaných oficiálních císařských návštěv se konala na jaře 1917. Sám arcivévoda Otto se zmiňuje o tom, že císařovna mluvila o Brandýse vždy s nadšením a připomínala mu, že bude-li to ještě někdy možné, aby Brandýs určitě navštívil právě v této rodinné souvislosti.

Milan Novák  s arcivévodou Otto Habsburským  arcivévoda doktor Otto Habsburský

My se nyní těšíme, že Dr. Otto Habsburský přijede letos znovu. Příslib máme, ale vzhledem k tomu, že se Jeho císařská a královská výsost narodila jako v roce 1912 a oslaví letos 97.narozeniny, je jakákoli delší cesta vždy otázkou zejména zdraví a aktuální dispozice.

Otto Habsburský  Otto Habsburský

Hlavním audienčním dnem letošních slavností se stane sobota 25.dubna 2009. Doufejme, že bude dobré počasí, neboť audienční slavnost se odehrává v zámecké zahradě. Na velké renesanční rudolfínské balustrádě se každý rok soustředí diváci, kterých se sem vejde kolem tisíce. Zde s námi také stává arcivévoda Otto a přehlíží vojenské jednotky, které mu v průvodu vzdávají čest. Rádi bychom pozvali na tuto unikátní slavnost prostřednictvím Pozitivních novin širokou veřejnost.

arcivévoda doktor Otto Habsburský  Foto z akce Audience u císaře Karla I.
 
Audience u císaře Karla I. však není a nikdy nebyla pouze vojensko-historickou akcí, ačkoli je to samozřejmě velmi výrazně obsaženo jak ve slavnostních „parádách“, v ukázkách bitevních scén, které zde historické spolky v duchu určité doby organizují, i v dalším programu ve vojenském táboře, přitažlivém pro děti i dospělé.
Oficiální audienční část má však ještě další dva rozměry. Její součástí je velká audienční mše svatá a zámecký koncert, avšak letos přibude ještě jedna zvláštní událost. 

Foto z akce Audience u císaře Karla I. Foto z akce Audience u císaře Karla I. 

V areálu brandýského zámku budeme reinstalovat sochu polního maršála Radeckého, která musela být z technických důvodů při výstavbě nové brandýské radnice sňata z původní zbořené budovy. Tato socha bude po kompletním restaurování v zámeckém areálu reinstalována, a této slavnosti se, jak doufáme, spolu s arcivévodou Ottou Habsburským zúčastní také žijící potomek maršála Radeckého - osobnost velice zajímavá. Akademický malíř Caesar W. Radetzky, který žije v Mnichově, by měl být přítomen nejen osobně, ale také svým dílem. Domluvili jsme se, že u příležitosti Audience na brandýském zámku otevřeme jeho výstavu.

Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče
Socha polního maršála Jana Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče byla jednou z dvojice soch, kterými bylo v druhé polovině 19. století vyzdobeno průčelí domu číslo 264 na náměstí v Brandýse nad Labem. Určení druhé ze soch se nedochovalo. Listina, která je vedle koruny a meče dalším důležitým atributem této královské postavy naznačuje, že jde nejspíše o Přemysla Otakara I. se Zlatou bulou sicilskou, od roku 1212 ustavující dědičné království v českých zemích.
Socha maršála Radeckého, která, snad jako jediná v Čechách, přečkala pád monarchie i doby totalitní na svém původním místě, musela být roku 2007 také sňata při stavbě nové úřední budovy. Sochy, za 150 let již velmi poničené, byly kompletně restaurovány a mohou se vrátit na veřejnost – tentokrát na čestném místě v barokním vnějším nádvoří císařského a královského zámku Brandýs nad Labem.
Slavný prapravnuk slavného vojevůdce Caesar W. Radetzky, narozen 1939 v Norimberku, je malíř, absolvent Akademie v Mnichově a florentské Accademie di Belle Arti, žák rakouského mistra Oskara Kokoschky a spolupracovník Maxe Ackermanna. Žije a tvoří v Mnichově. Své úspěšné výstavy a realizace počítá na stovky a umělecké kontakty udržuje po celém světě - i v rodné zemi svého praděda, v Brandýse nad Labem, kde patří k jeho blízkým přátelům akademický malíř Milan Chabera.
Caesar W. Radetzky u příležitosti Audience přichází na brandýský zámek vzpomenout památky slavného předka výstavou ze svého díla.
Pro nově rekonstruované prostory renesanční chodby Rudolfa II. vybral seriál obrazů, který reflektuje památku blahoslaveného císaře Karla – 14 zastavení křížové cesty Die Blaue Krone - Modrá koruna.  

   www.caesar-w-radetzky.de

POZVÁNKA


Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
Velitelství sil podpory a výcviku Stará Boleslav
Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského
Česká křesťanská akademie
Tradiční dragounský regiment č. 14
Městská historická garda


si Vás dovolují pozvat na slavnost

Audience u císaře Karla I.

Císařský a královský zámek Brandýs nad Labem
24. - 25. dubna 2009

Program:

Pátek 24. dubna

18.00 hod.  -  Rudolfinská chodba
Slavnostní otevření výstavy malíře Caesara W. Radetzkého
Die Blaue Krone – 14 obrazů zastavení křížové cesty

19.00 hod. -  zámecká kaple
Zámecký koncert

Sobota 25. dubna

11.00 hod. -  zámecká zahrada
Slavnostní nástup vojenských historických jednotek
doprovází Vojenská hudba Armády ČR

11.30 hod.
Průvod vojenských historických jednotek

12.00 hod. - nádvoří zámku
Slavnostní reinstalace sochy polního maršála Jana Josefa Václava Radeckého z Radče

13.00 hod. - Kostel Obrácení sv. Pavla
Mše sv. při polním oltáři s ostatky blahoslaveného Karla I. Rakouského
Celebruje R.D. Mgr. Michal Procházka, vikář staroboleslavský a R.D. Pavel Porochnavec,
řád Sv . Lazara Jeruzalémského OSLJ
orchestr a sbor Wowes Collegium rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou,
dirigent Marek Franěk

15.00 a 20.00 hod. - zámecká zahrada
bitevní inscenace z doby gotiky
dobový vojenský tábor
Městská historická garda Brandýs nad Labem a spolky vojenské historie
– komanduje Petr Enc

neděle 26. dubna

10.00 hod. - basilika sv. Václava ve Staré Boleslavi
Mše sv., doprovází staroboleslavský sbor Václav

Partnerem slavností je INFRACLIMA Praha



Kdo je ...

PhDr. Milan Novák


Vedoucí odboru kultury Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. 
Vedoucí správy zámku Brandýs nad Labem.
Výtvarník a člen Sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea,
in: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Chagall Ostrava, díl X.


♦ Samostatné malířské a designérské výstavy:
Oblastní muzeum Praha-východ, 2001
Galerie Ikaros Slaný, 2002
Palác Savarin Praha, 2003

♦ Kolektivní výstavy:
Art.Design.Interior , NG Veletržní palác, 2000
Galerie La Femme, Praha 2001
Galerie Maja Lukas, Prague City Center, 2001
Výstavní síň Ungelt, Praha 2002
Oblastní muzeum Nymburk, 2003

♦ Prestižní řemeslné realizace:
Rodný dům Gustava Mahlera v Kalištích / dle návrhu akad. arch. Jiřího Pelcla /
Vydavatel vlastivědné knižní produkce s tematikou tradic a významných osobností regionu.

♦ Vydavatelská a nakladatelská činnost:
Monografie malíře Josef Olexy, 2000
Věnec z rákosu, monografie Viléma Plocka od Adolfa Branalda, 2000
Astronom, který miloval mraky, monografie RNDr. Antonína Bečváře, 2001
J.V.Prášek, historiograf brandýského okresu, 2002
Armádní generál Alois Liška, 2002
Fotografka Marie Hartmanová, 2003
Polabské evangelium, poezie Petra Kukala s obrazy Ladislava Leitgeba, 2006
Vlastivědná videopohlednice z brandýského Polabí - cyklus dokumentů oceněný na festivalu turistických filmů TourFilm Karlovy Vary, 2003
Hudebníci v brandýském Polabí, 2008

♦ Autorská knižní publikační činnost:
Náš arcivévoda, císař a král Karel I. Rakouský, 2004
Dragounský regiment č. 14, 2005
Ludvík Salvátor, vědec a cestovatel, 2005
F.X.Procházka, malíř zvířat a Polabí, 2007

♦ Spolupráce na dokumentárních pořadech České televize:
Ve stopách sv. Václava
El Balearo / O Ludvíku Salvátorovi Toskánském /, vzdělávací cyklus Profily, 2007
Karel I. / král Karel I. v Brandýse nad Labem /, Historický magazín, 2007
Zámek Brandýs nad Labem , cyklus Večer na téma…zámky, 2007
Karel I. / osobnost krále Karla I. / cyklus Nepohodlní, 2008
Brandýští dragouni / historie regionu brandýského Polabí / cyklus Hledači času, 2008

Foto © Pavel Loužecký, z archívu Milana Nováka

Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 24. 04. 2009.