KOMICI U PSACÍHO STROJE (38): VLASTA BURIAN II.

Geniálního kabaretního, divadelního a filmového komika Vlastu Buriana, křtěného Josef Vlastimil (1891—1962), jsme si v tomto seriálu už jednou připomínali. Byl autorem (nebo spoluautorem) několika knížek, řady kabaretních skečů a divadelních her. Na celostátním semináři „Filmový smích Vlasty Buriana“, který se konal v roce 1986 v Rychnově nad Kněžnou, vzpomínal Jaromír Trejbal, kuchař, který u Buriana sedm let pracoval, že slavného komika také vídával psát doma „různé příspěvky do časopisů“. A opravdu - ještě dnes je možné objevovat ve starých dobových tiskovinách zapomenuté humorné úvahy, fejetony, odpovědny, včetně drobných aforismů, jazykolamů a anekdot, podepsaných Burianovým jménem.
V roce 1925, tedy v době, kdy byl ještě film němý, otiskl například časopis „Český film“ Burianův příspěvek - úvahu o biografu. Tady je.

Vlasta Burian
O biografu

K biografu je potřeba tma. Nejlepší je takzvaná tma egyptská, ale ta se musí dovážet, a to přijde draho. Vyskytují se však již tak věrné napodobeniny této cizokrajné tmy, že nejsou od tmy egyptské ani k rozeznání. Je-li v biografu pravá, nebo dokonale napodobená tma egyptská, to poznáte podle toho, že neslyšíte šeptání:
„Ale dovolte, co si to dovolujete?“ „Tam ne, tam jsem lechtivá!“ nebo „Ale ne, co si o mně myslíte?“ „Tady ne, tady by nás mohl někdo vidět“. Je to patrně tím, že v dokonalé egyptské tmě není nejen ničeho vidět, ale ani slyšet. (Proto také, čím je v biografu menší tma, tím větší musí býti orchestr a tím silněji musí hrát, aby hlasy z obecenstva zanikly.)
Nejdražší místa jsou v biografech vzadu v lóžích. Nejsou tak drahá proto, že by odtamtud bylo nejlépe vidět, ale proto, že tam je nejméně vidět.
Nejvhodnější dámský úbor pro návštěvníky biografů se skládá z rozstřižené sukně a z krátké, v pase hodně volné blůzičky. Tento úbor se totiž při sedění nejméně zmačká. Do biografu se má vždycky chodit se ženou. Obtěžovati však vlastní ženu návštěvami biografů je přinejmenším nešikovnost. Biletáři se po oddacích listech neptají.
Děj filmu je nutno sledovati, neboť jinak se může stát, že dáma, která sedí vedle vás, vybuchne smíchem v nejnapínavějším nebo nejdramatičtějším momentu filmového drama. Pak vám ovšem nezbyde nic jiného, než ji přísně vyzvat, aby okamžitě odešla, a půjdete ji doprovodit. Filmy o několika epochách se již netěší oblibě, poněvadž zavinily už několik vážných známostí. (Dceruškám, které mají doma maminkám vyprávět, co v biografu viděly, doporučují se programy, v nichž je celý obsah děje vylíčen. Ale pozor na datum! Chaplin nehraje ve Zloději z Bagdadu a je zbytečno vyprávět, jaký byl Dodo ve Třech mušketýrech.)
Biograf si můžete snadno pořídit. Potřebujete k tomu plátno a díru. Tou prochází to, co chcete mít na plátně. Pouští se to tam čočkou, která však nesmí být na kyselo. Film je páska, na které jsou obrázky, proto se nehodí použíti ho jako pásky na vousy.
Když si to zařídíte, jak vám radím, tak budete docela spokojeni a je to.

Příště: Miloš Kopecký
Kresba: Ondřej Suchý

Další díly najdete zde

Kudy do Šemanovic aneb Vítejte v Nostalgické myši ...

Nostalgické muzeum zábavy (ČRo 2 - Praha)

Padesátník (ČRo 2 - Praha)

Ondřej Suchý ve VŠECHNOPÁRTY