Jan Řehounek: Matěj Rössler - pokrokový kněz a slavný ovocnář
Rubrika: Publicistika – Co je psáno...
| V závěru srpna uplyne 180 let od smrti Matěje Rösslera. Dnes už, bohužel, ani mnozí ovocnáři nevědí, že tento pokrokový kněz, který většinu života strávil v Poděbradech, se nesmazatelně zapsal mezi světově uznávané šlechtitele ovocných stromů. Stejně tak poděbradští občané a návštěvníci a lázeňští hosté nemají potuchy, proč se jednomu místu na okraji Poděbrad, nedaleko známého golfového hřiště, říká Sanspareil. Matěj Rössler (* 1754, + 29. srpna 1829), kněz, ovocnář. Místo jeho narození neznáme. Uvádí se Úmonín, Jindice u Kutné Hory nebo Křesetice. Studoval na jezuitské koleji v Kutné Hoře a po zrušení řádu v Praze i filosofii. Svoji kněžskou dráhu začal po vysvěcení 21. prosince 1777 jako kaplan a katecheta v Poděbradech. Odtud byl přeložen jako farář do Chleb. Později odešel do Brandýsa nad Labem, v roce 1786 se stal děkanem v Jaroměři a odtud se vrátil v roce 1795 jako děkan do Poděbrad. V té době ještě občas docházelo k rozmíškám mezi katolíky a protestanty a děkan Rössler dovedl obratně uklidnit obě strany. Především se ale proslavil svojí láskou k ovocným stromům. Ve školce, kterou vybudoval na vlastní náklady, shromáždil kolekci 502 odrůd jabloní, 300 odrůd hrušní, 153 odrůd třešní a 86 odrůd švestek, což byl největší sortiment ovocných odrůd v Evropě. Dohromady to bylo na 70 000 stromků. Na východní straně Poděbrad založil velký sad zvaný Sans Pareil, kam přesazoval svoje výpěstky. Přestože v sadu pracovalo osm jeho pomocníků, on sám vedl záznamy o každém stromu a keři. Byl v kontaktu s mnoha zahradnickými společnostmi i s pěstiteli ze zahraničí. Rostly tu nejlepší odrůdy z Anglie, Francie, Holandska a Německa, které přešlechťoval na naše podmínky a jež se v českém sortimentu mnohde udržely až do současnosti, například Parména zlatá nebo Dielova máslovka. Sám vyšlechtil mnoho nových odrůd ovoce. Jako vlastenec pojmenovával své výpěstky jmény českých historických osobností (např. Hruška Krále Jiřího, Reneta Kostky z Postupic aj.). Byl duší štěpařského spolku v Praze (po jeho smrti se spolek rozpadl). Proslulý byl také pěstováním ovocných stromků v květináčích a jiných nádobách. Tuto metodu zavedl do ovocnářství jeho přítel, nejvýznamnější pomolog té doby dr. Friedrich Diel. Rösslerovi nahrazovaly stromky v květináčích květiny za okny jeho domu a v jejich pěstování byl neobyčejně úspěšný.  Děkan Rössler byl velký lidumil. Rozdal spoustu svých stromečků, poděloval chudé ovocem, ale rozdal jim, bez rozdílu náboženství, i mnoho finančních prostředků. V roce 1805, kdy byla velká bída a hlad, rozdal chudým peníze i úrodu a ještě si k tomu účelu vypůjčil dva tisíce zlatých. Byl velmi společenský, miloval hudbu a zpěv, zakládal soubory komorní hudby, pro mládež pořádal na faře plesy. I jako pedagog byl výborný a velmi progresivní. Ačkoliv ruční práce, jako povinný předmět, byly zaváděny na venkovských školách až po roce 1879, Rössler učil, kromě náboženství, na poděbradské škole chlapce štěpovat, pracovat na zahradě, včelařit, ale také hrát na hudební nástroje a zpívat. Do svého „cirkuláře“ si zapsal: “Mimo přípravy má vzíti učitel do školy veselou mysl, odhlídnouti na odplatu, která ho čeká v nebi. Děti do školy vábí čistota, k tomu dopomáhá učitel, když sám ne v kamizole bez kabátu, ale řádně ustrojen ve škole se nachází, fajfky ani tabáku dokonce do školy nepatří.“ Za působení děkana Rösslera byly přestavěny hospodářské budovy při poděbradské faře, neboť vedl poměrně velké hospodářství. V roce 1818, když se zřítila stará dřevěná, velmi sešlá zvonice, nechal k západní straně kostela přistavět vysokou zděnou kostelní věž s hodinami. Devět let před smrtí prodal Matěj Rössler svůj Sanspareil prodal manželům Pekovým za 800 zlatých. Neměl už sílu ani peníze na udržování tak velkého sadu a školky. Ale pracoval v něm až do smrti, to si vymínil v kupní smlouvě. Noví majitelé pak prodali matečné stromy a mladé stromky pomologickému odboru c.k. vlastenecko-hospodářské společnosti, který jimi osázel pozemek za pražskou Žitnou branou. Tam rostly a rodily ovoce, časem se však o ně lidé přestali starat, a nakonec byly v roce 1840 vykáceny. Matěj Rössler se toho na štěstí nedočkal, zemřel 29. srpna 1829 v Poděbradech. Zakladateli českého ovocnářství byla 27. září 1965 odhalena pamětní deska a busta na budově poděbradského děkanství. Jeho originální kresby ovocných odrůd a bohatá korespondence jsou uloženy v poděbradském muzeu. O uchování odkazu Matěje Rösslera se postaral Emanuel Hellich, autor odborné publikace Pomona Bohemica, který věrně namaloval přes dvě stovky druhů Rösslerem vyšlechtěného ovoce. |
Tento článek byl v Pozitivních novinách poprvé publikován 29. 08. 2009.
OSOBNOSTI POZITIVNÍCH NOVIN
 |
Jitka Molavcová |
 |
Jan Krůta |
 |
Zdeněk Pošíval |
 |
Jiří Suchý |
 |
Jaroslav Vízner |
 |
Jiří Menzel |
 |
Helena Štáchová |
 |
Ivo Šmoldas |